Největší švýcarské město s aglomerací, ve které žije 1,3 milionu obyvatel, za 9 let od poslední návštěvy zas o kousek rozšířilo svou již tak hustou tramvajovou síť a přibylo také trolejbusových linek. Velkou modernizací prochází tramvajová flotila díky nejnovější generaci tramvají Flexity a modernější je i vozový park trolejbusů a autobusů včetně rozšiřující se rodiny elektrobusů. Tramvajová síť je bohatší o dlouhou příměstskou linku podél řeky Limmat. Proměnou prošly i všechny městské lanovky i místní zubačka v rámci curyšské MHD. Aktuálně se rekonstruuje prostor před Hlavním nádražím a také tunelová trasa příměstské lokálky směřující až do centra Curychu. V plánu jsou další trolejbusové linky hlavně na severozápadě města a chystá se také rozvoj tramvajových tratí s cílem vytvoření odlehčovacího západního polokruhu. Postupně se také zahušťuje obří síť S-Bahnu, který nyní netrpělivě čeká na další nové patrové jednotky.

Curych je rájem pro všechny milovníky tramvají. Hustá úzkorozchodná síť se až neuvěřitelně proplétá úzkými ulicemi centra i kopcovitými předměstími. Nejnovější pokroky se udály na západních předměstích Curychu. V roce 2017 byla otevřena nová tramvajová propojka po mostě Hardbrücke s přestupem na vlaky, kterou využívá linka 8 a po tomto mostě vede také několik trolejbusových linek. Největším počinem co do délky bylo otevření nové příměstské tramvajové linky 20 „Limmattalbahn“, která je dlouhá 13 km a je pokračováním tramvajové linky 2.
Setkání dvou nejnovějších generací curyšských tramvají v přestupním uzlu Central, kde se na extrémně malé ploše potkává 7 tramvajových a jedna trolejbusová linka. Zastávky jsou přímo uprostřed náměstí a dlouhé tramvaje ne vždy zastavují všemi dveřmi u nástupních ostrůvků. Tramvaj vlevo je nejnovější typ Flexity od Alstromu/Bombardieru.
Nové tramvaje Flexity jsou dlouhé 43 metrů, což je o 7 více než předchozí typ Cobra. Na první pohled zaujmou velkým čelním displejem pro číslo linky a cíl. Každá tramvajová linka v Curychu má svou barvu. Zde přijíždí výluková linka 51 od severního předměstí Oerlikon do zastávky Milchbuck, kde začíná za kolejí vlevo místní tramvajový tunel. Linky 50 a 51 nahrazují běžné severojižní linky zkrácené kvůli výluce u Hlavního nádraží
Setkání tramvají nové generace na konečné linek 11 a 15 Tiefenbrunnen s možností přímého přestupu na vlaky i trolejbus. Tyto sedmičlánkové krasavice začaly jezdit v Curychu v roce 2020 a k původní objednávce 70 kusů přibyly další. Aktuálně tu jezdí už 95 tramvají a celkem má být do roku 2029 dodáno 136 kusů. Linka 11 jezdila původně na sousední trati na konečnou Rehalp, kde ji nahradila v prosinci 2025 linka 4, která jezdí častěji. Nyní kvůli roční výluce u Hlavního nádraží linky 11 a 15 jedou jen do centra, kde se převlékají mezi sebou a míří zpět sem.
Detail curyšské speciality v podobě výklopné rampičky, která pomáhá překlenout mezeru mezi tramvají a nástupištěm. O tento „schůdek“ jsou pak kratší samotné dveře. A to jak u těchto tramvají Cobra, tak i u nejnovějších Flexity.
Nová tramvaj Flexity v jedné z podzemních zastávek tunelového úseku severovýchodně od centra, který měl být zárodkem curyšského metra. Nakonec z toho ale sešlo a tramvaje si uchovaly prim v curyšské MHD. I nová generace tramvají je jednosměrná. Všechny konečné jsou vybaveny smyčkami a ani v centru není díky husté síti kolejí problém linky zkracovat v případě různých výluk.
