I když bylo linkové vedení dost zjednodušeno, stejně je nemožné vytvořit opravdu přehledný systém linkového vedení na sídlišti, jako je Petržalka. Přestože na všech nových zastávkových přístřešcích visí informace o změnách a oblastní plánky linek, lidé budou tápat asi ještě dlouho. Budoucí tramvaj by měla nové linkové vedení nabourat jen minimálně, neboť nynější páteřní linka 95 z Vyšehradské na Šafárikovo náměstí v podstatě kopíruje zamýšlenou kolejovou trasu. Svým špičkovým intervalem 3-4 minuty je nejfrekventovanější linkou v Bratislavě. Většina cestujících ale stále jezdí do centra přes...I když bylo linkové vedení dost zjednodušeno, stejně je nemožné vytvořit opravdu přehledný systém linkového vedení na sídlišti, jako je Petržalka. Přestože na všech nových zastávkových přístřešcích visí informace o změnách a oblastní plánky linek, lidé budou tápat asi ještě dlouho. Budoucí tramvaj by měla nové linkové vedení nabourat jen minimálně, neboť nynější páteřní linka 95 z Vyšehradské na Šafárikovo náměstí v podstatě kopíruje zamýšlenou kolejovou trasu. Svým špičkovým intervalem 3-4 minuty je nejfrekventovanější linkou v Bratislavě. Většina cestujících ale stále jezdí do centra přes Nový Most, který překonávají zbylé dvě páteřní linky 93 a 94. Linka 94 ale jezdí pouze v pracovní dny. Mimo to vznikla v Petržalce zajímavá vymetací linka 99 ve standardních autobusech a s celodenním intervalem 7,5 minuty. Tato linka obsluhuje téměř všechny zastávky v Petržalce, o čemž svědčí její klikatá a nezapamatovatelná trasa. I když trvá celá jízda asi 40 minut, můžete mít jistotu, že vás autobus 99 na vaši zastávku odveze. U této linky asi bude trvat nejdelší dobu, než ji místní lidé pochopí.
Další pozoruhodná linka vznikla pod číslem 88, která spojuje Nový most s letošním mostem Apollo a bratislavským autobusovým nádražím. A přitom obslouží polovinu Petržalky. O silné místní frekvenci na sídlišti svědčí fakt, že linka přejela jeden most ze starého města poloprázdná, cestou po sídlišti se neskutečně naplnila, ale zpátky přes druhý most už zase jela poloprázdná. Opravdu "poctivé" návaly jsme zažili v ranní špičce a po poledni, kdy se děti vracely ze škol. V této době nemají objemnější cestující a maminky s kočárky šanci. Jinak se Petržalka ještě dělí na čtvrti Háje, Dvory...Další pozoruhodná linka vznikla pod číslem 88, která spojuje Nový most s letošním mostem Apollo a bratislavským autobusovým nádražím. A přitom obslouží polovinu Petržalky. O silné místní frekvenci na sídlišti svědčí fakt, že linka přejela jeden most ze starého města poloprázdná, cestou po sídlišti se neskutečně naplnila, ale zpátky přes druhý most už zase jela poloprázdná. Opravdu "poctivé" návaly jsme zažili v ranní špičce a po poledni, kdy se děti vracely ze škol. V této době nemají objemnější cestující a maminky s kočárky šanci. Jinak se Petržalka ještě dělí na čtvrti Háje, Dvory a Lúky a není to jen bludiště plné paneláků. Rostou tu velká obchodní centra, moderní kostel a uprostřed sídliště je veliké pískové jezero Draždiak s průzračně čistou vodou. Uprostřed sídliště vede umělý vodní kanál. V blízkosti Petržalky také stojí moderní železniční nádraží, odkud míří vlaky do Maďarska a Vídně. Již mnoho let se na severu u Dunaje buduje rychlostní silnice, která bude navazovat takovým americkým mimoúrovňovým spletencem nadjezdů a podjezdů na mohutný Prístavný most. V současnosti se práce na nové dálnici blíží ke zdárnému konci.
