Hlavní město Rumunska, ve kterém žije kolem 2 miliónů obyvatel. Nachází se na jihu této balkánské země, v nížině podél Dunaje. Možná i proto není příliš o co stát. Nemnoho kulturních a historických památek, téměř žádná příroda. Spíše špína, toulaví a občas i agresivní psi, zanedbaná sídliště na okrajích a bující ohromná smetiště na nezastavěných plochách. I tak může vypadat metropole další země Evropské unie.Hlavní město Rumunska, ve kterém žije kolem 2 miliónů obyvatel. Nachází se na jihu této balkánské země, v nížině podél Dunaje. Možná i proto není příliš o co stát. Nemnoho kulturních a historických památek, téměř žádná příroda. Spíše špína, toulaví a občas i agresivní psi, zanedbaná sídliště na okrajích a bující ohromná smetiště na nezastavěných plochách. I tak může vypadat metropole další země Evropské unie.
Ani městská doprava na tom není o mnoho lépe. Naprosto chybí informace, jízdní řády. Jedinou výbavou zastávek bývají ocelové tyče s názvem zastávky a čísly linek. Jízdní řády jsou dokonale utajené, stejně jako linkové vedení. Jediné místo, kde bývají k dostání mapy MHD a k nahlédnutí i jízdní řády v podobě intervalů a prvních a posledních spojů, jsou malé budky, kde se prodávají jízdenky. Těch je naštěstí po městě rozeseto docela hodně. Jízdenky platí pro jednu cestu a označují se ve vozidlech v mechanických děrovacích strojcích, které známe i z našich krajin. Pro vstup do metra je nutno...Ani městská doprava na tom není o mnoho lépe. Naprosto chybí informace, jízdní řády. Jedinou výbavou zastávek bývají ocelové tyče s názvem zastávky a čísly linek. Jízdní řády jsou dokonale utajené, stejně jako linkové vedení. Jediné místo, kde bývají k dostání mapy MHD a k nahlédnutí i jízdní řády v podobě intervalů a prvních a posledních spojů, jsou malé budky, kde se prodávají jízdenky. Těch je naštěstí po městě rozeseto docela hodně. Jízdenky platí pro jednu cestu a označují se ve vozidlech v mechanických děrovacích strojcích, které známe i z našich krajin. Pro vstup do metra je nutno zakoupit poněkud důvěryhodnější jízdenku s magnetickým proužkem pro dvě nebo deset jízd. Bukurešťské metro totiž dělí od okolního prostoru turnikety, kam se tyto jízdenky zasouvají. Bukurešť má vlastně dva nezávislé systémy MHD: metro a ostatní povrchová doprava. Povrchovou MHD provozuje společnost RATB, jako provozovatel metra je uvedena firma Metrorex.
Základem MHD je samozřejmě metro. A dokonce se i rozrůstá. Hlavní trasou je polokružní linka 1. Na ní navazují krátké odnože označené jako linky 3 a 4. Hlavní polookruh protíná z jihu na sever linka 2. Jezdí se od 5:00 do 23:30. Intervaly na hlavních trasách jsou ve špičkách 4-7 minut, večer 10-20. Okrajové úseky a odnože od hlavní trasy však mají intervaly dlouhé i ve špičkách, někde se jezdí i po 15 minutách. Vozy metra jsou dvou typů. Starší typ pochází z rumunské továrny Astra - IVA v Aradu. Vozy mají šestiúhelníkový profil a poněkud nápadně připomínají prototypy českého metra z ČKD z...Základem MHD je samozřejmě metro. A dokonce se i rozrůstá. Hlavní trasou je polokružní linka 1. Na ní navazují krátké odnože označené jako linky 3 a 4. Hlavní polookruh protíná z jihu na sever linka 2. Jezdí se od 5:00 do 23:30. Intervaly na hlavních trasách jsou ve špičkách 4-7 minut, večer 10-20. Okrajové úseky a odnože od hlavní trasy však mají intervaly dlouhé i ve špičkách, někde se jezdí i po 15 minutách. Vozy metra jsou dvou typů. Starší typ pochází z rumunské továrny Astra - IVA v Aradu. Vozy mají šestiúhelníkový profil a poněkud nápadně připomínají prototypy českého metra z ČKD z konce 60. let, které nakonec ze záhadných důvodů do sériové výroby nepřišly. Vozy jsou širší, než je u nás zvykem. Nové soupravy metra pocházejí z Bombardieru a vypadají na první pohled strašidelně. Tramvajová síť je zatím poměrně hojně rozšířena, i když spíše v okolí centra města. "Zatím" píšu proto, že stav tratí je opravdu žalostný a obnova kolejového svršku by si vyžádala obrovské investice. Mám trochu strach, že dosluhující tramvajové tratě, po kterých se dá většinou jen plazit, nikoli jet, brzy ustoupí flexibilnějším a bohužel rychlejším autobusům. Zážitek z jízdy tramvajovou linkou 5 z letiště Baneasa do centra byl silný. Rozbitá trať, po které nejela souprava rychleji než 20-30 km/h, byla sice občas pospravovaná, nicméně tramvaj se kolíbala ze strany na stranu a dost často docházelo k takovým nárazům, že to pod námi snad ani nemohly být koleje.
Tramvajových linek je v Bukurešti 21, čísel 5 - 51. A vozový park bukurešťských tramvají? Většina vozů je rumunské výroby, tříčlánkové soupravy V3A, které se s různými obměnami vyráběly od 70. let do konce 20. století. Nové, nebo modernizované vozy již mají celkem příjemný interiér a dvoudílné výklopné dveře na tlačítka. Některé tříčlánkové tramvaje mají dokonce vložený střední nízkopodlažní článek. Starších dvoučlánkových tramvají V2A je jen asi 30. Také tu můžete najít hnací a vlečné vozy Rathgeber dodané jako ojeté z Mnichova, kterých je tu dohromady asi 30. Významným zástupcem českých...Tramvajových linek je v Bukurešti 21, čísel 5 - 51. A vozový park bukurešťských tramvají? Většina vozů je rumunské výroby, tříčlánkové soupravy V3A, které se s různými obměnami vyráběly od 70. let do konce 20. století. Nové, nebo modernizované vozy již mají celkem příjemný interiér a dvoudílné výklopné dveře na tlačítka. Některé tříčlánkové tramvaje mají dokonce vložený střední nízkopodlažní článek. Starších dvoučlánkových tramvají V2A je jen asi 30. Také tu můžete najít hnací a vlečné vozy Rathgeber dodané jako ojeté z Mnichova, kterých je tu dohromady asi 30. Významným zástupcem českých tramvají je typ T4 z let 1974-1975. Těchto tramvají jezdí asi 130. Nejnovější jsou dvoučlánkové vozy V2A-T, které údajně vznikly použitím skříní českých T4. A prý se již vyrábí i moderní nízkopodlažní tramvaj pro Bukurešť.
Dalším zástupcem elektrické trakce jsou trolejbusy. Těm se na rozdíl od tramvají blýská na časy, neboť právě probíhá dodávka 100 kusů nízkopodlažních standardních trolejbusů Citelis, vyráběných v Rumunsku. Nejvíce zastoupeny jsou však zelené Ikarusy 415T z let 1997 - 2002 v počtu 200 kusů. Ale jezdí tu také asi 50 rumunských trolejbusů Rocar z let 1989 - 1998 a asi 15 stařičkých švýcarských trolejbusů Saurer z druhé ruky. A trolejbusy jsou nejen standardní délky. Jezdí tu i cca 40 kloubových Rocarů z devadesátých let. Trolejbusová síť je na rozdíl od tramvají rozšířena i v centru, po celém...Dalším zástupcem elektrické trakce jsou trolejbusy. Těm se na rozdíl od tramvají blýská na časy, neboť právě probíhá dodávka 100 kusů nízkopodlažních standardních trolejbusů Citelis, vyráběných v Rumunsku. Nejvíce zastoupeny jsou však zelené Ikarusy 415T z let 1997 - 2002 v počtu 200 kusů. Ale jezdí tu také asi 50 rumunských trolejbusů Rocar z let 1989 - 1998 a asi 15 stařičkých švýcarských trolejbusů Saurer z druhé ruky. A trolejbusy jsou nejen standardní délky. Jezdí tu i cca 40 kloubových Rocarů z devadesátých let. Trolejbusová síť je na rozdíl od tramvají rozšířena i v centru, po celém městě jezdí 19 linek čísel 61 - 99. Bohužel i Bukurešť trápí nekonečné dopravní zácpy, ve kterých beznadějně tonou i trolejbusy.
Autobusové linky jsou vedeny po celém městě, tedy i v centru a vypadá to, že zanedlouho přeberou úlohu tramvajové dopravy. Zatím tu jezdí asi 130 linek čísel 103 a výše. Kromě běžných autobusových linek funguje v Bukurešti i jakési Maxi-taxi (linky 700 a výše), možná něco na způsob maršrutek. Bukurešťský dopravní podnik RATB vlastní asi 160 žlutých sólo Ikarusů 260, dále necelých 500 rumunských Rocarů ne starších než z roku 1989. Další velkou dodávkou v průběhu posledních let bylo 240 autobusů DAF. Z nouze se koupilo i 40 ojetých oranžových čtyřdveřových autobusů Iveco z italského Milána. A...Autobusové linky jsou vedeny po celém městě, tedy i v centru a vypadá to, že zanedlouho přeberou úlohu tramvajové dopravy. Zatím tu jezdí asi 130 linek čísel 103 a výše. Kromě běžných autobusových linek funguje v Bukurešti i jakési Maxi-taxi (linky 700 a výše), možná něco na způsob maršrutek. Bukurešťský dopravní podnik RATB vlastní asi 160 žlutých sólo Ikarusů 260, dále necelých 500 rumunských Rocarů ne starších než z roku 1989. Další velkou dodávkou v průběhu posledních let bylo 240 autobusů DAF. Z nouze se koupilo i 40 ojetých oranžových čtyřdveřových autobusů Iveco z italského Milána. A horkou novinkou je již téměř dokončená dodávka 500 autobusů Mercedes-Benz Citaro v bílém nátěru. U novějších autobusů nechybějí oranžové diodové informační panely. Zvláštností bukurešťské autobusové dopravy je neexistence kloubových vozidel. Údaje o počtu a typech vozidel MHD v Bukurešti pocházejí na rozdíl od fotografií z března 2007.
