Hlavní a největší německé město má při každé návštěvě co nabídnout. A ani tentokrát nebyla po 3 letech od poslední návštěvy nouze o novinky ve veřejné dopravě. Dlouho očekávaná nová generace vozů pro velkoprofilové linky metra konečně začala jezdit na lince U5, nových vozů se dočkala také úzkoprofilová linka U2. Tramvajová síť se lehce rozrostla směrem do bývalého Západního Berlína a přicházejí první nové extra dlouhé tramvaje Urbanliner. Polepšily si také samostatné tramvajové provozy na východním okraji berlínské aglomerace. Místní S-Bahn má novou krátkou linku S15 na hlavní nádraží a autobusová flotila berlínského dopravního podniku se postupně elektrifikuje o nové kloubové vozy Solaris.

Berlín se po letech odkladů konečně dočkal prvních nových souprav metra pro širokoprofilové linky. Generační obměna začala linkou U5, na níž se zároveň nachází nejnovější úsek berlínského metra. Aktuálně je objednáno 344 vozů pro linky U5-U9, které budou skládány do dvou- a čtyřvozových souprav, aby nahradily stávající převážně šestivozové vlaky. První nové soupravy vyjely do provozu s cestujícími v květnu 2026. Po rozšíření nových vlaků lze očekávat postupný úbytek generace F, která byla dodávána v prakticky nezměněné podobě v letech 1974-1992. A asi se na úzkoprofilové linky vrátí upravené...
Po čtyřletém zpoždění se konečně v květnu 2026 podařilo dát do provozu s cestujícími první velkoprofilové jednotky typu J od Stadleru, které nyní začnou nahrazovat letité soupravy ze 70. let. Aktuálně je objednáno 344 vozů, které budou skládány do 2- a 4vozových souprav. Nové vlaky jsou nasazovány na linku U5, zde zachycen v působivé stanici Museumsinsel na nejnovějším úseku pod centrem Berlína.
Nové soupravy od Stadleru na konečné linky U5 pod Hlavním nádražím. Právě na této lince se první zástupci nové generace vlak pro širokoprofilové linky nyní objevují. O půl roku dříve byly do provozu nasazeni i jejich úzkoprofiloví příbuzní typu JK.
Nové vozy pro všechny. To je slogan na jedné z nových souprav pro velkoprofilové linky. Postupně mají nahradit nejstarší vozy typu F. Naposledy byly pro linky U5-U9 pořízeny nové vozy již v roce 2002, když nepočítáme upravené úzkoprofilové vozy nasazené na linku U5 právě kvůli opožděnému vývoji a dodání nových širokých souprav.
Zatímco velkoprofilové linky se teprve nyní dočkaly dlouho očekávané obnovy vozového parku, na úzkoprofilových linkách je situace o něco lepší. Přesto i zde potkáte letité vozy i z 60. let. Nejpestřejší vozový park je však na lince U2, jejíž nejstarší zástupci typu GI (s přezdívkou Gisela) pocházejí z 80. let a vyrobeni byli v tehdejší NDR. Zde na nadzemní estakádě poblíž stanice Eberswalder Strasse.
Příbuzným typem nových velkoprofilových vozů metra J jsou úzkoprofilové vozy JK od téhož výrobce Stadler. Jsou velmi podobné o něco staršímu typu IK, ale mají méně dveří (2 na vůz). Celkem jich bylo objednáno 140 a s cestujícími jezdí od září 2025. Stanice Eberswalder Strasse je jedna z působivých nadzemních starobylých stanic v severní části linky U2.
Severní konečná linky U2 Pankow. Právě na této lince se můžete svézt prvními novými soupravami JK od Stadleru, které se kompletují právě zde v berlínské továrně tohoto švýcarského výrobce. Jak je vidět, nové úzkoprofilové vozy mají pouze dvoje dveře na vůz – starší typ IK má troje.
Interiér nových úzkoprofilových vozů metra JK nabízí díky nižšímu počtu dveří více míst k sezení. Oproti svým předchůdcům typu IK má také jinak uspořádané informační panely. A standardně je zde již použitý nový barevnější vzor potahů sedadel.
