Zhruba dvousettisícové španělské město ležící cca 200 km jihozápadně od Barcelony a 70 km severovýchodně od Valencie je zvláštní svým novým a poměrně netradičním trolejbusovým provozem, který podstatně změnil tvář zdejší městské dopravy v roce 2008. Město samotné leží cca 10 km od pobřeží Středozemního moře a rozkládá se v rovinaté krajině obklopené vyprahlými skalnatými kopci. Na severozápadním okraji města je velký areál univerzity Jaume I., která byla založena teprve v roce 1991. Zhruba uprostřed mezi univerzitním areálem a historickým centrem města leží podzemní vlakové nádraží na hlavní pobřežní trati mezi Barcelonou a Valencií.

Jediná trolejbusová linka o délce 7 km vede v městské ose mezi vysokoškolským areálem, hlavním vlakovým nádražím, historickým centrem Castellonu až k pobřeží Středozemního moře do přístavního letoviska Grao. Trolejbusy, původně plánované jako tramvajová trať, se také jmenují „TRAM“ a od klasických trolejbusů se liší nejen svým futuristickým vzhledem, ale také systémem optického navádění zejména v zastávkách. Při zahájení provozu fungoval pouze krátký dvoukilometrový úsek mezi západním okrajem centra (Parque Ribalta) a vysokoškolským areálem (Universitat Jaume I.). Pro tuto minilinku...
Zastávka poblíž hlavního vlakového nádraží leží na původním dvoukilometrovém úseku, kde je optické navádění nakresleno i v mezizastávkových úsecích. Pro prodloužení zdejší linky v roce 2014 bylo pořízeno 6 těchto polských trolejbusů Solaris Trollino Metrostyle s českou výzbrojí Škoda.
Zastávka Parque Ribalta je původní konečnou krátkého úseku, kterým byl zdejší trolejbusový provoz v roce 2008 obnoven. Od roku 2014 odtud pokračují trolejbusy již bez trolejí skrz historické centrum až ke Středozemnímu moři.
V zastávce Parque Ribalta dochází k natrolejování po průjezdu historickým centrem bez trolejí. Proto je všech 6 nových trolejbusů Solaris vybaveno pomocnými bateriemi. Původní Cristalisy na nový úsek nemohou, neboť mají naftový agregát a město si provoz těchto vozidel v centrálním úseku nepřeje.
Schéma trasy i časy odjezdů z vybraných zastávek najdete na každé zastávce jediné trolejbusové linky. Z důvodu původně připravované tramvaje se zdejší trolejbusové lince říká TRAM. Základní interval celé linky je 12 minut, v původním úseku do univerzitního areálu se jezdí ve vybraná období v polovičním intervalu.
Původně se měly trolejbusy otáčet na severozápadním okraji centra přes tento park (Ribalta), kde pro ně byla vybudována i tato silnice. Jelikož zde však nebyly instalovány troleje, a původní trolejbusy tu měly jezdit na naftový agregát, hlasité protesty veřejnosti i opozičních ppolitiků přinutily odklonit trasu kolem parku. Dnes tak trolejbusy tento park objíždějí společně s ostatními automobily. Po trolejbusech tu zbyla jen dopravní značka. Nějakou dobu tudy údajně jezsit speciální elektrobus. Tato až násilná snaha zavést trolejbusy do citlivé oddychové zóny ve výsledku myšlenku trolejbusů v očích veřejnosti poněkud poškodila.
V historickém jádru jezdí trolejbusy bez trolejí a na baterky. Musejí se tu proplétat úzkými uličkami, při objíždění hlavního historického náměstí jeho jednosměrným objezdem.
Výrazného rozšíření sítě se trolejbusy v Castellonu dočkaly až v roce 2014, kdy byla současná linka prodloužena poměrně odvážně úzkými uličkami historického centra a dále celkem volnou krajinou až do centra sousedního přístavního letoviska Grao. Trolejové vedení však vede pouze mimo historické centrum Castellonu a ve zbytku trasy jezdí trolejbusy na baterie – jezdí sem totiž pouze nově dodané Solarisy s elektrickou výzbrojí Škoda a s futuristickými čely pod značkou „MetroStyle“. Celkem bylo zakoupeno 6 těchto dvanáctimetrových vozidel, které zvládají pokrýt celou linku jezdící přes den v...
Optické navádění umožňuje přistavit vozidlo v zastávce velmi těsně u nástupní hrany. Řidič během příjezdu do a odjezdu ze zastávky do směrového vedení nezasahuje (pouze v případě nefunkčního navádění). Nastupuje se pouze předními dveřmi.
Zastávka na novém úseku přímo v historickém jádru. Trolejbus využívá optického navádění a blíž k chodníku už to nejde. V zastávkách bez přístřešku jsou pro informace využívány tyto mohutné označníky.
Trolejbusová linka vede téměř v celé trase ve vyhrazeném koridoru zvýrazněném červenou barvou vozovky. V novém úseku se optické navádění používá pouze v prostoru zastávek.
Vysoká nástupní hrana s pogumovaným obrubníkem ve spojení s optickým naváděním umožňuje zcela bezbariérový přístup do vozidla. Díky nové lince se veřejný prostor ulic nejen v centru, kudy linka projíždí, výrazně zklidnil i zazelenil.
TVR, TVM, trolejbus…v Castellonu tomu říkají TRAM  aneb pozůstatek po původně uvažované tramvaji, kterou ještě během prvotních plánů nahradily trolejbusy.
Zde na jižním okraji centra projíždí trolejbus středem velké kruhové křižovatky s preferencí semaforů.
Zastávka na jihovýchodním konci města poblíž křížení s městským silničním okruhem je pojata velkoryse a barevně. Dál už trolejbusová linka vede nezastavěnou krajinou až do přímořského letoviska Grao.
Prakticky v celé délce trasy jezdí trolejbusy na samostatném tělese, které je opticky zvýrazněno červeným povrchem vozovky. V části trasy, hlavně v prostoru zastávek, je na vozovce namalována také dvojitá bílá čára sloužící pro optické směrové navádění. Trolejbusy tak umí přijet až velmi těsně ke zvýšené zastávkové hraně a řidič se nemusí starat o volant. Zastávky jsou vybaveny kvalitními přístřešky, mapou i jízdním řádem včetně digitálního panelu s aktuálními příjezdy, některá nástupiště jsou velkorysejší a ještě barevnější. Chybí automaty na jízdenky – jednorázové lístky lze koupit u...
Křížení trolejbusové dráhy s městským okruhem je řešeno formou podjezdu. Není tak narušena plynulost provozu ani jednoho druhu dopravy. Všechny ostatní křižovatky jsou ale úrovňové s preferencí trolejbusů. Na další zastávce směrem do města už trolejové vedení končí.
Interiér trolejbusu Solaris nenabízí mnoho míst k sezení, proto je velmi oblíbená bedna zhruba před druhou nápravou, kam se vejdou až tři sedící cestující. Jízdenka se sice dá zakoupit u řidiče, většina cestujících ale využívá čipové karty, které nabízejí výhodnější tarif.
Mimo hlavního dopravce trolejbusů a autobusů v Castellonu (TUC) můžete využít také služeb tohoto modrožlutého dopravce, který uznává také městské čipové karty a jezdí souběžně s městskými linkami do okolí Castellonu.
Konečná zastávka v přímořském letovisku Grao. Trolejbusy se tu otáčí na kruhové křižovatce hned za zastávkou. V letní sezoně mají údajně trolejbusy pokračovat dál do letoviska ke zdejším plážím, proto tu najdete také natrolejovací stříšky. Mimo sezonu navazuje na každý druhý trolejbus zelený autobus dopravce TUC. Původně byla tato linka plánována prodloužit podél pobřeží dokonce až do sousedního města Benicassim, z těchto odvážných plánů ale sešlo.
Interiér futuristicky vyhlížejícího trolejbusu Irisbus Cristalis, který zde v roce 2008 zahajoval provoz na 2 km dlouhé trati. Na tomto původním úseku jezdí tři exempláře tohoto vozidla dodnes.
Konečná zastávka Universitat Jaume I. Uprostřed stejnojmenného vysokoškolského areálu nabízí srovnání obou používaných typů trolejbusů. Každý typ reprezentuje jednu vývojovou etapu zdejšího malého provozu.
Z vysokoškolského kampusu jezdí trolejbusy ve špičce každých 6 minut. Do centra města, kam již nevede trolejové vedení, a dále do letoviska Grao, jede každý druhý spoj.
Výstavba nového trolejbusového provozu výrazně pozvedla veřejný prostor zejména v historickém jádru města, kam přibyla zeleň a ulice, kudy projíždí trolejbusy, se radikálně zklidnily. Místy projíždí trolejbus také v historickém centru velmi úzkými uličkami. Naopak mimo zástavbu má trolejbusová trasa velkoryse vyhrazený samostatný prostor. Většinu kruhových křižovatek projíždí trolejbus středem a semafory s nimi spolupracují, někde však není preference na semaforech vyladěna a tak musí trolejbusy zbytečně brzdit. V přístavním městečku Grau končí trolejbus na kruhové křižovatce přímo v jeho...
Kapacitní zastřešení nástupní zastávky v univerzitním areálu umístěné hned vedle zastávky trolejbusů slouží pro několik městských autobusových linek, které sem také zajíždějí.
I takto malebná, obklopená zelení, dokáže být trolejbusová trať vedená zpola uzavřeným areálem zdejší univerzity, která tu funguje teprve od roku 1991.
Jeden ze tří Cristalisů používaných na posilové spoje mezi univerzitou a parkem Ribalta. Občas najdete pro tento druh dopravy na silnici nebo dopravních značkách pojem TVR. Jelikož byla výroba těchto trolejbusů ukončena, pořídil Castellon pro nový úsek trolejbusy Solaris.
Další průjezd skrz kruhovou křižovatku těsně před vjezdem do areálu místní univerzity.
Na původním dvoukilometrovém úseku najdete také tento velkolepý most oddělující starý Castellon od nové zástavby a univerzitního areálu.
Kromě trolejbusové linky funguje v Castelonu ještě 17 linek autobusových, které různým způsobem obsluhují zbylé části města nebo příměstské obce. Vozový park dopravce TUC je poměrně pestrý, svézt se můžete třeba českým Crosswayem LE od Iveca.
V rámci MHD funguje kromě páteřní trolejbusové linky „TRAM“ ještě 17 místních autobusových linek čísel 1 až 17, které různým způsobem obsluhují zbylé části města nebo příměstské obce. Nejvíce autobusů vede na sever ke zdejší nemocnici a také na jih do místního největšího sídliště. Část linek je okružních. Autobusové linky provozuje zdejší dopravce TUC, který svá vozidla obléká do jednotného zeleného nátěru. Svézt se můžete midibusy Heulliez, standardními Scaniemi se španělskou karoserií Hispano a nebo výrobky Iveco ve verzi Citelis nebo Crossway LE. Do všech vozidel MHD se nastupuje předními...
Nejvíce autobusů vede na sever ke zdejší nemocnici a také na jih do místního největšího sídliště. Část linek je okružních. Zde vyčkává nízkopodlažní Crossway na konečné u městské nemocnice. Na zastávce nechybí ani displej s aktuálními odjezdy.
V jižní části města jezdí většinou polokružní linky s poměrně dlouhými intervaly. Zajímavostí je také zcela okružní linka 8, která obkrouží celé město, ale v dlouhých intervalech. Poměrně hojné zastoupení mají midibusy Heuliez.
Castellon leží na hlavní železniční spojnici mezi Barcelonou a Valencií, z Barcelony se sem dostanete naklápěcím rychlovlakem Talgo za necelé dvě hodiny. Zdejší nádraží leží pod povrchem a podzemní trať vede poměrně dlouho pod celou městskou zástavbou.
Podzemní nádraží zastřešuje tato velkorysá konstrukce. Nádraží leží na severozápadním okraji centra, cca 100 metrů bokem od zastávky trolejbusů.
Vlakové nádraží ležící severozápadně od historického centra Castellonu má podzemní nástupiště, ale velkorysou prosklenou nadzemní halu. Zastavují zde jako osobní příměstské vlaky Cercanías, tak i dálkové naklápěcí vlaky Talgo. Z Barcelony se sem rychlým vlakem dostanete zhruba za 2 hodiny. K vlakovému nádraží je přilepeno ještě menší autobusové nádraží, kde zastavují různé dálkové linky směřující kolem Castellonu. Na trolejbus je nutné popojít pár desítek metrů na hlavní městskou třídu.
Vedle vlakového nádraží najdete i menší nádraží autobusové, které odbavuje příměstské i dálkové linky. Vzhledem k početné rumunské menšině v tomto městě sem jezdí i pravidelná autobusová linka z Balkánu.
Zapuštěné koleje průjezdného nádraží v Castellonu na hlavní trati mezi Barcelonou a Valencí. Kromě rychlovlaků Talgo tu jezdí i běžné regionální vlaky Cercanías, vše provozované národním dopravcem RENFE.
Na rychlovlacích Talgo se můžete svézt i těmito nejstaršími jednotkami z 80. let, taženými ještě běžnou lokomotivou. Naklápěcí jednotky jsou zvláštní jak systémem naklápění, tak i krátkými vozy a jednonápravovými podvozky.