Pozoruhodný ostrov v Irském moři mezi Anglií, Skotskem a Irskem je rozlohou jen o něco větší než Praha a žije na něm 85 tisíc obyvatel. Má vlastní vládu, parlament i měnu, ale je součástí britské říše. Jeho holé kopce lákají hlavně motorkáře díky neomezenému rychlostnímu limitu mimo zastavěné území. Milovníci dopravy zde najdou pravý ráj v podobě historických vlaků i tramvají včetně unikátní horské tramvaje na jeho nejvyšší vrchol. V hlavním městě ostrova Douglasu se svezete také koňkou. Běžnou dopravu ale zajišťují státní stříbrné autobusy pod značkou Bus Vannin.

Veřejná doprava na ostrově MAN je kompletně provozovaná místní samosprávou a její základ tvoří autobusové linky spojující všechna obydlená území. Nejvíc se jich sjíždí v hlavním městě Douglas ležícím na východním pobřeží s cca 25 000 obyvateli. Tady najdete také přístav, který spojuje ostrov s několika anglickými městy pomocí trajektů. Zhruba za 4 hodiny se odtud dostanete lodí například do Liverpoolu. Asi 80 stříbrných autobusů tu provozuje místní státní dopravce Bus Vannin. Jedná se o patrové i jednopodlažní autobusy, ty patrové jsou klasické britské doubledeckery, nízké autobusy jsou...
Základem veřejné dopravy na ostrově MAN jsou autobusy, kterých tu jezdí asi 80. Všechny linky provozuje místní státní firma Bus Vannin. Základní linky mají celodenní interval 20 minut a slouží také jako MHD v hlavním městě ostrova Douglasu.
Cca polovinu vozového parku autobusů na ostrově tvoří jednopodlažní autobusy Mercedes-Benz Citaro, ty novější už mají hybridní pohon. Zde na hlavní pobřežní promenádě hlavního města Douglas, která je lemována těmito bílými domy.
Linkové vedení autobusů veřejné dopravy na ostrově Man pro cca 85 000 obyvatel. Linky jsou číslovány od 1 výše a tvoří barevné svazky, z nichž ty hlavní dohromady dávají souhrnný interval 20 minut.
Z hlavního města ostrova Douglasu, kde žije cca 25 000 obyvatel, vyplouvají trajekty do anglických přístavů. Nejblíže je Liverpool, kam doplujete zhruba za 4 hodiny a lodě tam jezdí až dvakrát denně.
Hlavní přestupní zastávka Lord Street v jižní části města Douglas, kde se sjíždí většina linek z celého ostrova. Tady najdete také informačně-prodejní kancelář zdejšího dopravce. Koupit si můžete třeba celodenní jízdenku za 19 liber, která platí na veškerou veřejnou dopravu na ostrově.
Souhrnný jízdní řád z jedné z centrálních zastávek v Douglasu. Odtud se autobusem dostanete do všech částí ostrova. Hlavní linky jezdí na západ do přístavu Port Erin a na sever do pobřežního městečka Ramsey.
Interiér jednodveřového nízkopodlažního autobusu Mercedes-Benz Citaro. Tyto vozy jsou na ostrov dodávány už od roku 2011, kdy sem přišlo prvních 30 kousků tohoto typu.
Jedno ze 14 Citar z roku 2019. O rok později bylo dodáno ještě 6 s hybridním pohonem. Tímto autobusem to do západního přístavu Port Erin trvá cca 40 minut, historickým parním vlakem o 20 minut déle.
Kousek od vlakového nádraží Douglas jsou hlavní garáže autobusového dopravce Bus Vannin, který používá pro ostrovní linky tento vozový park čítající asi 80 autobusů. A k tomu ještě malé minibusy.
Kousek od centrální autobusové zastávky na jihu města Douglas leží i historická koncová budova jediné zdejší železniční trati. Odtud vyrážejí v sezoně parní vlaky do západního přístavu Port Erin.
Sezonní parní železnice začíná zde na nádraží v hlavním městě Douglasu a vede cca 25 km západním směrem do přístavu Port Erin. Běžně jsou v provozu 2 soupravy historických vozů tažených parní lokomotivou.
Parní vlak vyráží na hodinovou vyhlídkovou cestu podél jižního pobřeží z hlavního města Douglas do přístavu Port Erin.
Parní lokomotiva má za sebou zapřažené klasické dobové vozy s oddělenými kupé, do kterých se nastupuje zvenku. Řazeny jsou ale také klasické velkoprostorové vozy.
Veškerou veřejnou dopravu můžete využít na jednu jízdenku, a to i včetně historických vlaků a tramvají. Jednodenní celosíťový lístek stojí 19 liber. Všechny jízdní řády najdete také na jedné webové stránce. Zatímco autobusy slouží hlavně místním pro každodenní cesty po ostrově i jako klasická MHD v pobřežním městě Douglas, kolejová doprava perfektně zachovalá z dob dávno minulých slouží hlavně turistům – funguje pouze v sezoně od března do října a svézt se tu můžete parním vlakem, pobřežní i horskou tramvají a také koňkou. Jediná železniční trať (fungující od roku 1873) začíná v jižní části...
Z parního vlaku se můžete kochat otevřenou krajinou a útesy na jižním pobřeží ostrova, který má na šířku jen něco přes 20 kilometrů.
Na cestě parního vlaku je několik roztomilých vzorně udržovaných zastávek, jedinou větší stanicí je město Castletown, kde se protijedoucí vlaky kříží. Nachází se tu také místní letiště. Nedaleko odtud probíhá také nová bytová výstavba – ostrov není jen muzeum pro turisty, normálně se tu bydlí a žije.
Druhá z provozních parních lokomotiv na západní konečné Port Erin uprostřed pobřežního městečka obklopeného strmými útesy. Najdete tu také malebnou písečnou pláž.
Během hodinové pauzy je nutné provést přepřažení parní lokomotivy a základní provozní ošetření. Ve stanici Port Erin je také malé železniční muzeum.
Poblíž stanice Port Erin mají odstavnou plochu také místní autobusy. Celoroční spojení s hlavním městem zajišťují právě ony. Linky 1, 2 a 12 zajišťují celodenní souhrnný interval 20 minut.
Jedna z posledních koňských tramvají v běžném provozu na světě funguje v části pobřežní promenády hlavního města Douglas. Cesta trvá 10 minut a v době největší turistické špičky tu proti sobě jezdí dvě soupravy v intervalu 15 minut. Konečná je zde u počáteční stanice pobřežní tramvaje.
Na severovýchodním okraji města Douglas začíná pobřežní elektrická tramvaj na severní cíp ostrova do městečka Ramsey. V hlavní sezoně se jezdí i po půl hodině a k dispozici je cca 15 motorových vozů a cca 20 vleků. Například tento vlek je z roku 1930.
Tramvajové depo místní pobřežní dráhy na severovýchodním konci městské pobřežní promenády. Přítomnost tramvají hlásá obří nápis na kopci ve stylu Hollywoodu.
Dvoukolejná úzkorozchodná trať se z Douglasu do Ramsey kroutí podél členitého východního pobřeží a nabízí parádní výhledy i možnost vystoupit po cestě a vychutnat si krásy ostrova plnými doušky. Na cestě je také několik technických zajímavostí v podobě obřího vodního kola nebo zbytků důlní činnosti včetně důlní železnice.
Díky otevřeným vozům si můžete plně vychutnat výhledy do místní krajiny. Jezdí se celkem svižně a část trasy nedávno prošlo renovací. Jízda pobřežní tramvají z konečné na konečnou trvá 75 minut.
Jeden z nejnovějších motorových vozů pobřežní tramvaje z roku 1906 na severní konečné v městečku Ramsey. Takto otevřených motorových vozů je k dispozici 5. Odtud do hlavního města Douglas vás celoročně sveze také autobusová linka 3 s o něco kratší jízdní dobou a v intervalu 30 minut.
Dále pokračujeme ve výčtu atrakcí v hlavním městě Douglas. Část jeho pobřežní promenády lemované stylovými bílými členitými domy pokrývá historická koňská tramvaj z roku 1876 jezdící v sezoně na zbytku trasy dlouhé 2 km, kterou koně zdolají za 10 minut. V hlavní sezoně jsou dokonce nasazeny dvě soupravy v intervalu 15 minut. Na severovýchodní konečné koňky se nalézá tramvajová konečná místní pobřežní tramvajové linky podél východního pobřeží ostrova směrem do přístavního města Ramsey. Tato úzkorozchodná dráha funguje od roku 1893 a svezete se na ní i původními vozy pamatujícími začátky...
Dlouhé přístavní molo ve městě Ramsey bylo zajímavé svou krátkou tramvajovou dráhou, která pomáhala překonávat dlouhou vzdálenost cestujícím i nákladu. Fungovala do uzavření mola v roce 1990 a nyní se v rámci jeho rekonstrukce blíží čas jejího znovuzprovoznění.
Zhruba uprostřed trasy pobřežní tramvaje navazuje horská tramvaj na nejvyšší vrchol ostrova – Snaefell, jak ukazuje dobový plakát. Pobřežní tramvaj funguje od roku 1893, horská tramvaj byla zprovozněna o dva roky později.
Ve stanici Laxey navazuje na pobřežní tramvaj speciální horská tramvaj na vrchol ostrova. Rozchod kolejí je o něco málo širší než pobřežní tramvaj a jezdí se těmito původními vozy z roku 1895.
Cestou na vrchol ostrova ve výšce 621 metrů se můžete kochat otevřenou krajinou bez stromů a se zbytky pradávné důlní činnosti. Jezdí se v intervalu 30 minut a během největší návštěvnické špičky odjíždí poslední tramvaj z vrcholu až 21:50.
Během návštěvy se na ostrově konaly tradiční závody motorek, které jsou prý nejnebezpečnější na světě. A jelikož horská tramvaj protíná místní závodní silnici, musela být trasa přepůlena a lidé museli přejít z jedné tramvaje do druhé po nedalekém nadchodu.
A za silnicí už čekal první vůz z roku 1895. Vozy používají dva vzpřímené lyrové sběrače.
Cestou na vrchol se horská tramvaj omotává kolem kopce ze všech stran a používá se prostřední kolejnice pro přídavné brždění.
Holé kopce okolo horské tramvaje spásají ovce, které se občas usadí i na tramvajové koleje a nechtějí se hnout. I když je interval půlhodinový a cesta z konečné na konečnou trvá také půl hodiny, je trať v celé délce dvoukolejná.
Výhled ze stanoviště řidiči při klesání z vrcholku ostrova. K brždění slouží i prostřední kolejnice, kterou obepínají boční kola podvozku tramvaje.
Zde je detail bočních kol pro brždění v prudkých svazích horské trati, která na 7 kilometrech nastoupá 570 výškových metrů.
Těsně před vrcholem Snaefell střídá travnaté louky kamení. Aby vyjela až na vrchol, musí tramvaj obkroužit kopec ze všech stran.
Zhruba uprostřed trasy ve stanici Laxey navazuje na pobřežní tramvaj asi největší místní specialita – horská tramvaj na nejvyšší kopec ostrova Man Snaefell. Ten se nachází ve výšce přes 600 metrů a tramvaj na něj šplhá po strmé trati uprostřed zdejších luk a pastvin už od roku 1895. Díky tom, že zde nejsou žádné stromy, je z tramvaje perfektní výhled (pokud máte štěstí na počasí). Opět se tu svezete původními vozy, které odebírají proud pomocí dvou lyr v téměř svislé poloze a pro dobržďování slouží speciální boční kolečka, která obepínají železný pás uprostřed kolejí. Tato sezonní chuťovka...
A zde už před konečnou Snaefell s jednoduchou výhybkou. Občerstvit se můžete v přilehlé restauraci.
Renovovaný dřevěný interiér jedné z původních horských tramvají z roku 1895.
Vrcholová fotka horské tramvaje ve výšce 620 metrů na nejvyšším bodě ostrova Man Snaefell.