Východoněmecká Gisela, neboli typ úzkoprofilového metra z druhé poloviny 80. let opouští na lince U2 povrchovou stanici Gleisdreieck, kde se mimoúrovňově kříží s linkami U1 a U3. Tyto „vysavače“ jezdí pouze na lince U2 a zatím v plném počtu. Nové úzkoprofilové vlaky spíš nahrazují ještě mnohem starší vozy z 60. let.
Po nadzemní estakádě přijíždí do stanice Gleisdreieck jedna z novějších souprav typu IK18, které byly předskokany nynější nejnovější generace JK. Oproti nim mají troje dveře na vůz na každém boku. Celkem bylo v letech 2017-9 dodáno 40 čtyřvozových jednotek, které jsou zpravidla spřahovány po dvou.
Těmto veteránům používaným na úzkoprofilových linkách U1, U3 a U4 je už přes 60 let. A dodnes je těchto vozů k dispozici ještě kolem 50. Potkáte je také zde na jižní konečné krátké linky U4 Innsbrucker Platz, která má jen 4 stanice.
Nadzemní západní konečná linky U2 Ruhleben, kde na metro navazují autobusové linky do širokého okolí včetně jedné metrolinky a jedné expresní linky. Tyto východoněmecké jednotky GI jsou nasazovány pouze na linku U2. Tato konečná je v provozu od roku 1929.
Předposlední stanice linky U2 na jejím západním konci leží v blízkosti berlínského olympijského stadionu. Nachází se zde také depo pro úzkoprofilové linky. Momentálně jezdí na linkách U1-U4 celkem 6 základních typů vozidel. Metro sem poprvé dojelo v roce 1913.
V areálu depa metra u stanice Olympia-Stadion najdete také dopravní muzeum, které je otevřeno pouze ve vybrané dny. Vstup je do něj odtud z nadzemního vestibulu stanice.
Podzemní konečná linky U7 Rathaus Spandau na jejím severozápadním koncovém úseku z roku 1984. Do doby příchodu nynějších nových souprav J byly nejnovějším typem tyto jednotky HK, kterých sem bylo v letech 1995-2001 dodáno celkem 46. Vyznačují se zkoseným zasklením dveří a byly to také první průchozí vlaky berlínského metra.
Poblíž opevnění obklopeného vodou na západním předměstí Spandau stojí tato zajímavá stanice linky U7 Zitadelle, která byla zprovozněna v rámci nového koncového úseku k nádraží Spandau v roce 1984.
Blížící se mistrovství světa ve fotbale inspirovalo marketingový tým BVG k dočasné úpravě názvu stanice Brandenburger Tor.
Staré, ale výrazně novější než nejstarší aktuálně provozní vozy metra, jsou tyto úzkoprofilové vozy dodávané v letech 1993-4. Od těch nejstarších se na první pohled liší hranatými světly. I takové vozy stále potkáte na linkách U1 a U3 vyjíždějících odtud z Warschauer Strasse.
A jak to vypadá na úzkoprofilových linkách U1-U4? Tam byla obnova vozového parku v uplynulých letech poněkud příznivější, nicméně dodnes zde potkáte i 60 let staré soupravy. Ty i novější, ale podobné vozy z počátku 90. let, by měla nahradit aktuální dodávka 140 užších a kratších vozů stejné generace jako pro širokoprofilové linky. Nový typ JK od Stadleru se postupně objevuje na lince U2 od září 2025 a v lecčems je podobný svým předchůdcům IK. Od nich se ale na první pohled odlišuje menším počtem dveří i jinak uspořádaným interiérem. Stará a rozsáhlá síť berlínského metra potřebuje renovaci, a...
Opravdovou lahůdkou je jižní konec linky U6 s převážně ponurými stanicemi a ještě ponurejšími vozy typu F. Nejstarší (pro velkoprofilové linky) jsou z roku 1974 a dodávány byly průběžně až do roku 1992. Zde ve stanici Tempelhof můžete přestoupit na okružní S-Bahn a také se zajít podívat na již dlouho opuštěné stejnojmenné letiště, jehož část letištní plochy je volně přístupná veřejnosti.
Temná tvář berlínského metra – to jsou staré soupravy typu F, které tvoří stále většinu vozového parku na širokoprofilových linkách. Nyní je mají postupně začít nahrazovat dlouho očekávané vozy J od Stadleru. Na rozdíl od již upravených úzkoprofilových vozů z této typové rodiny mají tyto vozy stále dveře na kliku.