Městská doprava musí každý den také snášet nápory cestujících, kteří jedou do chemického kombinátu Slovnaft či do automobilky Volkswagen. U hlavní brány Slovnaftu je velkorysá zastávka Vlčie Hrdlo. Za branami podniku již na pracující čekají žlutobílé autobusy závodové dopravy, mezi kterými nechybí ani Ikarusy 280. Od Vlčieho Hrdla jezdí také průmyslová linka 77, která obsluhuje různé vodohospodářské podniky či spalovnu odpadů a projížďka krajinou potrubí stojí za to. Ranní návaly však nezažívá jen Petržalka či Slovnaft. I v ostatních částech města kontrastují nacpané autobusy s prázdnějšími...Městská doprava musí každý den také snášet nápory cestujících, kteří jedou do chemického kombinátu Slovnaft či do automobilky Volkswagen. U hlavní brány Slovnaftu je velkorysá zastávka Vlčie Hrdlo. Za branami podniku již na pracující čekají žlutobílé autobusy závodové dopravy, mezi kterými nechybí ani Ikarusy 280. Od Vlčieho Hrdla jezdí také průmyslová linka 77, která obsluhuje různé vodohospodářské podniky či spalovnu odpadů a projížďka krajinou potrubí stojí za to. Ranní návaly však nezažívá jen Petržalka či Slovnaft. I v ostatních částech města kontrastují nacpané autobusy s prázdnějšími tramvajemi. V minulých dnech byly narychlo zavedeny některé posilové spoje a možná trochu razantní zářijová optimalizace bude od října řešena zkrácením intervalů některých linek. Za svezení stojí také rychlíková linka 59, která byla po zářijových změnách sice omezena, ale stále jezdí, aspoň ve špičkách. Linka spojuje Petržalku a severovýchod města a je rychlíková co do počtu zastávek - mezi Petržalkou a Račianským mýtem nikde nestaví, takže centrum mine bez povšimnutí. Pak už linka míří souběžně s tramvajovou tratí do Rače. I přes výrazně méně zastávek s ní tramvaj držela krok díky dopravním zácpám. Z Rače pokračuje 59 k odborným učilištím na okraji města. Na této lince se prohání staré Ikarusy či slovinské Tam Busy s dřevěnými sedačkami. Další doporučeníhodnou linkou je 43 do Lesoparku, která má pouze rekreační funkci a obsluhuje polesí na severu města. Bratislava byť bez nízkopodlažních vozidel má přeci jen dvě bezbariérové linky. Na ně je vypravován jeden ze tří nízkopodlažních autobusů Ikarus 412.
Vozový park trpí faktem, že už sedm let nebyl zakoupen jediný kloubový autobus. V Bratislavě se rozběhl program modernizací kloubových i standardních Karos se současnou přestavbou na pohon stlačeným zemním plynem. Standardní Karosy se opravují na Slovensku, kloubové ve Zlíně. Po plynofikaci dostávají zeleno-žluto-bílý nátěr. Jinak kloubovou flotilu stále drží nad vodou nejstarší Ikarusy 280 v původních nátěrech, jezdící zejména ve špičkách. V zadní části vozu bývají dosazeny další dvě sedačky, které se ale trochu pletou do cesty zadním dveřím. Těchto legendárních strojů však ubývá pro...Vozový park trpí faktem, že už sedm let nebyl zakoupen jediný kloubový autobus. V Bratislavě se rozběhl program modernizací kloubových i standardních Karos se současnou přestavbou na pohon stlačeným zemním plynem. Standardní Karosy se opravují na Slovensku, kloubové ve Zlíně. Po plynofikaci dostávají zeleno-žluto-bílý nátěr. Jinak kloubovou flotilu stále drží nad vodou nejstarší Ikarusy 280 v původních nátěrech, jezdící zejména ve špičkách. V zadní části vozu bývají dosazeny další dvě sedačky, které se ale trochu pletou do cesty zadním dveřím. Těchto legendárních strojů však ubývá pro neopravitelné závady a v provozu jich zbylo asi 30 (z let 1989-1990). O něco novější jsou prodloužené kloubové Ikarusy 283 s dvoudílnými vklápěcími dveřmi, na části z nich byla provedena generální oprava. I když jsou oproti typu 280 mírně prodloužené, větším počtem sedaček nedisponují. Ale možná je to z kapacitních důvodů dobře. Nejpočetnější je skupina stovky autobusů Ikarus 435 z konce devadesátých let. Tyto vlídnější autobusy mají sníženou podlahu, automatickou převodovku, část má lepená okna, část normální. V první polovině devadesátých let přišly do Bratislavy také slovinské autobusy Tam Bus ve standardní i kloubové verzi. V současnosti probíhají jejich generální opravy a na tomto typu asi nejvíc zaujmou žluté dřevěné sedačky. Zbytek jsou Karosy B741 - poslední z roku 1995, některé po generálce, značná část již byla plynofikována. Od kloubových vozů pojďme ke standardním. Tady vládnou klasické Karosy B732. Část po plynofikaci, část po různých podivných modernizacích. Stále ale občas uvidíte skvosty bratislavské dopravy - letité Karosy s neuvěřitelně orezlými plechy, které už zdálky odrazují od nastupování. Alespoň že těchto ostud ubývá. Několik málo Tam Busů, hlavně nasazovaných na linky 32 a 33, předcházelo nákupu necelých 50 Ikarusů 415 v roce 1997. Bratislava se také stala významným odbytištěm pro malé autobusy SOR B9,5, které jezdí třeba ke hradu Devín. Tyto vozy se v roce 2003 staly posledními nakoupenými autobusy.
Chaotické je číslování autobusů. V Bratislavě existují čtyři vozovny: Trnávka, Jurajov Dvor, Krasňany a Petržalka. První číslice čtyřmístného evidenčního čísla vždy značí číslo vozovny (1-4), což při převodech autobusů mezi jednotlivými provozovnami způsobuje slušný chaos, znásobený tím, že ostatní tři číslice se mnohdy shodují s jinou vozovnou, takže je při přečíslování třeba změnit kompletně celé číslo. Nicméně na číslování jsou v Bratislavě experti - viz oblastní číslování linek v úvodu povídání o Bratislavě.Chaotické je číslování autobusů. V Bratislavě existují čtyři vozovny: Trnávka, Jurajov Dvor, Krasňany a Petržalka. První číslice čtyřmístného evidenčního čísla vždy značí číslo vozovny (1-4), což při převodech autobusů mezi jednotlivými provozovnami způsobuje slušný chaos, znásobený tím, že ostatní tři číslice se mnohdy shodují s jinou vozovnou, takže je při přečíslování třeba změnit kompletně celé číslo. Nicméně na číslování jsou v Bratislavě experti - viz oblastní číslování linek v úvodu povídání o Bratislavě.
Velká část autobusů vlastní digitální informační panely, vnější i vnitřní, hlášení zastávek není přítomno. Na cestách jsme viděli až příliš mnoho porouchaných vozidel, některé z hrdým nápisem "porucha vozidla" na digitálním panelu. Nevím jestli je to shoda náhod, nebo to něco vypovídá o kvalitě a údržbě autobusů. Situace ve vozovém parku příměstské dopravy je alespoň v okolí Bratislavy o něco lepší. Ikarusy už asi neuvidíte a zástupy generálkovaných standardních i kloubových modrobílých Karos doplňují nové Karosy C954. Výrazným dopravcem je Turancar, který vlastní i o něco...Velká část autobusů vlastní digitální informační panely, vnější i vnitřní, hlášení zastávek není přítomno. Na cestách jsme viděli až příliš mnoho porouchaných vozidel, některé z hrdým nápisem "porucha vozidla" na digitálním panelu. Nevím jestli je to shoda náhod, nebo to něco vypovídá o kvalitě a údržbě autobusů. Situace ve vozovém parku příměstské dopravy je alespoň v okolí Bratislavy o něco lepší. Ikarusy už asi neuvidíte a zástupy generálkovaných standardních i kloubových modrobílých Karos doplňují nové Karosy C954. Výrazným dopravcem je Turancar, který vlastní i o něco luxusnější zahraniční vozidla.
