Paříž dokázala tři roky od poslední návštěvy opět nabídnout mnoho dopravních novinek. Horečný stavební ruch i nervozita byly cítit na každém kroku, protože letní termín olympijských her 2024 se nezadržitelně blížil. Tomuto hemžení neubraly nic na síle ani začínající školní prázdniny. Těsně před konáním olympiády byla na obou koncích prodloužena nejnovější automatická linka metra, úspěšně se obnovuje flotila na linkách metra na pneumatikách. A blíží se velká obnova i na zbylých linkách na klasických kolejích. Horečně se staví nové okružní linky metra propojující rychle rostoucí pařížská předměstí. Vlakové linky RER už dostávají také nové patrové vlaky a pro nejmladší linku E byl nedávno otevřen nový tunelový úsek. Vznikla další klasická tramvajová a dvě vlakotramvajové linky a o něco blíže zaokruhování je také linka T3. Přibylo velké množství elektrobusů a blíží se otevření nové metrobusové linky T-Zen 4, kde budou jezdit dvoukloubové elektrobusy. Za dopravními novinkami je ale potřeba jezdit stále dál od centra vlastní francouzské metropole.

Metro v Paříži se za poslední tři roky opět významně rozšířilo. Největším počinem je bezesporu oboustranné prodloužení automatické linky M14. Severním směrem sice přibyla jen jedna stanice, tady se ale budou v budoucnu křížit hned 4 linky metra. Navíc leží blízko národního stadionu – hlavního dějiště olympiády v roce 2024. Na opačném konci přibylo hned 6 stanic včetně konečné pod letištěm Orly. Jedna stanice na trase ještě přibyde. Oba nové úseky byly otevřeny v červnu 2024. Zároveň byl vyměněn vozový park za nový typ MP14 a díky tomu byla zvýšena kapacita souprav z 6vozových na 8vozové. ...
První pařížskou automatickou linku metra M14 už naplno obsadily osmivozové pneumatikové soupravy MP14, kterých je zde k dispozici 55. Nahradily tak starší šestivozové soupravy, které se přesunuly na linku M4.
V červnu 2024 byla linka M14 prodloužena na severním i jižním konci. Nyní jezdí až na letiště Orly. Tady se bude za pár let potkávat i s novou linkou M18 pařížského okružního metra.
Vstup do nové jižní konečné stanice metra M14 pod letištěm Orly. Dosud se odtud do centra jezdilo autobusem, tramvají či automatickou dráhou s přestupem na vlaky RER.
Automatické metro MP14 nabízí fiktivní řídicí pult pro zabavení nejmenších cestujících. Nejen těm je umožněn výhled na trať na obou koncích soupravy. Linka M14 má nyní 20 stanic a je dlouhá téměř 28 km.
Po celé délce automatické linky M14 lemují nástupiště plnohodnotné dveřní stěny. Ty se v různých výškových variantách začaly objevovat i na dalších starších linkách.
Severní prodloužení linky M14 do stanice Saint-Denis Pleyel. Tato stanice bude v budoucnu umožňovat přestup na nové okružní linky metra a leží v blízkosti národního stadionu, kde se v roce 2024 odehrávala většina disciplín Olympijských her.
Zatím je nová severní konečná stanice linky M14 celkem nevyužitá, jak ale napovídá počet eskalátorů i velkorysost přestupních chodeb, stane se z ní za pár let významný přestupní uzel.
Nadzemní část nové stanice metra Saint-Denis Pleyel připomíná návrh české Vltavské filharmonie. Na budoucí přestupní stanici, kde se budou potkávat hned 4 linky metra, se rozhodně nešetřilo.
Novou severní konečnou stanici linky M14 obklopuje nová zástavba a obří reklamní poutače upozorňují na budoucí velký význam této stanice otevřené v červnu 2024 těsně před konáním pařížské olympiády.
Nové pneumatikové vlaky metra MP14 jezdí i na linkách M4 a M11. Linka M4 byla plně automatizována, od prosince 2023 zde nepotkáte strojvedoucí. Na lince M11 jezdí manuálně řízené pětivozové soupravy. Tahle linka byla rovněž v červnu 2024 prodloužena o 6 stanic východním směrem včetně jedné nadzemní. V této oblasti východně od centra se podařilo také prodloužit linku M12 o dvě stanice v roce 2022. A konečně malého prodloužení se dočkala také třetí plně automatická linka M4. Spolu s kompletní obnovou vozového parku na linkách M14 a M11 i s automatizací linky M4 se starší pneumatikové soupravy...
V interiéru nových automatických souprav MP14 se střídají modré a červené sedačky. Díky novým vlakům o 8 vozech významně vzrostla kapacita nejmladší pařížské linky metra.
Marketingové oddělení pařížské veřejné dopravy se při oboustranném prodloužení linky metra M14 náležitě činilo. Není divu – jedná se o jednu z nejvýznamnějších staveb posledních let.
Nové pneumatikové soupravy metra MP14 nahradily staré vozy také na lince M11, která byla v červnu 2024 prodloužena o dalších 6 stanic a 5,4 km východním směrem včetně jedné povrchové stanice Coteaux Beauclair.
Nových souprav metra MP14 jezdí na lince M11 celkem 32 a na rozdíl od linky M14 jsou ovládány manuálně, mají tedy na koncích kabiny pro strojvedoucí. Na lince M11 jezdí v pětivozových soupravách. Potkáte je ale také na lince M4, kde jezdí jako šestivozové. Celkem bylo dosud pořízeno 109 vlaků typu MP14.
