Osmimilionové město na jihu Číny poblíž Hong Kongu, známé také jako Kanton, leží na Perlové řece v nížině, která je díky své poloze hustě zastavěná, kam oko dohlédne a ještě mnohem dál. Toto moderní město s historickými kořeny, ale jen pár zachovanými památkami, se vyznačuje velmi rozsáhlou sítí veřejné dopravy, jejímž základem je 9 linek metra. Ve městě se ale můžete svézt také trolejbusy, tramvají a samozřejmě i autobusy, z nichž lze vyzdvihnout systém BRT spojující do jedné trasy několik často jezdících autobusových linek.

Významnými dopravními body jsou především vlaková nádraží vysokorychlostní železnice. Nejdůležitějším je Jižní nádraží, které je na město napojené modrou linkou metra. Metrem odtud dojedete do centra za zhruba půl hodiny. Jízdné je odstupňováno podle vzdálenosti, zakoupit si ale můžete i jednodenní nebo třídenní jízdenku. Metro v Kantonu jezdí od roku 1997, jednalo se o čtvrtý čínský provoz podzemní dráhy. Od té doby vzniklo 7 standardních linek, jedna příměstská a také jedna nízkokapacitní automatická v novodobém centru města....
Jižní nádraží vysokorychlostní železnice je jedno z největších v Číně, křižuje se tu několik tratí, jedna z nich vede na hranice Číny a Macaa do města Zhuhai. V prvním patře se nachází obří čekací hala, kam mohou jen odbavení cestující z jízdenkou. Z tohoto patra, které překlenuje jednotlivá nástupiště, pak po přistavení vlaku na příslušnou kolej cestující sestupují na prostorná nástupiště.
Velkorysé zastřešení nástupišť jižního nádraží, odkud vyjíždějí vysokorychlostní vlaky do celé Číny. Všechny vysokorychlostní vlaky jezdí pod hlavičkou CRH, odnože čínských státních drah. Jižní nádraží je pro sedmimilionové Guangzhou hlavním dopravním uzlem.
Vysokorychlostní vlak typu CRH2A odvozený od oblíbeného japonského vlaku Šinkanzen, který umí jet rychlostí až 250 km/h. Barevné značky na nástupišti informují o poloze konkrétního vozu v rámci jednotlivých délek vlaků. Následný interval na hlavních tratích mezi vysokorychlostními vlaky se pohybuje v řádu jednotek minut.
Fronta na vlakové jízdenky, které se kupují ještě před vstupem do odbavovací haly nádraží. Jízdenky na rychlovlaky nebo jiné dálkové vlaky je potřeba rezervovat s velkým předstihem, stává se, že na konkrétní vlak neseženete jízdenky ani několik týdnů předem.
Aktuální síť metra v Kantonu a také tarifní mapa pro zjištění ceny jízdného z konkrétní stanice. Guangzhou má celkem 7 linek klasického metra, jednu příměstskou linku do sousedního města Foshan a jednu automatickou podzemní dráhu zvanou APM. Další linky jsou v plánu, poslední přibyla linka 6 v roce 2013. Do roku 2020 by měla síť metra dosáhnout 600 km (v roce 2016 má přes 260 km).
Všednodenní nával před turnikety ve stanici metra Jižní nádraží. Pokud máte zavazadlo, je nutné ho nechat projít kontrolním skenerem, jinak stačí nechat se zkontrolovat zřízencem při vstupu do stanice. Metro v Kantonu je údajně šesté nejvytíženější na světě.
Metro je naprostým základem velmi husté městské dopravy v Guangzhou. Vzhledem k poměrně velkému počtu zahraničních turistů je nutné ocenit kvalitní informace též v anglickém jazyce. Rozsáhlá síť čítající cca 260 km se má v příštích letech dále dynamicky rozvíjet. Raritou je také první asijská příměstská linka metra, která spojuje Guangzhou se sousedním městem Foshan, které je podobně jako jiná okolní města již srostlé s Kantonem do jedné velké metropolitní oblasti. Nejnovější linkou je číslo 6 s provozem pouze...
Vozový park všech linek metra v Guangzhou. Uprostřed je souprava pro první linku, která vyjela v roce 1997. Na většině linek jezdí šestivozové soupravy, na nejnovější lince 6 a na příměstské lince pouze čtyřvozové soupravy. Naprostá většina stanic a úseků je v podzemí.
Nejstarší typ metra na první lince č. 1, která je trasována východozápadním směrem. Po této lince následovaly další, největšího rozmachu dosáhla zdejší síť v roce 2010 k příležitosti konání Asijských her.
I když  jsou na všech stanicích dveřní stěny a na podlaze nástupiště výrazná navigace pro usměrnění toku cestujících, ve špičkách se to na nejvytíženějších stanicích neobejde bez lidské asistence. Bezpečnostní pracovníci tu dbají na co nejrychlejší výměnu cestujících a pomocí vysílačky také vstupují do staničního rozhlasu.
V rámci všeobecného rozmachu infrastruktury před konáním Asijských her v roce 2010 vznikla i tato automatická linka APM s provozem dvouvozových souprav na pneumatikách. Linka vede pod zdejším finančním centrem plném mrakodrapů s rozsáhlým parkem uprostřed a na jižní konečné lze přestoupit na jedinou zdejší tramvajovou linku.
Interiér vozu automatické linky APM. Tento dopravní prostředek není na rozdíl od linek klasického metra příliš využitý a jezdí v poměrně dlouhých intervalech (cca 8 minut). Na jižní konečné se nachází turisticky oblíbená vyhlídková věž. Linka je dlouhá 4 km a má 9 stanic.
Na vyhlídkové plošině vyhlídkové věže Canton Tower se můžete ve výšce 400 metrů kochat nekonečnou velikostí města také ze speciálních kabinek „Bubble Tram“, které krouží po obvodu věže. Canton Toner byla svého času (v roce 2010) nejvyšší věží světa.
Přímo pod vyhlídkovou věží má konečnou zatím jediná tramvajová linka v Kantonu. Vede relativně nezastavěným územím na ostrově Haizhu podél jednoho z ramen Perlové řeky východním směrem. Po 11 zastávkách končí u stanice linky metra č. 4 a 8.
Na jediné tramvajové lince v Guangzhou, dlouhé 7,7 km, jezdí tyto čtyřčlánkové čínské tramvaje. Zatravněná trať vede zeleným územím a vozidla se obejdou bez trolejí – dobíjejí se totiž pouze v zastávkách.
Interiér plně nízkopodlažní čínské tramvaje, která v Guangzhou jezdí od roku 2014. Zatím si vzhledem k nepříliš hustě osídlenému okolnímu území nezískala přílišnou oblibu cestujících. Zakoupenou a označenou jízdenku na nástupišti vám ve vozidle zkontroluje ještě průvodčí.
V každé zastávce se tramvaj během výměny cestujících dobíjí, na trati tedy nejsou žádné troleje. Je otázka, jestli celkem dlouhá doba staničení souvisí s dobíjením či s potřebou výměny cestujících.
Západní konečná u vyhlídkové věže Canton Tower. Údajně se chystá ještě dalších 6 podobných tramvajových linek v Guangzhou.
Jednotně barevný design zastávek na trase jediné tramvajové linky. Nechybí ani jízdenkové automaty a informační panely používané spíše k reklamním účelům.
Guangzhou provozuje od roku 1960 také trolejbusy, které na rozdíl od jiných čínských měst vydržely až dodnes. Možná i díky těmto futuristicky vyhlížejícím vozidlům. Trolejbusové linky mají čísla od 101 výše a aktuálně najdete především v centru města 14 linek. Takto vypadá jedna z konečných zastávek.
Kdysi základní dopravní prostředek – dnes pouze doplňková síť – to jsou trolejbusy. Začaly tu jezdit v roce 1960 a podobně jako v jiných čínských městech byli jedinými zástupci kapacitní dopravy. Postupně se ale jejich role změnila, v Gunagzhou naštěstí zcela nezmizely – v centru dnes jezdí na celkem rozsáhlé síti 14 linek číslovaných od 101 výše a na nich moderní futuristicky vyhlížející čínské dvanáctimetrové trolejbusy s možností jízdy na bateriový pohon. Jsou to jedna z mála nízkopodlažních vozidel v Guangzhou, většina...
