Po roce opět na skok v srdci Francie. Intenzivně se staví velký pařížský metrookruh a chystají se pro něj nové automatické vlaky. Na nejen pro něj. Ještě v roce 2025 by měla začít velká obnova vozového parku na stávajících linkách metra s klasickými ocelovými koly, počínaje linkou 10. Na první novodobé tramvajové lince T1 vyjely nové kapacitnější tramvaje, které postupně posílají první generaci tramvají TFS2 na zasloužený odpočinek. Pokračuje také velká obnova a dekarbonizace autobusové dopravy. Paříž má už přes 1000 elektrobusů a celkem 4000 vozidel už k pohonu nepoužívá naftu. Přibyla také jedna vlakotramvajová linka, i když jen papírově. Téměř před spuštěním je první kabinová městská lanovka „Téléval“, která bude spojovat jihovýchodní předměstí Paříže s konečnou linky metra 8.

Po překotném otvírání jedné nové stanice za druhou je nyní v Paříži relativní klid. Klid před bouří. Intenzivně se totiž staví nové linky velkého expresního metrookruhu kolem Paříže, který pomůže vyřešit rostoucí kapacitní problémy při dopravě ve stále houstnoucí aglomeraci Velké Paříže. První dva úseky linek 15 a 18 se mají otevřít na konci roku 2026 a už nyní se testují první automatické soupravy s maximální rychlostí 100 km/h. Alstom jich dodá celkem asi 200, z toho na hlavní okružní lince 15 budou jezdit šestivozové a na linkách 16-18 třívozové. Celý projekt „Grand Paris Express“ o délce...
Pro tyhle pneumatikové vlaky metra MP89 je linka 6 už třetím domovem. Původně jezdilo 52 těchto manuálně řízených vlaků z zet 1997-2001 na lince 1, po její automatizaci se přestěhovaly na linku 4 a když potkal stejný osud i tuto linku, doputovaly až sem.
Na částečně nadzemní lince 6 se postupně od roku 2024 setkáte s těmito modernějšími soupravami, které nahrazují 50 let starý typ MP73. I těmto průchozím vlakům je už ale kolem 25 let, a tak postupně procházejí modernizací.
I navzdory přesunu 52 pneumatikových vlaků MP89 z linky 4 potkáte na turisty oblíbené lince 6 stále tyto padesátileté vlaky MP73. Aktuálně je k dispozici ještě 16 z původních 50 vlaků.
Modernizovaná pneumatiková souprava typu MP89 již s novým barevným schématem IdFM přijíždí do rovněž částečně modernizované nadzemní stanice na lince 6. Celkem jich bylo vyrobeno 73, z toho 21 jich jezdí jako automatické na lince 4.
Na linkách 2, 5 a 9 jezdí dosud nejnovější typ s klasickými ocelovými koly MF01. V letech 2008-17 jich bylo vyrobeno 173. Od té doby čekají ostatní klasické linky na příchod nové generace MF19. Nadzemní stanice linky 5 Gare d´Austerlitz leží přímo nad nádražní budovou kolmo k ní.
Historická hala nádraží Garde d´Austerlitz v centru jižně od řeky Seiny nyní prochází rekonstrukcí. Tento pohled se vám naskytne z nástupiště stanice metra M5. Kolmo na ní, ale v podzemí je tady ukončena ještě linka M10.
Od roku 2023 je plně automatická také severojižní linka M4. Spolu s doplněním dveřních stěn došlo i vizuální proměně zbytku některých stanic. Svezete se buďto zcela novými vlaky MP18 nebo staršími MP89, které dřív jezdily na lince M1.
Přestupní stanice Louis Blanc, kde se z linky 7 dostanete na linku 7bis. Dříve byly obě linky propojené a linka 7 se větvila. Také tyto soupravy MF77 nahradí nové vlaky MF19. Linka 7 má přijít na řadu jako poslední v roce 2033.
Původní interiér vlaků MF77, které dnes jezdí na linkách 7, 8 a 13. Většina z nich už ale prošla rekonstrukcí, během níž dostala i zcela jiný vzhled interiéru. Těchto pětivozových souprav bylo vyrobeno téměř 200 v letech 1978-86.
