Filadelfie je typickým městem USA s bohatým centrem plným mrakodrapů a výstavních budov a s rozlehlými mnohem chudšími předměstími s nízkou zástavbou. Do centra se sjíždí veškerá doprava a jeho přísně pravoúhlá síť ulic patří autům, taxíkům a autobusům. Metro, vlaky a dokonce i tramvaje jsou zahloubeny v podzemí. Hlavním centrem dopravního dění je místní hlavní nádraží s obří odbavovací halou v klasicistním stylu, která vás ochromí víc než nejedna katedrála. Z ní pak vedou úzké průchody na podzemní nástupiště dálkových vlaků. Vedle této monumentální budovy pak v nadzemní části zastavují příměstské vlaky, a poměrně nešikovně a daleko je na nádraží navázána také modrá linka metra a souběžný centrální tunel pro tramvajové linky. Ten pokračuje východním směrem až pod místní historickou radnici, kde se tramvaje otáčejí ve velké podzemní smyčce.

Nedaleko historické radnice v oficiálním středu města kříží modrou linku metra také severojižní oranžová a poblíž lze přestoupit i na příměstskou červenou linku, která vede na druhý břeh řeky Delaware do města Camden a zasahuje už na území státu New Jersey. Zatímco dvě městské linky metra provozuje místní dopravce SEPTA, příměstskou linku má na starosti dopravce PATCO a platí na ní odlišný tarif. Dopravní integrace se tu příliš nenosí a tak jedinou zárukou tarifního provázání jednotlivých druhů dopravy je společný provozovatel. Kromě toho je tu ještě určitá forma kombinace jízdenek pro MHD a příměstské vlaky, i když ty provozuje také SEPTA, což je státní firma řízená zástupci jednotlivých měst v aglomeraci, která má na starosti provoz metra, příměstských vlaků, tramvají, trolejbusů a autobusů. Je to jediný dopravce v USA provozující tolik druhů dopravy.

Všechny linky metra mají i povrchové úseky. Modrá východozápadní linka (Market-Frankford Line), otevřená v roce 1907, je nadzemní skoro celá, červená příměstská linka (PATCO Speed Line) z roku 1969 vede pod zemí jen v centru Filadelfie a města Camden hned za řekou. Zato severojižní oranžová linka (Broad Street Line) z roku 1928 je naopak skoro celá podzemní a pouze její severní konečná, kde je i depo a přestoupit tu můžete na příměstské vlaky, je na povrchu. Oranžová linka má v severní části trasy 4 koleje a souběžně tu jezdí zastávkové i expresní vlaky zastavující jen někde. V centru má oranžová linka krátkou odbočku směřující k přestupní stanici modré a červené linky. Tato odbočka funguje jen od pondělí do soboty cca do 21:00. Také na modré lince ale dříve některé vlaky projížděly část stanic, nicméně mají k tomu jen dvě koleje, takže například z východní konečné vyjel expresní vlak těsně před zastávkovým a po cestě vynechal většinu stanic před centrem, než dojel předchozí zastávkový vlak. Takovou expresní jízdu bylo možné zažít z nějakých aktuálních příčin také během této návštěvy.

Intervaly linek metra se ve špičce pohybují mezi 6 a 7 minutami, expresní vlaky na oranžové lince jezdí jen ve špičkách a po 12 minutách. Červená příměstská linka jezdí v neděli jen v intervalu 30 minut, městské linky o víkendu jezdí každých 10-15 minut. V noci jsou městské linky metra nahrazeny autobusy, červená příměstská linka jezdí i v noci, a to jednou za hodinu. Vozový park metra tvoří klasické vozy s nerezovou skříní, místním zvykem je používat pro kabinu strojvedoucího pouze polovinu šířky vozu, zbytek je přístupný cestujícím. Na modré lince jezdí šestivozové soupravy od Adtranzu vyrobené v USA koncem 90. let. Celkem tu mají k dispozici 220 vozů. Na oranžové lince jezdí podstatně starší vozy od japonského Kawasaki z počátku 80. let a k dispozici je 130 vozů, které jsou spojovány do pětivozových souprav. Červená příměstská linka PATCO provozuje dva typy souprav – starší americké od firmy Budd z roku 1968 a novější kanadské od výrobce Vickers z roku 1980. Vozy jsou spřahovány do dvou-, čtyř- nebo šestivozových souprav a všechny prošly postupně od roku 2015 kompletní modernizací od Alstomu.