Přímo na konečné linek 102 a 108 uprostřed husté zástavby v centru města se nachází malé depo trolejbusů, kde probíhají i některé lehčí opravy. Trolejbusy tu provozuje jeden ze tří hlavních autobusových dopravců.
Takto vypadají zastávkové jízdní řády. To vpravo je výpis zastávek na trase linky. Příliš mnoho údajů o rozsahu provozu či intervalech zde ale nehledejte. Do trolejbusů a autobusů se nastupuje předními dveřmi a platí se buďto čipovou kartou nebo v hotovosti vhozením příslušného obnosu do kasičky u řidiče. Jízdenky z metra v povrchové dopravě (kromě tramvaje) neplatí.
Futuristický trolejbus předního čínského výrobce Yutong. Všechny trolejbusy jsou již alespoň částečně nízkopodlažní, všechny jsou standardní délky a vzhledově lze rozpoznat tři různé typy. Celkem je pro 14 linek k dispozici asi 300 vozidel. Nejnovější vozy pocházejí od čínského výrobce Foton. Trolejbusy umějí jezdit i na baterie, čehož hojně využívají.
V Guangzhou najdete také jednu trasu BRT, což je koridor dlouhý cca 22 km a vede z finančního centra města (CBD) východním směrem. Údajně je to druhý nejvýkonnější BRT systém na světě a má vůbec nejdelší nástupiště na světě (260 metrů). Do tohoto koridoru se sjíždí cca 20 linek se společným označením B.
260 metrů dlouhá nástupiště v úseku BRT slouží pro cca 20 linek s předponou B. Každá linka má v rámci těchto dlouhých nástupišť své místo. Vozovka je od nástupiště oddělena nízkými dveřními stěnami, které se otvírají po příjezdu autobusu. Souhrnný interval v úseku BRT je cca 10 sekund, linky se pak většinou rozjíždějí dál do města smíchané s ostatní dopravou.
Koridor určený pro autobusy BRT. Jedná se většinou o dvanáctimetrové běžné autobusy se dvěma dveřmi a se schody. Nastupuje se předními dveřmi a platí se obvyklá cena 2 CNY, ve stanicích BRT se platí u turniketů při vstupu do stanic. Tyto autobusy mají manuální převodovku a dost často jsou v poměrně zbídačeném stavu. Může za to intenzivní provoz i stav vozovky.
V Guangzhou najdete také jednu linku autobusové dopravy vyšší kvality, tzv. BRT. Koridor dlouhý cca 22 km z 26 stanicemi byl otevřen v roce 2010 a využívá ho cca 20 linek označených písmenem B a další kombinací čísel a písmen. Základem je linka B1, na které jako jediné můžete vidět kloubové autobusy. Ostatní vozy mají buďto oranžový BRT nátěr nebo se jedná o běžné vozy používané na standardních linkách. Koridor je většinou oddělen od ostatní dopravy a vede středem široké východní výpadovky z finančního centra (CBD). Zdejší systém se...
Některé autobusy jsou určené pouze pro linky BRT, mají tedy i patřičný oranžový nátěr. Část z nich na základní lince B1 je kloubových – jedná se o jediné kloubové autobusy v celém osmimilionovém Guangzhou. Na trase BRT je celkem 26 stanic a přestoupit se na ní dá na jejím západním konci z linek metra 1 a 3 a také z automatické podzemní dráhy APM.
Vstup na nástupiště BRT s turnikety – platí se zde stejně jako v jiných autobusech. Vlevo se nachází seznam linek jezdících v koridoru i s výpisem zastávek. Celkem je v rámci BRT provozováno cca 20 různě označených linek. Jedná se o první takový koridor v Číně a zprovozněn byl stejně jako mnoho jiných dopravních staveb v roce 2010.
Ve stanicích je BRT koridor rozšířen, aby se mohly autobusy navzájem předjíždět. Hustotu provozu ilustruje tento obrázek – vyhrazený pás je přerušen světelně řízenou křižovatkou, před kterou se vždy nahromadí řada autobusů. Oproti ostatní autobusovým linkám, které se velmi obtížně prodírají hustým městským provozem, je BRT relativně spolehlivým druhem dopravy.