Madrid - metro (listopad 2009)

Madridské metro je druhé nejrozsáhlejší v Evropě. Je to velmi rozlehlá a spletitá síť třinácti linek, které pokrývají nejen celý třímilionový Madrid, ale postupně se rozpínají dál za hranice města, kde se stávají tepnami života pod všudypřítomnou pouští. Na ní se horlivě budují nová předměstí nepředstavitelných rozměrů.

Madridské metro je druhé nejrozsáhlejší v Evropě. Je to velmi rozlehlá a spletitá síť třinácti linek, které pokrývají nejen celý třímilionový Madrid, ale postupně se rozpínají dál za hranice města, kde se stávají tepnami života pod všudypřítomnou pouští. Na ní se horlivě budují nová předměstí nepředstavitelných rozměrů.
Nové vozy pro úzkoprofilovou linku 1. Stejně jako vše ostatní, i nové vozy se ladí do modrožluté barevné kombinace. Ve všech vozech madridského metra jsou podélné plastové sedačky. V metru se tu spíš stojí než sedí.
Vzhledem k tomu, že Madrid již nemá klasické tramvaje v centru města, všechny hlavní dopravní proudy jsou směřovány do podzemí. Madridské metro se buduje jako přísně podpovrchové, jen velmi málo úseků vede venku. Složitá síť linek se dá rozdělit na dvě části. Linky 1-5, linka 11 a spojovací linka R jsou úzkoprofilové s vagóny širokými 2,3 metru a kratšími nástupišti. Novější linky 6-10 a 12 jsou širokoprofilové s nástupišti kolem 115 m délky. I když nejstarší linky jsou pomalé s malými oblouky a stísněnými nástupišti i chodbami, jsou mělčí než novější linky, kam je nutno občas opravdu...
I na lince 3 najdete zbrusu nová vozidla. Většina stanic má boční nástupiště a klenuté stropy. Zejména do starších stanic vedou velmi úzké a spletité chodby. Ale navigační systém je přehledný a dovede Vás vždy tam, kam chcete.
Vozový park je rozmanitý podle jednotlivých tras metra. Všechny soupravy jsou napájeny z troleje nad jízdní dráhou, provoz je levostranný. Madridské metro je tu sice již 90 let, ale je vidět, že město se o svoji podzemní chloubu dokáže velmi dobře postarat. Všude panuje perfektní čistota, starší stanice se modernizují, zpřístupňují vozíčkářům a vozový park také razantně omládl. Metro je uzavřeno turnikety, které sice tvoři bariéru, ale dlužno říct, že příliš nezdržují. I přes přítomnost personálu v každé stanici, ať už v podobě informátorů nebo ostrahy, se opět ukazuje, že turnikety problém...
Pro zpříjemnění podzemní atmosféry tu na obrovských plátnech promítají podzimní krajinu - další s velkorysých přestupních stanic - Moncloa.
Obyvatelé Madridu očividně stráví v podzemí metra značnou část svého života. Podzemí má svoje kouzlo a oproti jiným evropským městům je zde mnohem více světla. Prakticky v každé přestupní chodbě se najde nějaký dobrovolný hudebník, u žádného vstupu do metra nechybí spousta univerzálních jízdenkových automatů ani stánek s loterií - vášní zdejšího obyvatelstva. V každé stanici najdete informace o intervalech, trasách metra i podrobnou mapou města i blízkého okolí. Některé stanice, zejména ty přestupní, jsou budovány s nebývalou velkorysostí - je vidět, že metro v Madridu není jen způsob...
Tento typ metra jezdí na širokoprofilových trasách. Šířka skříně je 2,6 metru. Počet sedaček zůstává stejně malý jako u úzkých vozů.
Okružní linka metra č. 12 pod pouští jižně od Madridu je asi to nejabsurdnější, co jsme tu viděli. Celá linka vede přísně pod zemí, i o víkendu je na ní maximální interval 7-8 minut. Pod pouští se obousměrně stále dokola prohánější šestivozové soupravy. I když tato linka spojuje asi nejhustěji obydlené části "venkova" a nad dalšími stanicemi se staví úplně nová předměstí, stále působí takový projekt až příliš velkoryse.
Stanice Chamartín je nejen významnou přestupní stanicí, ale i jedním z největších vlakových nádraží. Stanice metra má několik úrovní, vše je opravdu velké.
Ve stanici Chamartín je jako rezerva na budoucí rozvoj připraveno několik tubusů a nástupišť pro nové linky či větve metra.
I v Madridu se spěchá. Intervaly však nejsou příliš dlouhé. I na těch nejodlehlejších stanicích se jezdí maximálně po 15 minutách. Rozsah provozu koresponduje s životním stylem Španělů. Začíná se jezdit po šesté ranní, poslední vlaky jedou ve dvě v noci.
Velmi dlouhá přestupní chodba. Na schématech sítě metra je u takto složitých uzlů uvedena i doba chůze potřebná na přestup.
Jeden z mála venkovních úseků metra se nachází na lince 5. Toto je jedna z novějších souprav.
Zástupce staršího typu vozů na lince 5, opět ve vzácném povrchovém úseku. Zde se nachází i depo.
Málokdy se stává, že by metro jelo výš než autobusy.
Druhý povrchový úsek metra se nachází na lince 10. Metro tu lemuje rozsáhlý přírodní park Casa de Campo na západě města.
Souprava na lince 10 míří do stanice Casa de Campo a dále pokračuje po povrchu do stanice Príncipe Pío, jednoho z největších přestupních uzlů v Madridu.
Ve stanici Príncipe Pío se nad sebou přímo kříží linky metra a přměstských vlaků. Původní hlavové nádraží bylo provrtáno pro příměstské vlaky, pokračující dál přes město. Poblíž se nachází také velký autobusový terminál.
Tyto mohutné soupravy jezdí hlavně na lince 9, která pokračuje asi 30 km za Madrid do předměstí Arganda del Rey. Z ekonomických důvodů se na konci Madridu přestupuje ve stanici Puerta del Arganda do kratší soupravy. Bohužel návaznosti mezi vlaky stejné linky příliš nevycházejí.
Mimoměstský úsek linky 9 do Argandy využívá bývalé železniční trati, proto je také jako jeden z mála veden po povrchu. Zde v pouštním zářezu u stanice Rivas Futura.
Do stanice Rivas Futura přijíždí třívozová souprava linky 9. Po vybudování metra se i zde začala měnit poušť v další předměstí Madridu.
Většina stanic městské okružní linky 6 má nástupiště z obou stran vlaku - obrat cestjících na této lince obepínající centrum města je obrovský. Jezdí zde staré nepříliš příjemné soupravy metra. Například zavírání dveří je signalizováno pouhým zatroubením píšťal kdesi pod vozem. A dveřím není opravdu radno klást odpor. Jako kdysi u klasických ruských vozů metra.
Plakáty upozorňující na již proběhlou výstavu k letošnímu 90. výročí madridského metra.
Klasická podoba nástupiště u starých stanic metra po modernizaci.
Interiér nových souprav úzkoprofilového metra. Všechny nové vlaky metra jsou již průchozí. Nechybí ani LCD obrazovky s aktuálními zprávami. Jak je vidět, Madriďané jsou vášniví čtenáři.
Setkání dvou nových souprav na lince 3.
V některch stanicích si lze objednat a půjčit knihu, kterou lze v jiné stanici vrátit. Město Madrid se tak snaží zkrátit dlouhou chvíli svými obyvatelům, kteří stráví část svého života v útrobách metra.
Interiér starých vozů metra na okružní lince 6.
Na mnoha stanicích okružní linky 6 se otevírají dveře na obě strany z důvodu velkého obratu cestujících.
Konečná stanice linky 8 na letišti Barajas. Linka 8 má velmi dlouhé mezistaniční úseky a proto se z obrovského madridského letiště dá dojet do centra velmi rychle. Ve stanici je patrná rezerva pro případný budoucí rozvoj.
Řada automatů na jízdenky před vstupem do metra na letišti Barajas. Jízdenky jsou buď jednorázové nebo celodenní. V metru můžete sice na jednu jízdenku projet celé město, ale nesmíte s ní již přestoupit na vlak nebo autobus.