Druhé největší město Francie je zároveň městem asi nejdivočejším. Významný přístav a brána do Afriky i horké jižní slunce zřejmě dělají své. Každopádně i v Marseille došlo v poslední době k pokroku ve veřejné dopravě, byť možná ne tak radikálnímu. Vznikla třetí tramvajová linka, která se bude prodlužovat na obou koncích, přibyla nová stanice metra a narodily se páteřní autobusové linky navazující na metro se speciálním vozovým parkem i velkým podílem buspruhů. Výrazně se tím také zvýšil podíl kloubových autobusů. Chystá se také kompletní obměna vozů metra, ty původní jsou totiž z roku 1977. Ve starém přístavu cestu zkracuje krátká elektrická lodní linka a v ulicích města jezdí už 18 elektrobusů čtyř různých značek. Marseillská MHD už poněkolikáté v poslední době převlékla své autobusy, nejnověji je tu potkáte v oranžovobílé kombinaci.

Metro v Marseille má dvě linky M1 a M2. Síť, která se postupně rozrůstala od roku 1977, dostala v roce 2019 novou stanici Capitain Géze na severním konci druhé linky, kde bylo částečně využito trati k místnímu depu. Nad stanicí vyrostl moderní autobusový terminál včetně záchytného parkoviště. Nyní má marseillské metro 22 km a 29 stanic. V provozu jsou stále již 45leté pneumatikové soupravy z roku 1977, kterým už začíná zvonit hrana – během příštích pár let budou kompletně nahrazeny 38 čtyřvozovými soupravami podobného vzhledu od Alstomu. V plánu je v delším horizontu prodloužit druhou linku...
Nejnovějším přírůstkem sítě metra je nová severní konečná stanice Géze na lince M2, kde se zároveň poblíž nachází i depo. Využito tak bylo části stávajících manipulačních kolejí. Nová stanice byla otevřena v roce 2019. V roce 2025 odtud budou jezdit i tramvaje směrem do centra.
Nejnovější stanice Capitain Géze z roku 2019, kde končí druhá linka metra. V plánech na další rozvoj je prodloužení o 5 stanic na opačném konci do hustě osídleného předměstí, protože dnes zde metro končí relativně brzy na okraji centra.
Vjezd do autobusového terminálu, který je hned nad nástupištěm nejnovější stanice Géze na severu města. Nově zde na metro navazuje také páteřní autobusová linka B2 mířící dál na sever do zdejších sídlišť a k velké nemocnici. V budoucnu by ji měla nahradit tramvaj, která do tohoto terminálu dojede od jihu již za pár let a její další prodloužení na sever je plánováno v další etapě.
Severní povrchová konečná stanice metra M1 La Rose. Všech 36 čtyřvozových souprav metra je z roku 1977, před 15 lety byly všechny modernizovány, nicméně jejich i prodloužená životnost pomalu končí a aktuálně byly vyrobeny v Alstomu první jejich nástupci, kteří by měli začít jezdit postupně od roku 2023. Celkem má být pořízeno 38 jednotek.
Jižní konečná linky metra M2, která je také nadzemní. V plánech na další rozvoj je prodloužení dál na východ. Již nyní se zde ale staví prodloužení tramvajové linky T3, která bude metro křížit v severojižním směru a vedle stanice metra zde vznikne nová tramvajová vozovna a nad ní velké záchytné parkoviště pro 600 aut.
Informační „teploměr“ s trasou první linky metra, kde jsou vyznačeny také přestupy na tramvaje. Poměrně kvalitní informační systém kontrastuje s celkovou zanedbaností prostor metra, často pobíhajícími hlodavci a přítomností nejrůznějších živlů, pro které nejsou nestřežené turnikety žádná bariéra.
Vlídný a pohodlný interiér 45 let starých souprav metra, které budou již za pár let kompletně nahrazeny novými podobnými od Alstomu. Zhruba před 15 lety prošly všechny vozy metra modernizací.
