Lausanne (květen 2012)

250 000 lidí žije ve švýcarském Lausanne, pozoruhodném kopcovitém městě na břehu Ženevského jezera. Dějiště zimní olympiády a cíl mnoha turistů je také hlavním městem kantonu Vaud. Za návštěvu stojí ale i jeho systém MHD.

Asi nejfotogeničtejší místo lausannského metra - automatická linka M2 se tu na chvíli vynoří z podzemí rovnou na dvoupatrový most nad údolím protínajícím centrum města.
250 000 lidí žije ve švýcarském Lausanne, pozoruhodném kopcovitém městě na břehu Ženevského jezera. Dějiště zimní olympiády a cíl mnoha turistů je také hlavním městem kantonu Vaud. Za návštěvu stojí ale i jeho systém MHD.
Takto vypadá většina stanic automatického metra M2, kde jezdí na pneumatikách dvouvozové soupravy v krátkém intervalu.
Základem dopravy v kopcovitém Lausanne jsou trolejbusy. Trolejové vedení protkává všechny hlavní obydlené oblasti a většinou zde potkáte kloubové nízkopodlažní trolejbusy Hess nebo starší trolejbusy NAW buď s vlekem nebo bez. Vleky jsou buď staré vysokopodlažní s úzkými dveřmi a velmi měkkými sedadly a nebo novější nízkopodlažní. Většina linek se potkává v centrální zastávce Flon, další pak u vlakového nádraží umístěného o několik metrů níže.
Výhled na trať z vozu metra M2, jezdí úplně samo. V části trasy mezi pobřežím ženevského jezera a hlavním nádražím je trať odkrytá.
V Lausanne se postupně rozvinula také síť metra - na tak malé město poněkud neobvyklý dopravní prostředek. Tady se ale jedná o velmi lehké metro, které tvoří pouze dvouvozové soupravy. Linka M1 jezdí z centra (Flon) západním směrem k nádraží Rennens a po cestě projíždí rozsáhlým univerzitním areálem. Linka M1 vede většinou po povrchu.
Metro M2 využívá stopy původní lanovky, později přeměněné na zubačku, kterou v roce 2008 vystřídalo automatické metro na pneumatikách.
Jinak vypadá nejnovější trasa metra - M2. Jedná se o původní pozemní lanovku, později přestavěnou na ozubnicovou železnici. Ta pomáhala zdolat prudký kopec od břehu jezera směrem k vlakovému nádraží na hlavní náměstí Flon. V roce 2008 byla ve stopě původní zubačky otevřena zcela nová linka automatického metra na pneumatikách, navíc prodloužená severním směrem do čtvrti Croisettes.
Výjezd z nejstarší části trasy - jednokolejného tunelu pod hlavním nádražím, kudy vedla původní pozemní lanovka.
Automatické metro M2 jezdí ve velmi krátkém intervalu a je poměrně vytížené. Zajímavostí jsou některé stanice v centru, které mají nástupiště v prudkém kopci. Většina trasy je vedena pod zemí, občas ale vozy na pneumatikách vykouknou na povrch. Po výstavbě výkonného metra došlo k opuštění některých trolejbusových tratí, nad konečnou stanicí Croisettes to ale vypadá na výstavbu trati nové.
Lausanne má ještě jednu trasu metra - linka M1 už není automatická a vede z centra na západ kolem univerzitního areálu.
Z centrálního přestupního uzlu Flon vyjíždí také další linka příměstské úzkorozchodné železnice. Pod zkratkou LEB jezdí zelenožluté elektrické vlaky z centra Lausanne severozápadním směrem. Vlaky tvoří také rychlé spojení podél hustě obydleného pobřeží Ženevského jezera. Elektrické jednotky Stadler tu pod názvem RER Vaud spojují několik měst okolo jezera v intervalu 15 minut.
Konečná stanice metra M1 "Rennens" umožňuje přímý přestup na vlaky. Ve většině trasy jezdí metro M1 po povrchu a po jednokolejné trati. Výhybny jsou vždy ve stanicích.
Lausanne je specifické hustým provozem trolejbusů - na několika linkách navíc s vlekem. Toto je nejstarší typ trolejbusového vleku, i přes pokročilé stáří v perfektním stavu. Třetí dveře byly při modernizaci zaslepeny.
Před hlavním nádražím se potkává několik trolejbusových linek. Hlavní zastávky ale leží o několik pater a ulic výše (severněji).
Nejvíce zastoupený kloubový trolejbus má značku Hess. Toto je reklamní nátěr, většina trolejbusů má jednotný modrobílý kabát.
Autobus č. 18 zajíždí až do centra - několikapatrový přestupní uzel "Flon" umožňuje přestup mezi trolejbusy, autobusy, oběma linkami metra i konečnou stanicí příměstské úzkokolejky.
Stanice metra M2 pod hlavním nádraží leží ve sklonu téměř 12%. Neobvyklé, ale funkční řešení. Celkové převýšení linky M2 převyšuje 300 m.
Konečná stanice metra M2 "Croisettes" na severu města. Odtud odjíždějí také zde neobvyklé dvoupatrové autobusy.
Severně od konečné stanice metra M2 Croisettes je nad silnicí nově umístěno trolejové vedení. Trolejbusy zde však ještě nejezdí.
Cestou ze severní konečné metra M2 do centra se občas cestujícím naskytne neobvyklé panorama.
Starší sólo vůz na konečné linky 4 Pully-Gare. Většinou jsou tyto trolejbusy provozovány v soupravě s vlekem.
Další konečná - Blécherette - na linkách 1 a 21 jezdí nové kloubové trolejbusy Hess.
Linka 7 je v režii starých trolejbusů s vlekem. Zde na konečné Val-Vert.
Městský tunel zkracující cestu pod kopcem severovýchodně od centra. Trolejbusy zde už ale nejezdí. Zrušilo je zřejmě metro M2.
Přes velké náměstí nad stanicí metra Riponne-M. Béjart jezdí trolejbusová linka 8. Cestou přes historické centrum projíždí úzkou ulicí pouze pro MHD, kde je provoz řízen semafory.
Jednotný modrobílý nátěr lausannské MHD lze obdivovat i z ptačí perspektivy. Autobusy zde jezdí většinou kloubové a od výrobců Van Hool a Mercedes-Benz.
Náměstí Flon v centru města má mnoho úrovní i možností použití MHD. Metro, trolejbusy i autobusy - vše je nadosah.
Velkoplošné obrazovky na zastávkách informují o aktuálních odjezdech linek i o novinkách v MHD.
A ještě jeden trolejbus s vlekem na mostě severozápadně od centra.
Podél ženevského jezera jezdí častá linka příměstského vlaku - zde nazývaná RER Vaud. Jezdí na ní tyto elektrické jednotky Stadler.
Úzkokolejka LEB zajíždí až do centra Lausanne do podzemní přestupní stanice Flon. Tento příměstský vlak míří severozápadním směrem do městečka Echallens.
A ještě jedna - tentokrát modernější podoba elektrické jednotky na dráze LEB v konečné stanici Flon.