Ocelové město na konci světa. To je Třinec s 35 000 obyvateli, jehož velikost i význam závisí hlavně na zdejších obřích Třineckých železárnách zabírajících poměrně velkou část plochy města. Jim se zde podřizuje život i doprava. Kdysi poměrně nehostinné město obklopené krásnou kopcovitou krajinou Beskyd se ale postupně mění k lepšímu. V posledních letech se kompletně obměnil vozový park zdejší autobusové MHD a již 10 let tu jezdí také 10 elektrobusů. Novou moderní podobu má i malý autobusový terminál u hlavního vlakového nádraží, největší posun ve spojení s okolním světem ale přinesla nová vlaková zastávka Třinec centrum v blízkosti největšího sídliště Terasa, které tvoří novodobé centrum města. Modernizovat se začíná také místní autobusové nádraží v centru a aktuálně se výrazně omladila také flotila regionálních autobusů, které v rámci systému ODIS doplňují zdejší MHD.

Ve slezském Třinci se vše točí kolem místních železáren. Jim se podřizuje také místní MHD, tvořená pouze autobusy. Hned u hlavní vrátnice Třineckých železáren je malé, ale modernizované autobusové nádraží Pod Kanadou, které ožívá hlavně při střídání směn a do centra i místních sídlišť je to pěšky daleko. Naprostá většina linek se potkává na hlavním autobusovém nádraží poblíž historického centra, které se začíná od léta 2026 také modernizovat. A ještě jeden autobusový terminál najdete u hlavního vlakového nádraží, v moderní podobě již od roku 2016. Novinkou je také lepší napojení na novou...
Na autobusovém nádraží mezi centrem města a místními železárnami se potkává to nejnovější z veřejné dopravy – městský SOR NS12 v nových barvách třinecké MHD a příměstský SOR ICN v nových barvách IDSK Moravskoslezského kraje. Autobusové linky v této oblasti ODIS mají čísla začínající sedmičkou.
Starší plynový SOR dopravce Transdev Slezsko ještě v barvách původního trojlístku dopravců 3ČSAD na letitém autobusovém nádraží v nevelkém historickém centru Třince. Tady se potkává většina městských i regionálních autobusových linek. Na vlakové nádraží je to odtud asi 15 minut pěšky nebo pár minut autobusem.
Zázemí třineckého autobusového nádraží včetně vstupu do podchodu pod rušnou silnicí mezi centrem města a místním ocelářským kombinátem. A jeho směrem také vede jeden z výstupů z podchodu. Kolem vede také železniční vlečka, po které jezdí i manipulační vlaky s rozžhavenou struskou z místní průmyslové výroby. V létě 2026 zde začala celková rekonstrukce autobusového nádraží, kde stávající zastřešení nahradí nové v podobném rozsahu.
Od prosince 2025 má jablunkovská provozovna dopravce Transdev Slezsko 26 těchto plynových SORů ICNG 12,3 již v nových barvách ODIS. Informační panely v bílé barvě umí zobrazovat i údaj o času odjezdu z konečné. V případě výluky je číslo linky zmenšeno a pod něj doplněn výlukový symbol. Číslo linky také najdete na levoboku.
Autobusovým nádražím v Třinci projíždí jeden z 12 SORů NS12, které zde jezdí od roku 2022. MHD v Třinci provozuje dopravce Arriva autobusy, dříve Arriva Morava. Vozový park pro linky MHD je složen výhradně z nízkopodlažních autobusů a elektrobusů. Celkem používá pro místní linky MHD 24 vozidel.
Nádražní ulicí, která odděluje místní železárny od historického centra města, projíždí jeden z 10 elektrobusů Škoda Perun 26BB s karoserií Solaris. Tyto vozy zde jezdí již od roku 2016. Třinec byl ve své době elektrobusovým průkopníkem.
Opravdové centrum města se nenachází v jeho historické části, ale na největším sídlišti Terasa, které bylo postaveno po 2. světové válce spolu s průmyslovým rozmachem města. Tato část Třince se oficiálně jmenuje Lyžbice a teprve od roku 2016 můžete nedaleko odtud nastoupit do vlaků na páteřní železniční trati Čadca – Bohumín – Ostrava díky nové zastávce Třinec centrum. Jednou za dvě hodiny zde zastavují i rychlíky.
