Metro ve Stockholmu, kterému zde říkají Tunnelbana, tvoří tři svazky linek – červený, zelený a modrý. Každý svazek má své číslo (mezi 10 a 19) a obsahuje 2-3 linky. Linky se potkávají v centru a zelené a červené linky jedou chvíli spolu. Za posledních 15 let nedošlo k rozšíření metra, ale aktuálně se staví další větev zelené linky na severu a prodloužení modré linky na obou koncích – výraznější je směrem na jih, kde se rozdělí do dvou větví. Modrá linka tady potká červenou i zelenou v přestupním terminálu Gullmarsplan, jen bude nová stanice o 70 metrů níže než ta původní povrchová. Druhá větev obslouží předměstí na východě. Metrem bude konečně obsloužena také hustě osídlená jihovýchodní část centra města díky nové stanici Sofia.

Výrazně se ale obměnil vozový park metra. Metro tu nově provozuje hongkongská společnost MTR (vlaky ale patří městu). Nejstarší soupravy z 80. let dojezdily na počátku roku 2024 a od roku 2018 je hlavně pro červený svazek linek dodáváno 96 nových čtyřvozových souprav Bombardier Movia C30. K nim bylo přiobjednáno ještě dalších 20 souprav stejného typu. Tyto čtyřvozové průchozí plně klimatizované jednotky kombinující příčné a podélné sezení jsou zpravidla spřahovány po dvou. Je to rozdíl oproti staršími typu C20 od Adtranzu, který je koncipován do třívozových jednotek, které lze spřáhnout i po třech. Takto dlouhé vlaky tak tvoří stejně jako dvojice nových čtyřvozovek soupravu dlouhou 140 metrů. Po dodání nových bílých vlaků byly starší jednotky typické modrou skříní s boky z vlnitého nerezu přesunuty na ostatní linky. Jelikož jezdí tento starší typ už přes 20 let, došlo k jeho menší modernizaci spočívající také v úpravě interiéru.

Metro se sice ve Stockholmu za poslední dobu příliš nerozrostlo, zato zde přibyl další tunel pod centrem, a to sice tunel železniční. Slouží pro příměstské vlaky Pendeltag a díky němu zde ve špičkách dosahují intervalu 3-4 minuty. V nové tunelové trase vznikly dvě hluboké podzemní stanice: Odenplan a City. Obě stanice mají oddělená nástupiště od kolejiště dveřními stěnami a kvůli nim zde musí jezdit pouze vlaky stejného typu. Proto také přibylo dalších 46 elektrických jednotek Alstom Coradia X60. Ty tvoří jednotný vozový park na 7 vlakových linkách s čísly mezi 40 a 48. Tyto linky vedou třeba až do 70 km vzdálené Uppsaly. Cestou zastavují i na místním letišti Arlanda, kam je to ale mnohem rychlejší žlutým rychlovlakem Arlanda express s maximální rychlostí 300 km/h, za což si ale také řádně připlatíte.

Jediná stockholmská čistě městská tramvajová linka číslo 7 byla v roce 2018 prodloužena o jednu zastávku poblíž hlavnímu nádraží. Tato krátká linka obsluhující hlavně místní ZOO a Lunapark tak získala o trochu větší smysl. Má ale spíš sezonní a rekreační charakter a souběžně s ní zde jezdí i historické vozy. Pro tuto linku byly pořízeny nové tříčlánkové tramvaje CAF Urbos, jejichž počet se za posledních 10 let vyšplhal až na 10 a přesto tu v době návštěvnických špiček jezdí souběžně s tramvají také totožně označené kloubové autobusy. Před pořízením nových tramvají tu krátce jezdily také vozy Bombardier Flexity Classic, které byly ale po pár letech provozu prodány do sousedního města Norrköping.

Trochu jiný charakter než městská tramvajová linka 7 má rychlodrážní jižní tramvajová tangenciála značená jako Tvärbanan, od poslední návštěvy přeznačená z 22 na 30. Tato linka vedená většinou zcela odděleně od ostatní dopravy byla postupně prodlužována a má už také jednu odbočku k místnímu malému letišti. Zatím je tato odbočka pod číslem 31 nesměle krátká, staví se ale její velké prodloužení dál do severních předměstí. Kvůli novým úsekům linky 30 a nové lince 31 bylo potřeba také přikoupit nové tramvaje k původním Bombardierům. Výhercem se stal španělský CAF s tříčlánkovým modelem Urbos AXL, který je používán také na lince 12. Ta má s rychlodrážní tangenciálou společné depo. Stejné tramvaje jezdí také na městské lince 7 a ve čtyřčlánkové verzi i na ostrovní lince 21 (Lidingöbanan), která má kromě nových tramvají také zbrusu nový most spojující stockholmskou pevninu s ostrovem Lidingö.

Pokrok se nezastavil ani na zdejších elektrických úzkokolejkách Roslagsbanan, které obsluhují velmi malebná severní předměstí Stockholmu. Od roku 2023 tady jezdí 22 nových třívozových nízkopodlažních jednotek od Stadleru. Ty starší z přelomu 80. a 90. let jezdí ale stále, před 10 lety totiž prošly modernizací včetně částečného znízkopodlažnění. A asi ještě chvíli jezdit budou, než dojde na využití opce na další Stadlery. Nové vlaky zde ale poslouží jednak k navýšení kapacity na až devítivozové vlaky a jednak se připravuje prodloužení této úzkokolejky novým tunelem až do centra Stockholmu.

Poslední ve výčtu stockholmských lokálních drah je Saltsjöbanan, linky 25 a 26 mířící z centra Stockholmu do jihovýchodních předměstí. Během této návštěvy však byly obě linky v celé délce nahrazeny autobusy kvůli probíhající modernizaci i stavbě prodloužení modré linky metra. Už delší dobu je ale uzavřen nejzápadnější úsek v centru Stockholmu kvůli přestavbě přestupního uzlu Slussen, kde roste nový multimodální terminál s novou pěší promenádou podél zdejšího vodního průplavu centrem. Dosud na těchto linkách jezdily staré vozy původně provozované ve stockholmském metru.

Autobusy ve Stockholmu jezdí ve dvou barevných variantách. Modré jsou páteřní linky, ty v centru mají čísla 1-6 a převážně dlouhé tangenciální linky mají číselnou řadu 170. Modré autobusy potkáte i na dalších páteřních příměstských linkách s číslem 7 uprostřed. Ty ostatní jsou pak červené. Bez ohledu na barvu je momentálně pod značkou systému SL provozují 4 dopravci – VR, Keolis, Nobina a Transdev. Na svých trasách mají autobusy už tradičně mnoho preferenčních opatření, zejména v centru, kde by v jiných městech v jejich trasách jezdily spíš tramvaje. Páteřní linky (městské, tangenciální i příměstské) mají základní interval 10 minut, někdy i kratší.

Vozový park všech 4 dopravců, kteří se momentálně podílejí na provozování autobusových linek, je velmi podobný. Převažují kloubové nebo 15metrové autobusy, většinou jezdící na bionaftu nebo bioplyn. Z asi 2400 autobusů jich je elektrických jen asi 60. to se má ale rychle změnit – do roku 2026 má být plná třetina autobusů poháněná elektricky. Tyto požadavky se promítají do výběrových řízení na jednotlivé oblasti, která probíhají každých 10 let. Oproti jiným severským městům je zatím stockholmský autobusový park poměrně starý a chudý, potkáte tu i 18 let staré autobusy. Většinou se svezete značkami MAN, Scania a Volvo, v menšině jsou Mercedesy, VDL či Solarisy. Elektrické jsou značky MAN, VDL a BYD, v rámci chystané velké elektrifikace se chystá velký nákup vozů Ebusco nebo Solaris. Na páteřní příměstské linky nedávno přibylo také 40 patrových autobusů Volvo.