Frankfurt nad Mohanem (únor 2012)

Centrum obchodu a největší německá letecká křižovatka, Frankfurt nad Mohanem, má sice jen 650 000 obyvatel, ve skutečnosti se tu ale denně pohybuje kolem milionu lidí, kteří zde pracují, studují nebo sem jedou na veletrh či jen přestupují. O to je role příměstské a městské hromadné dopravy důležitější.

Celý integrovaný dopravní systém se jmenuje RMV, jeho středem je Frankfurt nad Mohanem. Dopravu ve městě koordinuje uskupení TraffIQ. Největším frankfurtským dopravcem je VGF (metro, tramvaj a část autobusů), S-Bahn provozují DB. S-Bahn je ve městě mrakodrapů velmi důležitým dopravním prostředkem, neboť sváží příměstské cestující se všech směrů včetně letiště až do centra.
Prostor před hlavním nádražím vyplňují místní tramvaje, jejichž 8 linek je rozprostřeno po celém městě. Pro Frankfurt jsou typické mrakodrapy okolo jeho centra.
Tramvaj stsršího typu R (Siemens) na konečné Rebstockbad západně od centra. Tramvajové koleje sem byly prodlouženy v roce 2003. Díky nové trati tehdy vznikla linka 17.
Od roku 1978 tu slouží městský železniční tunel, do kterého se sjíždí většina linek S-Bahnu. Ve špičce je souhrnný interval v tomto úseku 2-3 minuty a při délce souprav až 200 metrů je kapacita úctyhodná. Pro S-Bahn se používají čtyřvozové elektrické jednotky řady 423, pomalu dosluhují původní soupravy řady 420. Oba typy vlaků mají mnoho dveří a dostatečnou akceleraci na to, aby mohly důstojně reprezentovat rychlý a kapacitní dopravní systém, který denně do Frankfurtu dopraví statisíce cestujících a za 15 minut doveze pasažéry z letiště až do centra. Výhodou centrálního tunelu je výborná...
Naposledy byl vozový park frankfurtských autobusů obnoven velkou dodávkou polských Solarisů v délce 12 metrů se dvěma dveřmi. Zde na konečné linky 50 u historické věže na náměstí Bockenheimer Warte.
Legendární vstup do metra ve stanici Bockenheimer Warte severně od centra města.
Nelze také pominout význam frankfurtského hlavního nádraží, kam se sjíždějí dálkové vlaky z celého Německa (pro ně je také vybudováno speciální nádraží u letiště). Městský tunel vede pod hlavním nádražím a pokračuje dál na východ směrem k jižnímu nádraží. Díky poloze stanic je S-Bahn klíčový také pro cesty po městě samotném, ať už mezi oběma břehy Mohanu, tak třeba na slavné výstaviště. První svazek linek U1-U3 + U8 vyjíždí od jižního nádraží směrem na severozápad. Po opuštění centra vyplouvá na povrch a na okraji města se dělí do tří směrů. Linka U1 se jakoby vrací jižním směrem zpět do...
Nejstarší (U1) i nejnovější linka (U9) zároveň v koncové stanici Ginnheinm, kde je přestup na tramvaj č. 16 směr centrum. U-Bahn zde trochu nelogicky vede směrem z centra, aby navázal na společný úsek linek U1, U2, U3 a U8 směrem do centra města. Nová linka U9 vede severním směrem po nové trati novou čtvrť Riedberg.
Dvojice nejnovějších dvouvozových jednotek pro U-Bahn na konečné stanici linky U8 Riedberg. Tato nová trať protíná od prosince 2010 novou čvrť Riedberg severozápadně od Frankfurtu, kde vzniká univerzitní kampus i nová obytná zóna.
Linka U9 v novém úseku mezi stanicí Riedberg a původní tratí linky U2 do Bad Homburgu. Linka U9 nevede do centra a proto je provozována v sólo jednotkách a s nevelkým zájmem cestujících. Tyto vozy typu U4 jsou vyrobené v Siemensu v letech 1994-1998.
Druhý svazek linek (U4 a U5) je vedený se stanice Bockenheimer Warte (s pozoruhodnými vstupy z ulice) a přes Hlavní nádraží pokračuje východním směrem přes centrum a dál se větví. Zatímco linka U4 pokračuje dál v podzemí, linka U5 se vynoří na povrch a to rovnou mezi auta do úzkých ulic, kde zastavuje v zastávkách dokonce bez nástupních ostrůvků. Linka U4 byla v roce 2008 prodloužena po manipulační trati kolem depa a spojila se s linkou U7. Třetí svazek U-Bahnu (linka U6 a U7) vede východozápadním směrem a v centru částečně kopíruje městský železniční tunel. Na okrajích centra se opět dostává...
Vzhled nových zastávek na nové trati pro linky U8 a U9 v Riedbachu. Vysoká nástupiště a bezbariérový přístup je samozřejmostí.
Interiér nejnovějších vozidel typu U5 (Bombardier Flexity Swift) je vesele barevný. Nové dvouvozové jednotky jsou dodávány od roku 2008, zároveň jsou testovány jejich čtyřdílné plně průchozí verze. Tato vozidla v příštích letech nahradí nejstarší vozy na linkách U5 a U6.
I když to tak nevypadá, někeré autobusové linky ve Frankfurtu provozují i jiní dopravci než VGF. Například tuto midibusovou linku na severozápadě města provozuje ve frankfurtských barvách Veolia Transport.
Vozový park U-Bahnu je poměrně rozmanitý a v poslední době prošel výraznou obnovou. Nejstarší typ se používá na linkách U5 a U6, kde vlastně jezdí původní úzké tramvaje, dovybavené rozšířením u dveří, aby mohly jezdit na tratích U-Bahnu (tramvaje jsou o 30 cm užší než U-Bahn). Tyto tramvaje jsou obousměrné tříčlánkové a bývají spřahovány do dvojic. Na ostatních linkách jezdí již široké soupravy typu U2 nebo U3 od Düwagu. Základem jsou dvouvozové jednotky, které se spřahují po dvou nebo po třech až do délky 100 metrů.
A ještě jednou nejnovější typ U-Bahnu projíždí kolem nádraží S-Bahnu Eschersheim. Dvouvozové jednotky U-Bahnu jsou obvykle spřahovány do dvojic i trojic.
Počátkem 21. století bylo rozhodnuto o postupné obnově vozového parku. Prvním moderním typem jsou dvouvozové jednotky Siemens (typ U4) příbuzné s paralelně dodávanými tramvajemi. Po nich následují od roku 2008 dodávky typu U5 od Bombardieru, nyní se již testuje jejich čtyřdílná verze. Nové typy U-Bahnu již nemají variantně vysouvací schody, postupně se počítá s přestavbou všech zastávek, aby měly vysoká nástupiště. Celá síť U-Bahnu dosahuje cca 65 km délky.
Horkou novinkou je tramvajová trať do čtvrti Preungesheim severně od centra s ní související nová linka 18. Otevření proběhlo v prosinci 2011. Díky obousměrnosti všech tramvají je většina konečných řešena velmi úsporně a bez zvláštního nároku na prostor.
Propagační samolepky na nových zastávkách na lince 18 využívají lidí, kteří mají s novostavbou co do činění. Od projektantů, přes řidičky až po místní politiky.
Zde se nová trať pro linku 18 začleňuje do uličního prostoru. Krátce nato následuje společná zastávka s autobusem, pro který jsou tu zřízeny tyto nájezdy.
Zhruba stejně rozsáhlá je i délka zdejší tramvajové sítě. Na rozdíl od jiných západoněmeckých měst se ve Frankfurtu podařilo tramvaje nezrušit a i když byl zejména v 70. a 80. letech budován systém U-Bahnu, nakonec se ukázalo, že i klasické tramvaje zde mají své místo, zejména tam, kde se nevyplatí stavět nákladnější U-Bahn. Proto také v poslední době vznikly dvě nové linky 17 (2003) a 18 (2011), které znamenaly další rozšíření tramvajové sítě. V provozu je tak 8 tramvajových linek. Ty se v centru nepotkávají na jednom místě, nejvýznamnějšími tramvajovými uzly je asi Hlavní a Jižní nádraží....
Tři koncové zastávky nové trati pro linku 18 vedou otevřenou krajinou kolem zahrádek a mezi poli. Toto je novější typ "S" frankfurtské tramvaje od Bombardieru. První tyto vozy sem dorazily v roce 2003.
Umělecká výzdoba jedné z podzemních stanic S-Bahnu v centru města. Společný železniční tunel pro většinu linek S-Bahnu vede od západu na východ mezi hlavním a jižním nádražím již od roku 1978.
Dopravce HLB (Hessische Landesbahn) provozuje jak část regionálních vlaků v okolí Frankfurtu, tak i regionální autobusy. Dopravce působí nejen v systému RMV, ale i v sousedním NVV. Z Frankfurtu míří jeho Flirty do města Giessen.
Všechny dnešní tramvaje jsou nízkopodlažní a obousměrně, jezdí zde dva typy. Typ R je od Siemensu, typ S od Bombardieru a v podstatě oba typy kopírují souběžné dodávky vozidel U-Bahnu. Vzhledově ani funkčně se od sebe oba typy tramvají příliš neliší. Za zmínku stojí ještě pravidelné historické jízdy speciální tramvají po městě. Vyhlídkovou jízdu lze využít nejen k poznání města nad Mohanem ale i k příjemnému občerstvení přímo na palubě.
Tento původně manipulační úsek kolem depa byl v roce 2008 zprovozněn i pro linku U4, která je nyní částí spojů prodloužena na východním konci a propojena s linkou U7 do stanice Enkheim. Na lince U4 jezdí starší široké vozy, linka U5 je obsluhována úzkými starými soupravami schopnými provozu i v uliční síti bez nástupních ostrůvků.
A zde povrchový úsek linky U5, která je spíš tramvají než podzemní dráhou. Jezdí zde úzké soupravy (předělané z tramvají) s rozšířením u dveří pro možnost jízdy ve stanicích s vysokým nástupištěm. Podzemní část linky U5 v centru je sdílena s linkou U4, kde jezdí široké vozy (o 30 cm). Linky U4 a U5 také jako jediní zástupci U-Bahnu jezdí pod zdejším hlavním nádražím.
Ukázka příkladné práce s prostorem. V rekonstruované zastávce poblíž východního nádraží je vytvořen vyčkávací prostor pro autobus, který navazuje na přijíždějící tramvaj. Po jejím odjezdu najede do tramvajové zastávky. Na autobus se tak nemusí nikam chodit a navíc nikomu neujede.
Jelikož je ve Frankfurtu velmi dobře rozvinutá kolejová doprava (S-Bahn, U-Bahn a tramvaje), pro autobusy už tu nezbývá mnoho práce. I přesto je ale potřeba obsloužit některé okrajové čtvrti nebo propojit širší centrum tangenciálními linkami. Možná i díky malému významu autobusů na dělbě přepravní práce je autobusová síť velmi jednoduchá a přehledná, na většině úseků jezdí jen jedna linka v intervalu max. 10 minut. O víkendech funguje návaznost na tramvaje i metro, celotýdenně stejné jízdní doby jsou ale vykoupeny velmi pomalou jízdou a častým vyčkáváním o víkendech a večer, kdy je jak...
Turistická atrakce v podobě historické tramvaje "Ebbelwei-Express" křižuje o víkendech a svátcích zdejší tramvajovou síť. Během zhruba dvouhodinové projížďky je k dispozici také občerstvení přímo ve voze. I třívozová souprava byla v únorové neděli velmi slušně obsazena.
Před jižním nádražím stojí autobus Volvo. Touto značkou spolu se Solarisem byl v poslední době obnoven vozový park zdejších městských autobusů.
Konečná linky 14 Neu Isenburg-Stadtgrenze. Tramvaj zde po dlouhé cestě lesem směrem na jih končí na hranici Frankfurtu těsně před obcí Neu Isenburg.
Starší soupravy frankfurtského U-Bahnu mají možnost zastavovat jak u zvýšeného nástupiště, tak v uliční úrovni. Podle situace se pak vysouvají nebo nevysouvají schody u dveří.
Autobusové linky provozuje zejména městský dopravce VGF, postupně se ale pod hávem jednotného tyrkysového nátěru objevují i jiní dopravci. Velké dodávky Mercedesů Citaro z počátku 21. století již postupně nahrazuje další generace plně nízkopodlažních a klimatizovaných autobusů - pomalu začínají frankfurtským ulicím dominovat značky Volvo a Solaris - většinou ve standardním dvanáctimetrovém dvoudveřovém provedení.
V neděli je polovina spojů S-Bahnu z letiště ukončena na Hlavním nádraží. Ani v neděli není interval na letiště delší než 15 minut. Frankfurtské hlavní nádraží je známo svou impozantní ocelovou střechou. V suterénu pokračuje tunel pro linky S-Bahnu pod městským centrem.
Klasický zástupce frankfurtského S-Bahnu, řada 423 na nádraží Frankfurt Süd. Je to jednak koncová stanice společného úseku vedoucího pod městským centrem a jednak významný přestupní uzel s hustou tramvajovou dopravou i podzemní konečnou čtyř linek U-Bahnu.
S-Bahn odjíždí ze stanice Messe poblíž zdejšího legendárního výstaviště. Kolem výstaviště jezdí linky S3-S6 v krátkém souhrnném intervalu.
Ve Frankfurtu nad Mohanem si více než jinde uvědomují nutnost doprovodit kvalitní dopravní systém také příslušnou propagací. Vzorné informace o jízdních řádech i tarifu tak doprovázejí různé propagační kampaně, které upozorňují nejen na novinky v provozu, ale i na obecné výhody veřejné dopravy. S touto propagací se setkáte nejen v elektronických médiích, ale i na zastávkách, na i ve vozidlech nebo také na jiných reklamních plochách města.
I o víkendu narazíte na linkách frankfurtského S-Bahnu na nejstarší soupravy řady 420, které už v Německu potkáte jen zde. Pocházejí ze 70. let minulého století a byly u zrodu zdejšího S-Bahnu v roce 1978. Svézt se s nimi můžete například do této podzemní stanice u frankfurtského letiště.
Interiér staršího typu S-Bahnu řady 420. I přes pokročilé stáří těchto jednotek je svezení s nimi svižné a pohodlné.
Jednotlivé terminály obřího frankfurtského letiště spojuje již od roku 1994 tato automatická visutá dráha.