Na linkách, kde dojde v příštích letech k výměně vozového parku, najdete tuto ceduli. Jako první budou nové vlaky MF19 nasazeny na linku 10, a to ještě v roce 2025. Další linky budou následovat postupně až do roku 2033.
Nejstarší vlaky pařížského metra potkáte na linkách 3, 3bis, 10 a 12. Vyrobeny byly v letech 1967-78 v počtu 300 vlaků. Aktuálně jich jezdí ještě cca 130, ale jejich počet bude v nejbližších letech rychle klesat. Jako první je na řadě linka 10, kam se ještě v roce 2025 podívají nové vlaky MF19.
Interiér nejstarších souprav MF67 na lince M10. Rok 2025 je pro tyto vlaky na této lince poslední. Klasické otvírání dveří kličkou tak už bude minulostí. Zcela dojezdit by měl typ MF67 v roce 2028.
Zvláštností linky M10 je její vedení různou trasou pro každý směr v jihozápadní části Paříže. Každý směr má i své samostatné stanice.
Pozoruhodná stanice Mirabeau na lince M10, kde zastavují vlaky metra jen v jednom směru. Opačná kolej už totiž ve stanici stoupá, aby se následně odpojila a vedla na západní konečnou jinudy. Historicky to bylo dáno tím, že tunely byly budovány pod jednotlivými ulicemi, dost často tak i dnes kopírují uliční síť na povrchu včetně různých ostrých oblouků.
Soupravy typu MF67 jsou velmi podobné pnemuatikovým vlakům MP73. Tato pařížská klasika však bude už za pár let minulostí. Do těchto typů už se také příliš neinvestuje, o to větší zážitek je jízda s nimi.
Modernizace metra probíhá také na stávajících linkách. Připravuje se zprovoznění nové generace vlaků metra pro staré linky na ocelových kolech MF19. Tyto nové vlaky postupně do roku 2033 nahradí starší generace na 8 linkách. Ještě v roce 2025 mají nové soupravy vyjet na linku 10, další v řadě jsou krátké doplňkové linky 3b a 7b, poté to budou linky 3, 8, 12 a 13. Jako poslední má být vyměněna flotila na lince 7. Na nové vlaky se musí stávající linky připravit i co do úpravy stanic a tratí včetně zabezpečovacího zařízení. Celkem má Alstom dodat úctyhodných 410 vlaků.
Postupnou modernizací procházejí také turnikety. Od ledna 2025 byl změněn tarifní a odbavovací systém, kdy se již upustilo od klasických papírových jízdenek s magnetickým proužkem. Ty už si nikde nekoupíte, místo toho funguje buďto mobilní aplikace Navigo nebo si můžete koupit stejnojmennou čipovou kartu. Nově mají jinou cenu jízdenky na metro a jinou na autobusy a tramvaje. Pokud jedete dál do regionu, už se nemusíte starat o tarifní pásma – jízdenky jsou omezeny pouze časově. Koupit si samozřejmě můžete i celodenní turistické jízdenky.
K unikátní lince metra patří unikátní vozový park. Na polokružní lince 7b potkáte tyto třívozové soupravy typu MF88, které tu jezdí od roku 1993 a jejichž éra skončí v roce 2026, až budou nahrazeny novou generací MF19.
Třívozové průchozí jednotky MF77 potkáte pouze na lince 7b a jejich zvláštností jsou jednonápravové podvozky mezi jednotlivými články. Ač nejsou v porovnání s jinými typy tak staré (32 let), přijdou na řadu jako jedny z prvních, až nastoupí nová generace MF19.
Těchto třívozových vaků MF88 bylo pořízeno celkem 9, dodnes jich jezdí 8 a všechny mají být nahrazeny v roce 2026. Linka 7b je polokružní a má jen 8 stanic, z toho 3 jednosměrné.
Jednotky MF77 byly prvními, které byly průchozí mezi jednotlivými vozy. Podobné přechody mezi články pak měla o něco novější generace MP89. Na rozdíl od ní se ale tento typ nerozšířil a zůstal jen na lince 7b.
