Berlín (srpen 2023)

Od poslední návštěvy Berlína sice uplynul pouze rok, ale v německé metropoli je stále co objevovat a i za pouhý rok se tu stalo několik novinek. Metro stále čeká na nové jednotky pro úzko- i širokoprofilové linky, a tak s vypětím všech sil udržuje při životě i 60 let staré vozy. Tramvajová síť se opět o něco rozrostla, tentokrát o 1,5 km na území bývalého Západního Berlína, kousek od nového Hlavního nádraží. Na autobusových linkách nastala velká generační obměna u patrových autobusů a přibylo dalších 90 elektrobusů, tentokrát z Nizozemí. Novotou to září také na linkách S-Bahnu – díky dokončení velké dodávky nových jednotek byla vyměněna flotila na okružních linkách S41/S42 a Berlíňané se rozloučili s posledními východoněmeckými soupravami z konce 80. let.

Metro neboli U-Bahn je jedinečným cestovatelským zážitkem a i po několikáté návštěvě je zde stále co objevovat. Jednotlivé linky i stanice se od sebe odlišují různorodou architekturou i faktem, že dříve patřily do východní nebo západní části rozděleného města. Od poslední návštěvy před rokem se v metru mnoho nového neudálo, berlínský dopravní podnik BVG s vypětím všech sil udržuje přestárlý vozový park s průměrným věkem 29 let. Na konci tunelu už ale svítá a během roku 2023 procházel testováním nový typ metra pro Berlín s označením „J“, a to jak pro širokoprofilové linky, tak i pro...
Asi nejpůsobivější z nových stanic linky U5 z roku 2020 – Museumsinsel se stropem v podobě hvězdné oblohy. Berlín stále čeká na nové širokoprofilové soupravy, proto na lince U5 potkáte cca 10 úzkých vlaků typu IK, kterým byly pro tento účel přidělány stupínky u dveří pro bezmezerový nástup.
Decentní vstup do nové stanice linky U5 Museumsinsel. Z této stanice se dostanete na „muzejní ostrov“ tvořený řekou Sprévou. Jedná se zatím o poslední rozšíření sítě berlínského metra z roku 2020.
Tady u stanice Gleisdreieck se potkávají 3 ze 4 linek úzkoprofilového metra. Linky U1 a U3 zde zajíždí směrem na západ do tunelu. Vozový park úzkoprofilového metra byl naposledy obnoven 54 čtyřvozovými soupravami typu IK od Stadleru. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány v roce 2020.
Nejstarší vozy metra v Berlíně jezdí na úzkých linkách. Typ A3E pochází z let 1964-1966 a dosud je v provozu ještě cca 28 dvouvozových jednotek, které bývají zpravidla spřahovány do osmivozových souprav.
Během letní návštěvy probíhaly stavební práce na západním konci úzké linky U3. Tento koncový lehce podpovrchový úsek byl odříznut od zbytku sítě a jezdily tady pouze dvouvozové soupravy. Záložní vlaky byly odstaveny v konečné stanici Krumme Lanke. Těmto vozům bude už brzy 60 let.
Výlukový jízdní řád linky U3, jejíž západní část byla odříznuta od zbytku sítě. Po jedné koleji tudy jezdily zkrácené soupravy v 10minutovém intervalu.
Vzorně značený přestup na náhradní autobusovou dopravu během výluky části linky metra U3.
Náhradu za zavřenou část linky metra U3 zajišťovaly stejně označené kloubové autobusy, které jezdily ve velmi krátkém intervalu. Na rozdíl od běžných linek se zde mohlo nastupovat všemi dveřmi. Těchto kloubových Scanií bylo v letech 2014-8 pořízeno celkem 360.
Vzorně udržovaný interiér nejstarších souprav berlínského metra typ A3E. Tyto téměř již 60leté vozy prošly výraznou modernizací prostoru pro cestující včetně doplnění tlačítkového ovládání dveří či kamerového systému.
LCD obrazovka ve stanici metra ukazuje odjezdy navazující páteřní autobusové linky. Zbytek prostoru je vyplněn informací o aktuálním stavu všech linek metra. Jednotlivé symboly značí třeba zpoždění na trase, výluku či jiné nestandardní stavy.
Tudy poblíž nadzemní stanice Gleisdreieck v minulosti projížděly vlaky linek metra U1 a U3 skrz obytný dům. Teď už místo něj najdete nad kolejemi jen zpevňující ocelovou konstrukci mezi okolními domy.
