Göteborg (květen 2009)

I v současnosti je tramvajová síť velmi rozsáhlá a kromě centra města obsluhuje i všechna důležitá předměstí. Díky snaze o přebudování tramvajového provozu na rychlodrážní systém podobný Stadtbahnu v Německu je mnoho tramvajových tratí zcela separováno od ostatního provozu, pouze několik úseků v centru se dělí o společný prostor s auty. Někde se tramvaje dokonce podobají metru, neboť ve členitém terénu se tramvaje prodírají pomocí četných tunelů a někdy i s podzemními stanicemi.

Tramvajová síť je velmi kvalitní, mimo centrum města rychlá a intervaly jednotné. Po zdejších kolejích se prohání celkem 12 linek, do koncových úseků jezdí zpravidla více linek spolu. Vozový park je složen ze tří základních typů - staré kulaté vozy Hägglund/ASJL z přelomu 60. a 70. let (číselná řada 700 a 800), které jezdí vždy spřažené ve dvojicích. Pak je tu mohutná tříčlánková tramvaj ASEA z 80. let, které byl v 90. letech vyměněn střední článek za nízkopodlažní. 80 těchto tramvají má číselnou řadu 300. Nejnovějšími přírůstky jsou plně nízkopodlažní tramvaje Sirio od italského výrobce Ansaldo-Breda, které jsou dodávány od roku 2006 a zatím jich je necelých 50 kusů (číselná řada 400). Všechny současné tramvaje jsou jednosměrné. V tramvajích nejsou označovače jízdenek, je nutné mít buď jízdenku z předprodeje nebo čipovou kartu.

Nejrušnější tramvajovou křižovatkou je uzel Brunnsparken, kde se kromě osmičky potkávají všechny tramvajové linky. Dalším tramvajovým nádražím je prostor před centrální vlakovou stanicí. Poblíž centra byl také vybudován tunel spojující jihovýchodní a jihozápadní část širšího centra. S tramvají se dá dojet až k moři - například linkou 11 do stanice Saltholmen. Město Göteborg rozděluje řeka, která vytéká z velkého jezera Vänern na severu a v Göteborgu se vlévá do zálivu Kattegat. Přes tuto řeku, kterou využívají námořní lodě plující do přístavu, vede pouze jediná tramvajová trať, a to po vysoké zvedacím mostě.

Tramvaje jsou doplněny sítí městských a příměstských autobusů. Páteří autobusové dopravy jsou linky 16-19, jakési metrobusy s kratšími intervaly a kloubovými autobusy. Tyto páteřní linky jsou také vyznačeny v tramvajových schématech. Na lince 16 jezdí dokonce dvoukloubové autobusy a slaví úspěch. Možná i díky kvalitní preferenci v ulicích.

Příměstské autobusové linky mají také své páteře, a to barevné expresy - jednotlivé linky jsou označeny určitou barvou (Orange Express, Lila Express atd.) a jezdí v krátkých intervalech, na delší vzdálenosti, mají málo zastávek a většinou na nich jezdí patnáctimetrové autobusy luxusnějšího provedení. Zpravidla zajíždějí až do centra Göteborgu. Všechny autobusy (městské i příměstské) jsou modré, velká část z nich je v kloubové nebo 15metrové verzi a převládají typy Volvo, Scania, MAN nebo Van Hool. Nízkopodlažnost je samozřejmostí pouze na městských linkách.

A nakonec něco o organizaci veřejné dopravy v celém západním Švédsku - vše tu koordinuje velmi silná organizační autorita, zvaná Västtraffik, vlastněná regionem i obcemi. Ta si objednává dopravu od jednotlivých dopravců, ale určuje ceny jízdného i jízdní řády. Logo jednotlivých dopravců je v porovnání s logem koordinátora na vozidlech i jinde zanedbatelně nevýznamné. I to svědčí o síle objednatelů dopravy v tomto regionu.