Nový povrchový úsek na východním konci linky metra M11 obsahuje i tuto mostní estakádu. Nad zemí leží i blízká stanice Coteaux Beauclair.
Nová východní konečná stanice linky M11 Rosny Bois-Perrier. Přestoupit tu můžete na vlakovou linku RER a do této části metra se také staví prodloužení tramvajové linky T1. Metro zde funguje teprve od června 2024.
Západní konečná linky M11 v superpřestupním uzlu Chatelet. Čela nových souprav MP14 se vyznačují výrazným prosvětlením, jehož barva se mění podle směru jízdy vlaku.
Další novinkou sítě pařížského metra je krátké prodloužení linky M12 na jejím severovýchodním konci o dvě podzemní stanice ve skromném střihu. Toto je nová konečná Marie d´Aubervilliers. Na této lince stále jezdí prastaré soupravy typu MF67.
9 linek klasického nepneumatikového metra čeká radikální omlazení v podobě nové generace vlaků MF19. První nové vlaky z obřího kontraktu až na 410 souprav by měly začít jezdit v roce 2025 na lince M10. Soutěž vyhrál Alstom a nahrazeny budou postupně všechny starší soupravy z 60. – 80. let minulého století.
Velká obnova vozového parku se chystá na klasických nepneumatikových linkách metra. Obří soutěž až na 410 souprav o 4 nebo 5 vozech vyhrál Alstom. Typ MF19 bude postupně nasazován na všechny klasické linky a nahradí tak nejen nejstarší typ MF67, ale i novější vozy MF77 i problémový typ třívozových vlaků MF 88 provozovaný na lince 7bis. Začít by se mělo linkou M10 v roce 2025. V rámci průběžných prohlídek a oprav vozů metra se mnohem více prosazuje i nové barevné schéma pařížské dopravy. Do modrošedobílého schématu se proto oblékají i některé starší vozy, které mají před sebou ještě garanci...
Pořádat olympiádu v historické  přelidněné Paříži není žádná legrace. Pařížský dopravní organizátor připravil systém doplňkové navigace pomocí cedulí růžové barvy, které navádějí na hlavní dějiště her po celé Paříži.
Růžová barva olympijské navigace nechybí ani na seznamech stanic linek metra ve vozidlech zdůrazňující místa konání jednotlivých sportovních disciplín.
K hlavnímu dějišti olympiády – národnímu stadionu ve čtvrti St. Denis – se návštěvníci dostanou hned několika způsoby. Nejblíž je stanice vlaků RER Stade de France, která byla pro tyto účely zbudována na stávající trati. Blízko ale leží také několik stanic metra včetně nejnovějšího prodloužení linky M14.
Jeden z nejdůležitějších pařížských dopravních uzlů – Severní nádraží - je křižovatkou hned několika hlavních cest k olympijským sportovištím. Proto i zde bylo ke stávajícímu systému doplněno mnoho navigačních prvků v růžové barvě.
Na Severním nádraží se kříží hned několik linek vlaků RER i metra. V dlouhých přestupních chodbách vás vede důmyslná navigace podle jednotlivých barev. Novým prvkem je také světelná navigace promítaná přímo na podlahu.
Do růžové se oblékly i názvy některých stanic metra a vlaků a značí výchozí bod pro cestu k jednotlivým sportovištím. Jedním z nich je i dopravní uzel Massy-Palaiseau na jihozápadním předměstí Paříže.
Na obří projekt okružního metra, který sestává hned z několika linek, které jsou vzájemně propojeny nebo vedou paralelně pod rychle se rozvíjejícími předměstími, narazíte doslova na každém kroku. Stále rostoucí poptávka po rychlé dopravě bude již za pár let uspokojena. Dnes to musejí zvládnout stávající linky vlaků RER a Transilien i tangenciálních autobusových i tramvajových linek.
Další z mnoha stavenišť nových linek pařížského okružního metra poblíž nové konečné stanice linky M14 nedaleko pařížského národního stadionu. Okruh sestává hlavně z linek 15 a 16, doplňují ho ještě linky 17 a 18.
Dlouhou přestupní vzdálenost v super podzemním uzlu Chatelet – Les Halles zkracuje tento travelátor s proměnným sklonem. Celý složitý uzel je rozdělen do několika barevných různě pojmenovaných sekcí.
Druhou nejstarší generací souprav metra je typ MF77. I ten by měl být v brzké budoucnosti nahrazen novým typem MF19. Většina těchto vlaků prošla modernizací interiéru a část už má také nový modrošedobílý nátěr systému Ile de France Mobilité.
Při troše štěstí narazíte i na soupravy typu MF77, které neprošly modernizací interiéru. Tyhle hranaté vlaky šestiúhelníkového profilu jezdí na linkách 7, 8 a 13. Celkem bylo v letech 1976-1986 vyrobeno téměř 200 pětivozových souprav.
Na lince M13 jsou u části stanic soupravy typu MF77 schovány za dveřními stěnami s cílem zvýšit bezpečnost i zrychlit průjezd stanicemi a tím zvýšit kapacitu celé linky.
Dveřní stěny najdete na další plně automatizované lince metra – M4, která vede hustou zástavbou od jižního okraje centra k severnímu. Zároveň je to druhá nejvytíženější linka pařížského metra. Plně automatická je od prosince 2023 a potkáte zde vozy všech tří generací pneumatikového metra: MP89, MP05 i nejnovější MP14.