Jedna z nejvytíženějších stanic Vieux-Port v blízkosti starého přístavu s vysokou koncentrací lidí ve dne i v noci má na rozdíl od většiny typizovaných stanic pestrou výzdobu včetně funkčního akvária.
Tramvajová síť znovuzrozená v roce 2007 má už tři linky – nejnovější úsek vedený z centra na jih Římskou ulicí byl zprovozněn v roce 2015. Tato třetí linka vede v centru souběžně s linkou k místnímu novému přístavu. Na novém úseku vzniklo 5 nových zastávek a konečnou je stanice Castellane u velké kruhové křižovatky. Již nyní se staví prodloužení této linky oběma směry. Na severu bude tramvaj v roce 2025 prodloužena o 3 zastávky k nynější konečné stanici metra M2 Géze. Na jihu vznikne ke stejnému termínu 9 nových zastávek včetně křížení s konečnou stanicí metra M2, kde bude nová vozovna a...
V roce 2015 přibyla k dvěma tramvajovým linkám třetí, která končí zde na náměstí Castellane na jihu centra. V poměrně úzké Římské ulici vzniklo 5 nových zastávek a ulice byla výrazně zklidněna od hustého automobilového provozu.
Aktuální konečná nejnovější tramvajové linky T3. Dál za náměstí Castellane zatím koleje nevedou, už se ale staví prodloužení o 9 zastávek dál. Cestou trasa překříží linku metra M2 a vznikne tady také vozovna pro 15 nových tramvají CAF, které budou velmi podobné těm současným od Bombardieru. Hotovo by mělo být v roce 2025.
Tramvaj Bombardier na Veronském náměstí na lince T2. Ta jezdí ve všední dny každých 5 minut. K původním 26 tramvajím bylo pro novou linku T3 pořízeno v roce 2014 šest dalších.
Marseillský interiér místních tramvají. Podobně budou vypadat i nové tramvaje, které pro prodlouženou linku T3 vyrobí španělský CAF.
Podzemní konečná linky T1 Noailles pod centrem města. Tato linka využívá původního jednokolejného tunelu jediné přeživší linky 68. Marseille byla jedním z mála francouzským měst, kde se tramvaje nepodařilo ve 20. století zcela zrušit.
Výjezd z krátkého historického tunelu, který původně využívala jediná tramvajová linka 68. Dnes tudy jezdí linka T1 každých 6-7 minut.
Tramvaje se v centru proplétají úzkými ulicemi a obdivovat z nich lze četné historické památky, jak například zde u zastávky Longchamp. Velkolepé plány na prodloužení stávající krátké linky T3 mají rozšířit zdejší síť o úctyhodných 14 km.
Poblíž východního konce linky T1 je moderní vozovna. Další zázemí se staví poblíž stanice metra Dromel, kudy povede prodloužená linka T3. A přímo nad vozovnou bude velké záchytné parkoviště pro 600 aut.
Východní konečná nejdelší linky T1 Les Caillols. Na druhém konci se staví prodloužení severním směrem o 3 zastávky k metru Géze.
Pro novou linku T3 bylo pořízeno v roce 2014 šest dalších sedmičlánkových tramvají od Bombardieru, nyní jich je celkem 32. A pro další velké prodloužení linky T3 je objednáno 15 nových sedmičlánkových tramvají téměř totožného vzhledu o délce 42 metrů, které ale vyrobí španělský CAF. A v plánu je prodlužovat tuto linku dále oběma směry, s čímž souvisí i možná opce na nákup dalších tramvají. Tramvajové linky T1 a T3 mají ve všední dny interval 6-7 minut, linka T2 jezdí po 5 minutách. Jak funguje proklad linek T2 a T3 ve společném úseku, si asi odpovíte sami.
Poblíž západní konečné linek T1 a T3 u nového přístavu rychle roste nová zástavba. A v roce 2025 odtud budou tramvaje pokračovat dál na sever k nejnovější konečné stanici metra M2 Géze. A v další etapě by měly tramvaje dojet až do předměstí Castellane u vyhledávaného mořského pobřeží.
V autobusové dopravě došlo k výrazné změně v podobě zavedení páteřních linek vyšší kvality označených písmenem B, které v krátkých intervalech navazují na metro. Jednou z nich je linka 3, která se skládá ze dvou samostatných linek B3A a B3B navazujících na stanice metra M1 v severovýchodní části trasy.
Páteřní linky B často využívají buspruhy nebo dokonce samostatné autobusové silnice. Intervaly ve špičkách jsou 6-8 minut, mimo špičky 8-10 minut. Na těchto linkách jezdí růžové autobusy Mercedes-Benz Citaro, kterých je pro ně vyčleněno celkem 67.
Páteřní linka B3A stejně jako její kratší sestra B3B využívají ve velké části trasy samostatně zbudované silnice, na zastávkách jsou poskytovány informace v reálném čase a obě linky jezdí ve špičkách každých 8 minut. Obě krátké linky obsluhují především univerzitní kampusy na severovýchodě města. Jedna linka má jízdní dobu 7 minut, druhá pouze 6.
Už 5 let spojuje jižní okraj centra s velkým univerzitním areálem Luminy v kopcích jižně od Marseille páteřní linka B1, pro kterou byly v celé délce vyhrazeny speciální pruhy na silnicích, zde na jihu pro ně byla dokonce vybudována zvláštní silnice. Tato linka ujede trasu za 22 minut a ve špičkách jezdí po 6 minutách.
Place de Castellane, kde začíná páteřní linka B1, a kde zatím končí tramvaj T3 od centra. Tramvaj odtud bude pokračovat dál na jihovýchod, přestoupit se tu dá také na metro. Už odtud jezdí autobusy na jih v samostatných pruzích. Zachycené starší Citaro na sobě má předchozí marseillský nátěr dopravního podniku RTM ve formě fólií v barvě modré metalízy.
V autobusové dopravě nastaly od poslední návštěvy zásadní změny. Vznikla síť páteřních linek vyšší kvality, které jsou označeny písmenem B. Jedná se o speciální linky s krátkým intervalem (ve špičkách 6-8 minut, mimo špičky 8-10 minut), které mají ve většině trasy vyhrazené jízdní pruhy nebo dokonce speciální silnice, a kde jezdí kloubové autobusy v růžovém nátěru. Nutno podotknout, že kloubové autobusy tu ještě před 10 lety vůbec nejezdily. Nové linky v prvních dvou lokalitách na severovýchodě a severu (B2 a B3A+B3B) byly otevřeny v roce 2014, poslední linka B1 na jihu do velkého kampusu...
Na opačném konci města navazuje na metro M2 páteřní autobusová linka B2 v novém terminálu Géze. Jedná se o nejdelší z páteřních linek B – jízdní doba se blíží 40 minutám a linka rozváží cestující od metra do vzdáleného kopcovitého předměstí na severu, kde je i velká nemocnice. Celkem je pro tyto linky vyčleněno 67 růžových kloubových Mercedesů z let 2013-8.
Trasa dlouhé severní páteřní autobusové linky B2 a letní intervaly. Během školního roku jezdí ve špičkách každých 6-8 minut.
Růžové kloubové autobusy jezdí také na dalších vytížených autobusových linkách. Jednou z nich je třeba 19 spojující metro s plážemi na jihozápadě města. A pro tuto linku jsou autobusy speciálně polepeny a označeny. Během letní sezóny jsou na hlavních nástupních zastávkách této linky vymezené nástupní koridory fyzickými zábranami.
Marseille se vymyká běžné praxi francouzských měst – kupuje především autobusy Mercedes-Benz. Tato starší Citara mají ještě předchozí městský nátěr / polep. Oblíbená linka 83 kopíruje členité mořské pobřeží od jihu až do historického centra. Citar standardní délky tu jezdí kolem 400.
Kostel na nejvyšším bodě historického centra, který je ikonou Marseille, můžete navštívit pohodlně a bez fyzické námahy díky midibusové lince 60, která začíná ve starém přístavu. Toto je aktuální nátěr autobusů místní MHD. Jedná se již o druhou změnu vzhledu za posledních 10 let.
I na jih Francie už dorazily elektrobusy. Potkáte je hlavně na linkách 42 a 81 v centru a jezdí jich tu už skoro 20. Nejstarších 5 je z roku 2016 značky Irizar. Během let 2021-2 dorazilo dalších 12, po třech od značek Irizar, Heuliez, Mercedes-Benz a Volvo.
Jedno ze tří zbrusu nových elektrických Citar od Mercedesu na lince 81, která vede centrem až k mořskému pobřeží poblíž starého přístavu.
Před hlavním vlakovým nádražím Saint Charles pózují midibusy Heuliez, kterých místní dopravní podnik RTM pořídil v roce 2019 celkem 73.
Nejnovějšími přírůstky v kategorii standardních naftových autobusů jsou tyto hybridní Mercedesy z roku 2020, kdy jich bylo zakoupeno 79.
Typický autobusový označník MHD, na kterém jsou využity všechny 4 jeho strany a ještě se kromě jízdních řádů vejdou i praktické mapky jednotlivých hlavních linek.
Typická marseillská zastávka na pobřežní silnici lemující členité mořské pobřeží z centra na jih. Kromě základní linky 83 tu jezdí ještě noční, nebo spíše večerní 583 a také školní S7. V pozadí je ostrov If známý svou pevností z románu Hrabě Monte Christo, kam míří také jedna z pravidelných lodních linek.
Městský dopravce RTM provozuje celkem cca 120 autobusových linek s cca šesti stovkami autobusů. Kromě toho také zajišťuje některé linky v rámci metropolitního regionu nebo třeba speciální linku z hlavního nádraží na letiště, která jezdí s meziměstskými autobusy každých 10 minut. Základem jsou kloubové autobusy Mercedes-Benz Citaro v růžové barvě, kterých je 93. 67 z nich jezdí na linkách B, ostatní na linkách 35, 38, 70 a v letní sezoně také na plážové lince 19 se speciálními polepy. Ostatní autobusy jsou standardní délky nebo kratší. U dvanáctimetrových autobusů už tradičně vévodí Citara od...
Od roku 2005 funguje hned vedle vlakového nádraží Saint-Charles toto nové autobusové nádraží, odkud odjíždějí příměstské, regionální i dálkové autobusy. Příměstské spoje jsou tu označeny logem Le Car (obdoba městských Le Bus), regionální linky do širšího okolí mají značku regionálního systému Zou!
Modernizovaná podoba historického hlavového nádraží Saint-Charles, které leží vyvýšené nad centrem města. Odtud se díky rychlovlakům TGV dostanete do Paříže za necelé 3 hodiny.
Z Marseille odjíždějí také regionální vlaky do širokého okolí, nejčastěji v podobě patrových elektrických jednotek. Dostanete se odtud až třeba do Nice, Avignonu nebo Montpellieru.
Pod značkou Le Car jezdí příměstské autobusy v rámci velké marseillské aglomerace. Speciální linkou je číslo 91 spojující nádraží Saint-Charles s místním letištěm v intervalu 10 minut.
Ze starého přístavu vyjíždějí v letní sezoně dvě lodní linky pod značkou La Navette na severní a jižní okraj Marseille. Předplatitelé MHD je mohou použít zdarma. Kapacita lodi je 123 cestujících.
Ze starého přístavu vyplouvá pod značkou Le Bateau také lodní linka na vzdálenější ostrovy Frioul včetně legendárního ostrova If s pevností známou z románu Hrabě Monte Christo. A ještě jedna vodní linka tu je – jmenuje se Ferry Boat a v desetiminutovém intervalu zkracuje cestu z jižního na severní okraj starého přístavu. Jízdné malou elektrickou lodí je půl eura.