Největší skotské město má velkou zajímavost – minimetro, jednu z nejstarších podzemních drah světa. Tato unikátní podzemní okružní linka s maloprofilovými vagónky, které byly před elektrizací poháněny oběžným lanem, funguje v nezměněné podobě dodnes a metro tak má jen velmi malý podíl na celkové dopravě ve třetím největším britském městě. Hlavní slovo v dopravě ve dvoumilionové aglomeraci mají autobusy, které se tu rychle elektrifikují a jsou plně v režii soukromých dopravců. Najdete tu také velmi hustou železniční síť s regionálními vlaky v krátkých intervalech. Městem s 600 tisíci obyvateli protéká řeka Clyde. Dopravu tu organizuje společnost SPT, ale integrované jízdné tu úplně běžné není, spíš jen pro pravidelné cestující.

Metro funguje v Glasgow v podstatě v nezměněné podobě už od roku 1896. Tehdy okružní plně podzemní linka o délce přes 10 km se od té doby nikam nerozšířila, jen se ve 30. letech 20. století změnil pohon – původní oběžné lano bylo nahrazeno elektrickým pohonem s odběrem proudu ze spodní kolejnice. Na okružní lince o 15 stanicích jezdí teprve 2. generace vozidel, které tu fungují od roku 1980 po velké modernizaci linky. Třívozové soupravy, kterých je k dispozici 12, vystřídaly několik nátěrů a k původním řídicím vozům bylo počátkem 90. let doplněno 8 vložených prostředních vozů. Nyní je však...
Glasgow má metro už od roku 1896, tehdy bylo ještě poháněno oběžným lanem. Na okruhu o délce přes 10 km proti sobě jezdí tyto třívozové soupravy, jednotlivé směry jsou na navigačních cedulí označeny jako vnitřní a vnější okruh.
Velmi stísněný interiér vozů metra je dán úspornou velikostí tunelů. Aktuálně je v provozu teprve druhá generace vozidel, která nahradila tu původní v roce 1980 po velké modernizaci linky. 8 vložených vozů bez kabiny strojvedoucího bylo doplněno počátkem 90. let.
Na mapě centrální části Glasgow je dobře vidět, jak okružní metro pokrývá jen velmi malou část města, konkrétně centrum a jeho západní okraj. Na několika místech se kříží s místní hustou železniční sítí.
Moderní vstup do stanice St. Enoch v pozadí s původním historickým vstupem. Je to jedna z nejvytíženějších stanic ležící v blízkosti hlavního (centrálního) vlakového nádraží, kam přijíždějí regionální, ale i dálkové vlaky od jihu.
Třívozové soupravy aktuálně používají tento nátěr, který se během dlouhé historie metra několikrát měnil. Jízda po celém okruhu s 15 stanicemi zabere kolem 20-25 minut. Už zanedlouho by měly tyto soupravy z konce 70. let ustoupit novým čtyřvozovým vlakům od Stadleru. Ty budou mít stejný počet dveří, ale o něco širších, budou průchozí a připravené na automatický provoz.
Také informační systém metra je laděn do oranžové a šedé barvy. Díky jediné okružní lince není tak těžké se v metru vyznat. Bohužel tarifně s ostatními druhy dopravy metro příliš nemluví.
Soupravy Metro Cammell z konce 70. let se už těší do důchodu. Ty nové však nebudou kvůli malým tunelům o moc komfortnější.
Jeden ze strohých vstupů do metra přímo v centru Glasgow, které aspoň trochu oživuje a zvýrazňuje moderní logo i písmo informačního systému. Zatímco stanice v centru jsou hodně rušné, o těch na jižním břehu řeky Clyde se to rozhodně říci nedá.
Další moderně pojatý vstup do metra přímo uprostřed severojižní pěší zóny Buchanan Street poblíž vlakového nádraží Queen Street a centrálního autobusového nádraží Buchanan.
V jižní části centra hned za mostem nad řekou Clyde leží hlavní a největší vlakové nádraží Central Station. Z tohoto hlavového nádraží jezdí jižním směrem jak regionální tak dálkové vlaky až třeba do Londýna.
Metro v Glasgow obsluhuje centrum a jeho jihozápadní okraj. Nejvytíženější stanice Buchanan a St. Enoch leží poblíž dvou největších vlakových nádraží v centru, u stanice Buchanan najdete také místní největší autobusové nádraží. Podzemní okruh obsluhuje oba břehy řeky Clyde, která celou aglomeraci rozděluje na dvě půlky. Stanice jižně od řeky jsou už mnohem méně využívané než ty severní. Metro jezdí obousměrně, v informačním systému jsou směry označeny jako vnitřní a vnější okruh. Většina stanic má ostrovní nástupiště, některé mají boční nástupiště, pro jeden směr na obou stranách vozidla, ale...