Filadelfie má nejrozsáhlejší síť tramvají v USA a je jedním z mála měst, kde tramvaje přetrvaly až dodnes. První linky vyjely v roce 1906. 5 linek (10, 11, 13, 34 a 36) vyjíždí ve společném tunelovém úseku z centra ze smyčky pod místní radnicí a vede sdíleným tunelem s modrou linkou metra na západ kolem hlavního nádraží s několika podzemními zastávkami. Následně se vynoří na povrch a postupně se jednotlivé linky rozjíždějí do ulic, aby obsloužily oblast západně od centra. Provoz ve společném tunelu je velmi intenzivní – špičkový interval se pohybuje kolem 1 minuty. Bohužel sdílený prostor s auty na povrchu a neexistující preference způsobují velké nepravidelnosti. Vozový park je monotónní – tvoří ho 110 krátkých jednosměrných vysokopodlažních tramvají Kawasaki z roku 1981, které odebírají proud pomocí kladky. Tramvaje mají jen dvoje dveře – nastupuje se totiž pouze předními. Tramvaje jsou velmi svižné a všechny zastávky jsou na znamení. V povrchových úsecích jsou zastávky velmi časté a styl provozu se velmi podobá autobusům. Linky jezdící ve společném tunelu jsou značeny písmenem T a zelenou barvou a názvem „Subway-Surface Trolleys“.

Kromě zelených tramvajových částečně podzemních linek je tu ještě povrchová městská linka 15, kde jezdí zrenovované poválečné zelenožluté tramvaje PCC, bohužel v době návštěvy měla tato linka pauzu, ale její znovuoživení je očekáváno na počátek roku 2024. Pak jsou tu ale ještě dvě příměstské tramvajové linky 101 a 102 vyjíždějící od západní konečné modrého metra a jedna vysokorychlostní příměstská linka 100 do města Norristown. Příměstské linky mají mnohem více samostatné koleje než městské linky a používají podobné tramvaje od Kawasaki, ale na rozdíl od městských vozů jsou obousměrné a místo kladky mají pantograf. Zcela odlišné jsou vozy na „vysokorychlostní“ lince 100, která vyjíždí ze stejného místa, ale má zcela oddělenou trať od okolí, vysoká nástupiště a proud si bere z postranní kolejnice. Tady jezdí svižné a kapacitní, ale opět sólovozy od ABB z roku 1990.

Filadelfie je jedním ze čtyř měst USA, kde ještě jezdí i trolejbusy. Najdete je na linkách 59, 66 a 75 na severovýchodním okraji města, kde navazují na modrou a částečně i oranžovou linku metra. Jezdí zde 38 trolejbusů New Flyer standardní délky z roku 2008 s pomocným naftovým agregátem. Základnu mají v jedné z 9 autobusových garáží dopravce SEPTA (přímo u konečné stanice modrého metra Frankford), který v aglomeraci provozuje i všechny autobusové linky. Ty samozřejmě doplňují kolejovou dopravu a v centru je pro ně zřízeno mnoho buspruhů. Ve schématech jsou jednotlivé linky odlišeny tloušťkou čáry i barvou. Nejsilnější jsou tmavě rudé linky s maximálním intervalem 15 minut, další v pořadí jsou tyrkysové linky jezdící po 30 minutách nebo častěji a pak zbylé šedé linky. Vozový park SEPTA tvoří cca 1400 autobusů, z čehož jen 185 je kloubových. Vozy jsou dodávány hlavně od kanadského výrobce New Flyer, další značkou je severoamerická Nova a v malém množství tu jezdí také elektrobusy Proterra. Aktuálně je autobusový park obnovován dodávkou 340 standardních hybridních autobusů New Flyer.

Významným pomocníkem nejen pro město, ale hlavně pro celou aglomeraci, je 13 příměstských vlakových linek, které opět provozuje dopravce SEPTA. Nerezové vlaky s červenomodrými doplňky tu zajišťují hustou síť linek, které se v centru sjíždějí do společného tunelu, kde jezdí vlaky ve špičkách průměrně každých 7 minut. Svezete se elektrickými jednotkami dvou typů – starší ze 70. let a mladší z let 2010-2013. Ve špičkách pomáhají také vlaky složené z klasických vozů tažených nebo tlačených lokomotivou. Vlaky jsou uzpůsobeny pro zastavování u metr vysokých nástupišť i tam, kde se nastupuje z úrovně kolejí. Hlavní stanicí pro příměstské vlaky jsou nadzemní nástupiště hlavního nádraží „William H. Gray III – 30th Street“ vedle jeho monumentální klasicistní odbavovací haly.