Nejnovější úsek berlínské tramvajové sítě je dlouhý 1,5 km a vede do čtvrti Moabit kousek od Hlavního nádraží. Obsluhuje ho metrolinka M10. Cestujícím slouží od září 2023. Konečná stanice je řešena jednoduše, tramvaje se zde obracejí na úvrati za zastávkou.
Nová trať do čtvrti Moabit vede také kolem místní věznice poblíž zastávky Kriminalgericht. Celkem jsou na novém úseku 4 zastávky a nová trasa vede v uličním profilu místních ulic. Zatravněna je pouze část trati.
Velkorysé zastřešení tramvajových zastávek u Hlavního nádraží. Podchodem lze vstoupit přímo do společného vestibulu stanice metra U5 a nové pozemní stanice S-Bahnu S15, který funguje teprve krátce. Až sem k Hlavnímu nádraží zajíždějí tramvajové metrolinky M5, M8 a M10.
Na páteřní metrolince M4, která jezdí ve špičkách každé 4 minuty, potkáte dvojice starších tramvají o celkové délce soupravy cca 54 metrů. Právě tyto kapacitní vlaky mají nahradit nejnovější tramvaje Alstom Urbanliner, kterými se konečně během roku 2026 svezou první cestující. Tyto 51 metrů dlouhé devítičlánkové kolosy mají zpoždění, částečně kvůli zdržení výrobce, částečně kvůli nutnosti zvýšení únosnosti stropní desky metra právě zde na náměstí Alexanderplatz.
Detail spojení dvou tříčlánkových tramvají na superpáteřní lince M4. A právě zde konečně během léta 2026 vyjely první extra dlouhé nové tramvaje Urbanliner. Do konce roku 2026 jich má jezdit 15, do roku 2028 celkem 30. Celkově je objednáno 65 těchto dlouhých tramvají, které mají nahradit všechny stávající tříčlánkové tramvaje z 90. let.
Výluka tramvajových koleji v severovýchodní části trasy páteřní linky M4 zkrátila tuto linku s provozem nejdelších tramvají v Berlíně do obratiště poblíž malého jezera Weissensee. Na tramvaje tu navazovaly kloubové autobusy. Linka M4 jezdí ve špičkovém intervalu 4 minuty, ale pouze v nejvytíženějším úseku.
Páteřní linka M10 využívající novou trať kolem Hlavního nádraží do čtvrti Moabit je dalším adeptem na provoz superdlouhých tramvají Urbanliner, kterými se nejprve obsazuje linka M4. Další na řadě kromě M10 mají být také linky M2 a M8.
Otevřená okna u klimatizovaných tramvají značí jediné – pocitově není klimatizace téměř znát. Ve většině vozů byla teplota během horkých letních dní nastavena příliš vysoko a lidé se ovívali, čím to šlo. Častou výbavou Berlíňanů jsou také různé kapesní elektrické větráky.
Těchto jednosměrných tramvají GT6N bylo do roku 2003 dodáno celkem 105 a potkáte je hlavně na linkách v jihovýchodní části berlínské sítě. Postupně prošly modernizací a přečíslováním. Tato tramvaj z roku 1998 byla zachycena na konečné linky 68 na předměstí Alt-Schmöckwitz obklopeném vodními plochami.
Linka 68 obsluhující vzdálená předměstí Berlína okolo předměstí Köpenick je v létě oblíbená koupáníchtivými Berlíňany. Linka navazuje na S-Bahn a odveze vás až na četné pláže podél vodních ploch, které protkávají zdejší rovinaté území. Víkendový interval 20 minut je za pěkného počasí prokládán vloženými spoji k nejbližší stanici S-Bahnu. Spolu s jednosměrnými tramvajemi GT6 tu jezdí i obousměrné, kterých Berlín pořídil v 90. letech celkem 45.
Další „koupací“ linkou je 61 vedená z Köpenicku lesem do čtvrti Rahnsdorf k nejoblíbenějšímu jezeru Müggelsee. Tramvaj vás odveze také k nejbližší stanici linky S3 Friedrichshagen. I zde byly během víkendové koupací špičky provozovány vložené spoje. Zájem o koupání byl během extrémních letních veder enormní.