Interiér nových tramvají Flexity vrátil Curyšany v čase – opět jsou používány dřevěné sedačky. V kombinaci se zeleným obložením interiéru původní tramvaj velmi přírodně a rázem se ocitnete v úplně jiné tramvaji, než když ji vidíte zvenku.
Detaily jednotlivých článků nových tramvají Flexity. Ty svojí délkou nahrazují i soupravy tříčlánkových tramvají Tram2000 s přípojným vozem. Okolo dveří jsou barevné LED pásky signalizující kdy je možné nastupovat. I zde jsou dveře kratší o výklopný schůdek.
Nejnovější tramvajová housenka u nádraží na severním předměstí Oerlikon. Toto prakticky samostatné město s vlastním centrem obsluhují tramvajové linky 50, 51 (výlukové linky nahrazující zkrácené linky 4, 11, 13 a 15 kvůli roční výluce u Hlavního nádraží) a také letištní linka 10. Rychlejší je to odtud ale vlakem, jak do centra Curychu, tak na letiště.
Vyhlídková plošina futuristického nádraží Stadelhofen přímo v centru Curychu. Kolem projíždí několik tramvajových linek včetně příměstské linky S18. Nové tramvaje Flexity postupně nahrazují nejstarší vysokopodlažní tramvaje typu Tram2000 a i když měla jejich dodávka skoro 5 let zpoždění, nyní fungují bez problémů a ku spokojenosti dopravce i cestujících.
Nová tramvaj Flexity je plně nízkopodlažní, pouze na konci zadního článku je vyvýšený schod s vyhlídkovými křesílky, která jsou na rozdíl od ostatních sedaček potažena koženkou. Dřevo by při bočním sezení asi příliš klouzalo.
V roce 2019 byla linka 2 prodloužena o 7 zastávek severozápadním směrem. Předposlední zastávkou na novém úseku (Farbhof – Geissweid) je tato zastávka u nádraží Schlieren s architektonicky zajímavým zastřešením nástupišť. V tomto úseku již vede také souběžná příměstská tramvajová linka 20, která byla prodloužena v roce 2022 až do dnešní konečné Killwangen.
Počáteční zastávka zcela nové příměstské tramvajové linky (Limmattalbahn) č. 20 u vlakového nádraží Altstetten. Od roku 2022 zde jezdí těchto 8 obousměrných tramvají Stadler Tramlink, které provozuje místní regionální železniční dopravce AVA. Tato příměstská tramvaj dlouhá 13 km sdílí po vyjetí z této konečné několik zastávek s curyšskou tramvajovou linkou 2.
Nová příměstská tramvajová linka 20 provozovaná regionálním železničním dopravcem AVA obsluhuje hustě osídlenou aglomeraci podél řeky Limmat a na několika místech se dotýká souběžné železniční trati. Linka 20 otevřená ve dvou fázích v letech 2019 a 2022 má 27 zastávek a jezdí se zde v poměrně dlouhých intervalech s 12 novými obousměrnými tramvajemi od Stadleru. Cestou křižuje nová tramvajová linka místní regionální železniční linku S17, na které jezdí přes kopce do malebného městečka Bremgarten elektrické jednotky podobné tramvajím. A s touto linkou na krátkém úseku ulicemi centra městečka...
Trasa linky 20 (Limmattalbahn) má 27 zastávek, je dlouhá 13 km a cesta vám zabere zhruba 40 minut. Pro tuto zcela novou příměstskou linku bylo pořízeno 8 nízkopodlažních tramvají, které sice většinou vedou poměrně hustou zástavbou, občas ale umí vyvinout slušnou rychlost.
Severovýchodní konečná příměstské tramvaje Limmattalbahn u nádraží Killwangen. Paralelní hlavní železniční trať potkává linka 20 hned na několika místech a i když by se zdálo, je je tramvaj zbytečná, opak je pravdou – rozváží cestující od vlakových nádraží do hustě osídlených měst a obcí podél řeky Limmat. Linka jezdí v celotýdenním intervalu 15 minut.