MHD v Třinci zajišťuje 16 autobusových linek, z nichž linky 701 a 715 jsou páteřní, v polokružní trase obsluhují všechna hlavní sídliště a spojují je s historickým centrem, autobusovým i oběma vlakovými nádražími a ještě zajíždějí k místní nemocnici na kopci za řekou. Obě linky jezdí v souhrnném intervalu cca 15 minut. Další linky už mají intervaly delší a často je tvoří pouze vybrané školní nebo dělnické spoje. Ty dělnické míří hlavně na autobusové nádraží Pod Kanadou a díky tomu mají Třinecké železárny přímé napojení na všechny hlavní části města. MHD je plně integrována do systému ODIS,...
Interiér nejnovějších naftových autobusů SOR NS12 působí svěže a moderně díky zeleným látkovým potahům sedadel a dřevěnému vzoru podlahové krytiny. Do autobusů MHD se nastupuje pouze předními dveřmi a místní linky jsou plně integrovány do systému ODIS již od roku 2011.
Centrem největšího třineckého sídliště Terasa, které je zároveň novodobým centrem města, je náměstí Svobody s autobusovou zastávkou Kosmos. Tudy projíždí 5 městských a 5 regionálních linek včetně dvou protisměrných páteřních polokružních linek 701 a 715, které dohromady tvoří souhrnný celodenní interval cca 15 minut.
Páteřní polokružní linky MHD 701 a 715 projíždějí celým zdejším největším sídlištěm Terasa a pak přes historické centrum a autobusové nádraží míří do kopců za řekou na sídliště Sosna i k místní nemocnici. Na jižním konci polookružní trasy zajíždí autobusy i sem do zastávky Lyžbice, kamionka uprostřed vilové čtvrti. Některé spoje zde také začínají nebo končí.
Velké obratiště u místní nemocnice ve čtvrti Sosna ve svazích nad řekou Olší. Tady končí dvojice páteřních polokružních linek 701 a 715, které spolu tvoří vcelku rozumný celodenní interval. Obě linky jedou do centra města i na zdejší největší sídliště Terasa. Část spojů po cestě zajíždí i na hlavní vlakové nádraží. Zde odpočívající vozy reprezentují podobu místní MHD skládající se v drtivě většině z elektrobusů Škoda Perun a naftových SORů. Odtud jezdí také linka 711 přímo k hlavní bráně Třineckých železáren odvážející dělníky na střídání směn.
S podobou jízdních řádů na zastávkách MHD v Třinci si hlavu příliš nelámou a používají klasický formát ODIS. Vzhledem k četnosti spojů i různorodosti tras je to asi nejvhodnější řešení. I označníky se používají typizované pro tuto severovýchodní část České republiky.
Již desetiletý elektrobus s karoserií Solaris zastavuje v zastávce Sosna, domov důchodců u zdejšího nevelkého a nevysokého sídliště, které leží v prémiové lokalitě na kopci nad městem za řekou Olší. Pěšky je to odtud zkratkou asi 10 minut k nové vlakové zastávce Třinec centrum a cca 15 minut do centra největšího třineckého sídliště. Autobusem se tam dostanete nejkratší trasou i bez zajížďky k hlavnímu nádraží za podobný čas.
Detaily páteřních linek 701 a 715, které spolu vedou přes všechny důležité části města a přes největší sídliště Terasa, vedou polookružně proti sobě. Ve všední dny se jejich souhrnný interval pohybuje kolem 15 minut, o víkendech jsou rozestupy v průměru 40minutové. Ostatní linky třinecké MHD mají intervaly podstatně delší.
MHD v Třinci provozuje dopravce Arriva autobusy, dříve Arriva Morava. Tento již tradiční třinecký provozovatel má pro linky MHD k dispozici 24 autobusů. Nejstarší jsou paradoxně elektrobusy Škoda Perun s karoserií Solaris, které zde byly pořízeny už v roce 2016 v desetikusové sérii. Poměrně čerstvou osvěžující vzpruhou je 12 naftových autobusů SOR NS 12 a doplňkem je ještě pár zánovních nízkopodlažních autobusů převedených z jiných provozoven Arrivy (Iveco Urbanway a Crossway LE). Autobusy třinecké MHD mají zelenobílý nátěr a zejména nejnovější SORy mají designově povedený a na místní poměry...
Těsně po 14. hodině panuje čilý dopravní ruch na autobusovém nádraží Pod Kanadou poblíž hlavního vstupu do obřího areálu Třineckých železáren. Část autobusů vjíždí i dovnitř rozlehlého komplexu jako vnitropodniková doprava. Kromě 8 linek MHD zajišťujících spojení se všemi místními částmi tudy vede i 18 regionálních linek ODIS.
Autobusové nádraží Pod Kanadou ožívá hlavně během střídání směn v Třineckých železárnách a leží dosti odříznuté od města. Pracovníci místního největšího zaměstnavatele široko daleko zde mají i poměrně slušné a moderní vyčkávací zázemí.
Velká část zaměstnanců Třineckých železáren používá pro dopravu do práce vlastních automobilů, které v období střídání směn krátce paralyzují provoz ve městě, hlavně na této spojovací silnici do centra města. V koloně se pak topí i místní autobusy zajíždějící na autobusové stanoviště Pod Kanadou. Zhruba do půl hodiny po konci směny už je ale klid.
V Třinci a okolí se to od letošního roku hemží novými červenými autobusy dopravce Transdev Slezsko, který pořídil 26 nových SORů ICN s plynovým pohonem pro svoji provozovnu v Jablunkově, odkud zásobuje i regionální linky do okolí Třince. Mnoho regionálních autobusů potkáte po 14. hodině na autobusovém nádraží Pod Kanadou u výjezdu z Třineckých železáren.
Další z nových regionálních autobusů v nových barvách systému ODIS projíždí kolem vysokých pecí a dalších průmyslových provozů Třineckých železáren, které obklopují spojovací silnici směrem do centra Třince.
Toto je nová tvář dopravy Moravskoslezského kraje. Po letech, kdy měl každý dopravce svůj vlastní barevný nátěr, začíná éra sjednocování. Systém ODIS, který má ale extrémní množství samostatných městských provozů, bude někdy zcela sjednocen asi těžko. Zde vyjíždí nové červené autobusy po silnici od hlavní vrátnice Třineckých železáren, některé jezdí i uvnitř tohoto rozlehlého areálu.
Jeden z naftových SORů na cestě od hlavního nádraží, které leží poměrně daleko od centra obklopené obřím komplexem Třineckých železáren. K nádraží zajíždí 10 linek MHD včetně obou páteřních, i když jen částí spojů.
Nová podoba autobusových stanovišť z roku 2016 u hlavního vlakového nádraží. Vzhledem k tomu, že leží docela daleko od centra, je pro něj napojení na autobusovou dopravu důležité. Na druhou stranu po otevření nové vlakové zastávky Třinec centrum význam této stanice poklesl.
Historická budova hlavního třineckého nádraží z 50. let minulého století byla zhruba před 10 lety přestavěna a dostala modernější přístavbu i nová autobusová stanoviště. Pokud chcete jet do hlavního třineckého sídliště, je to lepší popojet vlakem o zastávku dál.
Ač dostal prostor hlavního nádraží novou podobu jak v rámci odbavovací haly, tak i venku před ní, poněkud strašidelné nadchody k jednotlivým nástupištím zůstaly. Celkový dojem z této stanice umocňuje ještě okolní areál zdejšího hlavního zaměstnavatele – Třineckých železáren.
V okolí Třince se setkáte na regionálních linkách se zbrusu novou flotilou částečně nízkopodlažních plynových autobusů SOR ICNG 12, které v roce 2025 pořídila jablunkovská provozovna dopravce Transdev Slezsko v počtu 26 kusů. Jako jedny z prvních mají nový jednotný červený nátěr, který se ODIS chystá postupně aplikovat na všechny regionální autobusové linky. Kromě hlavního autobusového nádraží je hojně potkáte v době střídání směn i na autobusovém nádraží Pod Kanadou a část z nich obsluhuje i vnitřek rozlehlého areálu Třineckých železáren. Vlaková doprava tvořící hlavní spojení se světem je...
Už na 35 místech Moravskoslezského kraje včetně železniční stanice Třinec se objevily nové jízdenkové automaty ODIS nabízející široký sortiment jízdních dokladů, možnost přímého kontaktu s živým operátorem nebo také aktuální odjezdy nejbližších spojů či informace o výlukách či mimořádnostech. Kromě toho se začínají na vybraných vlakových stanicích objevovat malé samoobslužné terminály, kterými si můžete koupit jízdenku pomocí karty ODISka nebo platební kartou.
Přes Třinec jezdí hlavně páteřní vlaková linka S2 z Mostů u Jablunkova přes Český Těšín, Karvinou a Bohumín do Ostravy v hodinovém intervalu. Do toho jsou integrovány celotýdenně po dvou hodinách rychlíky v totožné trase (R62) a ve špičkách pak lze využít i linku R61, která jede jednou za hodinu z Českého Těšína přes Havířov a Ostravu až do Opavy.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM