Ojedinělé město s provozem Stadtbahnu a sídlo světoznámých automobilek Mercedes-Benz a Porsche, je hlavním městem německé spolkové země Bádensko-Würtembersko, leží v malebné kopcovité krajině kolem břehů řeky Neckar a to právě dělá Stuttgart tak ojedinělým i z hlediska dopravy. Obří projekt nového hlavního nádraží s názvem Stuttgart 21 znamená nejen stavbu nových tunelů pro dálkové vlaky i zcela nové nádraží kolmé na to dnešní, ale i přesunutí některých tunelů Stadtbahnu, který tu postupně už od roku 1985 nahrazuje úzkorozchodné tramvaje. Tento rychlý a oblíbený systém se v posledních letech dále rozvíjel a postupně přibývala také flotila žlutých dvouvozových vysokopodlažních jednotek zastavujících u vysokých nástupišť. Nová vozidla má také místní S-Bahn s centrální tunelovou trasou pod centrem s velmi krátkým souhrnným intervalem. Také místní městská zubačka a cyklovýtah získala nové vozy i větší cyklopřívěsy. A i městské autobusy, pro které tu už mnoho práce nezbylo, mají ve svých řadách převážně kloubové vozy a nově i vysokokapacitní čtyřosé Mercedesy. Pomalu ale jistě se tu ke slovu hlásí také elektrobusy. Součástí aglomerace Stuttgartu je ale také Esslingen, který má samostatný trolejbusový provoz, kde to nyní vypadá velmi slibně díky poptávce velkého počtu nových vozidel.

Stadtbahn ve Stuttgartu se začal rozvíjet v roce 1985. Do té doby zde jezdily úzkorozchodné žluté dvouvozové tramvaje typu DT4 z 60. let minulého století. Poslední dojezdily v běžném provozu na poslední klasické lince 15 v roce 2007. I tato linka byla následně přetvořena na Stadtbahn a před číslo získala písmeno U. Přestavba tramvajové sítě na rychlý a kapacitní Stadtbahn spočívala ve změně rozchodu kolejí, stavbě vysokých nástupišť pro bezbariérový přístup do vozidel s vysokou podlahou, ale především stavbu tunelů, a to nejen v centru ale i pod lokálními centry jednotlivých hustě zastavených...
I když poslední klasická tramvajová linka dojezdila už v roce 2007, na některých stanicích Stadtbahnu se stále stkáte i s nízkými nástupišti i dvojitým rozchodem kolejí. To pro pravidelné nostalgické jízdy na dvou speciálních linkách.
Některé podzemní zastávky mají dvojitou výšku nástupišť a zdvojené soupravy se sem vejdou jen tak tak. Většina podzemních stanic se nachází v centru Stuttgartu, některé najdete ale i na jeho okrajích, kde se koleje postupně zavrtávaly při přestavbě z klasických tramvají například v centrech jednotlivých hustě osídlených předměstí.
Velkoformátová schémata kolejové dopravy pomáhají cestujícím zorientovat se zejména v husté síti linek Stadbahnu v centru města. Od prosince 2023 došlo k několika trvalým změnám vedení Stadtbahnu spočívající v obnovení provozu tunelu kolem hlavního nádraží a v prohození konečných některých linek. Tato změna je mohutně propagována jako „Síť 2024“ s vícebarevným pruhem přítomným i na některých vozidlech.
Většina podzemních stanic v centru vznikla v druhé polovině 80. let a v části z nich ještě dlouho poté jezdily souběžně i klasické tramvaje. Místní tu na ně nezapomněli a každou neděli jim tuto historii připomínají dvě speciální linky 21 a 23 s několika málo jízdami, které začínají v místním dopravním muzeu.
V roce 2020 vznikla poblíž hlavního nádraží nová polopodzemní stanice Staatsgalerie. A od prosince 2023 odtud opět mohou odbočovat linky směrem k hlavnímu nádraží (U1 a U9). Původní tunel pro tuto trasu byl přeložen kvůli stavbě nového hlavního nádraží.
Z tunelů pod centrem města se vlaky Stadtbahnu vynořují někdy i poměrně blízko centra. Tady míří linky U1, U2 a U4 k povrchové zastávce Berliner Platz. Jednotlivé linky se dělí na tři základní skupiny podle toho, jakým směrem projíždějí centrum.
