Největší a zároveň hlavní město Itálie je stále silným zážitkem co do kvality městské hromadné dopravy. Je znát, že Řím se nachází spíše na italském jihu a nepomohlo tomu ani několik rozvojových projektů v poslední době, jako je nová automatická linka C, avšak s neuvěřitelně dlouhými intervaly. Nová starostka Říma si zanedbanost veřejné dopravy uvědomuje, proto aktuálně podporuje velkou modernizaci vozového parku autobusů, návrat minielektrobusů do centra či rozvoj trolejbusových tratí. Těsně před spuštěním je nová trolejbusová linka na jihu města, pro kterou bylo už v roce 2009 pořízeno 45 kloubových trolejbusů.

Řím má už tři linky metra. V roce 2014 byl otevřen první úsek nové automatické linky C v její východní příměstské části. V roce 2015 byla prodloužena až na okraj centra a naposledy se rozrostla o jednu stanici v roce 2018 s přestupem na linku metra A. Po prodloužení nové linky směrem k centru byla příslušně zkrácena příměstská úzkorozchodná tramvaj Roma – Giardinetti s provozem 90letých vozů. Ty dnes jezdí na zbylém úseku od východního okraje centrálního nádraží Termini ke stanici Parco di Centocelle, odkud vede nové metro v přímém souběhu s touto prastarou a zanedbanou tratí. Nová linka C je...
Řím má od roku 2014 už třetí linku metra. První dvě linky A a B jsou však v centru stále osamoceny, třetí linka C vede pod východními předměstími. Centrální úsek pod Koloseem bude kvůli zdlouhavým archeologickým průzkumům ještě dlouho rozestavěný. Ve stanici Termini se na nejstarší lince B potkávají soupravy novějšího typu metra od španělského výrobce CAF.
Na nejnovější lince římského metra C jezdí tyto automatické šestivozové vlaky AnsaldoBreda. Po dvou dalších prodlouženích má tato příměstská linka už 22 stanic. Část z nich je povrchových. První úsek byl otevřen v roce 2014. K dispozici je celkem 30 souprav.
Neobvykle dlouhý interval v odpolední špičce všedního dne na automatické lince C. Celodenní interval však neklesá pod 12 minut! Nástupiště jsou od kolejiště oddělena dveřními stěnami. Naposledy byla linka C rozšířena v roce 2018 o jednu stanici San Giovanni v centru, kde lze přestoupit na linku A.
Nově zrekonstruovaná stanice Termini s poněkud stísněným nástupištěm na lince A, která je navzdory svému názvu druhá nejstarší.
Stanice Parco di Centocelle nové linky C už pomalu zarůstá odpadky. Poblíž ní aktuální konečná dosavadní příměstské tramvaje, která odtud vedla až do roku 2015 v souběhu s novým metrem dál na východ do stanice Giardinetti a kdysi před stavbou metra ještě dál, do čtvrti Pantano.
Detail mapy římské MHD se zakreslením nové zelené linky metra a také příměstské tramvaje, která byla po otevření nové linky C zkrácena do zastávky Centocelle.
Teploměr linky příměstské tramvaje Roma – Giardinetti, na kterém je vidět zkrácený úsek kvůli nové lince metra C. Tato příměstská tramvaj zůstala zachována v úseku, který není v přímém souběhu s novým metrem.
Novější typ příměstské tramvaje pro linku na jihovýchod, která je nyní výrazně zkrácená a naopak nové metro zasahuje mnohem dál do příměstské oblasti než tato pomalá úzkorozchodná tramvaj.
Tyto cca 90leté vozy určené pro příměstskou linku Roma – Giardinetti stále jezdí, i když byla linka výrazně zkrácena. Zde nedaleko své západní konečné u hlavního nádraží Termini se křižuje s ostatními tramvajovými linkami v zastávce Porta Maggiore.
A zde ještě jednou novější typ této bizarní úzkokolejky za denního světla opět v přestupním uzlu Porta Maggiore.
Římská MHD ctí historii, a tak se můžete na běžných tramvajových linkách stále svézt těmito legendárními tramvajemi Stanga, které byly vyrobeny hned po druhé světové válce a díky modernizacím stále jezdí v téměř nezměněném počtu téměř 60 kusů. Jízdou touto tramvají nejlépe v přepravní špičce si uvědomíte, jak odstrašující může být veřejná doprava v hlavním městě vyspělého evropského státu.
A zde prastará tramvaj Stanga s detailem širokých zadních dveří. Od poslední návštěvy před 6 lety se co do přeplněnosti a pomalosti tramvajové dopravy skoro nic nezměnilo.
I tomuto nejnovějšímu zástupci tramvají v Římě je už 20 let. Typ Cityway 2 je nasazován například na páteřní linku 3, která byla konečně obnovena v celé její trase po skončení dlouhodobé výluky na jihu centra.
Tramvaje v Římě se od poslední návštěvy v roce 2013 v podstatě nezměnily – potkáte zde neuvěřitelně staré 70leté tramvaje Stanga, 30leté první částečně nízkopodlažní tramvaje Socimi i postupně stárnoucí nepříliš dobře udržované nízkopodlažní vozy, jejichž nejnovější verzi Cityway 2 bude už 20 let. V provozu je stále pouze 6 linek, které tvoří pouhé torzo kdysi rozvinuté tramvajové sítě. Tramvajová doprava je stále velmi pomalá kvůli neexistující preferenci a také velmi přetížená, ostatně jako i zbylé druhy veřejné dopravy. Jediným pozitivním počinem v poslední době bylo obnovení celé trasy...
Magická částečně nízkopodlažní tramvaj Socimi z počátku 90. let u největší tramvajové křižovatky Porta Maggiore. Těchto vozidel se zvláštními středními miničlánky a nízkopodlažními kolečky uprostřed jezdí v Římě přes 40.
Konečná zastávka tramvají u hlavního nádraží Termini. Blokovou smyčku využívají linky 5 a 14. Jednou by sem snad měla být prodloužena i linka 8 přes centrum od jihozápadu.
Informační centrum před budovou hlavního nádraží, kde se neprodávají jízdenky. Ty si musíte obstarat buďto u přepážky v metru a nebo v jízdenkovém automatu, pokud zrovna budete mít štěstí na funkční stroj.
Od roku 2009 bylo u dopravce ATAC uskladněno těchto 45 trolejbusů BredaMenarinibus s elektrickou výzbrojí Škoda a s pomocným dieselagregátem, určených pro novou trolejbusovou trať na jihu Říma, která se má zprovoznit po dlouhých průtazích teprve až v roce 2019. Kvůli nedostatku provozních Solarisů s vypotřebovanými bateriemi se nakonec tyto zakonzervované vozy podívaly i na tuto první novodobou linku 90, která funguje od roku 2005.
Model Avancity používá v krátkém úseku u hlavního nádraží Termini, kde nejsou troleje, pomocný dieselagregát s vysokou spotřebou. Již brzy by se měly tyto vozy podívat i na svou původní cílovou destinaci – novou linku 74 vedenou od jižní konečné stanice metra B Laurentina.
Do doby otevření nové trolejbusové linky na jihu pomáhají tyto italsko-české trolejbusy na linkách 90 a 60 severně od centra. Dobrou zprávou je, že by konečně mělo dojít i k zatrolejování zbylého úseku ke stanici Termini, nebylo by tak nutné používat problematický alternativní pohon.
Poměrně velkou část trolejbusu Avancity zabírá pomocný naftový agregát a další vybavení jinak nízkopodlažního vozidla. Tyto vozy kvůli neustálým průtahům při stavbě nové trati ležely dlouhá léta ladem a až problémy s trolejbusy Solaris je povolaly do služby.
30 původních trolejbusů Solaris-Ganz mělo poměrně dramatickou minulost – kvůli dožitým bateriím, extrémně nanamáhaným neustálým používáním na nezatrolejovaném úseku u stanice Termini, musely být tyto trolejbusy dočasně vyřazeny a po výměně baterií už naštěstí zase jezdí. Pomáhají jim ale trolejbusy Avancity, původně určené pro jinou linku.
Konečná stanice Termini pro trolejbusovou linku 90. Řím v poslední době myšlenku trolejbusové dopravy vehementně podporuje, a tak by se již Římané měli dočkat nových tratí, které konečně zužitkují všech 75 dostupných kloubových trolejbusů. Třicítka z nich jsou tyto Solarisy, 45 je značky BredaMenarinibus.
Kdysi rozsáhlá síť trolejbusů, zrušená v roce 1972 a obnovená v roce 2005 jedinou linkou 90, má nyní naději na další rozvoj. Na jaro 2019 se připravuje dlouho odkládané spuštění nové trolejbusové linky 74 v jižní části města vedené od konečné stanice metra B Laurentina, pro kterou byly už v roce 2009 zakoupeny kloubové trolejbusy BredaMenarini Avancity v počtu 45, které dlouhá léta ležely ladem. Až odstavování původních 30 kloubových trolejbusů Solaris kvůli opotřebovaným bateriím povolalo tyto nové trolejbusy do služby a dnes pomáhají znovuzprovozněným Solarisům s novými bateriemi na původní...
Jeden z novějších kloubových autobusů dopravního podniku ATAC v poslední verzi městského nátěru. Z 2000 autobusů je kloubových jen cca 150. Řím opět trpí přestárlostí vozového parku a jeho četnými poruchami, proto nyní chystá dodávku 230 nových tureckých autobusů a cca 70 ojetých osmiletých autobusů z Izraele. Průměrné stáří římských autobusů je kolem 13 let.
Jeden z nejstarších vozů Iveco římského hlavního dopravce ATAC, kterých má římský dopravce cca 1000, z toho 400 na plynový pohon. Takto obouchaná je tu většina autobusů. Římu se dlouhodobě nedaří zvyšovat kvalitu autobusové dopravy navzdory četným prohlášením politiků. Obrovský počet městských autobusů nestačí italská metropole dostatečně rychle obnovovat a zřejmě ani udržovat.
Informační systém stylem papír a izolepa, aneb názorná ukázka zdejší neúdržby a laxního přístupu k zajištění kvality veřejné dopravy. V Římě se nyní snaží vzkřísit minielektrobusy Gulliver, které už před několika lety dojezdily a ani jejich dočasné znovuzprovoznění se nepovedlo. Nyní projdou tato vozítka generální opravou včetně dodání nových baterií. Na jaře 2019 by mělo vyjet prvních 25 kusů, do roku 2020 se předpokládá návrat celkem 60 elektrovozítek pro centrum Říma.
Běžný obrázek vytíženosti, nebo spíš přetíženosti autobusů MHD v Římě. V centru zoufale chybí kolejová doprava a autobusy standardní délky jsou jen chabou náplastí. Určitou nadějí jsou aktuální projekty na nové trolejbusové tratě.
Vysoký zastávkový označník s nízkou informační hodnotou. Linky U jsou typické městské. Linky E jsou linky s přesným jízdním řádem, které nejezdí tak často jako linky U, které jsou spíš intervalově řízené.
Linka 50 je krátká polokružní linka spojující centrální nádraží Termini s hlavní tramvajovou křižovatkou a jednou z nových stanic metra C. Hlavní nádraží prošlo modernizací, zejména jeho část pro cestující. Autobusů Citelis jezdí v Římě cca 260, z toho 230 standardní délky.
Problémy s trolejbusy Solaris Trollino vznikly kvůli nezatrolejovanému krátkému úseku u konečné stanice Termini u stejnojmenného hlavního nádraží. Baterie v Solarisech totiž, jak se následně ukázalo, nebyly na trvalý provoz bez trolejí stavěné. Nyní se plánuje zatrolejování i tohoto krátkého úseku, neboť provoz trolejbusů Avancity s pomocným naftovým agregátem není zrovna efektivní. Nicméně tyto vozy by se měly již brzy přesunout na novou trať na jihu, kde se plánuje jezdit v odděleném koridoru a v plánech jsou i další tratě v této oblasti. Na jaře 2019 by mělo vyjet také prvních 25...
Trasy základních dvou linek metra A a B. Naposledy byla rozšířena linka B na své severozápadní větvi o stanici Jonio v roce 2015.
Mapa sítě MHD i schéma kolejové dopravy včetně tramvají. Nejnovějším počinem je nová zelená linka C z centra na jihovýchod. Jak je však z mapy patrné, kolejí je v Římě stále velmi málo.
Starý typ soupravy metra z poloviny 80. let na nejstarší lince B v turisticky vytížené stanici Colosseo. Jednou sem snad dojede i zelená linka C.
Typičtější obrázek stavu římského metra, které jen těžce odolává nájezdům sprejerů. Nejhůře postižené jsou samozřejmě staré soupravy AnsaldoBreda z 80. let.
Modernizace hlavní odbavovací haly hlavního vlakového nádraží Termini přinesla kromě nových obchodů a dalších služeb i vylepšení informací pro cestující u vstupů k jednotlivým nástupištím tohoto hlavového nádraží.
Prodej jízdenek na železnici je zajišťován především pomocí jízdenkových automatů, kterých je na římském hlavním nádraží dostatek.
Starší částečně nízkopodlažní příměstská jednotka Italských železnic se nápadně podobá našim „pantografům“. Tyto vozy byly vyráběny od poloviny 60. let až do počátku 80. let 20. století. Na římském hlavním nádraží vedle sebe potkáte opravdu pestrou škálu vozidel.
Pětivozové elektrické jednotky Alstom Jazz řady ETR 425 zajišťují expresní přepravu mezi hlavním nádražím Termini a letištěm Fiumicino. Pořízeny byly v roce 2013. Jedna jízda z letiště do centra expresním spojem stojí 14 EUR.
Zajímavou oblastí římské MHD jsou autobusy. Dlouhodobě zanedbávaná údržba i pomalá obnova vozového parku v kombinaci s věčným přetěžováním a nedostatečným podílem kapacitních kloubových vozidel způsobuje hlavní problém v celkové kvalitě římské MHD, která je kvůli nedostatečné kolejové infrastruktuře na autobusech závislá víc než v jiných městech. Aktuální průměrné stáří vozového parku přesahuje 13 let a proto se nyní dvoutisícová flotila, z nichž pouze 150 autobusů je kloubových, připravuje na dodávku 230 nových tureckých autobusů v kombinaci se 70 ojetými osmiletými autobusy z Izraele. V...
Levnější alternativou, jak se dostat z letiště do centra Říma, je tento zastávkový vlak zajišťovaný elektrickými dvoupodlažními jednotkami TAF od italského výrobce AnsaldoBreda. Těchto vlaků bylo v polovině 90. let pro Italské dráhy vyprodukováno přes 150.
Interiér expresních jednotek Jazz pro rychlé, ale drahé spojení letiště s centrem Říma. Vytíženost těchto vlaků jezdících v intervalu 15 minut není příliš vysoká. Velká část cestujících dává přednost autobusům nebo pomalejším dvoupatrovým zastávkovým vlakům.