Konání Olympijských her v Paříži v létě 2024 kladlo extrémní nároky na zdejší dopravní systém. Navíc když byla jednotlivá sportoviště rozeseta v různých částech města i regionu. Už tak přetížený dopravní systém si s tím však musel poradit. Během návštěvy pár týdnů před konáním olympiády byla ve vzduchu cítit nervozita a na každém kroku horečné dokončování posledních prací. Velkým úkolem bylo upravit navigační a informační systém pro směrování návštěvníků na hlavní dějiště jednotlivých disciplín. K tomu byly zvoleny doplňkové informace v růžové barvě, které nechyběly jak ve stanicích, na...
Postupná obnova vozového parku metra pomalu vytěsňuje nejstarší pneumatikové soupravy. Nedávno se to stalo na linkách M4 a M11, teď je na řadě legendární a turisticky oblíbená linka M6 vedená zčásti nad zemí v jižní části centra Paříže. Aktuálně je zde smíšený provoz původních souprav MP73 a modernějších průchozích MP89, které se sem přesunuly z automatizované linky M4 (původně jezdily na lince M1). V rámci převodu byl počet vozů v soupravě snížen ze 6 na 5.
I když na převážně nadzemní linku M6 míří novější pneumatikové soupravy z linky M4, většina pořadí je zatím zajišťována původními právě padesátiletými vozy MP73, které tvoří neodmyslitelný kolorit například turisticky lákavé oblasti kolem Eifellovy věže. Celkem bylo těchto pětivozových souprav vyrobeno 50.
Západní konečná stanice linky M10 Boulogne Pont de Saint Cloud. Tahle linka by měla být první, kde se objeví nová generace vozidel typu MF19. Ty by měly postupně do roku 2025 nahradit nejen tyhle nejstarší soupravy MF67, ale i další mladší typy.
Ojedinělá stanice Mirabeau leží v západním koncovém úseku linky M10, kde jsou jednotlivé směry vedeny v jiné stopě pod jinou ulicí. Stanice v této oblasti jsou tak pouze jednosměrné a právě stanice Mirabeau je svědkem rozdílné nivelety trati v opačném směru, která tudy jen projíždí.
Kromě sítě metra se rozvíjí také linky rychlé příměstské železnice RER. Nejnovější linka E z roku 1999 byla v květnu 2024 prodloužena z nádraží St. Lazare západním směrem až do čtvrti Nanterre na západním okraji Paříže. Zatím je tento úsek oddělený od původního a na nové trase jsou  3 nové stanice.
Nový úsek linky RER E používá nové tunely pod západní částí Paříže i pod Seinou. Linka vede částečně souběžně s první linkou metra a cílem je kromě jejího odlehčení další prodloužení na západ.
Na nejnovějším 8 km dlouhém úseku linky RER E můžete potkat kromě klasických patrových souprav také tyto nové jednotky Alstom X´Trapolis. Zatím jich je v provozu 17, celkem by jich mělo být vyrobeno 255 a měly by pokrýt linky D a E.
Stejně jako dřívější jednopodlažní elektrické jednotky pro linky Transilien, hraje také interiér nových patrových jednotek Alstom X´Trapolis barvami. Toto je nová tvář pařížského rychlého metra RER na linkách D a E.
Velkorysá mezilehlá stanice Neulily - Porte Maillot na novém úseku linky RER E. Nový železniční tunel je usazen poměrně hluboko, přesto sem z povrchu proniká denní světlo. Přestoupit zde můžete na metro M1, linku RER C i již téměř okružní tramvaj T3, která sem byla nedávno opět o kousek prodloužena.
Stanice Magenta je propojena se Severním nádražím (Gare du Nord) a tvoří novou podzemní katedrálu, kudy projíždí linka E směrem na nádraží St. Lazare. Tady končí vlaky provozované v novém západním úseku, který aktuálně není s tím původním propojen průjezdnými vlaky.
Přestupní chodbu mezi podzemní stanicí Magenta a Severním nádražím zdobí obrázky interiéru nových patrových jednotek od Alstomu, které se stanou budoucí tváří části linek RER provozovaných SNCF.
Pařížský systém městské a příměstské železnice je založen na pěti linkách RER označených A až E a doplněn dalšími linkami Transilien značených písmeny dál v abecedě. V předchozích letech proudily investice do obnovy vozového parku hlavně do linek Transilien díky 360 novým jednopodlažním vlakům Francilien. Nyní začíná také obnova páteřních linek RER. Na linkách D a E už jezdí první nové patrové jednotky X´Trapolis od Alstomu, celkem by jich mělo být dodáno 255. Zároveň probíhá postupná modernizace starších vlaků ať už provozovaných RATP nebo SNCF. Investice proudí také do opravy tratí a stanic.
3D plastická navigace na linky metra i RER na vlakovém nádraží St. Lazare, odkud vyráží jak regionální vlaky Transilien, tak i dálkovější vlaky na severozápad hlavně do Normandie. Nádraží prošlo důkladnou rekonstrukcí a jeho historická budova ukrývá několikapatrovou nákupní pasáž.
Toto jsou starší patrové jednotky na dlouhé a rozvětvené severojižní lince RER D, kterou provozují francouzské dráhy SNCF. I tyto jednotky už nosí nový pařížský nátěr. V rámci jeho aplikace byl modernizován také interiér, kde mimo jiné najdete i dobíjecí zásuvky.