Glasgow je se světem spojeno kromě vysokorychlostní železnice také letecky. Na jeho letiště vzdálené cca 15 km západně od Glasgow jezdí každých 12 minut speciální autobusová linka 500.
Historická budova centrálního nádraží, u jejíž kryté dvorany má stanoviště krátká linka 398, která ho spojuje s nedalekým druhým největším nádražím – Queen Street. Toto hlavové nádraží je konečnou vlaků od jihu a nedaleko je i stanice metra St. Enoch.
Midibus provozovaný přímo železničním dopravcem ScotRail na kyvadlové lince 398 mezi dvěma největšími vlakovými nádražími. Pro cestující s platnou jízdenkou na vlak je zdarma. Tato linka jezdí každých 12 minut.
Odtud z hlavového centrálního nádraží vyrážejí dálkové vlaky hlavně směrem na jih včetně Londýna i regionální vlaky do jižní části aglomerace. Hlavním provozovatelem vlaků ve Skotsku je již opět státem vlastněná ScotRail.
Elektrické jednotky Siemens Desiro z let 2009-11 na konečné centrální stanici připravené obsloužit regionální vlaky jižně od Glasgow. Tyto jednotky jsou tří-nebo čtyřvozové a celkem jich tu jezdí 38.
Moderní odbavovací hala druhého největšího nádraží Queen Street, odkud míří vlaky na sever. Pod ní jsou také podzemní nástupiště pro průjezdné vlaky ve východozápadním směru. Odtud se dostanete za pár desítek minut také do nedalekého hlavního města Skotska Edinburghu.
Jedna z krátkých příměstských železničních linek vede z centrálního nádraží na jihozápad do předměstí Neilston. Dál už koleje nevedou a ve špičkách sem vlaky jezdí cca každých 20-30 minut. Na území Glasgow má trať velmi hustě nasázené zastávky, které jsou obsluhovány v intervalu cca 15 minut.
Bez ohledu na stáří jednotlivých vlakových jednotek jsou interiéry příměstské železnice velmi pohodlné a čisté. Pro rozlišení sedadel pro potřebné jsou použity potahy s příslušnými piktogramy.
Schéma části centrální východozápadní trasy přes podzemní stanici Queen Street. Vlaky tu v souhrnu jezdí ve špičkách každých 5-10 minut a rozjíždějí se do různých částí druhé nejhustší železniční sítě v Británii hned po Londýně.
Na zastávce na západním okraji Glasgow zastavila jedna z nejstarších elektrických jednotek skotského národního dopravce. Dvacítka těchto jednotek byla vyrobena v polovině 80. let.
Schéma sítě regionální železnice v Glasgow, která je rychlou páteří dopravy ve dvoumilionové aglomeraci, byť intervaly na jednotlivých větvích příliš krátké nejsou. Železniční síť v Glasgow, druhá nejhustší v Británii, je srostlá s nedalekým hlavním městem Skotska Edinburghem.
Skutečnou dopravní páteřní rozlehlé aglomerace Glasgow, kde bydlí 2 miliony lidí, je železnice. Druhá nejhustší síť v Británii hned po Londýně má na území města mnoho tratí i zastávek. Nejdůležitějšími uzly je Centrální nádraží a stanice Queen Street. Obě historická hlavová nádraží mají i své podzemní varianty, kudy projíždějí východozápadním směrem právě městské a regionální vlaky. Ty tu provozuje skotský národní dopravce ScotRail mající ve svém portfoliu elektrické i motorové tmavomodré jednotky velmi podobného vzhledu, ale od různých výrobců a rozličného stáří – nejstarší jsou z poloviny...
Druhý nejstarší typ elektrických jednotek pro regionální dopravu v aglomeraci Glasgow pochází z konce 80. let. Další generace vozidel byla vyrobena o více než 10 let později (Alstom Coradia), za dalších 10 let to byl Siemens Desiro a nejnověji jednotky od Hitachi. Všechny vlaky jsou si tu velmi podobné.
First je největším autobusovým dopravcem v Glasgow. V jeho flotile o 600 kusech už je kolem 200 elektrobusů, tyto dvoupodlažní jsou od britského výrobce Alexander Dennis.
Jedním z nejdůležitějších údajů na autobusových zastávkách je, který dopravce danou linku provozuje. Například písmeno F značí dopravce First, který má největší podíl na linkách MHD.
Jednotná podoba jízdních řádů MHD v Glasgow, o které se stará místní organzátor SPT. Jinak ale tarif na jednotlivých linkách určují sami dopravci, nicméně předplatní kupony lze mít i na veškerou dopravu v oblasti podle jednotlivých tarifních zón.
Velký podíl ve flotile dvou stovek elektrobusů dopravce First mají tyto jednopodlažní autobusy Alexander Dennis vyrobené ve spolupráci s čínským BYD. Zelený pohon zvýrazňují zelené polepy. Nejnovější dodávka těchto vozidel z roku 2023 čítá 55 kusů.
Hlavní autobusové nádraží Buchanan leží přímo v centru Glasgow, kam se sjíždějí městské, regionální i dálkové linky. Na tomto místě dřív stávalo vlakové nádraží a kousek odtud je i stanice metra Buchanan.
Útroby obřího centrálního autobusového nádraží Buchanan, o které se stará zdejší organizátor dopravy SPT.
Různé variace autobusů Alexander Dennis největšího glasgowského dopravce First na odstavné ploše autobusového nádraží Buchanan. Zeleně jsou zvýrazněny elektrobusy, které už tvoří téměř polovinu vozového parku autobusů MHD.
Další patrový elektrobus dopravce First na jedné ze zastávek MHD v centru města. O přístřešky i označníky pro všechny dopravce se stará organizátor SPT. Celkem už má First přes 90 dvoupatrových elektrobusů.
Jediná linka metra a dvoumilionová aglomerace. To je i přes hustou železniční síť živnou půdou pro autobusy. Ty obsluhují jak samotný Glasgow, tak jednotlivá předměstí. Autobusy jsou zde plně v rukou soukromých dopravců, nicméně koordinátor dopravy SPT zajišťuje autobusovou infrastrukturu včetně zastávek a autobusových nádraží včetně toho největšího – Buchanan v centru města. Také umožňuje cestovat na předplatní kupony všemi dopravci. Ale třeba sehnat souhrnné schéma autobusových linek je nemožné – je potřeba navštívit weby jednotlivých dopravců.
Dalším provozovatelem linek MHD je skotský West Coast Motors mající přes 300 vozidel a provozující také lodě.
Druhý největší glasgowský dopravce je McGill´s provozující téměř 500 autobusů, z toho už necelou stovku elektrobusů. Tento dopravce vsadil na čínské elektrobusy Yutong.
V západní části Glasgow leží u stanice metra Partick významný přestupní terminál s moderním autobusákem i vlakovou zastávkou. Dopravní organizátor SPT provozuje zastávkovou infrastrukturu a rozvíjí preferenční opatření pro autobusy. Provoz samotných linek už je ale plně v rukou soukromých dopravců.
Společně s britsko-čínskými elektrobusy zapózoval na autobusovém nádraží Buchanan také autokar na lince 900, která jezdí v krátkém intervalu na edinburské letiště. To leží na západě Edinburghu a je to tak do Glasgow co by kamenem dohodil. Doprava mezi Glasgow a Endinburghem je velmi intenzivní jak po železnici, tak silnici.
Další malý autobusák leží u jihozápadní stanice metra Govan. Poblíž se nachází nové depo metra, které je na rozdíl od tunelové trasy povrchové. Nedaleko teče řeka Clyde, kolem níž v nedávné době vyrostly nové čtvrti na místě bývalých doků.
V okolí Glasgow poskytují veřejné dopravní služby různí místní dopravci s prapodivnými vozítky. Tady navazuje jedno z nich na regionální vlaky na předměstí Neilston na jihozápadním okraji aglomerace.
Největším autobusovým dopravcem je First Glasgow, který provozuje asi 600 autobusů. O něco méně má dopravce McGill´s, který převzal linky po býval Arrivě. A pak je tu také třeba Stagecoach nebo místní West Coast Motors. Název dopravce se například objevuje i na digitálních odjezdových panelech na zastávkách. Z husté sítě linek vyčnívá třeba linka 500 na letiště nebo krátká 398 spojující dvě hlavní vlaková nádraží. Vozový park autobusů se v poslední době výrazně elektrifikoval – Například největší dopravce First už má cca 200 elektrobusů, z nichž cca polovina je dvoupodlažních. First vsadil na...
Tak trochu souběžně s vlaky vedou z předměstí Glasgow do centra i autobusové linky soukromých dopravců, byť s výrazně delší jízdní dobou. I v Glasgow jsou autobusy včetně těch dvoupodlažních vybaveny pouze jedinými dveřmi.