Paříž (září 2009)

Pařížská MHD je především spletitou podzemní džunglí starobylých linek metra propojených mikroskopickými spojovacími chodbami, po kterých se cestující denně nachodí mnoho kilometrů. Mraveništi se podobají také hemžící se davy lidí prolínající se napříč úzkými chodbami v dusném horku. Nad tím vším se zas prodírají džunglí automobilů nízkopodlažní autobusy, které pomáhají na cestách zejména méně pohyblivým a maminkám s kočárky, pro které je metro nedostupné.

I když by se zdálo, že v tak složitém organizmu se nelze vyznat, opak je pravdou. Pokud víte, kam jet, důmyslný navigační systém vás provede i těmi nejsložitějšími přestupními stanicemi. Kdo se rád toulá bludištěm podzemních chodeb, pro něj je Paříž rájem. Kdo se chce opravdu rychle někam dostat, musí se obrnit trpělivostí. Stoletý systém metra s malými mezistaničními vzdálenostmi a s poměrně pomalou rychlostí díky nepříliš velkorysé výstavbě je sice výkonný, ale docela pomalý. Pro cesty po Velké Paříži je tu RER, síť příměstských vlaků v krátkých intervalech s velmi dlouhými soupravami. I...
Metro na pneumatikách na lince 6 odjíždí ze stanice Bir Hakeim poblíž Eiffelovky po svém nadzemním úseku.
Jedno z mála ostrovních nástupišť na lince 7. Původní interiér zdejších vozů metra s šestiúhelníkovou karoserií. Oblibou Pařížanů je sedět na sklopných sedačkách v prostoru dveří.
Dvojice tramvajových souprav linky T2 na jihozápadě Paříže na konečné stanici Issy Val de Seine. Linka T2 vede kolem Seiny až do administrativní čtvrti plné mrakodrapů - La Défense.
Navzájem spojené plně nízkoodlažní tramvaje na lince T2. Podobný typ jezdí také na lince T3, avšak nikoli ve dvojicích.
Zatím tu je vidět pomalu se uzavírající okruh tangenciálních tramvajových linek propojujících pařížská předměstí, prodlužující se některé již tak velmi dlouhé trasy metra, či modernizující se stávající trasy a stanice. I když rekonstrukce některých stanic probíhají v přísně historickém stylu, kde musí být zachován prapůvodní systém obložení bílými kachličkami, na nejstarší lince 1 probíhá při plném provozu její automatizace. I když některé stanice vypadají jako staveniště, čilý cestovní ruch tu stále probíhá. Někde už jsou instalovány cca 1,5 metrové stěny oddělující nástupiště od kolejí,...
Nejstarší tramvajová linka T1 (v novodobé historii) obepíná Paříž ze severu a obsluhuje město St. Denis. Vozy z roku 1992 velmi nápadně připomínají neúspěšné české tramvaje RT6N1. I z interiéru je poznat, kde čerpal náš architekt Kotas své nápady například pro metro M1.
Autobusové nádraží u konečné stanice metra 13 St. Denis Université.
V této zastávce u kouzelného hřbitova na Montmartru nepotřebují autobusy kneeling. Díky sklonu vozovky se autobusy naklápějí samy, možná až příliš.
I když většinou jsou na autobusových zastávkách uváděny pouze intervaly, zde ve čtvrti St. Denis je výjimka v podobě klasických zastávkových jízdních řádů. Uvnitř Paříže jednak nemá uvádění přesných časů cenu a jednak jsou na zastávkách digitální panely s informací o aktuálních odjezdech, takže papírové informace ztrácejí význam.
V současné době probíhá obnova vozového parku metra na lince 2, kde se objevují nové moderní soupravy s velkými okny a s propojeným interiérem. Na lince 13 zas můžete vidět modernizované starší vozy, které dostaly mnohem přívětivější interiér i když za cenu snížení počtu sedaček. V povrchové dopravě kralují samozřejmě klasické Citybusy od Renaultu, resp. Iveca, nyní obnovované standardními i kloubovými Citelisy. Do francouzských výsostných vod už vstoupil i německý MAN se svými vozy Lion´s City. I když si o pařížské MHD můžeme myslet co chceme, nesporně je to velice zajímavý dopravní systém,...
Detail částečně nízkopodlažní tramvaje Alstom na lince T1 ve čtvrti St. Denis na sever od Paříže. Vedení linky T1 je učebnicovými příkladem, jak lze tramvaj citlivě zakomponovat do již vzrostlého města.
Interiér modernizované soupravy metra na lince 13. I když je zde méně sedaček, jsou prostornější. Novinkou je kromě nových zadržovacích tyčí a lepšího osvětlení také nový informační systém, kdy  na "teploměru" svítí ještě neprojeté stanice a biká stanice následující. Novinkou je také hlášení stanic.
Stanice La Fourche, kde se dělí linka 13 do dvou větví. Linka 13 má již dlouho kapacitní problémy a například ve stanici St. Lazare pomáhají ve špičkách pěchovat lidi do vozů tzv. nacpávači.
Nadzemní stanice Bir Hakeim na lince 6. Metro na pneumatikách je sice velmi svižné, ale pohodlí je možné přirovnat k jízdě autobusem po dlažebních kostkách.
Interér nové průchozí soupravy na lince 2. Zde probíhá postupná obnova za staré vozy z 60. let.
Linka C pařížského "rychlého metra" RER míří až k zámku ve Versailles. Souhrnný interval se zde pohybuje mezi 5 a 7 minutami. Na této lince jezdí pouze nepříliš svižné dvoupodlažní čtyř až osmivozové elektrické jednotky. Výhodou je, že vás vlak odveze až do centra Paříže.
Z hlavového nádraží St. Lazare vyjíždějí také příměstské vlaky nezařazené v systému RER. Vizuelně se však od nich příliš neliší. I v roce 2009 nemají na pařížských nádražích rádi fotografování.