Linku RER B provozuje pařížský dopravní podnik RATP. Jezdí zde tyto jednopodlažní vlaky, kterých bylo v letech 1980-5 vyrobeno celkem 120 jednotek. Linka B jezdí také na největší pařížské letiště Charlese de Gaulla a cestu sem zrychluje i rychlíková varianta linky projíždějící část stanic.
Dvě generace nátěrů jednopodlažních jednotek na lince RER B. Část vlaků nosí i nejnovější modrošedobílé schéma. Linka B projíždí centrem Paříže od severu na jih a i jí by měla odlehčit stavba okružního aglomeračního metra, aby nemusela část cestujících jezdit zbytečně přes centrum.
Na lince RER B je od roku 1998 nadzemní stanice La Plaine - Stade de France poblíž franzouzského národního stadionu, kde se v roce 1998 konalo mistrovství světa ve fotbale a nyní v roce 2024 je hlavním dějištěm olympiády. Kousek odtud je jiného nádraží se stejným názvem a přídomkem St. Denis – tam zastavuje linka RER D.
Na východozápadní lince RER A provozované společně RATP a SNCF jezdí dvoupatrové velkokapacitní elektrické jednotky. Starší jsou z roku 1998, novější lišící se zakulacenými čely byly vyrobeny v letech 2010-7 v počtu 140 pětivozových jednotek – většinou spřahovaných po dvou. Dříve zde jezdily jednopodlažní jednotky, poslední z nich byly po dodání těchto vlaků přesunuty na linku B.
Stanice St. Maur – Créteil linky RER A se připravuje na budoucí přestup na aglomerační okružní linku metra 15. Na vlaky RER tu navazuje také páteřní autobusová linka TVM, která má po téměř celé délce samostatné pruhy. I této lince nové metro významně odlehčí.
Konečná stanice Saint Germain-en-Laye na jedné ze tří západních větví linky RER A. Zde na vlaky navazuje nová tangenciální vlakotramvajová linka T13. Velkoplošné digitální panly zobrazují trasu linky A, a také ve kterých stanicích aktuální varianta linky zastavuje.
Na nejnovější lince RER E jezdí hlavně tyto patrové jednotky MI 2N, které byly vyrobeny v letech 1997-2000 v počtu 53 jednotek. V méně exponovaných časech jsou doplněny také jednopodlažními jednotkami běžně používanými na linkách Transilien. Starý nátěr je doplněn růžovými pruhy, tedy v barvě linky E. Zde v přestupní stanici Noisy-le-Sec, kde se linka E dělí do dvou větví. Tady zatím končí také tramvajová linka T1, brzy bude ale prodloužena dál na jih.
Osmičlánková jednotka Francilien je už nějakou dobu novým standardem pařížských regionálních vlakových linek Transilien, potkáte ji ale také na části vlaků linky RER E. Celkem bylo těchto průchozích jednotek s barevnými sedadly a jedněmi širokými dveřmi v každém článku vyrobeno 360.
Moderní vlakové jednotky Francilien na západní konečné linky L, která spadá pod pařížské regionální linky Transilien. Dříve tato linka pokračovala dál, ale nedávno ji nahradila nová vlakotramvaj T13, která na rozdíl od vlaků pak zajíždí i mimo stávající trať a navazuje na vlaky RER A ve čtvrti Saint Germain-en-Laye.
Na regionálních vlakových linkách Transilien v okolí Paříže potkáte i tyto nové částečně dvoupodlažní jednotky. I ty jsou opatřeny nátěrem Ile-de-France Mobilités. A stejně jako ostatní dopravní prostředky, i tyto vlaky se pyšní logem letní olympiády v Paříži 2024.
Už přes 10 let usnadňuje přestup ze speciální metrobusové linky TVM na vlakovou linku RER D tato vlaková zastávka Créteil-Pompadour na jižním předměstí Paříže. Nedaleko odtud se buduje nová okružní linka metra 15, která na sebe vezme část dnešní zátěže přes tento přestupné uzel.
Na bedrech příměstských vlakových linek leží hlavní zátěž prudce rostoucí pařížské aglomerace a odlehčit by jim měl obří projekt okružního aglomeračního metra. Na předměstích vznikají také nové linky tramvají či vlakotramvají či nové autobusové linky BRT. Novinkou v síti RER je čerstvé prodloužení nejmladší linky E, která vznikla v roce 1999 a nyní se v květnu 2024 prodloužila o 8 km západním směrem z nádraží St. Lazare novým tunelem v podstatě souběžně s první linkou metra pod pařížským „Manhattanem“ Défense až do předměstí Nanterre. Na novém úseku jsou 3 stanice a vlaky zde zatím jezdí...
Vlakové nádraží Corbeil-Essonnes daleko od Paříže na jižním okraji aglomerace je konečnou pro část vlaků linky RER D. Zde jsou k vidění jak starší, tak i nejnovější patrové jednotky. A brzy tady bude na vlaky navazovat nová metrobusová linka T-Zen 4.
Renovovaný interiér starších patrových jednotek na lince RER D v novém barevném schématu IDFM. Nechybí ani dobíjecí zásuvky. V příměstské dopravě je třeba vměstnat do vlaků co nejvíce sedadel, lidé bydlící ve vzdálených předměstích tráví dojížděním do Paříže mnoho času. Bohužel velmi častým jevem jsou různé mimořádnosti, zpoždění či operativní zkracování tras jednotlivých vlaků.
Vlakové nádraží Saint Denis na severním předměstí Paříže bylo rekonstruováno a byl vybudován nový kapacitní podchod i východ ze stanice včetně opraveného přednádraží. Jelikož stanice leží poblíž národního stadionu, byla před olympiádou nazdobena růžovým navigačním systémem. Kromě linky RER D tu zastavuje také linka H regionálních vlaků Transilien.
V červnu 2023 byla zprovozněna další nová tramvajová linka označená jako T10. Její 8 km dlouhá trasa vede uprostřed širokého bulváru na jihozápadním předměstí Paříže. Toto je jeji severní konečná Jardin Parisien. V budoucnu by měla linka pokračovat dál na sever do čtvrti Clamart a dojet by měla ke stejnojmennému vlakovému nádraží, kde bude zastavovat také nové okružní metro.
Nová městská tramvajová linka T10 má bohatý zastávkový mobiliář a stejně jako ostatní předchozí linky výrazně proměnila a zklidnila i okolní veřejný prostor. Tady, jednu zastávku od její severní konečné, se dá přestoupit na linku T6, kde jezdí tramvaje na pneumatikách (Translohr). Nejnovější tramvajová linka má však klasické koleje i vozy.
Nové sedmičlánkové tramvaje Alstom Citadis 405 potkáte na nejnovější klasické tramvajové lince T10. Velmi podobné vozy jezdí také na o něco starší lince T9. Na rozdíl od ní ale linku T10 provozuje pařížský dopravní podnik RATP. Samozřejmostí pařížských tramvajových tratí je zatravněné těleso i bohatá zeleň v okolí trati i zastávek.
Interiér nových tramvají na lince T10 v barvách pařížské dopravy a s odlišením sedadel podle toho, jestli jsou dostupná bez překonávání schodů nebo podest. Šikovnou pomůckou je intuitivní prosvětlení pásků na stropě napovídající, na které straně se otevřou dveře.
Východní konečná nové tramvajové linky T10 v uzlu Croix de Berny, kde můžete přestoupit na vlaky linky RER B a také na metrobusovou tangenciální linku Tvm, kterou můžete pokračovat dál na východ. Vedle konečné je rozsáhlý park s velkou přísně geometrickou vodní plochou uprostřed. Jen nějaký velký zámek tu chybí.
Pro linku T10 bylo pořízeno 14 sedmičlánkových tramvají Alstom Citadis 405, které mají zázemí ve vlastní vozovně zhruba uprostřed trasy linky. Ani zde nechyběly olympijské polepy připomínající sportovní událost desetiletí.
Za poslední tři roky vznikly v okolí Paříže kromě nové tramvajové linky T10 také dvě vlakotramvajové linky T12 a T13. Obě částečně využívají železniční tratě a částečně zcela nové tratě. Na obou potkáte tyto tramvaje Alstom Citadis Dualis. Zde přijíždí vlakotramvaj na lince T13 do konečné zastávky Saint Germain-en-Laye s možností přestupu na vlaky RER A.
Vlakotramvajová linka T13 funguje od roku 2022 a je dlouhá úctyhodných 19 km. Většinu trasy vede po železniční trati, kde dříve jezdila větev vlakové linky L. Ač se to nezdá, i tahle spíše tramvaj umí jet na rovné trati pěkně rychle.
Nebývalý rozvoj dopravní infrastruktury v posledních letech se týká také tramvajových linek, které dnes na různých místech obepínají Paříž kolem dokola a zajišťují kapacitní dopravu hlavně na pařížských předměstích, mnohdy velmi vzdálených od centra. V poslední době vznikly 3 nové linky a jedna byla prodloužena. Brzy se však otevřou některé další nové úseky. Klasické tramvajové linky mají od roku 2023 čerstvý přírůstek v podobě linky T10 na jihozápadním předměstí Paříže. V mnohém se podobá nedaleké lince T9 – i ona má sedmičlánkové tramvaje Alstom Citadis 405 a také vede hlavně středem...
Jednoduchá severní konečná zastávka vlakotramvaje T13, zde byla pro zaústění ke konečné stanici linky RER A použita vlastní nový trať. Na této lince jezdící ve špičkovém intervalu 10 minut jezdí pouze sólo soupravy Dualis, proto zde stačí krátké nástupiště.
Na východech z nových vlakotramvajových zastávek najdete tyto malé displeje ukazující nejbližší odjezdy návazných spojů v okolí.
Zde používá vlakotramvaj T13 původní železniční těleso, kde však vnikly buď zcela nové zastávky nebo ty původní byly přebudovány pro nízkopodlažní nástup. Právě zde je přestup na příměstskou vlakovou linku L, jejíž větev dříve vedla právě ve stopě nynější vlakotramvaje. Linka pokračuje dál na jih ke stanici vlaku RER C a ze západu objíždí rozlehlý park zámku ve Versailles.
A tohle už je další nová vlakotramvajová linka T12 začínající v železničním uzlu Massy Palaiseau. Vyšší poptávka než na lince T13 znamená nasazení dvojic vlakotramvají Alstom Citadis Dualis. Také zde dříve jezdily klasické vlaky jako větev linky RER C.
Nejnovější vlakotramvajová linka T12 funguje od prosince 2023 a v severní části trasy využívá původní železniční trať, kde dříve jezdila větev linky RER B. Jak je vidět, trať i trolejové sloupy zůstaly původní, vznikla ale nová nízká nástupiště. Nechybí také přenosný vítací banner.
Setkání dvou dlouhých souprav na vlakotramvajové lince T12 v zastávce Épinay-sur-Orge, kde se linka odpojuje od původní trati a díky této zastávce je zde blízký přestup na další větev linky RER C. Dál na jihovýchod už pokračuje po vlastním tělese podél dálniční výpadovky na jih Francie.
Další svébytný design velkorysého zastávkového mobiliáře nejnovější vlakotramvajové linky T12. Na trase dlouhé 20 km je celkem 16 zastávek.
Vlakotramvaj Alstom Citadis Dualis v plné kráse na jedné ze zastávek na nově vybudovaném úseku trati pro linku T12. Společně s linkou T13 zde konsorcium dopravců Transkeo (SNCF a Keolis) provozuje celkem 36 tramvají (25 pro linku T12 a 11 pro linku T13).
Jihovýchodní konečná linky T12 na předměstí Évry-Courcouronnes na jižním okraji pařížské aglomerace. V tomto uzlu je přestup na jednu z větví vlakové linky RER D a již zanedlouho tudy bude projíždět také nová elektrometrobusová linka T-Zen 4.
Nová konečná městské tramvajové linky T3B Porte Dauphine po dalším prodloužení této linky v dubnu 2024. Kousek odtud je také konečná linky metra M2 a také obří Bouloňský lesopark. Nový úsek má 3,2 km a je na něm 7 zastávek.
Na dvou různých místech západně a jižně od Paříže vznikly v letech 2022 a 2023 dvě nové vlakotramvajové linky T12 a T13. Obě částečně používají původní železniční tratě, kde jezdily příměstské vlaky RER nebo Transilien a obě nasazují na své spoje vozidla Alstom Citadis Dualis. Na méně vytížené lince T13 jezdí sólo, na lince T12 ve dvojicích. Obě linky provozuje konsorcium dopravců SNCF a Keolis. V roce 2024 byla také o 7 zastávek prodloužena již téměř okružní tramvajová linka T3 s mnoha dalšími přestupy na metro čí vlaky (na západě Paříže). Flotila dlouhých sedmičlánkových tramvají pro linky...
Nová přestupní zastávka Neuilly – Porte Maillot na novém úseku tramvajové linky T3b, která se tak opět přiblížila dokončení celého zaokruhování kolem vnitřní Paříže spolu s linkou T3b. Zde se dá přestoupit na nejnovější úsek vlakové linky RER E. Pro nový úsek bylo dodáno v roce 2021 dalších 10 identických tramvají – nyní jich je pro linky T3a a T3b vyčleněno už 73. A všechny dostaly nový pařížský nátěr.
Jižní konečná konvenční tramvajové linky T8 Pierre de Geyter. Tato na severu rozvětvená linka funguje už 10 let a má celkem 8,5 km. Jezdí na ní 20 tramvají Alstom Citadis 302.
Už 32 let funguje na severních předměstích Paříže první novodobá tramvajová linka T1. Postupně byla prodlužována až na dnešní délku 18 km a 37 zastávek. Plánuje se však další prodloužení na obou koncích. Již brzy zde také dojde k nahrazení těchto legendárních tramvají Alstom TFS-2.
Nejnovější západní konečná Asnieres Quatre-Routes linky T1 z roku 2019. Odtud se plánuje další prodloužení na západ až k dnešní lince T2. S ní má linka T1 něco společného – původně totiž i na T2 jezdily tyto tramvaje, jejichž evidenční čísla začínají dvojkou. Tam jezdily ale jen do roku 2003.
Interiér unikátních tramvají Alstom TFS, které v roce 1992 otvíraly novou éru tramvají v Paříži. Nyní už se jejich čas nachýlil, a tak budou brzy nahrazeny 37 novými tramvajemi Alstom Citadis 305, které nabídnou o 15 % vyšší kapacitu, ale hlavně 6 dveří. Ty místo dnešních 4 významně urychlí výměnu cestujících i odstraní problematické shlukování lidí v nízkopodlažní části dnešních vozidel.
Zastávka u vlakového nádraží Saint-Denis byla přemístěna blíže východu z nádraží a v poslední době bylo celkově zmodernizováno mnoho zastávek na této věčně přetížené lince. Nejnovější vozy jsou z roku 1996 a původně jezdily na lince T2.
Letité tramvaje na lince T1 už jsou značně omšelé – již brzy se chystá jejich odchod do důchodu, takže se nevyplatí už do nich investovat. Nové tramvaje nejen nahradí stávající flotilu, ale také umožní prodloužení linky na obou koncích – neblíže je tomu východní úsek z dnešní konečné Noisy-le-Sec, který by měl fungovat ještě v roce 2024.
První pařížská linka s tramvajemi na pneumatikách T5 funguje už od roku 2013. K dispozici je 19 tříčlánkových tramvají Translohr – poslední dvě byly dodány v roce 2019. Původně zde ale při otevření vyjelo jen 15 tramvají.
Linka T5 jezdící na pneumatikách s vodicí prostřední kolejnicí je věčně přetížená – krátké a úzké tříčlánkové tramvaje nestačí rostoucímu tempu zdejších hustě obydlených předměstí severně od Paříže.
Druhá pneumatiková tramvajová linka T6 má na rozdíl od linky T5 kapacitnější šestičlánkové tramvaje a jezdí jich tu celkem 27. Jedna z prvních tramvají z roku 2013 už bohužel nejezdí – v roce 2023 se stala terčem žhářů při nepokojích v ulicích pařížských předměstí. Zde poblíž zastávky Hopital Beclere kříží linka T6 novou tramvajovou linku T10.
Už přes 10 let funguje na jihu Paříže tramvajová linka T7, která vede také pod letištěm Orly. Vozový park tvoří 19 tramvají Alstom Citadis 302, stejných jako na lince T8.
Novodobá pařížská tramvajová historie se začala psát v roce 1992, kdy na severním předměstí Saint Denis vyjela tramvajová linka T1 s vozidly TFS-2 od Alstomu. Ty se posléze staly vzorem pro české tramvaje ČKD RT6N1. Těchto legendárních tramvají tu jezdí 35 a pocházejí z let 1992-6. Nyní se už ale jejich čas nachýlil a brzy budou nahrazeny novými o něco kapacitnějšími tramvajemi Alstom Citadis 305. Díky tomu už snad nebude docházet k takovému zdržování spojů vlivem přetěžování nebo neschopnosti plně využít kapacitu vozidel. Ještě v roce 2024 by také měla být linka T1 prodloužena na východním...
I když má pařížské letiště Orly nově též napojení na metro M14, cestující mají mezi jednotlivými terminály i pro cestu na vlaky RER B k dispozici automatickou dráhu Orlyval, která funguje už přes 30 let, konkrétně od roku 1991, je dlouhá přes 7 km a jezdí na ní těchto 8 dvouvozových souprav.
Jeden ze dvou zachovalých nadzvukových letounů Concorde připomíná v muzeu poblíž letiště Orly tyto unikátní stroje, jejichž rychlost civilního cestování dosud nebyla překonána. Muzeum se nachází kousek od jižní konečné tramvajové linky T7 Athis-Mons. V plánu je její prodloužení dál na jih k vlakovému nádraží linek RER Juvisy.
Už přes 30 let spojuje jižní a východní předměstí Paříže metrobusová linka Tvm, což je zkratka Trans Val-de-Marne. Funguje od roku 1993 a za tu dobu se zde vystřídalo už 5 generací vozidel. Tyhle kloubové Agory zde jezdily od roku 2003 do roku 2013.
Tohle je už pátá generace autobusů na lince Tvm. Po vysokopodlažních Renaultech, nízkopodlažních Agorách, MANech a Mercedesech se zde usídlilo 49 autobusů Scania s pohonem na plyn. Tady se linka otáčí v uzlu Croix-de-Berny, kde lze přestoupit na vlaky RER B a nově také na tramvaj T10.
Interiér nových kloubových Scanií laděný do nových pařížských barev. Tahle linka je velmi vytížená, ve špičkách jezdí v intervalu 3-8 minut a jízdní doba je 64 minut. I když má téměř po celé trase vyhrazené pruhy, kvůli velkému počtu lidí není pravidelnost nijak valná.
Téměř celá 20 km dlouhá trasa linky Tvm vede ve vyhrazených koridorech a má také svůj zastávkový mobiliář. V části trasy sdílí tento koridor i s jinými linkami.  Na trase je 32 zastávek a údajně jde o nejvytíženější autobusovou linku v Evropě.
Metrobusová linka Tvm projíždí po vlastní silnici také kolem nové stanice metra automatické linky 14, která byla prodloužena v červnu 2024 na letiště Orly. V budoucnu by měla lince Tvm výrazně odlehčit nová okružní linka metra.
V části metrobusového koridoru pro linku Tvm jezdí také další páteřní tangenciální linka 393, na které nově jezdí tyto kloubové plynové Solarisy. Právě zde křižuje koridor také novou tramvajovou linku T9. Linka 393 jezdí ve špičkách každých 5 minut a ve většině trasy jezdí ve vyhrazených koridorech. Těchto kloubových Solarisů bylo v roce 2021 pořízeno 28. Dřív tady jezdily kloubové Citelisy.
Vyhrazený koridor pro páteřní linky Tvm a další ve čtvrti Créteil. Přednost před ostatním provozem se snaží dávat také semafory. Vyhrazené silnice mají zpravidla jinou barvu než okolní ulice a koridor je také často lemován květinami a jinou okrasnou zelení.
Rušná přestupní zastávka Créteil-Pompadour, kde přestupují davy díky nadzemní lávce na vlaky RER v blízké stanici. I tudy jezdí spolu páteřní linky Tvm a 393.
Ve výčtu novinek nelze opomenout ani autobusy, na jejichž bedrech je zajišťování bezbariérové vnitropařížské dopravy i obsluhy stále houstnoucích pařížských předměstí. I když už na mnoha místech autobusy nahradilo metro, vlakotramvaje či tramvaje, autobusy budou v některých oblastech hrát prim i nadále. Na seznamu speciálních metrobusových linek brzo přibyde další linka pod značkou T-Zen, sice s pořadovým číslem 4, ale teprve druhá v pořadí. Chystají se ale i další takové linky vyznačující se hlavně provozem po vyhrazených koridorech. Linka T-Zen 4 bude zajišťovaná unikátními dvoukloubovými...
Speciální linka T-Zen 1 spojuje od roku 2011 vlaková nádraží na různých větvích linek RER v jihovýchodní části pařížské aglomerace. Je dlouhá skoro 15 km. Původně bylo pořízeno 12 speciálních autobusů Irisbus Crealis Neo, v některých obdobích tady ale potkáte i kloubové vozy z jiných linek. Linku provozuje Transdev.