Zastávka Berliner Platz pro linku U4 směrem na její jihozápadní konečnou. Část zastávek má krátké nástupiště pouze pro jeden dvouvozový vlak. Kvůli rostoucí oblibě Stadtbahnu se ale některé stanice předělávají, aby tam mohly jezdit zdvojené soupravy.
Za stanicí Vogelsang jsou odstavné koleje pro zde ukončenou linku U9. Dál do kopce směrem do předměstí Botnang už jezdí jen linka U1 (v ranní špičce je posílena i prodlouženou U9). Kopcovitý Stuttgart klade vysoké nároky i na kolejová vozidla Stadtbahnu, která musejí zvládat i poměrně prudké svahy.
Jedna z nejstarších jednotek Stadtbahnu na lince U2 klesá kolem odstavené linky U9 k zastávce Vogelsang na jihozápadním okraji centra. Jednotlivé série vozidel typu DT8 se od sebe vizuálně odlišují, nejstarší typ je specifický zakulacenými bočními okny a vykouslým spodkem čela kolem spřáhla.
Ukázka jízdních řádů linek Stadtbahnu. Naprostá většina linek má ve špičkách interval 10 minut, některé ho mají i v sedle a o víkendech. Celkem tu s písmenem U na začátku jezdí 14 základních linek a 2 speciální.
Starší vozy Stadtbahnu mají vnitřní převíjecí transparenty, kde prosvítá dioda znázorňující aktuální stanici.
Nejstarší typ vozidel Stadtbahnu z druhé poloviny 80. let má ještě sklápěcí schody pro obsluhu nízkých nástupišť. Dnes už se ale nepoužívají, protože všechny stanice už mají vysoká nástupiště. Prvních několik sérií z let 1985-2005 má tyto klasické výklopné vzduchem poháněné dveře ovládané cestujícími s automatickým zavíráním na fotobuňku.
Od poslední návštěvy Stuttgartu uběhlo 20 let a za tuto dobu se síť Stadtbahnu výrazně rozrostla. Dnes má cca 130 km.V roce 2011 byla dokončena konverze linky 15 na Stadtbahn, v následujících letech přibyly některé koncové úseky i nová rychlá trasa pro linku U12 z centra na sever. Kvůli stavbě nového hlavního nádraží byl přeložen tunel mezi hlavním nádražím a hlavní severojižní tratí. V nové poloze a podobě je od roku 2020 přilehlá stanice Staatsgalerie. Nejnovější tratí je ale 3 km dlouhý úsek linky U6 na místní vzdálené letiště/výstaviště. A právě v prosinci 2023 byl otevřen tunel v nové...
Novější série vozidel DT8 vyráběné od roku 2012 mají nejen jiná čela, ale také předsuvné elektricky poháněné dveře. Stejně jako část jejich předchůdců jsou dvouvozové jednotky průchozí.
Průchozí je také část starších sérií s klasickými hranatými čely. Například tento vůz je z roku 2004. Vysokou oblibu má Stadtbahn nejen díky své rychlosti, ale také značnému pohodlí, které poskytují měkké polstrované sedačky v maximálním možném počtu.
Část vozidel má typický žlutý nátěr obohacen o propagační slogany, v tomto případě s motivem celostátní extrémně výhodné jízdenky Deutschlandticket na veškerou veřejnou městskou i regionální dopravu v Německu.
Malebná trať pro linku U15 stoupá z centra do kopců na jižním okraji Stuttgartu k místní televizní věži. Linka 15 byla poslední klasickou tramvajovou linkou, která ve své původní podobě dojezdila v roce 2007. Dodnes tu ale zůstal dvojí rozchod kolejí.
Nejnovější typ vozidel Stadtbahnu se od předchozích liší především výrazně sešikmenými čely. Těchto jednotek Stadler Tango bylo v letech 2012-23 dodáno 60. Zde stoupá linka U15 serpentinami z centra na jižní konečnou Ruhbank (Fernsehturm).
Mimoúrovňové setkání dvou hlavních typů Stadtbahnu v zastávce Ruhbank (Fernsehturm). Potkávají se tu dvě tratě od centra a pokračují dál do předměstí Nellingen. Linka U15 na horní koleji zde po většinu času končí.