Další speciální linkou pařížského metra je 3b, krátká spojka mezi linkami 3 a 7 ve východní části Paříže. Také zde jezdí nejstarší typ MF67 ve třívozové variantě. Linka má jen 4 stanice, je dlouhá 1,3 km a funguje od roku 1971. V roce 2027 má být 6 těchto vlaků nahrazeno novými jednotkami MF19.
Nejstarší soupravy MF67 jezdí také na lince 3. V této stanici Gambetta se dá přímo přestoupit na odbočnou, ale samostatnou linku 3b. Výměna vozového parku na východozápadní lince 3 je plánována na rok 2031.
Stanice metra Gambetta na lince 3 má neobvykle dlouhé nástupiště, jehož část tvoří pouze přístupové chodby. Původně zde totiž byla další stanice Martin Nadaud, se kterou po úpravě vedlejší blízké stanice Gambetta splynula. Přístup z původního vchodu do stanice Gambetta je tak poměrně dlouhý.
Pro rychlejší orientaci ve spleti podzemních chodeb metra slouží i tyto rozcestníky, které vám řeknou, jakým výstupem jít na kterou linku povrchové dopravy.
Vedle klasických tištěných map najdete v některých stanicích i tyto interaktivní panely, které vám ukážou kudy kam poněkud návodněji.
I takto se dá zpestřit vyčkávací prostor před jedním z informačních center v metru.
Do severního předměstí Saint Denis míří světlemodrá linka metra 13 s provozem vlaků typu MF77. Tato linka byla vybavena nízkými dveřními stěnami, nikoli však kvůli automatizaci, ale kvůli zrychlení provozu a zkrácení intervalů.
Historická událost se koná na první novodobé tramvajové lince T1 – po 33 letech od zahájení provozu se zde vyměňuje vozový park za nové o 15 % kapacitnější tramvaje Alstom Citadis pod názvem TW20.
První z nových tramvají od Alstomu vyjely na linku T1 v prosinci 2024 a nyní se jejich počet postupně navyšuje až na cílových 37. Do konce roku 2025 tak mají nahradit všechny původní tramvaje TFS2.
Interiér nových tramvají na lince T1 je laděn do nových barev pařížského systému a na rozdíl od původních tramvají TFS2 nabízí nízkou podlahu v celé délce vozidla a o dvoje dveře víc. Výměna cestujících tak má být výrazně rychlejší a kapacita větší o 15 %.
Po vzoru předchozích dodávaných tramvají pařížské aglomerace je využito světel ve stropě k naznačení, kterým směrem se bude na příští zastávce vystupovat. Směr výstupu se totiž odvíjí od provedení jednotlivých zastávek na trase.
Rozrůstající se tramvajová síť se už začíná dostávat do fáze, kdy je potřeba obnovovat vozový park. Jako první to nyní potkává linku T1, která je v provozu už od roku 1992. V prosinci 2024 vyjely na její trasu první nové tramvaje Alstom Citadis TW20. Oproti předchozí generaci TFS2 mají dvoje dveře navíc, o 15 % vyšší kapacitu a jsou plně nízkopodlažní. Celkem jich bude 37 a do konce roku 2025 mají nahradit všechny původní tramvaje. O dva roky později se má tato linka prodloužit o dalších téměř 8 km a 15 zastávek jihovýchodním směrem. Ve výstavbě jsou také další úseky linek T7 a T13. Pod...
Nové tramvaje pro linku T1 jsou také zvenku barevně prosvíceny nad dveřmi buď červeně nebo zeleně podle toho, zda je možné nastupovat či nikoli. Výrazné bílé nebo červené osvětlení je také na čelech. Zde projíždí linka T1 stísněným prostorem husté zástavby čtvrti Saint Denis poblíž stanice metra M13.
V souvislosti s modernizací vozového parku na tramvajové lince T1 se rekonstruovaly i jednotlivé zastávky v původním nejstarším úseku s cílem zlepšit vyčkávací komfort i bezbariérovost.
Během roku 2025 je na lince T1 ještě smíšený provoz nových a starých tramvají. Ty by měly postupně zmizet do konce roku 2025. Chystá se ale významné prodloužení o 7,7 km a 15 zastávek jihovýchodním směrem, a pro něj budou potřeba další nové vozy. Hotovo má být do roku 2027.
Tramvajová linka T1 křižuje nejen trasy příměstských vlaků a metra, ale také dvě tramvajové linky. Jedna z nich, linka T5, s pneumatikovou technologií Translohr, navazuje zde v zastávce Marché-Saint-Denis již od roku 2013.
Modernizace probíhá také na vlakových linkách RER D a E, pro které jsou dodávány zcela nové vlaky Alstom. Celkem je objednáno 130 jednotek. Stále se zde ale svezete také těmito kapacitními patrovými vlaky, z nichž část už prošla i nedávnou modernizací interiéru do barev Ile-de-France.
Významným pařížským vlakovým nádražím jižně od řeky Seiny je Gare Montparnasse, kde končí také rychlovlaky TGV od jihu a západu Francie. I toto nádraží prošlo částečnou modernizací včetně přednádražního prostoru.
Na nádraží Montparnasse vám orientaci ulehčuje toto otočné zařízení se schématem stanice, vy tak vidíte vždy to, co je přímo před vámi.
V Paříži a okolí jezdí v rámci systému IdFM již přes 1000 elektrobusů. Nejnověji pokračují masivní dodávky standardních elektrovozů Heuliez, Velký podíl mají také o něco starší elektrobusy Bolloré Bluebus. Nově přicházejí také elektrobusy Irizar.
Kloubový vozový park na linkách MHD v Paříži se obnovuje hlavně bioplynovými autobusy, nejčastěji značky Iveco Urbanway. Cílem je zbavit se naftových autobusů ve vnitřní Paříži do roku 2025, v celém regionu do roku 2029. Již nyní je ve službách IdFM přes 4000 „čistých“ autobusů, tedy poháněných buďto elektřinou nebo biometanem.
V autobusové dopravě čítající v celém pařížském regionu cca 10 000 vozidel, úspěšně pokračuje proces dekarbonizace. V Paříži jezdí už přes 1000 elektrobusů, a to díky pokračujícím dodávkám standardních vozů Heuliez i novým elektrobusům od Irizaru. V celém systému jezdí už 4000 vozidel, která nejsou poháněna naftou – 3000 tedy jezdí na bioplyn. Do flotily kloubových vozidel zatím elektřina nepronikla, když nepočítáme opožděný a stále ještě nespuštěný projekt elektrobusové linky T-Zen4 s dvoukloubovými vozy VanHool s dobíjením na zastávkách.
Vlakotramvajová linka T4 provozovaná francouzskými dráhami SNCF se již po 18 letech dočkala obnovy vozového parku. Původní vozidla Siemens Avanto byla nahrazena v letech 2023-4 novými vlakotramvajemi Alstom Citadis Dualis, které byly dodávány už od roku 2019 kvůli prosloužení linky. Nyní jich tu jezdí už 26.
Pařížská linka RER B provozovaná společně RATP a SNCF používá už od počátku 80. letech jednopodlažní elektrické jednotky MI79 a MI84. Celkem jich tu jezdí 160 a svezete se s nimi také na největší pařížské letiště Charles-de-Gaulle. I proto je interiér upraven pro přepravu většího množství zavazadel.
Pro dopravu mezi jednotlivými terminály letiště Charlese de Gaulla slouží již od roku 2007 automatická dráha CDG VAL. Jedna linka spojuje terminály 1, 2 a 3 a druhá linka jezdí již v uzavřeném prostoru mezi terminálem 2W a 3S.
Zajímavý zážitek poskytuje první a zároveň nejstarší terminál letiště Charlese de Gaulla, který je v provozu již od roku 1974. K jednotlivým odletovým stanovištím vedou tyto dlouhé výškově zalomené travelátory, občas s nečekaně pruským sklonem.
A zde ještě další ukázka netradičních přestupních chodeb a směrově různorodých travelátorů na terminálu letiště CDG, který nedávno oslavil 50 let existence a svou architekturou odpovídá tehdejší extravagantní francouzské módní vlně.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM