Největší saské město s velmi rozsáhlým tramvajovým provozem a bohužel také klesajícím počtem obyvatel podniklo velký krok k nastartování pozitivní spirály atraktivní veřejné dopravy – v roce 2013 slavnostně otevřelo železniční tunel pod centrem města a povýšilo zdejší S-Bahn na úplně jinou úroveň. Vlakové metro, neboli podzemní úsek se 4 novými stanicemi se stal společným jmenovatelem regionálních vlakových linek i z okolních spolkových zemí Německa. Ani v ostatních druzích dopravy však Lipsko nezahálelo – moderní nové tramvaje i autobusy mají také jedno společné, a to výrobce – Lipsko se zamilovalo do polského Solarisu.

Téměř absolutní proměnou prošla v roce 2013 zdejší příměstská železnice. S-Bahn propojující dvě blízká města Lipsko a Halle se do té doby v samotném Lipsku kvůli geografii železniční sítě příliš neprosazoval. Obří projekt spočívající v podzemním propojení hlavního nádraží severně od centra a Bavorského nádraží na jihu vdechl nejen železnici, ale i centru města nový život. Ve společném částečně podzemním úseku se 4 podzemními a 1 povrchovou stanicí se nově sjíždí 6 linek, které spolu dávají dohromady luxusní interval 5 minut. Jednotlivé linky mají různou délku, některé, jako například S1, jsou...
Metro S aneb nový železniční tunel pod centrem města byl otevřen v roce 2013 a výrazně zrychlil dostupnost Lipska ze širokého okolí. Do společného dvoukolejného úseku se sjíždí celkem 6 linek v souhrnném intervalu 5 minut.
Asi nejpůsobivější ze 4 nových podzemních stanic pod centrem Lipska: Wilhelm-Leuschner-Platz. Každá stanice nového železničního tunelu má svoji osobitou architekturu. Nový tunel začíná na hlavním nádraží severně od centra a končí pod bývalým bavorským nádražím jižně od centra.
Podobně jako zevnitř, vypadá stanice Wilhelm-Leuschner-Platz i zvenku. Nechybí ani infotabule s aktuálními odjezdy spojů. Na této frekventované stanici lze přestoupit i na velkou část tramvajových linek.
S-Bahn Mitteldeutchland obsahuje 10 základních linek, které obsluhují nejen Lipsko a nedaleké Halle, ale také široké okolí zasahující i do okolních spolkových zemí. 6 linek se sjíždí v novém tunelu pod centrem Lipska.
Stanice Bayerischer Bahnhof je nejjižnější podzemní stanicí společného tunelu pod centrem Lipska a barevné ostění se při příjezdu soupravy působivě rozpohybuje. Nad podzemní stanicí leží zbytky původního koncového Bavorského nádraží.
Nejsevernější podzemní stanice městského tunelu pro S-Bahn je zavrtaná přímo pod původní obří halou lipského hlavového hlavního nádraží. Původní koleje slouží pro ostatní regionální a dálkové vlaky.
Vzorně opravená monumentální hala lipského hlavního nádraží v sobě obsahuje i několik pater obchodů a dalších služeb.
Nové jednopodlažní elektrické jednotky S-Bahnu se v městském tunelu sjíždějí do souhrnného intervalu 5 minut. Každá z hlavních linek má půlhodinový interval, přičemž délka jednotlivých souprav je proměnná – tří- až pětivozové jednotky se dají dále spřahovat.
Jediná čistě městská linka S-Bahnu je S1, která začíná uprostřed obřího sídliště na západě Lipska (zde v koncové stanici Miltitzer Allee) a končí na jihovýchodě. Její interval 30 minut však příliš městsky nevypadá. Okolní tramvaje a autobusy jezdí mnohem častěji.
Základní interval jednotlivých linek ve společném úseku je 30 minut, tunelem pod centrem Lipska jsou vedeny linky S1 až S6. Linka S5 je rozdělena ještě na expresní linku S5X. Z podzemních stanic se dostanete přímo do historického jádra Lipska nebo na jeho okraji můžete přestoupit na některou z tramvajových nebo autobusových linek. Každá nová stanice má svoji osobitou architekturu, asi nejpůsobivější stanicí je Wilhelm-Leuschner-Platz. Na hlavním nádraží je podzemní stanice umístěna v půdorysu původní obří haly nádraží, ale již zahloubena v podzemí. Večer se zde odehrávají také centrální...
Pod zbytky bývalého koncového nádraží Bayerischer Bahnhof jižně od centra Lipska najdete i stejnojmennou novou podzemní stanici S-Bahnu. I zde je mnoho možností, jak přestoupit na tramvaje či autobusy.
Severně od hlavního nádraží najdete zastávku Messe, kde zastavuje většina linek zdejšího S-Bahnu. S novým tunelem se kompletně obnovil i vozový park, původní dvoupatrové vozy tažené nebo tlačené lokomotivou byly nahrazeny těmito stříbrnými jednotkami Bombardier Talent 2.
Nové Talenty jsou tří-, čtyř- i pětivozové a bývají spřažené i do dvojic. Celkem je k dispozici 80 jednotek, z toho 51 jich zahajovalo nový průjezdný systém S-Bahnu v roce 2013, zbytek byl dodán po roce 2015.
Pod hlavním nádražím se v pozdních večerních hodinách odehrávají centrální přestupy mezi jednotlivými linkami – na jeden čas se v každém směru za sebou sjedou dva až tři vlaky různých linek a po dokončení vzájemného přestupu se zas postupně rozjíždějí.
Interiér částečně nízkopodlažních elektrických jednotek Talent 2 nabízí jak dostatek míst k sezení, tak i prostor pro kola či kočárky.
S-Bahn nezapomíná ani na děti, které mají v každém voze svůj malý oddíl s hravým stolkem i s barevnými potahy sedadel. Stolky u ostatních sedadel jsou polepeny mapou sítě S-Bahnu i s vyznačením turistických zajímavostí.
Zcela nový život vdechl lipskému S-Bahnu, který je mimochodem druhým nejrozsáhlejším systémem S-Bahn v Německu, nejen nový tunel, ale také zcela nová vozidla. Původní dvoupatrové soupravy tažené elektrickými lokomotivami byly nahrazeny svižnějšími jednopodlažními částečně nízkopodlažními jednotkami Bombardier Talent 2. V první vlně během zprovoznění nového tunelu vyjelo 51 souprav, poté bylo v letech 2015-6 dodáno ještě 29 dalších. Nyní se v celém systému pohybuje 80 tří-, čtyř i pětivozových souprav. V přepravních špičkách bývají soupravy spřažené do dvou. Na některé linky mimo vlastní...
Nejdelší 45 m dlouhá lipská tramvaj od Bombardieru před hlavním nádražím. V letech 2005-7 jich bylo dodáno 24 kusů, poté přišla ještě další dodávka devíti kusů v letech 2010-12. Potkáte je hlavně na linkách 11, 15 a 16.
Typická nízkopodlažní tramvaj NGT8 před budovou hlavního nádraží. V krátkém intervalu se zde proplétá většina tramvajových linek kromě žlutého svazku linek 2, 8 a 9, který je veden kolem centra od jihozápadu.
Zvláštností lipského tramvajového provozu jsou tyto dvoučlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje Leoliner, které byly vyráběny přímo zde v Lipsku v letech 2003-11 a dodány v počtu 50 kusů. Dnes jezdí buďto takto ve dvojicích na linkách 3, 7 a 11 a nebo samostatně na doplňkové polokružní lince 14.
Nejnovější krasavicí v řadách tramvajového parku LVB je tato polská tramvaj Solaris. Potkáte ji hlavně na linkách 4 a 10 a v provozu je už 10 kusů. Celkový kontrakt by měl obsáhnout až 41 vozidel. První svezlo cestující v červnu 2017.
Polská nízkopodlažní tramvaj Solaris má speciální design přesně na míru Lipsku, je dlouhá 38 metrů a měla by nahradit většinu dožívajících československých tramvají T4D.
Tramvaj Solaris má 3 články a 5 dvounápravových podvozků. Potkáte ji například zde na nově opravené trati v koncovém úseku linky 4 ve čtvrti Stötteritz na východě města.
Neobvyklý design nové polské tramvaje podtrhuje speciální osvětlení dveří, které svítí buďto červeně nebo zeleně podle aktuálního stavu otevření. Nad každými dveřmi se nachází plnobarevný displej, kde barva linky koresponduje s příslušností ke konkrétnímu barevnému svazku linek, podle čehož se pozná způsob jejich průjezdu centrem Lipska.
Spolu se zajímavě osvětleným interiérem nabízí nové polské tramvaje stejně jako zdejší autobusy také informace o aktuálních přestupech v následující zastávce, a to on-line. Ostatně společným jmenovatelem nových tramvají i autobusů je také výrobce – Solaris.
Vozovna Paunsdorf na východě města nabízí jak staré tramvaje T4D dodávané od roku 1994, tak i první lipské nízkopodlažní tramvaje NGT8, ale i svépomocí vyrobené Leolinery.
I když nová železnice pod centrem Lipska zamíchala přepravními proudy především při cestách z okolí města nebo jeho okrajových částí, páteří městské dopravy stále zůstávají tramvaje na velmi rozsáhlé síti obsluhující většinu důležitých míst v Lipsku. Své pevné místo tu stále mají legendární tramvaje T4D s modernějšími vlečnými vozy, které jsou postupně doplňovány moderními kloubovými tramvajemi s nízkou podlahou. Je zajímavé, že nástupci tramvají T4, tedy T6, už byly všechny vyřazeny. Po poslední dodatečné dodávce devíti nejdelších 12nápravových tramvají Bombardier XXL v letech 2010-12 se...
Za dvojicemi původních tramvají T4D najdete často na nejvytíženějších linkách tyto částečně nízkopodlažní vlečné vozy NB4 od Bombardieru, kterých jezdí v Lipsku celkem 43.
První dvanáctinápravová tramvaj XXL od Bombarieru z roku 2005 na konečné Markkleeberg-Ost, kde linka 11 zasahuje už za hranice Lipska a běžné jízdenky pro město zde již neplatí. Podobná místa jsou v Lipsku ještě dvě, a to na opačném konci linky 11 v městečku Schkeuditz a na severovýchodním konci linky 3 ve městečku Taucha. Všude mimo Lipsko se už o financování provozu i údržby tratí starají zdejší samosprávy.
Za 60 Euro si rádi poslechneme vaše originální výmluvy, aneb originální kampaň proti černým pasažérům v tramvajích.
Bývalá tramvajová vozovna Connewitz nyní slouží jako obratiště tramvajové linky 9, která musela být po rozhodnutí obce Markkleeberg zkrácena o příměstský úsek v roce 2015 poté, co už místí radní nechtěli přispívat na provoz ani údržbu tratí. Po zprovoznění železničního tunelu pod centrem Lipska se totiž většina místních cestujících přesunula do rychlejších vlaků.
Nově opravená a zatravněná trať poblíž autobusové garáže Lindenau. První lipské nízkopodlažní tramvaje NGT8 jezdí buďto sólo na méně vytížených linkách anebo spřažené s vlečnými vozy v počtu 56 kusů.
Nejstarší tramvaje T4D ještě zdaleka neřekly své poslední slovo, stále jich v ulicích Lipska potkáte přes stovku. Všechny postupně prošly modernizací a nejstarší dosud provozní byly vyrobeny již před 37 lety. Zde na konečné ve čtvrti Schönefeld, kde končí část spojů linky 1.
Část spojů linky 3 zajíždí až na konečnou Sommerfeld na východním okraji Lipska, kde jinak končí celá linka 7 a kde se nachází obří nákupní centrum.
Trojice tramvají T4D už tak často k vidění není. Zde je ukrytá ve vozovně Paunsdorf na východě města.
Nově opravená je také konečná stanice linek 10 a 16 Lössnitz na jižním okraji Lipska, kde najdete také jedno z poloopuštěných panelákových sídlišť.
Starší tramvaje včetně prvních nízkopodlažních jsou průběžně opravovány a modernizovány, v provozu jsou stále i tramvajové vleky zapřahované za staré T4D i za novější kloubové tramvaje NGT8. Opomenout nelze ani padesátku Leolinerů místní výroby. Bohužel nedávno přišly tramvaje v Lipsku o jednu příměstskou trať do západního Markkleebergu – místní radnice už nechtěla na tramvaj přispívat poté, co nový železniční tunel a rychlé vlakové spojení tamní tramvaj „vytunelovalo“. Jinak se ale Lipsko o své tramvajové tratě vzorně stará, na řadě míst jsou poměrně čerstvě zmodernizované úseky.
Zastávkový označník také využívá barevnosti jednotlivých svazků tramvajových linek (červená, žlutá, modrá). Zároveň zde najdete upozornění na nutnost nastupovat předními dveřmi kromě vybraných páteřních linek končících nulou.
Pro náhradní autobusovou dopravu za tramvajovou výluku na lince 15 si místní dopravce zapůjčil několik žlutých autobusů ze sousedního drážďanského dopravního podniku.
Hybridní kloubové autobusy Hess se přestěhovaly z linek 72 a 73 na páteřní jižní tangentu č. 60. Celkem jich lipský dopravce provozuje 10, k tomu má ještě tři kloubové hybridní Mercedesy.
Hybridní Hess na východní konečné linky 60 Lipsiusstrasse. Lipsko provozuje prostřednictvím svého podniku Leobus pouze 165 autobusů, na ostatních, převážně příměstských linkách v systému MDV operují soukromníci.
Flotilu cca 70 kloubových vozidel obohatilo v roce 2017 těchto 14 kloubových Solarisů nové generace, které mají navýšit kapacitu na stávajících linkách, kde jezdí vozy standardní délky. Lipsko tak pokračuje v novodobé tradici polských autobusů, kterých má ve svém parku už naprostou většinu.
Na okrajových linkách najdete buď midibusy nebo subdodavatele lipského dopravního koncernu. Díky velmi rozšířené tramvajové síti však celkově autobusy mnoho práce v Lipsku nemají.
Nová generace autobusů Solaris je už zastoupena 14 vozy i v Lipsku. Kupodivu je však zdejší dopravce koupil bez celovozové klimatizace. Stále častěji potkáte kloubové autobusy díky dodávce nových vozidel i na dalších linkách včetně severní páteřní tangenty č. 90.
V Lipsku nejběžnější typ autobusu – cca 50 kloubových a 50 standardních Solarisů tvoří soudobý standard zdejší MHD. Zde na konečné u vozovny Paunsdorf, kde končí část spojů páteřní linky 90.
Kloubový Solaris na páteřní lince 70 míří na jih k západnímu Markkleeberskému jezeru ve stopě zrušené tramvajové trati, kterou opustila linka 9 v roce 2015. Aspoň že přestup z tramvaje na autobus se v zastávce Connewitz, Kreuz, odehrává u téhož nástupiště.
I do Lipska už dorazily hrbaté autobusy SOR z českých Libchav. Provozuje je jeden ze soukromých dopravců na příměstských linkách. Některé příměstské linky jsou ukončeny až přímo u hlavního nádraží.
Autobusy jsou v Lipsku díky rozvinuté síti tramvají a nyní už i vlaků takovou popelkou, i když i zde najdeme několik páteřních linek s krátkým intervalem. Jsou to linky 60, 70, 80, 90 a dvojlinka 72+73. Na všech se postupně objevují kloubové autobusy, někde výhradně, někde ve smíšeném provozu se standardními vozy. V poslední době celkem monotónní obnova autobusů polskými Solarisy se v posledním roce dočkala alespoň mírné obměny v podobě 4. generace těchto polských strojů – park kloubových vozidel byl rozšířen o 14 nových Solarisů. Opomenout nelze také flotilu hybridních kloubových autobusů,...
Na břehu východního Markkleeberského jezera jižně od Lipska najdete tento zajímavý zastávkový přístřešek. Z Lipska sem míří také tramvaj 11, jejíž konečná zastávka se už nachází ve vnějším tarifním pásmu.
Poblíž hlavního vlakového nádraží vzniklo v rámci nové budovy s několikapatrovým parkovištěm také malé autobusové nádraží, odkud odjíždějí zejména zelené autobusy Flixbus, které jsou zejména svou cenou velkou konkurencí poměrně drahým německým drahám.