Oba základní typy vozidel Stadtbahnu se od sebe na bocích liší jen v detailech. Nejstarší a nejnovější vozidlo od sebe dělí úctyhodných 38 let. Celkem se po dokončení dodávky nejnovějších přírůstků v roce 2023 dispozici 224 dvouvozových jednotek. A chystá se dodávka další generace, která by měla čítat 40 jednotek.
Tato trať směřující do centra ze čtvrti Degerloch leží o 200 metrů výše než sousední trať vedená údolní čtvrtí Heslach. Obě trati spojuje městská zubačka. Tato trať používaná linkami U5, U6 a U12 odtud dlouze klesá do centra Stuttgartu. Jezdí tu také tangenciální linka U8, která odbočuje do tunelu a vede do jihovýchodních předměstí.
Uprostřed husté městské zástavby nedaleko centra končí v zastávce Hölderlinplatz linka U4 patřící do rodiny linek křižujícím hlavní údolí Stuttgartu od severozápadu na jihovýchod. Stadtbahn touto čtvrtí jezdí od roku 2002.
Severovýchodně od centra poblíž břehu řeky Neckar najdete komplikovanou kolejovou křižovatku, díky které se linky Stadtbahnu rozjíždějí obsloužit veškerá místní sídla. V dálce jsou vidět oblouky nového mostu pro budovanou železniční trať směřující na nové hlavní nádraží. Díky této obří stavbě s mnoha tunely a mosty se výrazně zrychlí dálková doprava projíždějící Stuttgartem.
Sem k městskému stadionu (Neckarpark) jezdí Stadtbahn z centra jen během konání akcí na tomto stadionu, a to v podobě linky U11, která vede jednosměrným polokruhem pod centrem a přes hlavní nádraží. Konkrétně zde se konal koncert, na který navážely zdvojené soupravy linky U11 návštěvníky v desetiminutovém intervalu. Běžně tady ale jezdí (jen ve všední dny) linka U19 směřující naopak z centra ven.
Konečná linek U9 a U13 Hedelfingen kousek od města Esslingen s provozem trolejbusů. Zatímco linka U9 vede do centra Stuttgartu, tangenciální U13 obsluhuje a spojuje východní severní předměstí.
Další konečnou na jihovýchodním okraji Stuttgartu je Nellingen Ostfildern na kopci nad městem Esslingen. Autobusové linky tu už většinou neprovozuje stuttgartský dopravní podnik. Linka U7 je jednou z páteřních linek, na kterou jsou nasazovány zdvojené soupravy.
Jedna relativně atypická podzemní stanice Neckartor na hlavní spojnici centra a severovýchodního okraje města. Také zde mohou zastavovat historické tramvaje u nízkého nástupiště. Když nepočítáme speciální linku U11, jezdí tu spolu úctyhodných 5 linek v souhrnném špičkovém intervalu 2 minuty.
Přestupní stanice Pragsattel severovýchodně od centra, která je obklopena krátkými tunely a kříží se tu tratě do čtyř směrů. Tato stanice je jedním z mnoha důkazů, že tunely pomáhají zrychlovat místní Stadtbahn i mimo centrum města.
Tento koncový severní úsek linky U15 byl posledním dílem dlouhého seriálu přestaveb klasické tramvaje na Stadtbahn. Nově se zde linka U15 zavrtává pod zem, aby podjela dnes již zklidněné centrum předměstí Zuffenhausen.
Vozový park stuttgartského Stadtbahnu se postupně rozrůstal, a to až do roku 2023. Pro zahájení nového systému bylo pořízeno v polovině 80. let 40 dvouvozových jednotek, které zde jezdí dodnes. Na ně pak navázalo v letech 1988-96 cca 75 dalších, které byly v letech 2008-16 celkově zmodernizovány a přečíslovány. Jejich vnější vzhled se ale změnil jen minimálně. Další generací typu DT8 bylo 50 jednotek, které se od předchozích liší plentami kolem spřáhel a hranatými bočními okny. A hlavně – tyto jednotky z let 1999-2005 už jsou průchozí. Zcela novou podobu získala další generace typu Stadler...
Jedna z nejdelších předměstských tratí vede na západ do již poměrně řídce osídlené oblasti s konečnou stanicí Gerlingen. I tady leží trať zapuštěná částečně v podzemí, aby nerušila poklidný ráz centra zdejšího městečka. Jako základ odtud jezdí páteřní linka U6 se zdvojenými soupravami, ve špičkách jí v části trasy pomáhá i tangenciální linka U16.
Severní konečná linky U15 uprostřed předměstí Stammheim. Přestavba z klasické tramvaje zde probíhala až do roku 2011. Přivést sem místo tramvají Stadtbahn znamenalo kromě vybudování vysokých nástupišť a širšího rozchodu kolejí také postavit nový tunel pod centrem sousedního předměstí.
Novější série hranatých „tramvají“ DT8 se od svých předchůdkyň liší plentou okolo spřáhel a hranatými bočními okny. V této podobě byly soupravy vyráběny v letech 1999-2005 v počtu 50 jednotek. Zde vyjíždí linka U1 ze své východní konečné na předměstí Fellbach. Právě v tomto úseku probíhá přestavba nástupišť na dvojnásobnou délku, aby mohly na lince U1 jezdit zdvojené soupravy. Ty jednoduché totiž už přestávají stačit. A právě kvůli chystanému zdvojnásobení kapacity byly v prosinci 2023 prohozeny konečné linek U1 a U14 v jihozápadní části města.
Další páteřní „zdvojenou“ linkou je U12 z jihu na sever končící zde v městečku Remseck. Linka vede celou dobu podél břehu řeky Neckar, která je lemována strmými vinicemi. Cestou do centra pak využívá nový tunel postavený v roce 2017 a také jižní konec této linky je relativně nový – z roku 2016.
Před tramvajovou vozovnou na severním předměstí Aldingen odolává zubu času tato původní úzkorozchodná tramvaj. Tyto dvoučlánkové tramvaje zde jezdily naposledy v běžném provozu v roce 2007 na poslední lince 15. Dnes jich pár jezdí na speciálních muzejních linkách a řada z nich našla druhý domov v rumunském Iasi a Aradu. Vyrobeno jich bylo v 60. letech celkem 350.
Další severojižní linka lemuje malebné břeky řeky Neckar ze severu směrem k centru města, tady na předměstí Monster projíždí skrz místní elektrárnu. Nedaleko odtud najdete na kopci pozůstatky těžby travertinu.
Historické městečko Bad Canstattt s křivolakými uličkami leží severně od Stuttgartu poblíž řeky Neckar a uprostřed něj je i tato přestupní stanice, kde se potkávají linky U1, U2, U13, U16 a U19. Touto čtvrtí prochází také jedna dočasně zrušená trať kvůli celkové rekonstrukci mostu přes řeku. Naštěstí poblíž je další, kudy to mohou tangenciální linky U6 a U16 objet.
Nejstarší série vozů Stadtbahnu nemá ještě dvojici vozů průchozí. Těchto dvouvozových jednotek bylo vyrobeno celkem 114 v letech 1985-1996, většina byla celkově modernizována a přečíslována na řadu 4xxx. 38 prvních jednotek z let 1985-6 sice takovou modernizací neprošlo, ale jezdí dodnes. A právě tyto nejstarší vozy by měly být v následujících letech nahrazeny novou generací DT8.16.
Setkání všech generací vozidel Stadtbahnu na jihozápadní konečné u nádraží Vaihingen. Všechny generace jsou označeny jako typ DT8 a vyráběl je od roku 1985 postupně Düwag, Siemens/ADTranz, Bombardier a naposledy Stadler s dodáním poslední jednotky v roce 2023. Nyní se chystá zcela nová generace vozidel, kterou opět vyrobí Stadler. První vozy nové generace DT8.16 by se měly objevit v roce 2026 a v plánu je 40 jednotkami nahradit nejstarší generaci, která zde provoz Stadtbahnu zahajovala.
Setkání dvou nejnovějších generací vozidel v přestupní zastávce Vaihinger Strasse na jihu aglomerace, kde rozděluje společný svazek 5 linek směrem z centra do dvou hlavních směrů. Tudy projíždí také linka U6 na Letiště a spolu s ní je vedena většinu trasy také linka U5, která jako jediná nejezdí ve špičkách po 10 minutách, ale zachovává si po celý den interval 20 minut.
A tady už linka U6 projíždí volnou krajinou směrem na místní letiště. Toto je nejnovější trať ve Stuttgartu a Stadtbahn sem byl prodloužen o 3 km v roce 2021 z tehdejší konečné ve čtvrti Fasanenhof.
Zastávka Stadionstrasse na nové trati na letiště sice zdánlivě leží v polích uprostřed ničeho, za dálnicí tu ale najdete hustě osídlené předměstí Gartenstadt am Ziegelhain, dobře obsloužené také S-Bahnem. Na tomto cykloparkovišti si můžete odstavit kolo i dobít elektrokolo nebo si koupit bioprodukty s místního rurálního automatu.
Dvojitá souprava Stadtbahnu na lince U6 směrem na letiště a nová mezilehlá zastávka Stadionstrasse z roku 2021. I tady se jedí po celý den každých 10 minut.
Nová polopodzemní konečná linky U6 u mistního letiště funguje od roku 2021 a i když leží tato zastávka poměrně daleko od letištní haly, poskytuje Stadtbahn kratší interval než vlaky S-Bahnu. Ty jsou ale rychlejší a stanici mají přímo pod letištní halou. Do této lokality se ale jezdí také kvůli místnímu výstavišti.
Celkový pohled na novou konečnou linky U6 u místního letiště/výstaviště. Odtud se do centra Stuttgartu dostanete zhruba za půl hodiny.
Součástí stuttgartské MHD jsou také dvě kolejové zajímavosti na jihozápadním okraji centra. Tou první je zubačková tramvaj, která už od roku 1882 spojuje náměstí Marienplatz s o 200 metrů výše položenou čtvrtí Degerloch. Na obou koncích zubačky můžete přestoupit na U-Bahn. Tato linka, která jezdí pod číslem 10, ale říká se jí Zacke, dostala v roce 2022 nové vozy i kapacitnější přívěsy na kola. Vozy od Stadleru nahradily předchozí generaci, která tu jezdila statečně plných 40 let. A stejně jako se předchozí generace vzhledově hlásila k tehdejším vozům pro Stadtbahn, nejinak je tomu i u nové...
Součástí MHD ve Stuttgartu je i tato ozubnicová tramvaj, spojující stanici metra Marienplatz v údolí západně od centra se čtvrtí Degerloch o 200 metrů výše. Od roku 2022 zde jezdí nové vozy od Stadleru vzhledově vycházející z vozidel pro místní Stadtbahn. Tento most překonává runou výpadovku kousek od horní konečné stanice.
Na trase zubačkové linky 20, které tu říkají Zacke, je i několik mezilehlých zastávek, mnohdy ve strmém svahu. Nejprudší sklon na trase má hodnotu 17,4 %. Na zubačce platí běžné jízdenky MHD.
S novými vozy pro zubačku byly dodány i nové přívěsy na kola s vyšší kapacitou. Během návštěvy byl kvůli opravě výhybny prodloužen interval této linky z 15 na 30 minut, a tak byl trochu problém se do vozu nasoukat. Linka totiž slouží jako cyklovýtah a lidé ve Stuttgartu i přes jeho kopcovitý terén jezdí na kole rádi.
Vykládání kol v horní stanici Degerloch, kde lze přestoupit na linky Stadtbahnu vedené v podzemí jihozápadním směrem. Poblíž je také malé autobusové nádraží pro místní linky MHD.
Dolní stanice zubačky leží přímo uprostřed náměstí Marienplatz a pokračuje krátkým mostem nad silnicí a dále mezi domy stoupá až do čtvrti Degerloch. Doba jízdy je 10 minut. Nové vozy od Stadleru nahradily v roce 2022 předchozí generaci, která tu jezdila 40 let. Tyto vozy opět vypadaly jako tehdejší Stadtbahn první generace, který tu jezdí dodnes.
Zubačková tramvaj je jedinou městskou zubačkou v Německu. Zde dobržďuje do předposlední zastávky před konečnou Marianplatz. Kousek odtud se odpojuje krátká manipulační spojka do zubačkového depa. Ozubnice začala ve Stuttgartu jezdit v roce 1882, ještě s parním pohonem.
Další dopravní zajímavostí je pozemní lanovka z údolní čtvrti Heslach k místnímu lesnímu hřbitovu. Na trase dlouhé pouhých 536 metrů se střídají 2 originální vozy z týkového dřeva z roku 1929. Tento most překonává ulici těsně za dolní stanicí Südheimer Platz.
Interiér vzorně udržovaného dřevěného vozu pozemní lanovky k lesnímu hřbitovu. Tyto původní vozy pamatující zahájení provozu lanovky v roce 1929 byly již před 20 lety modernizovány (včetně trati), aby splnily soudobé bezpečnostní požadavky.