Berlínská tramvajová síť se rozrostla naposledy v roce 2023 o 4 nové zastávky a 1,5 km tratí do čtvrti Moabit západně od Hlavního nádraží. Jedná se o další trať na území tehdejšího Západního Berlína. Nové zastávky obsluhuje páteřní linka M10 s obousměrnými tramvajemi, protože na konečné není klasické obratiště, ale pouze kolejový přejezd. Aktuálně je dlouhodobě uzavřena tramvajová trať v centru jihovýchodního předměstí Köpenick a místní linkové vedení tak doznalo zásadnějších úprav. V létě 2026 se konečně po dlouhých průtazích podařilo umístit do provozu s cestujícími první velkokapacitní...
Dlouhodobá výluka tramvají v centru Köpenicku zamíchala linkovým vedením a také přinesla zobousměrnění této trati, která se standardně používá pouze jednosměrně. V přerušeném úseku nahrazovaly tramvaje autobusy označené hned několika tramvajovými čísly najednou.
Tramvajová trať v centru Köpenicku využívá soustavy mostů přes místní vodní kanál. K původní dvojici mostů přibyl o kousek vedle ještě jeden pro opačný směr, levá kolej tak byla opuštěna a tento most byl přenechán autům. Touto tratí se také dostanete také k blízkému koncovému nádraží linky S47 Spindlersfeld.
Cestu mezi čtvrtěmi Grünau a Wendenschloss zkracuje přívoz F12 jezdící v intervalu 20 minut, tedy stejně jako návazná tramvajová linka 68, která nyní kvůli výluce obsluhuje oba břehy této vodní plochy a vede do centra Köpenicku. Berlínské přívozy jsou plně integrovány do MHD a celkem tu najdete 6 linek.
V roce 2023 obohatilo flotilu autobusů BVG 90 elektrobusů Ebusco standardní délky. Tím se rodina dvanáctimetrových elektrobusů v Berlíně rozrostla na 210 kusů. Největší podíl mají Solarisy se 105 exempláři. Zde Ebusco na konečné linky 140 u bývalého letiště Tempelhof, kam může veřejnost volně vstoupit na obří letištní plochu a zaběhat si nebo se projet na kole. Tato linka rychle spojuje tuto jižní část Berlína s Východním nádražím.
Do Berlína nyní proudí ve velkém nové kloubové elektrobusy Solaris. Po prvních 17 kusech v roce 2020 jich v roce 2025 přibylo dalších 50 a v roce 2026 ještě 70 k tomu z nové 270kusové objednávky. Zde na vložených spojích linky 140 v její nejvytíženější části trasy začínající na Východním nádraží. Ač není tato linka páteřní, jezdí v hlavním úseku každých 10 minut.
Elektrické Ebusco z 90členné rodiny těchto vozů na doplňkové lince 142, která jezdí ve 20minutovém intervalu ze severozápadní části Berlína přes Hlavní na Východní nádraží.
Další ze 70 kusů kloubových elektrobusů Solaris z dodávky pro rok 2026 u Východního nádraží. Tyto elektrobusy mají pantograf pro možnost dobíjení. Ambiciózní plán počítá až z 600 elektrobusy pro Berlín v příštích několika letech. Lví podíl na tom budou mít právě osvědčené Solarisy.
V ulicích Berlína, především v jeho západní části, můžete už 5 let potkávat tyto patrové velikány Alexander Dennis, kterých bylo postupně do roku 2023 dodáno 200. Jejich útočištěm jsou páteřní linky M, zde na svazku linek M19 a M29, který v souhrnném 5minutovém intervalu protíná ve východozápadním směru centrum tehdejšího Západního Berlína.
Velkokapacitní hybridní autobus Alexander Dennis na páteřní lince M29 na mostě přes okružní S-Bahn poblíž stanice Halensee nedaleko výstaviště a ústředního autobusového nádraží.
Na lince 218 potkáte historické autobusy různých typů a platí na ní běžný tarif. Zaveze vás od berlínského výstaviště kolem jezera Wannsee až do jeho nejhezčí části jihozápadně od centra Berlína. Jízdní doba je 47 minut a v hlavní sezoně jezdí o víkendech i po 30 minutách (v krátkém západním úseku i po 15). Po skončení provozu linky jsou historické autobusy odstaveny zde na centrálním autobusovém nádraží (ZOB).
Rostoucí obliba třetí a nejmladší speciální linky spojující turisticky nejzajímavější místa Berlína si vyžádala nasazení kloubových autobusů namísto standardních. Pokračující dodávky nových kloubových elektrobusů mají zajistit plnou elektrifikaci linky 300. Zde projíždí centrální částí Berlína přes „muzejní ostrov“.
Expresní tangenciální linka X33 s provozem kloubových autobusů zajišťuje přímé spojení západní a severní části Berlína a začíná zde u konečné stanice metra Rathaus Spandau nedaleko stejnojmenného vlakového nádraží. Souběžně s ní vede v části trasy také zastávková linka 133.
Rychlíková linka X33 protíná také koncový úsek metra U6 do čtvrti Alt-Tegel, jehož nadzemní estakáda nyní prochází celkovou rekonstrukcí a metro je nahrazeno autobusy. Tyto kloubové naftové Mercedesy byly ve velkém dodávány do roku 2021.
Autobusové linky provozované především dopravním podnikem BVG postupně přecházejí do elektrického módu. Poslední naftové autobusy byly pořízeny v roce 2023 a od té doby utěšeně přibývají elektrobusy. Rodinu vozů standardní délky obohatilo naposledy v roce 2023 90 elektrobusů Ebusco, největší rozmach ale můžeme pozorovat u kloubových vozů díky mohutným dodávkám osvědčených polských Solarisů. Ty byly v kloubové verzi dodány nejprve v roce 2020 (17 vozů), následoval příděl 50 kusů v roce 2025 a pro rok 2026 se počítá ze 70 vozy stejného typu. Dalších 200 je již objednáno pro roky příští. Díky...
Náhradní dopravu za dlouhodobě uzavřený koncový úsek metra U6 tvořily kloubové autobusy Scania. Byť jde o nejstarší zástupce ve flotile BVG, jako jedny z mála celkem účinně klimatizovaly. Těchto severských vozidel bylo v letech 2014-8 dodáno celkem 360.
Autobusové zastávky na severozápadním předměstí Alt-Tegel obklopeném vodními plochami. Tato malebná čtvrť je v současnosti bez metra a právě zde začínají autobusy náhradní dopravy kopírující rekonstruovanou nadzemní estakádu. Některé okrajové linky provozují subdodavatelé BVG – zde například s tímto kloubovým MANem.
Jízdní řád náhradní autobusové dopravy za metro U6. V přepravních špičkách není uveden konkrétní interval (zkrátka se jezdí velmi často).
Berlín má od 15. 6. 2026 novou linku S-Bahnu. Jedná se o krátkou spojnici hlavního nádraží a uzlu Gesundbrunnen v severní části okružní linky S41/42. Nová linka má označení S15 a je zároveň nejkratší linkou berlínského S-Bahnu (má jen 3 stanice). Zde ve stanici Gesundbrunnen navazuje na okružní linku a také na další regionální i dálkové vlaky.
Zhruba po 5 minutách jízdy dojedete novou linkou S15 z jedné konečné na druhou sem na nové podzemní nástupiště u hlavního nádraží. Nachází se kousek od stanice metra U5. Nová linka S15 jezdí každých 10 minut a zatím na ní stačí čtyřvozové soupravy (první vozy této generace jezdí v Berlíně už 30 let). Její hlavní výhodou je rychlé spojení Hlavního nádraží se severním železničním okruhem.
Nové výstupy z podzemní stanice metra U5 a čerstvě zprovozněné linky S15 u hlavního nádraží. Linka S15 je pouhým zárodkem většího projektu na nově severojižní spojení S-Bahnem přes hlavní nádraží. V další etapě má linka S21 pokračovat dál na jih přes stanici Potsdamer Platz a napojit se na stávající linky na jihu.
Nový podzemní vestibul stanice Hlavní nádraží pro novou krátkou linku S15. Její spuštění se neobešlo bez zpoždění a zatím je to jen také torzo většího projektu, který má odlehčit paralelní trase v severojižním směru. Další linky S zastavují na hlavním nádraží úplně jinde, a to na nadzemní estakádě kolmo k nástupištím dálkových linek.
Po dodávce nové generace vozů berlínského S-Bahnu je již plně obsazena okružní dvojlinka S41/S42 a novými vozy disponují též linky napojené na okruh v jihovýchodní části Berlína. Během extrémních červnových veder poskytovaly tyto vlaky spásné útočiště díky účinné klimatizaci.
Nová generace vlaků Stadler jezdí od roku 2023 zejména na okružní lince S41/S42. K dispozici je 85 čtyřvozových a 21 dvouvozových jednotek. V roce 2026 zvítězilo konsorcium Stadler-Siemens v návazné zakázce na další 350 čtyřvozových jednotek podobného typu. Ty mají být dodány v letech 2032-8 a nahradit jak nejstarší řadu 484, tak i uspokojit rozvojové plány na další linky.
Okružní linky S41/S42 v nové kvalitě díky klimatizovaným vlakům Stadler. Nová flotila přinesla také navýšení kapacity o třetinu. Zde na jižní části okruhu v přestupní stanici Tempelhof nedaleko bývalého západoberlínského letiště.
Další ze stanic okružního S-Bahnu (Schönhauser Allee) v jeho severní části. V další dekádě dorazí do Berlína dalších 350 jednotek stejného vzhledu.
Berlínský S-Bahn se v červnu 2026 rozrostl o novou linku S15, která je zároveň jeho linkou nejkratší. Má jen 3 stanice a spojuje severní část okružní linky s hlavním nádražím. Jedí zde čtyřvozové vlaky po 10 minutách a cesta zabere jen cca 5 minut. Je to zárodek budoucí severojižní odlehčovací trasy S21 přes hlavní nádraží, která má být prodloužena dál na jih. Na okružní lince S41/S42 i na dalších linkách z okruhu vycházejících se nadobro usadily nové vlaky Stadler a nyní bylo vysoutěženo dalších 350 čtyřvozových jednotek, které mají být dodány ve 30. letech. Naopak nejstarší vlaky řady 484...
Nejstarší generací berlínského S-Bahnu je řada 484 vyrobená v první polovině 90. let v počtu 85 čtyřvozových jednotek. Od roku 2023 najdete tyto vozy s nezaměnitelnou čelní maskou primárně na východozápadní lince S3, která vede centrem Berlína převážně po nadzemní estakádě nabízející jedinečné výhledy na město.
Berlínské hlavní nádraží bylo zprovozněno už před 30 lety. Víceúrovňová stanice je obklopena vodními plochami i moderní zástavbou. Po této nadzemní estakádě jezdí východozápadní svazek linek S. Nyní do podzemí této obří stanice zamířila i nová krátká linka S15.
Během červnové návštěvy Berlína probíhalo hned několik výluk na linkách S-Bahnu. Ta dlouhodobější v jihovýchodní části města si vyžádala poměrně komplikované řešení kombinující náhradní autobusovou dopravu a krátké vlakové pendly mezi jednotlivými stanicemi.
V navigaci na náhradní autobusovou dopravu za přerušení S-Bahn pomáhají kromě četných informačních tabulí také navigační pásy nalepené na zemi, které vás spolehlivě dovedly i na dosti vzdálené zastávky náhradní dopravy.
Během červnového víkendu byla uzavřena také část páteřní východozápadní trasy mezi nádražím Zoologischer Garten a Friedrichstrasse. Tato jinak celkem rychlá trasa přes hlavní nádraží znamenala výzvu pro náhradní autobusy, které se složitě proplétaly místními ulicemi, aby obsloužily všechny stanice S-Bahnu. Pomalu, ale jistě se na náhradní dopravě začínají objevovat autobusy DB v jednotné výlukové růžové barvě, nicméně stále tvořila většinu autobusů směsice kloubových ojetin z různých koutů Německa s velmi rozličnou kvalitou přepravy.
Vlaková výluka v jihovýchodní části Berlína znamenala přerušení hned několika linek, které se pak ještě různě větvily. Najít tu správnou náhradní linku nebylo vůbec nejednoduché i přes nalepené navigační pásy na chodnících. Zastávky náhradní dopravy byly totiž mnohdy poměrně daleko od vlastního nádraží. Tento červený MAN bylo asi to nejlepší, co šlo na náhradních linkách potkat.
Podzemní stanice Nordbahnhof leží na severojižní spojnici S-Bahnu, která protíná přes centrum jeho okružní linku. A právě této trase se 4 linkami má odlehčit nová paralelní trasa S21 západněji od ní přes hlavní nádraží, jejíž zárodek S15 byl zprovozněn v červnu 2026.
Okružní linky S41/S42 jsou vedeny převážně po povrchu a vedou i tady kolem berlínského výstaviště a ústředního autobusového nádraží. Díky novým jednotkám Stadler, které jsou na rozdíl od předchozí generace 481/482 klimatizovány, je dnes okružní linka o to populárnější hlavně v létě.
Aktuální originální propagační kampaně marketingových mágů z BVG se kromě tradiční propagace jednotné jízdenky pro celé Německo věnují třeba také osvětě pro lepší cestování a dodržování jízdního řádu metra.
Závěr berlínské reportáže patří novinkám u samostatných tramvajových provozů jihovýchodně od Berlína. Definitivní konec historického rázu tramvajové linky 87 do Woltersdorfu přinesl nákup 4 nových sólo tramvají Moderus od polského výrobce Modertrans. Nové klimatizované obousměrné nízkopodlažní tramvaje poslaly do důchodu prastaré dvounápravové vozy Gotha. Také sousední linka 88 do Schöneiche a Rüdersdorfu si polepšila, tentokrát však o nízkopodlažní ojetiny z 90. let z německého Heidelbergu, kde je nahradily nové tramvaje Škoda. „Nové“ tramvaje na lince 88 jsou sice více nízkopodlažní než...
Samostatný tramvajový provoz východně od Berlína od stanice S-Bahnu Rahnsdorf do městečka Woltersdorf si konečně polepšil. Původní dvounápravové Gothy tu v roce 2025 nahradily 4 zcela nové tramvaje Moderus Gamma od polského výrobce Modertrans.
Původní dvounápravové Gothy, které tu dlouhá léta jezdily v běžném provozu, se už vydaly na zasloužený odpočinek a nyní jsou k dispozici jako záloha nebo pro zvláštní jízdy v místní vozovně ve Woltersdorfu. Tyto legendy byly vyrobeny v letech 1957-61 a přišly sem z různých východoněmeckých měst.
Nový standard na lince 87: nízkopodlažní opravdu klimatizované obousměrné tramvaje Moderus. Jedna z nich projíždí centrem Woltersdorfu. Trať je jednokolejná s častými výhybnami a jezdí se v intervalu 20 minut.
Během sobotní návštěvy probíhaly ve Woltersdorfu městské slavnosti, a tak byly na linku 87 vypraveny kromě jedné nové tramvaje i dvě historické. Tato tramvaj z roku 1910 jezdila původně ve Stuttgartu, posléze sloužila dlouhá léta v Berlíně.
Konečná linky 87 na východním okraji Woltersdorfu u místního jezera. V rámci zvláštních jízd historických tramvají zde probíhalo přepřahání vlečného vozu. Tato souprava je z roku 1913 a jedná se o původní vozy na zdejší samostatné trati.
Poblíž tramvajové konečné ve Woltersdorfu najdete tento zvedací silniční most, který vede přes vodní kanál, kudy proplouvají rekreační lodě.
Linka 88 od stanice S-Bahnu Friedrichshagen do místních obcí Schöneiche a Rüdersdorf si nedávno polepšila o několik ojetých tramvají MGT6 původem z německého Heidelbergu. Tramvaje byly vyrobeny v polovině 90. let a po dodání sem dostaly nový nátěr. Jinak si zachovávají své původní vlastnosti včetně chybějící klimatizace.
Na lince 88 nyní potkáte téměř výhradně nové ojetiny z Heidelbergu. Vozy nejsou označeny číslem, ale zkratkou místního provozovatele SRS. Aktuálně tu mají 6 těchto tramvají, které nahradily vysokopodlažní Düwagy i část českých tramvají ČKD.
Ještě jeden pohled na ex-heidelberskou tramvaj v centru obce Schöneiche. Tramvaje tu jezdí na metrovém rozchodu a momentálně tu nepotkáte ani jednu ze tří nejnovějších tramvají Transtech určených původně pro finské Helsinky.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM