Novostavby již byly budovány především v podzemí. Oslavy 100 let metra jsou tu vidět na každém rohu. Stanice zdobí historické fotografie, některé autobusy jsou oděny do celovozové reklamy k příležitosti významného jubilea. Důležitou tratí v centru se stala od 70. let podzemní část linky U2 pod centrem města s důležitou stanicí Hlavní nádraží. Hlavní nádraží je obklopeno všemi třemi linkami (U1, U2, U3). Linky U1 a U3 najdete v jižní části nádraží, linku U2 na jeho severním okraji. Pro přestup mezi těmito trasami metra je nutné projít přes celé hlavní nádraží.Novostavby již byly budovány především v podzemí. Oslavy 100 let metra jsou tu vidět na každém rohu. Stanice zdobí historické fotografie, některé autobusy jsou oděny do celovozové reklamy k příležitosti významného jubilea. Důležitou tratí v centru se stala od 70. let podzemní část linky U2 pod centrem města s důležitou stanicí Hlavní nádraží. Hlavní nádraží je obklopeno všemi třemi linkami (U1, U2, U3). Linky U1 a U3 najdete v jižní části nádraží, linku U2 na jeho severním okraji. Pro přestup mezi těmito trasami metra je nutné projít přes celé hlavní nádraží.
Již od vzniku nového úseku linky U2 v 70. letech byly 2 stanice - Hauptbahnhof Nord a Jungfernstieg - obdařeny dvěma kolejemi i s nástupišti navíc pro uvažovanou linku U4. To dnes nabývá na aktuálnosti, neboť linka U4 se v současnosti buduje a její otevření je otázkou několika příštích let. Tato čtvrtá linka metra bude poměrně krátká a obslouží novou čtvrť Hafencity, která se spolu s metrem buduje na území bývalých doků na pravém břehu Labe poblíž centra města.Již od vzniku nového úseku linky U2 v 70. letech byly 2 stanice - Hauptbahnhof Nord a Jungfernstieg - obdařeny dvěma kolejemi i s nástupišti navíc pro uvažovanou linku U4. To dnes nabývá na aktuálnosti, neboť linka U4 se v současnosti buduje a její otevření je otázkou několika příštích let. Tato čtvrtá linka metra bude poměrně krátká a obslouží novou čtvrť Hafencity, která se spolu s metrem buduje na území bývalých doků na pravém břehu Labe poblíž centra města.
V současnosti dosahuje hamburské metro délky 101 km, z čehož pouhých 40 km je vedeno pod zemí, a to nijak hluboko. Ostatní úseky jsou buď povrchové nebo nadzemní. Hamburské metro, to jsou malé poloměry oblouků, úsporně řešené stanice, ostrovní i boční nástupiště dokonce i v malých obloucích. V méně využívaných koncových úsecích je vedena v určitých obdobích pouze část vlaků. V některých obdobích je např. na okraji linky U1 provoz zcela nahrazen autobusy. Navíc do stanice Grosshansdorf se jezdí pouze po jedné koleji. Místo pro druhou kolej tu sice je, ale z důvodů nízké poptávky není zatím...V současnosti dosahuje hamburské metro délky 101 km, z čehož pouhých 40 km je vedeno pod zemí, a to nijak hluboko. Ostatní úseky jsou buď povrchové nebo nadzemní. Hamburské metro, to jsou malé poloměry oblouků, úsporně řešené stanice, ostrovní i boční nástupiště dokonce i v malých obloucích. V méně využívaných koncových úsecích je vedena v určitých obdobích pouze část vlaků. V některých obdobích je např. na okraji linky U1 provoz zcela nahrazen autobusy. Navíc do stanice Grosshansdorf se jezdí pouze po jedné koleji. Místo pro druhou kolej tu sice je, ale z důvodů nízké poptávky není zatím potřeba. Vedení linek metra je v centru velmi spletité, na poměrně malém území se 3 linky zajímavě proplétají a komplex tunelů včetně různých manipulačních a propojovacích kolejí by jistě bylo zajímavé podrobně prozkoumat. Hustá síť kolejí bývá také využívána pro odstavování vlaků večer a v noci. Zdaleka ne všechny vlaky totiž nocují v depech.
Číslování linek je jednoduché, ale má jeden háček. Jde o jednosměrné prohazování trasy mezi linkami U2 a U3. Části linek U2 a U3 totiž tvoří původní okruh městem a ve stanici Berliner Tor dochází k jednosměrnému vzájemnému přečíslování linek U2 a U3. Tím dochází k tomu, že linka U2 od západu jede jako linka U3 dále na východ a linka U3 se po přečíslování na U2 vrátí po okruhu do výchozí stanice Barmbek a pokračuje dále severovýchodním směrem. Cestou zpět se již linky nepřečíslovávají. Takže přečíslování probíhá pouze jednosměrně, čili takový systém je spravedlivý pro cestující ze všech směrů...Číslování linek je jednoduché, ale má jeden háček. Jde o jednosměrné prohazování trasy mezi linkami U2 a U3. Části linek U2 a U3 totiž tvoří původní okruh městem a ve stanici Berliner Tor dochází k jednosměrnému vzájemnému přečíslování linek U2 a U3. Tím dochází k tomu, že linka U2 od západu jede jako linka U3 dále na východ a linka U3 se po přečíslování na U2 vrátí po okruhu do výchozí stanice Barmbek a pokračuje dále severovýchodním směrem. Cestou zpět se již linky nepřečíslovávají. Takže přečíslování probíhá pouze jednosměrně, čili takový systém je spravedlivý pro cestující ze všech směrů - všichni přestupují stejněkrát a nikdo není zvýhodňován. Navíc přestup mezi oběma linkami ve stanici Berliner Tor probíhá na jediném nástupišti a díky jednotným intervalům je vždy zajištěna návaznost. Podobně pohodlné jsou přestupy i v některých dalších stanicích hamburského metra.
Základní interval všech linek metra je 5 minut. Takto jezdí metro ve všední dny cca od 6 do 20 hodin a v sobotu od 10 do 16 hodin. V ostatních obdobích je interval 10 minut, v noci (pouze o víkendu) 20 minut. V některých koncových úsecích bývají intervaly dvojnásobné. Na linkách metra jezdí 2 typy vozů - starší soupravy s manuálním otevíráním dveří a vlnitým nerez plechem na bocích. Tyto soupravy jsou třívozové a jednotky bývají spojeny do dvou - tedy 6 vozů celkem. Většina starých souprav má dosazena novější čela. Nové soupravy jsou šestiúhelníkového tvaru, mají poloprůhlednou stěnu kabiny...Základní interval všech linek metra je 5 minut. Takto jezdí metro ve všední dny cca od 6 do 20 hodin a v sobotu od 10 do 16 hodin. V ostatních obdobích je interval 10 minut, v noci (pouze o víkendu) 20 minut. V některých koncových úsecích bývají intervaly dvojnásobné. Na linkách metra jezdí 2 typy vozů - starší soupravy s manuálním otevíráním dveří a vlnitým nerez plechem na bocích. Tyto soupravy jsou třívozové a jednotky bývají spojeny do dvou - tedy 6 vozů celkem. Většina starých souprav má dosazena novější čela. Nové soupravy jsou šestiúhelníkového tvaru, mají poloprůhlednou stěnu kabiny strojvedoucího, dveře jsou plně pneumatické a soupravy jsou ve složení 4 vozů. Běžně jezdí opět 2 soupravy spojené (tedy 8 vozů nových oproti 6 vozům starým).
Ve večerním období a o víkendu bývá délka souprav poloviční. Délka nástupišť je cca 120 metrů. To však vyvažuje menší kapacita vozů díky užšímu profilu a velkému poměru sedaček k prostoru na stání. Uspořádání sedaček je 2+2, tedy mnoho místa na stání nezbývá. Navíc každý vůz má jen dvoje dveře. Díky tomu, že vlaky Hochbahnu jezdí často nad zemí a na povrchu, jsou nové soupravy vybaveny tlačítky, kterými můžete v zimním období dveře za sebou zavřít. U starých vozů to lze zajistit manuálně. Staré vozy jezdí pouze na linkách U2 a U3. Soupravy metra jezdí v jednotném červeno-šedivě-bílém nátěru....Ve večerním období a o víkendu bývá délka souprav poloviční. Délka nástupišť je cca 120 metrů. To však vyvažuje menší kapacita vozů díky užšímu profilu a velkému poměru sedaček k prostoru na stání. Uspořádání sedaček je 2+2, tedy mnoho místa na stání nezbývá. Navíc každý vůz má jen dvoje dveře. Díky tomu, že vlaky Hochbahnu jezdí často nad zemí a na povrchu, jsou nové soupravy vybaveny tlačítky, kterými můžete v zimním období dveře za sebou zavřít. U starých vozů to lze zajistit manuálně. Staré vozy jezdí pouze na linkách U2 a U3. Soupravy metra jezdí v jednotném červeno-šedivě-bílém nátěru. Zajímavou akcí byl provoz "Jazztrainu" - celou sobotu jezdil po okružní lince v intervalu 60 minut speciální vlak Hochbahnu, v jehož každém voze byla přítomná 1 jazzová kapela včetně hudební aparatury, produkující živou hudbu. Cestující tak mohli cestovat vozem dle aktuálního výběru a nálady. O Jazztrain byl neuvěřitelný zájem, na mnoho cestujících se nedostalo.
Vzhled stanic není příliš originální, všechny stanice vypadají velmi podobně. Část z nich prochází rekonstrukcí. O něco zajímavější jsou historické nadzemní stanice. Oč nudnější je interiér stanic, o to víc je zde přidružených služeb, jako nápojové automaty, prodejny občerstvení i tisku přímo na nástupištích. Cestování ve vozech metra zpestřují LCD displeje, kde se promítají (stejně jako na velkoplošných plátnech ve stanicích) různé informace - aktuální dění v Hamburku, zpravodajství, sport, kultura i propagace MHD. Do dnešních dnů je zachován historický systém hlášení informace o zavření...Vzhled stanic není příliš originální, všechny stanice vypadají velmi podobně. Část z nich prochází rekonstrukcí. O něco zajímavější jsou historické nadzemní stanice. Oč nudnější je interiér stanic, o to víc je zde přidružených služeb, jako nápojové automaty, prodejny občerstvení i tisku přímo na nástupištích. Cestování ve vozech metra zpestřují LCD displeje, kde se promítají (stejně jako na velkoplošných plátnech ve stanicích) různé informace - aktuální dění v Hamburku, zpravodajství, sport, kultura i propagace MHD. Do dnešních dnů je zachován historický systém hlášení informace o zavření dveří - hlasem strojvedoucího, i když hlášení stanic je již namluvené kulturněji.
Druhým pilířem systému veřejné dopravy v Hamburku a okolí je S-Bahn. Červené elektrické jednotky provozují Německé dráhy (DB). Zdejší vlaky S-Bahnu mají o něco blíže metru než železnici. Elektrický proud odebírají z boční přívodní kolejnice, v centru jezdí částečně pod zemí, vozy mají více dveří (troje na vůz) a zvýšená nástupiště umožňují nástup v jedné úrovni. V Hamburku jezdí v podstatě 3 linky S-Bahnu, každá ještě rozdělena na 2 podlinky. S1, S2 a S3 mají společný úsek mezi Hlavním nádražím a nádražím Altona, kde jedou jižní podzemní trasou, zatímco linky S11, S21, S31 jedou spolu mezi...Druhým pilířem systému veřejné dopravy v Hamburku a okolí je S-Bahn. Červené elektrické jednotky provozují Německé dráhy (DB). Zdejší vlaky S-Bahnu mají o něco blíže metru než železnici. Elektrický proud odebírají z boční přívodní kolejnice, v centru jezdí částečně pod zemí, vozy mají více dveří (troje na vůz) a zvýšená nástupiště umožňují nástup v jedné úrovni. V Hamburku jezdí v podstatě 3 linky S-Bahnu, každá ještě rozdělena na 2 podlinky. S1, S2 a S3 mají společný úsek mezi Hlavním nádražím a nádražím Altona, kde jedou jižní podzemní trasou, zatímco linky S11, S21, S31 jedou spolu mezi těmito dvěma úseky severní povrchovou trasou. Tyto dva společné úseky jsou základem železniční sítě v Hamburku. Všechny linky se tedy potkávají na hlavním nádraží. Pro S-Bahn jezdí několik typů vozů, které jsou si celkem podobné, odlišují se v podstatě jen věkem a designem. Nejnovější soupravy jsou elegantní a kromě klasických souprav s napájením z boční přívodní kolejnice pomalu vstupují do provozu i nové jednotky s přídavnými pantografy na střeše.
A proč mají nové jednotky kombinovaný přívod elektřiny? V blízké budoucnosti bude totiž prodloužena linka S3 z Harburgu (ze stanice Neugraben) dále západním směrem. Zde byla modernizována klasická železniční trať pro provoz jednotek S-Bahnu s tím, že byl zachován horní odběr proudu z troleje. Další novinkou bude v brzké době prodloužení linky S1 (respektive nová odbočka z této linky) na letiště, které dosud není spojeno kolejovou dopravou s centrem. Doprava na letiště je zatím zajišťována metrobusem od stanice metra a přímo linkou Airport Express od Hlavního nádraží.A proč mají nové jednotky kombinovaný přívod elektřiny? V blízké budoucnosti bude totiž prodloužena linka S3 z Harburgu (ze stanice Neugraben) dále západním směrem. Zde byla modernizována klasická železniční trať pro provoz jednotek S-Bahnu s tím, že byl zachován horní odběr proudu z troleje. Další novinkou bude v brzké době prodloužení linky S1 (respektive nová odbočka z této linky) na letiště, které dosud není spojeno kolejovou dopravou s centrem. Doprava na letiště je zatím zajišťována metrobusem od stanice metra a přímo linkou Airport Express od Hlavního nádraží.
Ale zpátky do historie. S-Bahn začal v Hamburku jezdit již v roce 1907, dalo-li se to tak tehdy nazvat. Právě tehdy začala éra elektrických vlaků v Hamburku. Skutečný rozvoj S-Bahnu začal po 2. světové válce a všechny tratě byly postupně přebudovány na systém bočního přívodu elektrického proudu. Nyní je síť S-Bahnu dlouhá 116 km, z toho 10 km je vedeno pod zemí. Podzemní úseky najdete nejen v centru Hamburku, ale i 3 stanice pod Harburgem - městečkem na levém břehu Labe, kam jezdí linky S3 a S31. Základní interval S-Bahnu je 10 minut, večer a o víkendu bývá prodloužen na 20 minut. Linky s...Ale zpátky do historie. S-Bahn začal v Hamburku jezdit již v roce 1907, dalo-li se to tak tehdy nazvat. Právě tehdy začala éra elektrických vlaků v Hamburku. Skutečný rozvoj S-Bahnu začal po 2. světové válce a všechny tratě byly postupně přebudovány na systém bočního přívodu elektrického proudu. Nyní je síť S-Bahnu dlouhá 116 km, z toho 10 km je vedeno pod zemí. Podzemní úseky najdete nejen v centru Hamburku, ale i 3 stanice pod Harburgem - městečkem na levém břehu Labe, kam jezdí linky S3 a S31. Základní interval S-Bahnu je 10 minut, večer a o víkendu bývá prodloužen na 20 minut. Linky s celotýdenním provozem jsou S1, S21 a S3. Linky S1 a S3 jezdí o víkendu i v noci - stejně jako metro. Linka S31 jezdí také celotýdenně, ovšem nikoli v celé trase - vykrývá zejména společný úsek v centru. Ostatní linky - S11 a S2 jezdí jen ve všední dny cca od 7 do 18 hodin také v intervalu 10 minut. Souhrnný interval na společných úsecích v centru (obě větve) je tedy 3-4 minuty ve všední den, 5-10 minut večer a o víkendu a 20 minut o víkendových nocích.
Do jisté míry autonomním systémem je železnice AKN. Jedná se o síť 3 linek A1, A2, A3 na severozápadním okraji Hamburku. Název dráhy i provozující společnosti vznikl z první trati Altona - Kaltenkirchen - Neumünster. Na železnici AKN jezdí dvouvozové motorové jednotky s vyšší úrovní podlahy, každý vůz se dvěma páry širokých dveří. Objevují se však i moderní nízkopodlažní dvouvozové jednotky. S červenobílými vlaky ladí i červené vybavení stanic a zastávek. Železnice AKN je plně integrována do systému HVV. Některé stanice procházejí rekonstrukcemi, někde došlo na území obce k zahloubení tratě,...Do jisté míry autonomním systémem je železnice AKN. Jedná se o síť 3 linek A1, A2, A3 na severozápadním okraji Hamburku. Název dráhy i provozující společnosti vznikl z první trati Altona - Kaltenkirchen - Neumünster. Na železnici AKN jezdí dvouvozové motorové jednotky s vyšší úrovní podlahy, každý vůz se dvěma páry širokých dveří. Objevují se však i moderní nízkopodlažní dvouvozové jednotky. S červenobílými vlaky ladí i červené vybavení stanic a zastávek. Železnice AKN je plně integrována do systému HVV. Některé stanice procházejí rekonstrukcemi, někde došlo na území obce k zahloubení tratě, aby železnice nebránila dalšímu rozvoji. Část motorových jednotek je vybavena elektromotory a sběracími lištami pro boční odběr elektřiny. To proto, aby mohly vlaky pokračovat v obdobích slabšího provozu po kolejích S-Bahnu až na Hlavní nádraží. V úseku Eidelstedt - Hauptbahnhof jezdí vlaky AKN na elektřinu pouze od pondělí do soboty a pouze večer cca od 20 hodin. V ostatních obdobích je pro cestu do centra Hamburku nutno přestoupit. Základní interval linek A1, A2 je 20 minut, linka A2 jezdí ve špičkách po 10 minutách. U linky A3 se intervaly pohybují různě od 20 do 60 minut.
Ostatní železniční linky jsou také částečně integrovány, regionální linky v okolí jsou označeny písmenem R a jezdí na nich klasické vlaky DB. Kromě Německých drah můžete na hlavním nádraží vidět ještě modré vlaky společnosti NOB mířící na sever (Veolia, dříve Connex) nebo modrožluté elektrické patrové jednotky Metronom jezdící do Brém a do Hannoveru. Občas sem zamíří i dánské vlaky v podobě motorových jednotek podobajících se červům.Ostatní železniční linky jsou také částečně integrovány, regionální linky v okolí jsou označeny písmenem R a jezdí na nich klasické vlaky DB. Kromě Německých drah můžete na hlavním nádraží vidět ještě modré vlaky společnosti NOB mířící na sever (Veolia, dříve Connex) nebo modrožluté elektrické patrové jednotky Metronom jezdící do Brém a do Hannoveru. Občas sem zamíří i dánské vlaky v podobě motorových jednotek podobajících se červům.