První generace vozidel Irisbus Crealis na speciální lince T-Zen 1 už pomalu dožívá a začínají se zde objevovat i klasické Urbanwaye. Pro tuto linku jsou vyhrazeny samostatné koridory i ve volné krajině. Linka projíždí také novou obchodně-administrativní čtvrtí, kde je autobusový koridor lemován mohutnými lipovými alejemi.
Na západní konečné první speciální linky T-Zen 1 brzy naváže nová linka pod touto značkou a s pořadovým číslem 4. Bude dlouhá 14 km a propojí jednotlivé větve vlakové linky RER D a také naváže na vlakotramvaj T12. Otevřena by měla být na podzim 2024.
Pro novou metrobusovou linku T-Zen 4 už jsou v depu dopravce Keolis na předměstí Corbeil-Essonnes připraveny dvoukloubové elektrobusy Van Hool Exquicity, které budou jezdit na lince ve špičkách každých 5 minut a budou se průběžně dobíjet v zastávkách.
U vlakového nádraží Corbeil-Essonnes se už dokončují nová autobusová nástupiště včetně nové metrobusové linky T-Zen4. Ve vozovce u jednotlivých nástupišť jsou již patrné dobíječky nových elektrobusů Van Hool. Do nich poteče  elektřina na rozdíl od běžných systémů spodem.
Na předměstí Évry na jižním okraji pařížské aglomerace jezdí páteřní linky 401 a 402. Část jejich tras bude nahrazena novou metrobusovou linkou T-Zen 4 spojující nejvýznamnější lokality této oblasti. V přestupním uzlu  Évry-Courcouronnes se kvůli tomu přebudovává nástupiště autobusů na estakádě nad vlakovým nádražím.
Na vnitropařížských linkách 56 a 64 byly nasazeny nové futuristické elektrobusy Alstom Aptis. Bylo jich pořízeno hned 50 a jednalo se o první a také poslední velkou dodávku těchto v mnoha ohledech výjimečných vozidel.
Elektrobusy Alstom Aptis mají přední i zadní nápravu na samém okraji karoserie, díky tomu může být celý vnitřní prostor autobusu nízkopodlažní a bez překážek. Vnitřní uspořádání však nabízí v porovnání s běžnými autobusy jen velmi málo sedadel.
Zadní vyvýšené pódium nad zadními nápravami elektrobusu Alstom Aptis je využito pro sezení na jakési vyhlídkové plošině, která je ale zvenku zčásti zakryta reklamním panelem.
Paříž pilně naplňuje ambiciózní plán plně elektrifikovat autobusovou flotilu hlavně pro vnitropařížské linky. Nejpočetnějším typem elektrobusů se stal Heuliez, kterých jezdí už přes 500, další tři stovky elektrobusů jsou od místního výrobce Bolloré. Velká část těchto elektrobusů Bluebus však byla dlouho odstavena kvůli sérii vážných závad a dokonce i požárů. Paříž pořídila také padesátku unikátních a atypických elektrobusů Alstom Aptis s oběma natáčecími nápravami umístěnými na samém okraji karoserie. Obnova hlavně na předměstských linkách ale probíhá i klasickými autobusy, byť hlavně s...
Unikátnost elektrobusu Alstom Aptis spočívá hlavně v umístění samostatně poháněných náprav, které jsou obě natáčecí. Vozidlo se tak v zatáčkách chová zcela jinak než konvenční autobus. S tím musí počítat jak jeho obsluha, tak i okolní řidiči.
Elektrobusy Bolloré Bluebus už byly do Paříže dodány v počtu přes 300 kusů. Bohužel po sérii závad vedoucích až k požárům byla část z nich dočasně odstavena z provozu. Nyní po dvou letech se vrací na linky a potkáte je hlavně na vnitropařížských linkách označených dvoucifernými čísly.
První velkosériový typ pařížských elektrobusů Bolloré Bluebus je dodáván od roku 2016 a celkem by mělo být vyrobeno 320 autobusů. Ty s vyšší střechou jsou třídveřové, subtilnější verze má pouze dvoje dveře.
A zde pro srovnání dvoudveřová verze elektrobusů Bolloré Bluebus z první dodávky v roce 2016. Aktuálně pořizuje pařížský dopravní podnik také elektrobusy Heuliez a objednal si také 22 vodíkových elektrobusů Solaris.
Momentálně nejpočetnější typ elektrobusů v Paříži je od výrobce Heuliez. Aktuálně je v provozu přes 500 vozidel a celkem jich má být dodáno 575. První vozy tohoto typu jezdí od roku 2018. Je to součást ambiciózního plánu plně elektrifikovat vnitropařížskou autobusovou flotilu.
Pro příměstské linky v rámci pařížské dopravy Ile-de-France Mobilités pořizují jednotliví dopravci i regionální typy autobusů. Příkladem je Keolis s vozy Crossway LE od Iveca. Díky jednotnému nátěru už dnes téměř nepoznáte, který dopravce provozuje jako linku. Ve vnitřní Paříži je to ale jednoduché, tam má monopol RATP.
I když většinu vozového parku pařížského dopravního systému tvoří klasické autobusy od francouzských výrobců, na expresní regionální lince vyjíždějící z nově předělaného autobusového terminálu i vlakového nádraží Massy-Palaisieu vyráží v barvách IdFM také tento patrový Neoplan.
Další variace příměstských autobusů v podání vysokopodlažního Mercedesu v terminálu u vlakového nádraží Évry-Courcouronnes. Vzdálené regionální linky mívají i čtyřmístná čísla.