Madrid - autobusy (listopad 2009)

Podobně jako třeba v Paříži, tvoří autobusy v Madridu překryvnou síť přes celé město včetně centra. Devadesátileté metro má totiž k bezbariérovosti daleko, a tak jsou nízkopodlažní autobusy alternativou cestování pro méně pohyblivé osoby. Síť městských autobusů tvoří poměrně nepřehledná spleť mnoha linek, všelijak očíslovaných s různě dlouhou trasou. Záchytnými body jsou obrovské terminály ležící na okraji centra, které zpravidla leží na některé se stanic okružní linky metra č. 6. Těmto autobusovým terminálům se říká Intercambiador, většinou leží v podzemí, mají několik pater a jsou v nich ukončeny jak městské, tak příměstské i dálkové linky.

Podobně jako třeba v Paříži, tvoří autobusy v Madridu překryvnou síť přes celé město včetně centra. Devadesátileté metro má totiž k bezbariérovosti daleko, a tak jsou nízkopodlažní autobusy alternativou cestování pro méně pohyblivé osoby. Síť městských autobusů tvoří poměrně nepřehledná spleť mnoha linek, všelijak očíslovaných s různě dlouhou trasou. Záchytnými body jsou obrovské terminály ležící na okraji centra, které zpravidla leží na některé se stanic okružní linky metra č. 6. Těmto autobusovým terminálům se říká Intercambiador, většinou leží v podzemí, mají několik pater a jsou v nich...
Přestupní terminál Plaza de Castilla se nachází na povrchu, možná tím je ze všech nejpřátelštější. Každá linka má vyhrazeno jedno nástupiště. Plaza de Castilla je bránou do Madridu od severu.
Městské autobusové linky mají většinou poměrně krátký interval, nejvýraznějšími linkami jsou okružní C1 a C2 jedoucí proti sobě, které podobně jako okružní metro 6 obepínají centrum a spojují hlavní přestupní body ve městě. Další silnou páteřní linkou je třeba č. 27, která jezdí v kloubových vozech po nejširším madridském bulváru ve vyhrazených pruzích a spojuje významné přestupní body Plaza de Castilla a Embajadores. Do všech autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi, pro výstup je třeba dát řidiči znamení. Odbavování probíhá jednoduše - buď si koupíte jízdenku u řidiče nebo si označíte...
Mercedes Citaro na plynový pohon. Všechny novější městské autobusy jsou v modrém nátěru. Nemají mnoho dveří, protože se nastupuje pouze předními.
Doplňkem v centru jsou 3 minibusové linky M1-M3 provozované v elektrobusech. Městské autobusy jsou červené (původní nátěr) nebo modré (nové autobusy), regionální autobusy mají zpravidla zelenou barvu a dálkové jsou označeny žlutě. Stejně jsou označeny jednotlivé úrovně na již zmíněných přestupních terminálech. Na většině z nich je již oddělen prostor pro cestující od prostoru pro autobusy, bohužel ještě jeden terminál je výjimkou, a to Avenida de America. Není radno zde pobývat delší dobu. Výfukové plyny z autobusů nejsou z podzemí příliš dobře odvětrávány.
Podzemní nástupiště přestupního terminálu Moncloa, odkud jezdí autobusy ze severozápadu. Takto je řešena většina z přestupních terminálů - dveře oddělující čekárnu od autobusu se otevřou až po přistavení vozidla, aby cestující nedýchali zplodiny. Podobně to funguje při výstupu.
Z pohledu nepravidelného cestujícího jsou autobusy v Madridu prakticky nepoužitelné, nepočítám-li linky s krátkým intervalem a jasnou trasou. Informace jak na zastávkách, tak ve vozidlech jsou chabé a pro člověka zvyklého evropským standardům málo stravitelné. Na všech linkách se uvádějí pouze intervaly, a to i když dosahují třeba 25 minut. Na jednu stranu není divu - Madrid je celodenně zahlcen auty a uvádět konkrétní čas odjezdů stejně nemá cenu. Ale aspoň v okrajových obdobích nebo na linkách na předměstí by konkrétní časové údaje neškodily.
Ukázka informací na zastávce. Zastávka se španělsky řekne "Parada". Paráda z hlediska informací to však není. Uvedeny jsou pouze intervaly a ani seznam zastávek není úplný. A informace v reálném čase nejsou zdaleka tak rozšířeny. Přístřešky často nahrazují chybějící označníky.
Nejen, že jízdní řády uvádějí pouze intervaly, nenajdete zde ani všechny zastávky. Vždy je na schématu linky uveden pouze název ulice nebo oblasti a u ní počet zastávek, které se zde nacházejí. Je tak velmi složité trefit cíl své cesty, nehledě na to, že informační systém ve vozidle vám k tomu také nepomůže. Následující zastávky se sice hlásí a zobrazují na informačních panelech, dokonce jsou hlášeny i přestupy na jiné autobusové linky (včetně té, kterou jedete), ale pokud chcete přestoupit třeba na metro nebo na vlak, máte smůlu. Těmito informacemi už autobusy nedisponují. Jako by zde každý...
Krátký odpočinek na konečné zastávce Moncloa. Řidiči tu příliš dlouhé pauzy mezi spoji nemají. Je otázka jak přesně dodržují jízdní řády, když nejsou nikde zveřejněny.
Historická brána poblíž přestupního uzlu Moncloa. Poblíž se nachází nádherný lesopark.
Španělský Irisbus projíždí staveništěm na Plaza de Castilla. Bránu do města od severu tvoří dva šikmé mrakodrapy. I když zde najdete hlavně autobusy MAN, Mercedes a Renault, na první pohled je nemusíte poznat. Téměř všechny mají španělské karoserie nebo jsou alespoň designově upravené.
Symbol přestupního terminál "Intercambiador", tentokrát Príncipe Pío. Celkem jich je v Madridu pět. Tento je jeden z největších. Navíc se tu nachází i velké vlakové nádraží a do centra je to kyvadlovou linkou metra R, která má jen 2 stanice, velmi blízko.
Schéma třípatrového podzemního terminálu Príncipe Pío. V patře -1 jsou dálkové autobusy, v úrovni -2 jsou městské a příměstské autobusy a nejníž jsou nástupiště metra.
Patnáctimetrový autobus na příměstské lince parkuje na autobusovém nádraží Avenida de América. Je to jediný podzemní terminál bez oddělení čekáren od nástupišť.
Na příměstských i dálkových linkách tu hojně potkáte kapacitní vozidla v podobě patnáctimetrových nebo kloubových autobusů. Zde opět v terminálu Avenida de América.
Houf lidí čeká v ranní špičce na okružní linku C2 u největšího vlakového nádraží Atocha. Odbavování pouze předními dveřmi zdržuje a spolu s celodenně ucpanými ulicemi nečiní autobusovou dopravu příliš aktraktivní.
Autobus Irisbus se španělskou karoserií na okružní lince C1. Projet se autobusem po městě ve špičce chce značnou dávku trpělivosti.
Dříve byly městské autobusy dodávány v červeném nátěru. Všechny městské autobusy v Madridu mají plastové sedačky.
Ukázka informací v reálném čase. Zde se také dozvíte, jak daleko se jednotlivé autobusy nacházejí. Ze zobrazených údajů lze vyčíst, jak zoufalá je ráno dopravní situace ve městě.
Elektrobus na lince M1, která se proplétá křivolakými uličkami historického centra mezi náměstím Embajadores a Sol. Linka díky své trase rychlostí neoplývá, je určena spíš pro méně pohyblivé občany
Tříúrovňové uspořádání přestupního terminálu Plaza Elíptica. Zde jsou ukončeny autobusy od jihu a navazují na okružní linku metra č. 6.
Povrchový vstup do podzemního terminálu Plaza Elíptica.
Starší Renault se španělskou úpravou na lince 21, která je ukončena u vstupu do největšího parku Casa de Campo. Nedaleko se nachází stanice lanové dráhy, kterou se lze o víkendech dostat z jednoho břehu řeky na druhý. Na obrázku je také typický zastávkový označník.