V městečku Dietikon se nová příměstská tramvaj 20 potkává s příměstskou železniční linkou S17, kterou provozuje stejný dopravce (AVA) a která má stejný rozchod kolejí. V centru Dietikonu tak vedou obě linky krátce společně.
Příměstská železniční linka S17 z Dietikonu do městečka Wohlen je vlastně takovou regionální tramvají. Začíná v curyšském předměstí Dietikon u hlavní železniční trati, kde se zároveň potkává s novou tramvají Limmattalbahn. Následně překonává po strmé trati místní kopce, aby pak zase sklesala do údolí řeky Reuss do malebného městečka Bremgarten. Po tomto mostě přes řeku pak vede dál na jihozápad. V Bremgartenu městě má linka asi 7 zastávek – spíš se tedy podobá tramvají – a polovina spojů zde končí. Do Dietikonu se jezdí každých 15 minut.
Regionální tramvajová nebo železniční (jak chcete) linka S17 přejíždí po fotogenickém mostě řeku Reuss v městečku Bremgarten již poměrně daleko za Curychem. Dopravce AVA zde provozuje těchto 14 vozidel Stadler Diamant z roku 2011.
Na severozápadním curyšském předměstí Dietikon je důležitým bodem vlakové nádraží, kde na linky S navazují jak autobusy, tak i nová tramvaj Limmattalbahn, tak i další regionální tramvaj S17 do Bremgartenu. Na výběr je z 5 linek S-Bahnu, které vás svezou nejen do centra Curychu. Toto jsou nejstarší patrové jednotky místního S-Bahnu tažené či tlačené integrovanou lokomotivou. Vyrobeny byly na počátku 90. let v počtu 130 jednotek a v průběhu jejich života byly modernizovány a doplněny klimatizací. V příštích letech by je měly nahradit nové jednotky od Siemensu, které byly objednány v roce 2026.
V regionálním přestupním uzlu Dietikon se potkávají dvě generace kloubových autobusů Citaro od Mercedesu. I místní příměstské linky číselné řady 300 provozuje curyšský Dopravní podnik. Nejstarší v jeho flotile jsou právě Citara z roku 2008.
V roce 2017 byla otevřena nová tramvajová trať přes most Hardbrücke, který spojuje západní předměstí Curychu rozdělená hlavní železniční tratí směřující na hlavní nádraží od západu. Jezdí tudy linka 8 a toto spojení je základem budoucí západní tangenty.
Z této zastávky Hardplatz byla v roce 2017 prodloužena linka 8 o dvě zastávky po mostě Hardbrücke, aby se pak napojila na linku 4. Zastávky dostaly netradiční označení přístřešků a změnit linkové vedení bude znamenat změnit i místní mobiliář.
Po mostě Hardbrücke jezdí nejen tramvaj 8, ale také 3 trolejbusové linky (33, 72 a 83), přičemž linka 83 je nejnovější – vznikla z původní stejnojmenné autobusové linky díky nákupu těchto nových parciálních trolejbusů Hess LighTram. Těch bylo od roku 2024 pořízeno už 17 a celkem jich má být 27.
Nový typ kloubového Hessu s velkým zadním oknem zastavuje v přestupní zastávce Hardbrücke, pod kterou zastavují vlakové linky směřující na západ od Curychu. Zastavuje tu také nová trolejbusová linka 83, která jižně od tohoto mostu vede bez trolejí.
Jízdní řády tramvajové linky 8 a trolejbusových linek vedených po mostě Hardbrücke nad hlavní západní železniční tratí. Základní interval hlavních linek MHD je 7,5 minuty, doplňková linka 83 jezdí mimo špičky dvakrát méně. A právě tato linka byla do roku 2020 autobusová.
Jeden z dvoukloubových Hessů nové generace, které nahrazují původní stejně dlouhé vozy vyrobené již před 20 lety. Aktuálně je jich 12 a celkem jich má švýcarský výrobce dodat 17. Tito dlouháni jezdí na linkách 31 a 32. Linka 31 byla v roce 2017 zkrácena na západním konci sem na nádraží Altstetten, aby pak byla prodloužena v roce 2021 na jinou konečnou Hermetschloo. V původní trase odtud totiž jezdí nová příměstská tramvaj 20.
Linka 8, prodloužená již před 9 lety na svém západním konci, je zatím domovem posledních tramvají staré generace z počátku 90. let, které byly v letech 2003 přebudovány z původních dvoučlánkových vložením středního nízkopodlažního článku.
Městské tramvajové linky v Curychu získaly konečně potřebnou vzpruhu v podobě nových vozidel. Postupně od roku 2020 jsou dodávány nové sedmičlánkové tramvaje Flexity od výrobce Alstom/Bombardier. Nové tramvaje z vídeňského závodu jsou o 7 metrů delší než jejich předchůdkyně Cobra, které byly vyrobeny v letech 2006-10 v počtu 88 kusů. Nových tramvají Flexity je aktuálně cca 95 a do roku 2029 by jich mělo dorazit celkem 136. V interiéru najdete dřevěné sedačky a zvenku zaujmou na první pohled výrazným čelem s ještě výraznějším displejem pro číslo linky. Dveře jsou řešeny podobně jako ostatní...
Staré tramvaje Tram 2000 jezdí i na linkách 2 a 5, zatím jich je ještě 21 a k dispozici je ještě 13 přípojných sólovozů. Díky dodávkám nových tramvají Flexity se ale jejich čas krátí a v blízké budoucnosti by měly tyto tramvaje zamířit do ukrajinského města Vinnicya, kde se přidají k početné flotile dvoučlánkových předchůdkyň stejného typu.
Interiér přípojného (ale elektrického) vysokopodlažního vozu Tram 2000 „Pony“. I tyto soupravy spřažené s tříčlánkovými částečně nízkopodlažními vozy nahradí nové dlouhé tramvaje Flexity.
Jihovýchodní konečná linky 2 Klusplatz, kam se jentaktak vejde souprava tříčlánkové tramvaje Tram 2000 s přípojným vozem. Na této miniaturní konečné je na sousední koleji ukončena také linka 3. Dříve v této čtvrti proti sobě končily trolejbusové linky 31 a 34, v roce 2018 linku 34 pohltila prodloužená dvoukloubová 31.
Dožívající typ tramvají v Curychu, který již brzy nahradí další nové sedmičlánkové Flexity. I tyto staré tramvaje se díky lince 8 podívají na kousek nového úseku příměstské tramvaje Limmattalbahn. Tyto soupravy byly vyrobeny v letech 1991-2 pod názvem Tram 2000.
Nové tramvaje Flexity jsou sice jednosměrné, ale jejich přední i zadní čelo jsou designově téměř shodná. Zde jede výluková linka 50 podél severní strany Hlavního nádraží poblíž soutoku řek Limmat a Sihl.
Náměstí Limmatplatz v živé obytné čtvrti severozápadně od centra s výrazným zastřešením zastávek uprostřed kruhové křižovatky protnuté tramvajovou tratí. Tady je radiální tramvajová trať křižována dvoukloubovou trolejbusovou linkou 32, která centrum objíždí ze západu.
Jedna ze starších tramvají Cobra na převlékací dvojlince 11/15 byla oblečena do reklamního polepu na alpské vyhlídkové vlaky Bernina express. Naoplátku jeden z vlaků Rhétské dráhy do kantonu Graubünden.
Pětičlánkové tramvaje Cobra jezdí v Curychu už 20 let a stále vypadají jako nové. Zde na jednom z nejstrmějších úseků z centra do kopců na východním břehu Curyšského jezera. Právě v této části města pomáhají též pozemní lanovky a zubačka.
Setkání starých tramvají na linkách 7 a 8, které se vzájemně křižují zde u vlakového nádraží Enge ležícího na trati podél západního pobřeží Curyšského jezera. Toto nádraží leží v těsné blízkosti jezerní hráze v historickém centru města.
Prostorný a plně nízkopodlažní interiér již dvacetiletých tramvají Cobra, kterých tu jezdí 88. Oproti novým tramvajím Flexity působí Cobry díky polstrování sedaček pohodlnějším dojmem. Jsou ale o 7 metrů kratší než nové Flexity.
Další příkladná ukázka přestupního uzlu na severozápadní konečné Frankental v kopcích nad údolím řeky Limmat. Do této kopcovité čtvrti mají být brzy zavedeny také trolejbusy. Přes konečnou zastávku tramvaje vede také linka 89 s provozem elektrobusů MAN.
Tunelovými stanicemi severovýchodním okraji Curychu vedou linky 7 a 9 a na obou můžete stále potkávat i staré částečně nízkopodlažní tramvaje Tram 2000. Stanice původního prvního úseku zamýšleného metra jsou nyní moderně nasvíceny a uloženy jsou poměrně mělce pod povrchem.
Na letištní lince 10 potkáte tramvaje Cobra v odlišném nátěru místního organizátora/dopravce VBG, po kterého provozuje curyšský dopravní podnik VBZ část pořadí linky 10 a také linku 12 obsluhující pouze severovýchodní vzdálená curyšská předměstí označená jako oblast Glattal. Zde projíždí dlouhá linka od letiště směrem do centra přes živé a hustě osídlené předměstí Oerlikon.
Velká tramvajová konečná nad podzemním nádražím Stettbach na severovýchodním předměstí Curychu. Proti sobě tu končí curyšská linka 7 a místní tramvajová linka VBG č. 12 mířící po nové vlastně příměstské trati na letiště Kloten.
Jedna z 18 tramvají Cobra v bílomodrém nátěru VBG, které jsou nasazovány na letištní linky 10 a 12. Tramvajová trať zde vede přímo kolem letištní haly obklopené hotely a dalšími kancelářskými a obchodními komplexy. Mnohem rychlejší je to z letiště do centra vlakem. Tramvaj slouží spíš pro obsluhu místní mohutně se rozvíjející severní aglomerace.
Curych je také hrdým provozovatelem trolejbusů, a to již od roku 1939. Jejich síť se nyní utěšeně rozrůstá, a to i za pomoci nových bateriových trolejbusů, které zvládnou obsluhovat i nezatrolejované úseky. To je koneckonců případ nejnovější tangenciální trolejbusové linky 83, která nahradila autobusy v roce 2020. Dvoukloubová linka 31 byla v roce 2018 prodloužena o linku 34 v jihovýchodní části města a na druhém konci byla nejdřív zkrácena o koncový úsek, kde se začala stavět příměstská tramvaj Limmattalbahn a následně v roce 2021 prodloužena jinou trasou na konečnou Hermetschloo. Nyní se...
Příměstská linka 768 v podání těchto kloubových elektrobusů spojuje mezinárodní letiště s nádražím Oerlikon ve špičkovém intervalu 7-8 minut a cestovní doba je cca 17 minut. V podobné trase ale jezdí také tramvajová linka 10. Na rozdíl od tramvaje obsluhuje linka 768 ještě okolní zastávky ve zdejší hustě zastavěné aglomeraci.
Od roku 2020 se můžete poblíž curyšského letiště vyvézt na umělý kopec s parkem u místního obchodně-administrativního centra touto pozemní lanovkou Parkbahn, neboli spíš šikmým výtahem. Plně automatická dráha dlouhá 80 metrů vás zdarma vyveze o 23 metrů výš a z tohoto kopce vidíte celý areál letiště.
Většinu autobusových linek severovýchodně od Curychu v okolí místního letiště provozuje operátor VBG. Jeden z jeho autobusů nosí celovozovou reklamu na integrovaný systém ZVV pokrývající celou rozlehlou aglomeraci Curychu. V podobně barevném stylu jsou polepeny třeba také curyšské tramvaje, byť jen formou malých pásků na dveřích. Místní letiště je nejen místem odletů a příletů z celého světa, ale také významným regionálním zaměstnavatelem i přestupním uzlem.
Konečná trolejbusové linky 33 u vlakového nádraží Tiefenbrunnen. Tato linka objíždí centrum ze severu a končí na západním okraji Curychu u konečné tramvají i vlakové stanice Triemli. Tento trolejbus je jeden z nejstarších (rok výroby 2007) a tuto 30vozovou sérii už postupně nahrazují vozy nové generace LighTram.
Kloubových trolejbusů Hess SwissTrolley jezdí v Curychu ještě cca 20 a vyrobeny byly v letech 2006-14. Linka 33 obsluhuje také kopcovitou čtvrť s lanovkami a svažitými tramvajovými tratěmi na jihovýchodě města. Linky se tu různě potkávají a díky krátkým intervalům a promyšleně vybudovaným zastávkám je tu radost přestupovat.
Velký přestupní uzel Bucheggplatz, jehož zastávky i mimoúrovňová pěší lávka se právě rekonstruují, najdete severozápadně od centra v další malebné kopcovité čtvrti. Projíždí tudy i dvoukloubová trolejbusová linka 32. V této části Curychu mají velkolepé plány na nové tramvajové i trolejbusové tratě a cílem je odlehčit centru a posílit tangenciální spojení západně od něj.
Na západní tangenciální lince 89 potkáte zpravidla tyto kloubové elektrobusy MAN, kterých si VBZ pořídil v letech 2022-4 celkem 30, ale prý není spokojený s jejich kvalitou ani kapacitou baterií. Nyní míří do Curychu nové elektrobusy Mercedes-Benz a Yutong. Tato linka jede i kolem vlakového nádraží Altstetten, kde začíná nová příměstská tramvaj Limmattalbahn č. 20. Současně s kloubovými elektrobusy MAN bylo pořízeno také 22 vozů standardní délky.
Kloubové hybridní elektrické autobusy Volvo jezdí v Curychu od roku 2019. Tato západní tangenciální linka 80 se připravuje na provoz trolejbusů.
Na budoucí trolejbusové lince 80 potkáte i tyto téměř dvacetileté naftové Mercedesy. Zde ve stoupání od řeky Limmat do severních předměstí jsou patrné trolejové sloupy pro budoucí trolejbusovou trať.
Na midibusové lince 45 doplňující základní linky MHD na západním předměstí Altstetten jezdí tyto 10metrové midielektrobusy Hess, jejichž karoserie vychází z trolejbusového modelu LighTram. V letech 2022-4 jich bylo pořízeno 15.
A ještě jeden z dožívající generace Mercedesů Citaro na severním předměstí Oerlikon. Curyšský dopravní podnik disponuje cca 180 autobusy a elektrobusy. Těchto kloubových Citar má ještě cca 25.
Další příměstskou tramvaj najdete na jižním okraji centra Curychu u vlakového nádraží Stadelhofen. Linka S18 zde začíná a společně s tramvajovou linkou 4 vede až na konečnou Rehalp a pak pokračuje na venkov až do 16 km vzdáleného Esslingenu. Pro základní interval 15 minut slouží tyto nízkopodlažní jednotky Stadler Tango z let 2003-4.
Zhruba uprostřed trasy příměstské tramvaje S18 leží stanice Forch, kde je také depo této samostatné dráhy a končí zde polovina spojů ve směru od Curychu. Naopak ve špičkách jsou doplněny rychlíkové spoje v intervalu 15 minut, které mezi Curychem a Fochem nikde nestaví a pokračují dál do Esslingenu. A na nich potkáte tyto starší vozy Tram 2000 vyráběné v letech 1976-1994. Jezdí ve tří- nebo čtyřvozových soupravách.
Interiér starých vysokopodlažních tramvají nasazovaných na posilové rychlíkové spoje linky S18 ve špičkách všedních dní. Každý vůz má na jednom konci řidičské stanoviště. Nejnovější vozy této generace jsou z roku 1994.
I tyto tramvaje na rychlíkových spojích linky S18 mají ovládání pomocí volantu, stejným způsobem ovládá řidič také městské tramvaje Cobra. Během návštěvy probíhala rekonstrukce části dvoukolejného úseku mezi Rehalpem a krátkým tunelovým úsekem ze 70. let pod obcí Zumikon. V plánu je zdvoukolejnění dalších úseků.
Zde v zastávce Rehalp opouští příměstská tramvaj S18 společný úsek s městskou tramvají 4 (dříve tu jezdila linka 11, díky výměně sem jezdí městské tramvaje častěji). Ve společném úseku má linka S18 jen 3 společné zastávky, tramvaj 4 zastavuje častěji. Ve špičkách tudy navíc projíždějí rychlíkové spoje, které nestaví mezi Forchem a curyšskou konečnou Stadelhofen nikde.
Na 6 trolejbusových linkách (31-33, 46, 72 a nejnověji též 82) jezdí zhruba stovka trolejbusů, z toho asi 40 je dvoukloubových, zbytek kloubové. Nejnovější dodávka trolejbusů Hess nahrazuje nejstarší vozy od stejné značky vyrobené již před 20 lety. Vyřazovány jsou i první dvoukloubové trolejbusy, kterých tu jezdilo 34 a nyní se modelem LighTram obměňují nejstarší z nich a zároveň je trochu navýšen jejich celkový počet. Nejnovější dodávka trolejbusů z let 2024-6 čítá 44 kusů, z toho 17 dvoukloubových. Původně však mělo přijít do Curychu mnohem víc nových vozidel, ale kvůli nespokojenosti...
Displeje jízdenkových automatů na zastávkách MHD jsou chytře využity pro informace o aktuálních odjezdech nejen z konkrétní zastávky, ale z celého uzlu. Díky tomu najdete aktuální informace i na méně vytížených zastávkách, které nemají samostatné odjezdové panely.
Ukázka informací na zastávkovém označníku trolejbusové linky 31. Kromě jízdních řádů tu najdete také mapu okolí, schéma linek i tarifních zón systému ZVV.
Curyšské jezero je protkáno řadou lodních linek, z nichž některé zajíždějí i do centra Curychu po řece Limmat. Kvůli nízkým mostům jsou na lince do centra používána tato ultratenká plavidla. Lodní linky v tomto případě slouží spíš jako turistická atrakce.
Městská pozemní lanovka Polybahn má číslo 24 a vyjíždí z přestupního uzlu Central do horní stanice Polyterasse. Slouží hlavně jako zkratka pro studenty do místní univerzity. V roce 2021 dostala tato krátká lanovka nové vozy, které ale vypadají stejně jako ty původní.
Horní stanice lanovky Polybahn u místní polytechnické univerzity. Lanovka je automatická, jezdí každých 2,5 minuty a cesta trvá 100 sekund. I v nových vozech byla zachována venkovní plošina na horním konci vozů.
Velkou proměnou prošla také druhá curyšská pozemní lanovka do stanice Rigiblick. Tato 400 metrů dlouhá linka s číslem 23 a převýšením 94 metrů dostala v roce 2015 zcela nové futuristické vozy od výrobce Garaventa. Na trase jsou tři mezilehlé stanice, prostřední je přímo uprostřed výhybny.
Futuristická kapsle jako nová tvář lanovky na Rigiblick stoupá tiše mezi honosnými vilami luxusní obytné čtvrti ve svazích severovýchodně od centra. Z horní stanice je výhled na Curyšské jezero i na vzdálené alpské vrcholky.
Interiér nových vozů lanovky na Rigiblick, které v roce 2025 nahradily původní krabice z konce 70. let. Lanovka slouží hlavně místním obyvatelům, proto jezdí v intervalu 6 minut a mezilehlé zastávky jsou na znamení – při nástupu je potřeba zvolit tlačítkem konkrétní stanici, kde chcete vystupovat.
Pod číslem 25 se v síti curyšské MHD skrývá tato ozubnicová železnice Dolderbahn. Také zde došlo k modernizaci vozidel – nové vozy od Stadleru z roku 2024 nahradily původní z počátku 70. let, přičemž si zachovaly původní barevné řešení. I tato linka je běžnou součástí MHD za standardní tarif.
Interiér nových vozů zubačky Dolderbahn nabízí 74 míst včetně 19 sedaček. Díky kabině řidiče zabírající pouze polovinu šířky vozidla se můžete kochat výhledem na trať ze sousedních sedaček.
Nový vůz zubačky Dolderbahn v prudkém stoupání směrem k horní konečné stanici uprostřed lesů u místního hotelu. Zubačka slouží spíše k rekreačním účelům a v dolní stanici navazuje na tramvajové linky 2 a 3. Špičkový interval je 10 minut, linka zdolává převýšení 162 metrů a maximální sklon je 18 %. Cesta trvá zhruba 5 minut.
V posledních pár letech byly omlazeny také místní pozemní lanovky i zubačka Dolderbahn. Ta má nové červené vozy od Stadleru. Nejstarší lanovka v centru dostala nové vozy vypadající přesně jako ty původní včetně ponechané venkovní plošiny. Naopak velmi futuristicky vypadají nové vozy na zmodernizované lanové dráze na Rigiblick. Tato lanovka má i dvě mezilehlé zastávky na znamení. Proměnou prošla také místní příměstská železnice (S10) na Uetliberg. Tato linka s nejstrmějším sklonem na klasické železnici v Evropě a měnící v průběhu trasy napěťovou soustavu má nové vozy od Stadleru. Momentálně je...
Polozapuštěné vlakové nádraží Stadelhofen leží na východním okraji centra Curychu s výbornou návazností na MHD. Míří odtud vlaky S-Bahn například do nedalekého Winterthuru. Právě s tímto městem se podařilo v posledních letech zintenzivnit kontakt díky zkrácení intervalů páteřních linek až na 15 minut. Další zahušťování provozu je závislé jak na nových vozidlech, tak i na modernizaci infrastruktury.
Pochozí vestibul pod kolejištěm nadzemního, ale polozapuštěného nádraží Stadelhofen. Pro mnoho cílů má toto nádraží výhodnější polohu než nádraží Hlavní – z něj to bývá hlavně dosti daleko na návaznou MHD.
Zástupce druhé generace patrových jednotek pro curyšský S-Bahn. Těchto vlaků vyrobil Siemens v letech 2006-9 celkem 61. Na ně pak navázaly patrové jednotky od Stadleru, které byly dodávány až do roku 2018. Aktuálně byl podepsán kontrakt na 116 patrových jednotek opět od Siemensu. Ty by měly nahradit první generaci patrových vozů tlačených lokomotivami z počátku 90. let.
Výhled na hlavové kolejiště hlavního nádraží, pod kterým jsou od roku 2015 nové odlehčovací tunely pod centrem města. I díky dodávkám nových vozidel se podařilo zkrátit intervaly na hlavních linkách S až na 15 minut a v plánu je další velký rozvoj této rychlé aglomerační dopravy. Nyní má síť S-Bahnu asi 380 km a jezdí zde cca 250 elektrických patrových jednotek.
Šikmý výtah spojující nová podzemní nástupiště s vestibulem nad a také s původní halou na povrchu. Při nástupu do dlouhých příměstských vlaků je dobré si dopředu rozmyslet, kudy budete na hlavním nádraží vystupovat a na co přestupovat. Díky novým podchodům je těch možností celá řada a lehce se může stát, že se pořádně projdete.
Nové podzemní prostory pod Hlavním nádražím vznikly současně s novým tunelem pod centrem. Z tohoto podchodu se dostanete na jižní i severní přednádraží s hustým provozem MHD a nachází se zde také oddělené nástupiště samostatných příměstských vlakových linek S4 a S10, toho času v rekonstrukci. Navigační systém ukazuje i konkrétní čísla linek MHD.
Kromě rekonstrukce tramvajové trati před Hlavním nádražím probíhá také rekonstrukce severní části jeho historické budovy. Díky nově vybudovaným podchodům pod západní částí dlouhých podzemních nástupišť však přes historickou budovu proudí čím dál míň cestujících.
V Curychu je velmi oblíbená také cyklistická doprava i přes četné kopce v okolí centra. Výborná infrastruktura ale generuje poptávku a toho využívá i systém sdílených městských elektrokol ZüriVelo.
Centrální autobusové nádraží v Curychu najdete severozápadně od hlavního vlakového nádraží a je navázáno také na tramvaje. Zastavují tu hlavně dálkové a mezinárodní linky. Díky rozvinuté železniční dopravě ale nehrají pro vnitrostátní dopravu autobusy téměř žádnou roli.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM