Dlouho odkládaná nová tramvajová trať na Petržalku je v provozu od července 2016, do třech nových zastávek jezdí linky 1 a 3. Jednička jezdí od Hlavního nádraží, trojka míří přes centrum na severovýchod do Rače. Kvůli ukončení nové trati formou kolejového přejezdu namísto původně plánované smyčky v zastávce Jungmannova se na linkách 1 a 3 svezete pouze novými obousměrnými tramvajemi Škoda 30T. Nejvýznamnější stavbou nové trati je nový Starý most s velkorysým prostorem i pro chodce a cyklisty. Zastávky na nové trati jsou poměrně strohé s jednoduchým vybavením, nechybí ale dynamické informační panely a nové červené jízdenkové automaty. Prodloužením nové trati došlo ke zkrácení autobusové linky 95, ušetřené výkony byly ale použity na posílení potřebných autobusových úseků.

V tramvajové dopravě se podařily i jiné věci, než nová trať na Petržalku – spuštěna byla preference na světelných křižovatkách na dlouhé trati do Rače, zrekonstruovaná je i včetně zastávek trať spojující centrum s Hlavním nádražím, na Kamenném náměstí přibyla nová zastávka pro linku 3 ve směru na Petržalku (i když tento prostor by si zasloužil celkové zkulturnění a přidání další zastávky i pro linku 1 v jižním směru). Autobusová doprava se nadobro zbavila posledních Ikarusů, a to slavnostní jízdou posledního vozu typu 435 v květnu 2016 (tedy po 20 letech po dodání těchto vozů). Dosavadní velká obnova autobusů však nebude stačit, již nyní se připravuje nákup dalších 88 vozidel.

Trolejbusová doprava byla zásadně inovována dokončením obří dodávky nových standardních i kloubových trolejbusů (celkem 120). V současnosti už je naprostá většina původních trolejbusů Škoda 14Tr a 15Tr odstavená nebo vyřazená, do provozu zasahují poslední provozní vozy pouze výjimečně. K avizovanému přečíslování trolejbusových linek z důvodu integrace dopravy však ještě nedošlo. V červenci 2016 však bylo změněno linkové vedení 4 trolejbusových linek a jedna linka (206) byla zrušena. Toto přetrasování mělo za cíl přizpůsobit nabídku poptávce, lépe koordinovat jednotlivé trasy a také rozšířit obsluhu kloubovými vozidly. I když nebyla za poslední rok trolejbusová síť nijak rozšířena, vážně se hovoří o nové trati, která by novostavbou přes Mlynskou dolinu spojila Patrónku s dosud autonomní tratí z Karlovy Vsi na Dlhé Diely.

Postupná integrace dopravy v Bratislavském kraji postoupila o úroveň výše a teprve nyní lze o zdejším systému hovořit jako o integrovaném. Díky dokončení opožděné instalace nového odbavovacího zařízení jsou kromě předplatných jízdenek vzájemně uznávány i jednorázové papírové jízdenky. Formát jízdenek přešel z úzkého na široký a kvůli tomu musely být upraveny všechny označovače i automaty. Jízdenkám MHD se také upravila časová platnost a nově lze využívat plný sortiment jízdenek podle zónové a časové platnosti od 15 minut až po 7 dní. Všechny jízdenky jsou neomezeně přestupní, platí ve dne i v noci. Bratislava je rozdělena na zóny 100 a 101, přičemž zóna 100 se pro potřeby jednotlivých jízdenek počítá jako zóny dvě. S Bratislavskou čipovou kartou nebo i čipovou kartou autobusového dopravce Slovak Lines lze od září 2016 také zakoupit levnější jednorázové jízdné než papírové, a to i přímo ve vozidlech, kde je umístěn vždy nejméně jeden terminál, který umí označit papírovou jízdenku i nahrát jízdenku na čipovou kartu.

Na vybraných místech (vlaková nádraží, bratislavská nákupní centra, nové tramvajové zastávky na Petržalce) jsou umístěny nové jízdenkové automaty, které jsou oproti původním žlutým červené. Část z nich provozuje bratislavský DP a část BID. Nové automaty umí prodat plný sortiment jízdenek včetně jejich dobití čipových karet a umějí také prodat jízdenku na vlaky ZSSK. Spolu se zavedením integrace se na nádražích objevily také červené označovače papírových jízdenek. Na všech jízdenkových automatech i ve všech vozidlech jsou vylepeny mapy tarifních zón, integrované vlakové linky jsou označeny písmenem S, integrované autobusy třímístným číslem. Nyní se společnost Bratislavská integrovaná doprava provozující systém IDS BK zaměřuje na zapojení dalších autobusových dopravců (v regionu je zatím zaintegrován pouze Slovak Lines, který však provozuje převážnou většinu zdejších linek) a také na dopravní optimalizaci, která zatím bohužel příliš neproběhla. Je příjemné sledovat, jak rok od roku postupuje úroveň veřejné dopravy v Bratislavě a okolí o něco výše, i když třeba zdaleka ne tak rychle, jak by bylo potřeba a možné.