Také tramvajová doprava v Berlíně žádný raketový vývoj za poslední rok nezaznamenala, nicméně urodila se jedna nová trať, a to na území bývalého Západního Berlína, kde jsou tramvaje velkou vzácností. V září 2023 byla metrolinka M10 prodloužena od Hlavního náraží o 3 zastávky a 1,5 km ve čtvrti Moabit do konečné zastávky Turmstrasse. Kde to jde, je tramvajové těleso zatravněné, nicméně nová trasa vede již rostlou zástavbou uprostřed místních ulic. V roce 2022 byla také dokončena obří dodávka 231 tramvají Bombardier Flexity Berlin. Tyto tramvaje ve dvou délkových variantách a jako jedno- i...
Stěžejní část linky U5 byla otevřena v roce 1930 a vede pod zemí. Její stanice jsou charakteristické poměrně strohou, ale barevnou architekturou a úzkými ocelovými sloupy. Stanice Weberwiese je laděna do žluté.
Na podzemní část linky U5 navazuje povrchový úsek otevřený v letech 1988-9 na nynější východní konečnou Honöw. Linka je tu obklopena typickými východoněmeckými sídlišti, která obsluhuje také jedna tramvajová trať. Úzkoprofilové soupravy IK nasazované na širokou linku U5 jsou vypravovány z depa Friedrichsfelde.
Aktuálně nejstarší typ „F“ širokoprofilového metra, který byl dodáván v letech 1973-1988 v povrchové části linky U5. V koncovém sídlištním úseku Kaulsdorf Nord – Honöw jezdí pouze část vlaků. Tyto konkrétní vozy pocházejí z roku 1974.
Plně podzemní linka U8 leží většinou stanic na území bývalého Západního Berlína. Během období Berlínské zdi tato linka projížděla všechny stanice ve východoberlínském území. V roce 1994 byla linka prodloužena severním směrem do konečné stanice Wittenau. Stanice v novém úseku mají velmi zajímavou architekturu.
Stanice na lince U8 jsou ozdobou Berlína a každá je jiná. Toto byla poslední stanice úseku postaveném v roce 1987. Další navazující úsek v roce 1994 pokračoval v podobném duchu.
Výmluvná výzdoba stanice Osloer Strasse leží také na lince U8 a je jednou ze dvou jejích stanic z roku 1977. Přestoupit tu můžete na další plně podzemní linku U9, která vede čistě na území bývalého Západního Berlína.
Širokoprofilové soupravy typu H byly dodávány ve druhé polovině 90. let a jsou plně průchozími. Celkem bylo dodáno 46 vlaků tvořených z 6 vozů. Vozy odvozeného typu byly dodány i pro úzkoprofilové linky.
Interiér úzkoprofilových východoněmeckých souprav, kterým se přezdívá „Gisela“ nebo „Gustav“, dodávaných až do roku 1989. V provozu je ještě 25 čtyřvozových jednotek, potkáte je hlavně na lince U2.
Obousměrné tramvaje na metrolince M10 na konečné u stanice metra Warschau Strasse, kde se dříve dělil Berlín na západní a východní. Linka M10 se na území tehdejšího západního Berlína vrací i na druhé konečné, kde se aktuálně prodlužuje trať o 1,5 km za Hlavní nádraží.
Dnes už nejtypičtější berlínské tramvaje Bombardier Flexity pod ikonickou rozhlednou na Alexanderplatz. Většina linek na území vlastního Berlína má před číslem písmeno M, což značí příslušnost k páteřním linkám.
Dvojice tramvají Düwag z 90. let projíždí na metrolince M4 kolem známého „orloje“ na Alexanderplatz, který ukazuje aktuální čas v různých městech světa. Tyto tramvaje jezdí většinou samostatně, občas, právě třeba pro linku M4, jsou spřahovány po dvou.
Po dvou letech vznikla v Berlíně nová tramvajová trať. Tentokrát se nachází na území bývalého západního Berlína a je pokračováním tratě k Hlavnímu nádraží. Na trase dlouhé 1,5 km jsou 3 zastávky.
Nová konečná linky M10 Turmstrasse. Linka je stejně jako na druhé straně zakončena kolejovým přejezdem. Během letní návštěvy už byl nový úsek téměř dokončen, v provozu je od 9. 9. 2023. Před prodloužením využívaly tramvaje k otočení za Hlavním nádražím smyčku, kde zůstaly ostatní linky M5 a M8.
Radiální linka M1 vede z centra na sever, kde se větví do dvou konečných. Na větvi směrem do vilové čtvrti Rosenthal je tato jednokolejka. Obousměrné tramvaje Flexity Berlin byly dodávány až do roku 2022 a ze všech variant je tato nejpočetnější (157 kusů).
Malá smyčka Rosenthal Nord na konečné linky M1 na samotné hranici s tehdejším Západním Berlínem. Za těmito domy už se tyčila Berlínská zeď jako neprostupná hráz mezi západem a východem.
Tramvaje v Berlíně většinou obsluhují rozlehlá sídliště v jeho východní části. Nejinak je tomu i v případě linky M6, která vede z centra na východ do sídliště Hellersdorf se smyčkou Riesaer Strasse na samotném konci Berlína. Celou linku projet trvá skoro hodinu. Základní interval je 10 minut, v centrální části trasy jezdí každých 5 minut. Na tuto konečnou vede ještě linka 18, která jezdí ve špičkách po 10, mimo špičky po 20 minutách a nejede v neděli.
Rájem tříčlánkových tramvají Düwag je především jihovýchodní část tramvajové sítě v malebném okolí městečka Köpenick. Místní linky tu mají čísla zpravidla od 60 výše a základní 20minutový interval. Severojižní linka 62 spojuje linky S-Bahnu S5 a S3 a začíná zde ve čtvrti Mahlsdorf. Velká část trati je jednokolejná. Této obousměrné tramvaji je už 20 let.
Autobusové linky se mohly opět těšit z nových vozidel, a to jak z klasických naftových autobusů, tak i elektrobusů. Jejich řady rozšířila zejména dodávka 90 nizozemských elektrobusů Ebusco standardní délky. Celkem tak po Berlíně jezdí už skoro 230 elektrobusů, z toho 17 kloubových. Prvenství co do počtu si nese Solaris, druhé Ebusco a třetí Mercedes-Benz. Berlínský dopravní podnik ani jeho subdodavatelé ale nezaháleli ani v obnově běžnými naftovými autobusy. Dokončena byla obří dodávka 200 dvoupodlažních hybridních autobusů Alexander Dennis, což znamenalo vyřazení posledních zástupců jejich...
V roce 2023 byla dokončena obří dodávka elektrobusů Ebusco nizozemské provenience. Potkáte je jak na čistě elektrobusové lince 300, tak i na mnoha dalších linkách.
Interiér nizozemského elektrobusu Ebusco. S těmito nejnovějšími vozy čítá berlínská elektrobusová flotila už 230 vozidel.
Pro páteřní linku 200 bylo v minulosti pořízeno 17 kloubových elektrobusů Solaris. Tato linka spojuje spolu s linkami 100 a 300 hlavní berlínské turistické magnety včetně kostela poblíž stanice Zoologischer Garten, který je výmluvným mementem druhé světové války.
Druhým nejnovějším typem autobusů v Berlíně je těchto 90 standardních elektrobusů Solaris. Linka 300 projíždí také kolem Berlínské katedrály poblíž nové stanice metra Museumsinsel.
Nejmladší páteřní turistická linka 300 projíždí také kolem Východního vlakového nádraží. Na mnoha místech si můžete přímo z elektrobusu prohlédnout pozůstatky Berlínské zdi.
Na méně významných zastávkách zjistíte aktuální odjezdy spojů z malého, ale dobře čitelného e-paperového displeje, který je skvěle čitelný i na přímém slunci.
V roce 2023 byla dokončena ojedinělá dodávka 200 patrových hybridních autobusů Alexander Dennis, které už zcela nahradily dosavadní stejně velké i vysoké MANy. Zde na konečné linky M19 u vlakového nádraží Grunewald na západě Berlína.
Nové patrové autobusy nabízejí skvělé výhledy na Západní Berlín, který je už dlouhá léta doménou dvoupodlažních autobusů. V roce 2023 se Berlín nadobro rozloučil s patrovými MANy, které tu jezdily postupně od roku 2005.
Nejhonosnější verze berlínského označníku, který je viditelný z velké dálky i výšky.
Vitríny v zastávkových přístřešcích kombinují LCD displej ukazující aktuální odjezdy s papírovými informacemi včetně podrobné dopravní mapy Berlína.
Citaro standardní délky poblíž centrálního autobusového nádraží reprezentuje poslední dodávku klasických autobusů z let 2018-21, kdy bylo dodáno celkem 830 autobusů od Mercedesu, z toho úctyhodných 630 vozů v kloubovém provedení.
V novém Citaru soukromého subdodavatele berlínského dopravního podniku BVG se objevil inovovaný barevný motiv potahu sedadel.
Autobusová linka 218 vyjíždí od berlínského výstaviště a míří do rekreační zóny okolo jezera Wannsee. Svézt se na ní můžete také muzejními autobusy. V zastávce Wannsee, kde na ni lze přestoupit z S-Bahnu, byl zachycen historický patrový autobus MAN z roku 1986.
Vzorně udržovaný interiér muzejního patrového autobusu z roku 1986. Nejen tímto se můžete svézt za běžné jízdné na lince 218. Každý den je zde vypravován jeden historický vůz.
Další zachovalý patrový autobus MAN nasazený na linku 218 je tento z roku 1988. Postupem času byly dodávány vozy sice od stejného výrobce, ale delší o pár metrů a bohatší o třetí nápravu.
Spojením skvělého marketingu berlínského dopravního podniku s produktem celostátní regionální jízdenky za 49 Euro na měsíc je tato nápaditá kampaň ukazující neomezené možnosti cestování po celém Německu za zlomek ceny oproti minulosti.
Další motiv propagační kampaně na levnou celostátní síťovou jízdenku na veškerou regionální a městskou veřejnou dopravu.
A ještě jeden reklamní motiv kampaně na Deutschland-ticket použitý na jízdenkovém automatu v tramvaji v momentě, kdy si nikdo nepotřebuje kupovat lístek.
Na rozdíl od metra a tramvají nastal za poslední rok velký posun u berlínského S-Bahnu. Dokončena byla totiž dodávka 362 nových vozů od dua Stadler-Siemens, které jsou pospojovány do 85 čtyřvozových a 21 dvouvozových jednotek. Od prosince 2022 jsou nové vlaky nasazeny na okružní linky S41 a S42, kde se díky nasazení osmivozových jednotek podařilo navýšit celkovou kapacitu o třetinu. Starší jednotky řady 480 z přelomu 80. a 90. let se díky tomu odstěhovaly na linku S3 a vypadá to, že budou ještě nějakou dobu jezdit. Berlín se však na podzim 2023 nadobro rozloučil s východoněmeckými jednotkami...
Od prosince 2022 obsadily nové soupravy berlínského S-Bahnu od výrobce Stadler-Siemens také okružní linky S41 a S42. Díky spojení dvou čtyřvozových jednotek nabízí oproti předchozím šestivozovým vlakům tyto jednotky o třetinu vyšší kapacitu.
Nové jednotky S-Bahnu už naplno nahradily nejstarší východoněmecké soupravy z konce 80. let řady 485. Oficiální rozlučka se konala v listopadu 2023. Moderní jednotky Stadler-Siemens nabízejí kromě většího prostoru pro kola i kočárky také klimatizovaný interiér i moderní informační systém pro cestující.
Celkem bylo pro berlínský S-Bahn dodáno v posledních letech 362 nových vozů v podobě 85 čtyřvozových a 21 dvouvozových jednotek. Nejnověji nahradily starší série na okružních linkách S41 a S42.
Okružní linky S41 a S42 v novém. Objet celý okruh trvá necelou hodinu a kromě těchto okružních linek na něj v jižní a východní části vjíždějí i další linky S. Díky nasazení nových souprav se cestující dočkali také navýšení kapacity této oblíbené dvojlinky.
V rámci postupné modernizace starších jednotek S-Bahnu řady 481/482 dostávají nový nátěr, kterým se podobají nejnovějším jednotkám Stadler-Siemens. Těchto elektrických dvouvozových jednotek bylo od poloviny 90. let dodáno celkem 500.
Ikonické místo berlínské dopravy – Alexanderplatz s nadzemní vlakovou stanicí, kudy projíždí S-Bahn cca každé 3 minuty. Přestoupit tu můžete i na 3 linky metra a bezpočet tramvajových a autobusových linek.
Pohled z výšky na klasické soupravy S-Bahnu poblíž stanice Warschauer Strasse, kudy projíždějí linky S3, S5, S7 a S9 v souhrnném intervalu 2,5 minuty. V dálce leží Východní nádraží, které bývalo hlavním nádražím bývalého Východního Berlína.
Po nasazení nejnovějších vlaků S-Bahnu na okružní linky S41 a S42 se novým působištěm druhých nejstarších vlaků řady 480 z první poloviny 90. let stala východozápadní linka S3. Na rozdíl od řady 485 se s těmito jednotkami počítá i nadále – 65 z původních 85 má být v provozu po potřebné modernizaci až do roku 2032.
Boční stěny jízdenkových automatů lze s úspěchem využít pro souhrnné schéma linek S-Bahnu projíždějících centrálním úsekem přes hlavní nádraží od východu na západ. Po cestě se k nim přidá ještě linka S9.
Linka S5 vyjíždí z odstavné koleje do stanice Mahlsdorf, kde končí mimo špičky každý druhý vlak směrem od centra. Až na konečnou do města Strausberg jezdí linka S5 každých 20 minut.
Aktuálně již nejstarší typ berlínského S-Bahnu 480 nově umístěný na lince S3. Těchto 85 dvouvozových jednotek jezdí v Berlíně postupně od roku 1986 (poslední byly dodány v roce 1994) a až donedávna byly jejich rajónem okružní linky S41 a S42.
Modernizace nejpočetnějšího typu berlínského S-Bahnu přináší cestujícím také výrazně proměněný interiér a více místa pro kola i kočárky.
Během letních prázdnin byla kvůli opravě trati vyloučena na pár dní severozápadní část okružní linky S-Bahnu a nahrazena byla kloubovými autobusy sice v krátkém intervalu, ale s výrazně delší jízdní dobou.
Náhradní dopravu za okružní linky S-Bahnu zajišťovaly kloubové autobusy ze všech koutů Německa včetně tohoto Citara původem z rakouské Vídně. Nástupní zastávka na náhradní autobusy byla zde před nádražím Gesundbrunnen, kde se okružní trasa kříží s dalšími 3 linkami.
Cestu přes jezero Wannsee, největší vodní plochu v Berlíně, zkracuje od vlakového nádraží S-Bahnu do čtvrti Kladow tento přívoz F10, který jezdí denně v hodinovém intervalu s dobou plavby 20 minut. Celkem najdete v rámci berlínské MHD 6 integrovaných přívozů.
Při návštěvě berlínských dopravních zajímavosti nelze vynechat ani 3 samostatné tramvajové provozy východně od Berlína, které sice provozují samostatné dopravní podniky, ale díky integrovanému tarifu VBB se zde můžete svézt na celodenní jízdenku pro patřičně velkou oblast Berlína. V nabídce je linka 87 do Woltersdorfu s prastarými dvounápravovými vozy Gotha, nejdelší linka 88 s provozem částečně nízkopodlažních tramvají KTNF6 přestavěných z původních KT4D, ale i se zánovními tramvajemi Škoda/Transtech původně z finských Helsinek, a poslední ve výčtu je krátká linka 89 do Strausbergu, kde si...
Samostatný tramvajový provoz v městečku Strausberg východně od Berlína využil velkého nákupu nových tramvají v Berlíně a pořídil si v roce 2013 dvě obousměrné tramvaje podobného vzhledu. Jako záložní zde slouží i tramvaj KT8D5 původem z Košic. Tato linka začíná u vlakového nádraží Strausberg na lince S5 a vede místní vilovou zástavbou a lesem do centra Strausbergu, kam však S-Bahn zajíždí také.
Další samostatnou tramvajovou linku východně od Berlína najdete pod číslem 88 a spojuje nádraží S-Bahnu Friedrichshagen s městečky Schöneiche a Rüdersdorf. Na trase dlouhé 14 km a metrovém rozchodu jezdí pestrá směsice vozidel, například tyto částečně nízkopodlažní tramvaje KTNF6 z konce 80. let původem z německého Cottbusu, kde byly přestavěny z dvoučlánkového typu KT4D.
Také na lince 88 ale potkáte moderní vozidla. Ke dvěma tramvajím Transtech Artic původem z finských Helsinek z roku 2013 byla v roce 2020 dodána ještě třetí tramvaj stejného typu, vyrobená již pod hlavičkou Škody přímo pro místní dopravní podnik SRS. Centrem městečka Schöneiche vede tramvaj po jednokolejce.
Původně helsinské tramvaje Transtech v malém německém provozu v Schöneiche. Finský duch na vás dýchne hlavně v interiéru, umocněný jízdou lesem s okolní nízkou zástavbou.
Tyto poklady ukrývá vozovna s malým dopravním muzeem v městečku Schöneiche zhruba uprostřed trasy samostatné tramvajové linky 88. Düwag vlevo je z roku 1973, česká KT4D vpravo z roku 1981.
A do třetice všeho je tu třetí samostatná tramvajová linka 87 v lesích východně od Berlína od vlakového nádraží Rahnsdorf do Woltersdorfu. Dodnes se tu setkáte se vzorně rekonstruovanými dvounápravovými vozy Gotha. Linka je dlouhá 5,5 km a jezdí v základním 20minutovém intervalu v návaznosti na S-Bahn. Tato tramvaj pochází původně z Drážďan.
Muzejně vypadající interiér tramvaje Gotha aneb běžný provozní stav linky 87 do Woltersdorfu. I když nepatří tato linka mezi nejrychlejší, o cestování s ní je stále velký zájem. K dispozici je 7 dvounápravových vozů Gotha z různých východoněmeckých měst z let 1957-61. Nejvíce vozů sem přišlo ze Schwerinu.