Míjení vozů lanovky na výhybně. Linka slouží spíš pro rekreační potřeby místních a pro návštěvníky lesního hřbitova. Do horní stanice, která leží o 90 metrů výše než ta dolní, dojedete za pouhé 3 minuty.
Dolní stanice pozemní lanovky, která jezdí mezi 9. a 18. hodinou každých 20 minut. Oficiálně má číslo 20 a platí na ní běžný tarif MHD. Provozovatelem je místní dopravní podnik SSB. Trojici dveří ovládá obsluha lanovky manuálně.
Nejsilnější autobusovou linkou je 42 začínající zde přímo v historickém centru v zastávce Schlossplatz poblíž místního zámku. Tato linka má ze všech nejkratší intervaly (ve špičkách 7,5 minuty) a kromě klasických kloubových Mercedesů tu jezdí také 10 velkokapacitních vozidel CapaCity, které byly pořízeny v roce 2017.
Kolem hlavního nádraží jezdí i páteřní autobusové linky 40, 42 a 44 s provozem kloubových autobusů. Ty tvoří 70 % vozového parku SSB. Stuttgartský dopravní podnik pořídil už také několik elektrobusů, mezi kterými jsou značky Mercedes-Benz a Volvo včetně kloubových vozů. Před pár lety se Stuttgart proslavil také ničivým požárem v autobusových garážích, při kterém shořelo 25 autobusů kvůli poruše nabíjení jednoho z elektrobusů.
Jedny z nejnovějších autobusů ve flotile SSB jsou tato hybridní Volva z roku 2022. Jezdí tu i v kloubové verzi z roku 2018. Zde na konečné Degerloch u stanice Stadtbahnu a městské zubačky. Městské linky jsou číslovány podle oblastí, sedmičku mají linky operující na jihozápadě města. Jezdí tu také několik rychlíkových linek X, první z nich (X1) byla ale kvůli velkým nepravidelnostem a souběhu se Stadtbahnem již zrušena.
Kloubové hybridní Volvo z roku 2018 na konečné linky 70 Ruhbank u televizní věže v kopcích a uprostřed lesů jižně od města. Linka 70 tu navazuje na Stadtbahn a obsluhuje předměstí na jihu v intervalu 10 minut.
Autobusová doprava hraje díky rozvinutému Stadtbahnu druhé housle, nicméně místní dopravní podnik provozuje cca 270 autobusů, z toho 70 % kloubových. Linky jsou číslovány dvouciferně podle oblastí, kde jezdí. Linky začínající čtyřkou operují v centru města. Intervaly hlavních linek jsou stejné jako Stadtbahn, tedy 10 minut, nejsilnější je linka 42 s intervalem 7,5 minuty ve špičkách. Tam také potkáte nejkapacitnější autobusy Mercedes-Benz CapaCity. Od Mercedesu je tu většina autobusů, ale potkáte tu i hybridní a elektrická Volva, nejčerstvějším přírůstkem je 8 vodíkových elektrobusů Caetano....
V roce 2023 pořídil stuttgartský dopravní podnik 8 vodíkových elektrobusů Caetano. Jeden z nich byl zachycen na konečné krátké linky 41 Berliner Platz. Linky začínající čtyřkou obsluhují především centrum města. Díky husté kolejové síti tu ale pro ně mnoho práce nezbývá.
Hybridní Volvo na konečné linek 43 a 57 Pragsättel. Autobusy a Stadtbahn jsou výborně sehrané, díky jednotným intervalům na sebe často garantovaně navazují a přestupovat je tu radost. I do městských autobusů můžete nastupovat všemi dveřmi, nicméně jejich počet je nižší a odpovídá zdejším vysokým standardům obsazenosti.
Některé městské linky na okrajích Stuttgartu jsou zajišťovány soukromými dopravci, to je případ i linky 54 propojující koncové tratě Stadtbahnu na severovýchodních předměstích podél řeky Neckar. I v rukou soukromníků se tu už objevují elektrobusy.
Město, které je domovem továrny Mercedes-Benz, má logicky největší podíl autobusové flotily právě od tohoto výrobce. Vozový park je průběžně obnovován zejména kloubovými Citary, ale najde se tu práce i pro vozy standardní délky. Nejstarší autobusy jsou z roku 2010. Centrální linky 41 zde přijíždí na náměstí Marienplatz, kde začíná městská zubačka.
Momentálně je stuttgartské hlavní nádraží v obležení stavebních strojů. Naplno totiž běží realizace obřího projektu Stuttgart 21, který udělá z dosud hlavového nádraží průjezdné. Ale za cenu obřích nákladů a zcela nové podzemní trasy kolmé na stávající koleje včetně nového podzemního nádraží.
Nová podoba stuttgartského hlavního nádraží. Takto by mělo vypadat na konci roku 2025, kdy se má otevřít nová podzemní trasa s podzemními průjezdnými nástupišti pro dálkové vlaky. Z dosavadního nádraží zbyde pouze historická budova v průčelí, všechny stávající povrchové koleje budou opuštěny a zastavěny.
Prostor staveniště mezi historickou výpravní budovou a zkrácenými kolejemi hlavového hlavního nádraží. V prostoru mezi se buduje nové kolmé podzemní nádraží, kam bude pronikat denní světlo těmito kruhovými objekty. Tento výhled se vám naskytne z vyhlídkové plošiny několikapatrového infocentra.
Na nynějším koncovém hlavním nádraží, které má kvůli stavbě nové podzemní stanice zkrácená nástupiště, zastavují hlavně dálkové vlaky a také regionální vlaky kromě S-Bahnu. Ten má své podzemní nástupiště, ze kterého pokračuje dál pod centrem města. Část regionálních vlaků je oděna do žlutobílého kabátku dopravního systému spolkové země Bádensko-Würtembersko. Regionální vlaky zde provozují různí dopravci, jak se ostatně vidět z této fotky.
Schématický pohled na aktuální uspořádání stuttgartského hlavního nádraží. Oranžovými obchozími trasami je ohraničeno staveniště nové stanice. Dostat se z povrchových koncových nástupišť vlaků do metra (Stadtbahnu) trvá asi 10 minut. Obří projekt Stuttgart 21, který se stal terčem masivních protestů, se snad konečně dočká dokončení v prosinci 2025.
Souprava stuttgartského S-Bahnu vjíždí z mostu přes řeku Neckar do tunelu směr Hlavní nádraží. Většinu vozového parku místních linek už tvoří tyto nové jednotky DB řady 430. Hlavní linky S1 až S6 se sjíždějí do společné tunelové trasy pod centrem.
Souhrnný jízdní řád dvou svazků linek S-Bahnu dává najevo, že v tunelu pod centrem je ve všední dny velmi těsno – vlaky tu jezdí každé 2,5 minuty. Většina z nich přijíždí od severovýchodu a projíždí společné tunelové stanice v centru. Část vlaků pak končí ve stanici Schwabstrasse.
Tunelové stanice S-Bahnu pod centrem města umožňují zastavování 210 metrů dlouhých trojitých souprav vlaků. Každá ze 6 základních linek jezdí ve špičkovém intervalu 15 minut a během víkendů jezdí S-Bahn i v noci.
Schéma kolejové dopravy ve Stuttgartu a okolí nad dveřmi elektrické jednotky S-Bahnu. Těch je k dispozici 215, z toho 155 nové řady 430 a 60 staršího typu 423. Během návštěvy stávkovali zaměstnanci DB a v provozu zůstala jen malá část vlaků. Naštěstí zajišťují ostatní regionální dopravu také jiní dopravci.
Nezastupitelnou roli ve stuttgartské dopravě hraje také železnice. Místní velmi výkonný S-Bahn tvoří 6 základních linek (každá ve špičkovém intervalu 15 minut) a několik doplňkových. Naprostá většina vlaků se sjíždí do společné tunelové trasy pod centrem města i pod Hlavním nádražím. Souhrnný interval je ve špičkách neuvěřitelných 2,5 minuty a stanice umožňují provoz až 210 m dlouhých jednotek. Zatímco koleje pro S-Bahn umožňují průjezd skrz město, u dálkových vlaků to dosud neplatilo. To změní obří projekt Stuttgart 21, jehož výsledkem bude v podstatě nové průjezdné podzemní hlavní nádraží...
Vlaky stuttgartského S-Bahnu provozované Německými dráhami se postupně převlékají do tohoto bíložlutomodrého nátěru. S-Bahn slouží také jako rychlé spojení centra Stuttgartu s letištěm, i když už tam jezdí také Stadtbahn.
Nedaleko Stuttgartu najdete i trolejbusy, a to ve městě Esslingen ležícím cca 20 minut vlakem od centra Stuttgartu podél obou břehů řeky Neckar. Hlavní trolejbusová linka 101 vedená údolím podél řeky pak vede na severozápad až sem do městečka Obertürkheim, kde navazuje na S-Bahn i některé městské autobusy ze Stuttgartu.
Hned od břehů řeky Neckar stoupají prudké svahy osázené vinicemi. Páteřní esslingenská linka 101 tudy jezdí každých 15 minut. Esslingenský dopravní podnik má k dispozici 10 trolejbusů, starší 4 jsou tyto Solarisy Metrostyle z roku 2015.
Trolejbusová linka 101 projíždí centrem Esslingenu a vede kolem místního vlakového nádraží, kde se potkává i s dalšími dvěma trolejbusovými linkami a dalšími místními autobusy. Linky MHD v Esslingenu jsou číslovány od 101 výše. Před nákupem těchto Solarisů zde jezdily kloubové trolejbusy Van Hool.
Hned u vlakového nádraží v Esslingenu je i malý autobusový terminál. Část městských i regionálních linek provozuje dopravce Schlienz s autobusy Mercedes-Benz v černé barvě. Ambiciózní plán počítá s plnou elektrizací všech linek MHD v Esslingenu za využití parciálních trolejbusů, kterých plánuje pořídit v příštích letech celkem 46.
Odtud z vlakového nádraží v Esslingenu vyrážejí také další dvě trolejbusové linky 113 a 118, které obsluhují část města na druhém břehu řeky. Tam se také začala stavět další trolejbusová trať, která má umožnit plnou elektrizaci městské dopravy.
Na cestě z Obertürkheimu do Esslingenu projíždí trolejbusová linka 101 také přes malebnou vinařskou obec Mettingen, jejíž historické centrum je zklidněno a tranzitní doprava vedena po jeho obvodu. Kromě trolejbusů.
Autobus esslingenského dopravního podniku v jeho aktuálních barvách před vlakovým nádražím. Autobusy mají být už brzy nahrazeny 10 standardními a 36 kloubovými parciálními trolejbusy od Van Hoolu.
Východní konečná páteřní trolejbusové linky uprostřed místní zástavby v esslingenské čtvrti Lerchenäcker. Trolejbusy začaly jezdit v Esslingenu v roce 1944, sem se troleje natáhly až v 60. letech. Značná část trolejbusů je oděna do reklamního či „uměleckého“ polepu.
I když má Esslingen vlastní systém městské dopravy, vše je zaintegrováno do místního regionálního systému VVS, takže můžete bez obav použít jízdenky pro příslušnou tarifní zónu. Místní zastávky jsou často vybaveny malými, ale výborně viditelnými e-papírovými displeji s aktuálními odjezdy.
Další futuristický trolejbus Solaris Trollino Metrostyle z roku 2015 přijíždí po meziměstské trati z Esslingenu na západní konečnou Obertürkheim.
V blízkém okolí Stuttgartu narazíte také na trolejbusy. A to ve stotisícovém Esslingenu ležícím cca 10 km východně od Stuttgartu na řece Neckar. Je to jeden ze tří německých trolejbusových provozů. Jeho páteří je linka 101 s intervalem 15 minut mířící až do městečka Obertürkheim. V centru Esslingenu na ni navazují další dvě linky 113 a 118 mířící přes řeku do kopců na druhém břehu. Tyto linky jsou součástí MHD v Esslingenu, kterou provozuje místní dopravní podnik SWE. Pro trolejbusové linky používá 10 kloubových trolejbusů Solaris, 4 s futuristickými čely Metrostyle z roku 2015 a 6 klasických...
Většinu trolejbusové flotily v Esslingenu tvoří trolejbusy Solaris Trollino s klasickou karoserií 4. generace. V roce 2019 jich bylo dodáno 6. Zde před autobusovým terminálem v centru Esslingenu. Jejich polep zdobí slogan Ooooo (jako O-bus, čili německy trolejbus).
Setkání linek 101 a 113 u vlakového nádraží v Esslingenu. Linka 113 mířící do kopců na druhém břehu řeky má několik trasových variant a trolejbusy obsluhují pouze část spojů. Souhrnný interval je 30 minut.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM