V Kodani jsou hlavním hromadným dopravním prostředkem vlaky a metro. Pouliční provoz zajišťují autobusy, které mnohdy obsluhují i velmi vzdálené lokality, kde není kolejová doprava. Nelze nezmínit cyklistickou dopravu, kterou denně využívá až třetina obyvatel. Město je ploché bez kopců a pro cyklisty tu jsou ideální podmínky. Také se jim skoro všechno přizpůsobuje, i veřejná doprava. U stanic metra a vlaků jsou velká, mnohdy i několikapatrová parkoviště pro kola, do vlaků se smí s kolem zdarma (do metra však nikoli) a vlaky S-Bahnu zde mají pro cyklisty vyhrazené někdy i celé vozy. Význam cyklistické dopravy dokládají i obrovské piktogramy na vlacích.

Mezinárodní letiště leží na jihovýchodě města na ostrově Amager na pobřeží úžiny Öresund, přes kterou se klene odvážný most do švédského Malmö. Po mostě jezdí elektrické vlaky každých 20 minut, které zajišťují také spojení letiště s centrem Kodaně. Z letiště ale můžete dojet do centra i metrem a nebo páteřní autobusovou linkou 5A. Při nákupu jízdních dokladů však musíte dbát místních tarifních zón, které rozdělují jak vnitřní město, tak jeho okolí. Zorientovat se ve zdejším tarifním systému ale není příliš složité. Oproti jednorázové cestě jsou velmi výhodné jedno- či vícedenní jízdenky, které platí na veškerou veřejnou dopravu.

Systém metra mají v Kodani teprve od roku 2002, kdy začala fungovat první část nově budovaného systému plně automatického metra, které jezdí v centru pod zemí a na méně osídlených okrajích Kodaně na povrchu nebo nad zemí. Ve dvou až tříminutových intervalech zde jezdí bílé třívozové jednotky, které používají klasické železniční podvozky. Od západní konečné skrze centrum vedou obě linky společně, pak se oddělují, linka M1 vede na jih do čtvrti Örestad, která vznikla zcela nově teprve po dostavbě metra. Dříve zde byly rozsáhlé a nevyužité armádní pozemky. Město tyto pozemky změnilo na stavební a postavilo metro, které je z velké části financováno právě prodejem těchto pozemků. V okolí linky M1 rostou nové obytné i kancelářské soubory a metro se postupně zaplňuje. Na konci linky M1 leží také depo. Linka M2 vede o něco více na východ k mezinárodnímu letišti. Celková délka sítě metra je 21 km a je na ní provozováno 34 vlaků od italské firmy Ansaldo-Breda. V podzemí jsou nástupiště od kolejí oddělena bezpečnostní stěnou, v povrchových stanicích nikoli. Systém je z hlediska odbavování otevřený bez turniketů, papírové jízdenky se označují v klasických označovačích, elektronické ve validátorech. V plném proudu je výstavba třetí, tentokrát okružní linky metra, která zajistí rychlou obsluhu celého centra Kodaně a zastaví mimo jiné třeba pod hlavním nádražím. Tento odvážný a nákladný krok (hotovo má být v roce 2017) zajistí poměrně komfortní a spolehlivou dopravu v těch částech centra, kde je nutné spolehnout se jen na autobusy.

Dalším výchozím bodem pro návštěvu Kodaně je zdejší hlavní nádraží, ležící v těsné blízkosti slavného zábavního parku Tivoli a cca 10 minut pěšky od historického centra. Přes hlavní nádraží nejezdí jen dálkové a mezinárodní vlaky, ale také téměř všechny linky zdejšího S-Bahnu. 5 hlavních linek v desetiminutovém intervalu se ve všední dny skládá ve společném úseku do intervalu dvě minuty. Pro eliminaci zpoždění a pro zajištění minimálního intervalu je na hlavním nádraží krátký vyrovnávací čas a vlaky tu odjíždějí jedním směrem ze dvou kolejí. Zdejší S-Bahn (dánsky S-Tog) je nejpohodlnější a nejrychlejší dopravní prostředek, zásluhu na tom mají nejen samostatné koleje pro S-linky, ale také moderní a netradiční elektrické jednotky, které se skládají z krátkých vypouklých článků, většinou pospojovaných do osmivozových souprav. Každý článek má jen jedny dveře, a dva oddíly pro cestující. V těch jsou široké pohodlné příčné lavice. Místo nich jsou v některých vozech velmi prostorné oddíly pro jízdní kola. Informační systém umí poskytovat také údaje o odjezdech nejbližších návazných spojů MHD v příští zastávce.

S-Bahn je výrazně označen také v okolí stanic, kde najdete obrovské poosvětlené logo S. Vlakovou zastávku je tak velmi snadné najít. A přestupovat z autobusů na vlak lze většinou také velmi snadno - zastávky autobusů bývají umístěné co nejtěsněji kolejím, mnohdy rovnou na nadjezdech nad dráhou. Vlakové linky se označují písmeny A až H, základní linky jezdí i o víkendu v desetiminutovém intervalu. Posilové linky Bx, E a H jezdí jen ve všední dny a zkracují základní interval nebo zajišťují která méně využívaná přímá spojení. Linka F jako jediná nejezdí společně s ostatními vlaky centrálním úsekem přes hlavní nádraží, ale tvoří tangentu ze severozápadu na jihozápad a jezdí zde pouze čtyřvozové soupravy. Mezi městskou železniční dopravu lze též zařadit vlaky zvané Öresundstag, které jezdí ve dvacetiminutovém intervalu ze švédského Malmö přes úžinu Öresund, kolem mezinárodního letiště a skrz centrum města dál na sever do přístavu Helsingör. Na těchto vlacích jezdí pohodlné třídílné (ve špičkách i vícedílné) elektrické jednotky připomínající svým designem červy, v interiéru ale poskytují komfort hodný dálkových rychlovlaků.

Jelikož v Kodani nejsou tramvaje, hlavní zátěž v ulicích města je kromě cyklistické dopravy řešena pomocí autobusů. O návratu tramvají do kodaňských ulic se uvažuje pouze v podobě tangenciální linky spojující jednotlivé okrajové části města. V nedávné minulosti prošla autobusová síť hierarchizací, která zjednodušila linkové vedení a určila hlavní autobusové osy, které jsou nově obslouženy páteřními nebo rychlíkovými linkami.

Všechny kodaňské autobusy jsou ve žluté barvě a s výrazným logem zdejšího organizátora, společnosti Movia. Ta celý systém zastřešuje a provádí také výběrová řízení na jednotlivé linky. Hlavními dopravci jsou Arriva a Nettbuss. Páteřní linky s přívlastkem "A" jsou na zastávkách i na vozidlech označeny doplňkovou červenou barvou, rychlíkové linky, které mnohdy jedou až do vzdálených předměstí Kodaně, jsou vyznačeny modře a mají přívlastek "S". Ostatní linky jsou klasicky žluté, noční linky šedé. Páteřní linky 1A až 11A mají krátké intervaly (někdy jen 4 minuty), jezdí v trasách hlavních přepravních proudů a zpravidla na nich jezdí kapacitní 14metrové třínápravové autobusy. V Kodani nenajdete žádný městský kloubový autobus. Na nově zavedené lince 9A jezdí prozatím dvanáctimetrové vozy a na vnitroměstské minibusové lince 11A z historického "nového" přístavu k hotelu Tivoli jezdí elektrobusy.

Pro tyto páteřní linky se vyhrazují samostatné pruhy, ale preference na křižovatkách je mizivá, proto nejsou tyto linky příliš rychlé. Jedinou výraznější výjimku lze vidět v ulici Norrebrogade (jedna z hlavních výpadovek z centra severozápadním směrem), kde došlo k jejímu výraznému zklidnění právě ve prospěch autobusů. V budoucnu se údajně připravuje projekt odvážně nazvaný "BRT", který by měl systémově zrychlit a upřednostnit některé velmi využívané autobusové linky. Každopádně síť "áčkových" červených linek je utvořena tak, abyste se jejich pomocí dostali prakticky všude. Náhodný turista nebo nepříliš pravidelný uživatel veřejné dopravy tak ostatní autobusové linky v podstatě nepotřebuje znát.

Rychlíkové linky, zvýrazněné modře, zajišťují na rozdíl od těch červených spíše příměstské vztahy, ale dá se s nimi dobře jezdit i po městě samotném. Stejně jako červené linky mají i "eskové" linky krátké intervaly a jsou na nich provozovány kapacitní (14m) autobusy. Na území Kodaně však zastavují průměrně jen každou třetí až čtvrtou zastávku. Těchto rychlíkových linek je v okolí Kodaně více, do jejího centra zajíždějí pouze linky 150S, 250S a 350S.

Složení vozového parku je poměrně monotónní, nejčastěji se svezete s vozy Scania nebo Volvo, v drtivé většině případů jde o vozy typu low-entry, čili s první polovinou nízkopodlažní. V druhé polovině vozu je maximum sedaček, které jsou také maximálně pohodlné. Na sedačkách najdete také netradiční způsob propagace novinek MHD v podobě reklamních návleků na opěrky hlavy. Low-entry autobusům nechybí také třetí dveře. Nastupuje se pouze předními dveřmi a jízdenky se ukazují řidičům. Pouze na tangenciální lince 4A začali experimentovat s nástupem prostředními dveřmi bez kontroly řidičem (vystupuje se předními nebo zadními). Stále více se tu také objevují low-entry autobusy Solaris.

Mluvíme-li o Kodani, nelze vynechat ani lodní dopravu. Díky velkému množství vodních kanálů a také díky existenci vodního kanálu, který odděluje centrum Kodaně od hustě osídleného ostrova Amager, hraje vodní doprava poměrně významnou roli pro turistický ruch. Kromě klasických komerčních vyhlídkových plaveb fungují také dvě integrované vodní linky 991 a 992, jakýsi vodní autobus, který poměrně rychle spojuje jednotlivé zastávky podél hlavního vodního kanálu, kolem kterého v posledních letech vyrostly zcela nové čtvrti. Žluté lodě v kabátu organizátora Movia jezdí v půlhodinových intervalech a s jedno či vícedenní jízdenkou se můžete touto lodí svézt zdarma. Kvůli velkému výkonu lodí a jejich rychlosti však musí být provoz takové atrakce poměrně nákladný.

Jedna z nejdražších metropolí světa má stále se rozvíjející síť veřejné dopravy a promyšlené i poměrně odvážné plány do daleké budoucnosti. Hendikep v podobě zrušených tramvají tu nahrazuje metro a městské vlaky. I na poli autobusové dopravy se po hierarchizaci podařilo výrazně uklidit, i když nízká rychlost daná uliční sítí asi autobusovou dopravu příliš dál neposune. Je však neustále nutné míst na paměti, že hlavním aktérem městské dopravy v Kodani bylo, je a i nadále bude jízdní kolo.