Paříž (duben 2004)

Hlavní město země s odvážným přístupem k experimentům v oblasti hromadné dopravy. Páteřním prvkem městské dopravy je samozřejmě metro. Do vzdálenějších čtvrtí Paříže se lze dostat poněkud rychlejším vlakem RER, jakousi příměstskou železnicí. Síť metra překrývají i v centru autobusové linky, protože pařížské metro bezbariérové rozhodně není, na rozdíl od novějších Renaultů. Doplňkem sítě MHD jsou také 2 tangenciální tramvajové linky, k nimž v krátké době přibude třetí.

Klasický secesní vchod do metra, jak ho zná celý svět.
Metro a jeho starodávné stanice utvářejí kolorit města. Pokud je člověk ochoten překonat pár schodů (někdy i trochu více), metrem se v centru Paříže dostane opravdu odkudkoli kamkoli. Pokud nechce absolvovat sestup dolů nebo výstup nahoru skrz přísné turnikety, vždy má po ruce některou z autobusových linek. Přestože je síť metra složitá a hustá i pro otrlé jedince, díky vynikajícímu informačnímu a orientačnímu systému se ve spleti dlouhých úzkých chodeb a strmých schodišť ztratit nedá. Jen někdy trochu déle trvá, než člověk najde tu nejkratší cestu ke svému cíli. Turnikety jsou sice bytelné,...
Lanová dráha na jediný pařížský kopec Montmartre.
Detail podvozku na pneumatikách na lince 1. Velká akcelerace i zápach.
Do autobusů se sice nastupuje předními dveřmi, ale s kontrolou jízdenek to řidiči opravdu nepřehánějí. Raději se usmějí a pozdraví. Jaká je platební morálka Pařížanů těžko odhadovat. Díky turniketům je metro zcela zapovězeno matkám s kočárky nebo invalidům. I turisté s objemnými zavazadly mnohdy uvíznou. Stanice metra jsou velmi rozmanité a linky se dají rozdělit na dvě skupiny. Metro na pneumatikách a klasické metro na ocelových kolech. Rozdíl je poznat ihned. Metro na pneumatikách je již z dálky cítit i slyšet. Dojmy z jízdy starších linek jsou rozpačité, na nových linkách jen příjemné....
Tento autobus vás odveze z centra Paříže na vzdálené letiště Orly.
Podobně jako v Londýně lze nastupovat pouze předními dveřmi, ale díky přiměřené poptávce to problémy nevyvolává.
Některé linky jsou ukončeny pojížděnou smyčkou a prakticky na každé lince jsou soupravy odstavovány přímo ve stanicích, někdy i v předposledních. Občas lze vidět na nástupišti přímo prohlížecí jámu pro údržbu odstavených vlaků. Pro klasické vozy metra je typické mechanické otevírání dveří páčkou, všudypřítomná sedadla, umístěná i v prostoru dveří, takže nastoupit rovná se někdy přesvědčit sedícího, aby vstal. Všechny staré stanice vypadají téměř stejně: úzká postranní nástupiště pod klenutým bílým vykachlíkovaným stropem a ozdobné rámy, do kterých se vylepují billboardy. Nové stanice...
Klasická souprava, nejhojnější typ metra v Paříži, umí jezdit i pod širým nebem.
Sedaček co nejvíce, sedět se dá i ve dveřích.
V některých částech města jsou i jednosměrné stanice, pokud jsou tunely vedeny v odlišných výškách nebo když je linka polookružní. K metru patří i mnoho žebrajících lidí, i když někdy jsou velmi hudebně nadaní, což zpříjemní nekonečné putování při častých přestupech, protože bez přestupování se opravdu daleko dojet nedá. Paříž se obává teroristického útoku, proto byly všechny odpadkové koše uzamčeny a nahrazeny mělkými papírovými krabicemi. Reklamní kampaní jsou cestující například nabádáni, aby si více všímali odezřelých předmětů nebo nenechávali nikde bez dozoru svá zavazadla. Také...
Automatická linka 14 a její ochranné stěny proti pádu osob do kolejiště.
Linka 1 míří na pneumatikách do administrativní a komerční čtvrti La Défense.
Provoz metra končí kolem jedné hodiny a začíná zhruba v půl šesté ráno. Oproti českým poměrům jsou asi tak o hodinu později posunuty i přepravní špičky. Metro na pneumatikách jezdí na 5 linkách, zbytek je klasický. Na linkách 1, 7bis a 14 jezdí novější průchozí soupravy (linka 14 bez strojvedoucích), několik linek je obsluhováno vozy s šestiúhelníkovým profilem, ostatní linky jsou obsazeny klasickými vagony. Zajímavostí jsou linky metra 3bis a 7bis. Jde o jakési doplňky linek 3 a 7. Jde spíše o tratě spojovací s malou kapacitou, tedy krátkými soupravami i malým zájmem cestujících. Linka 7bis...
Moderní soupravy na automatické lince 14 jsou volně průchozí a ohebné.
Vozy šestiúhelníkového profilu jsou mezistupněm mezi klasickými vozy a průchozími housenkami.
Příměstské vlakové jednotky RER bývají většinou ve dvoupodlažním provedení s neobvykle širokými dveřmi a všudypřítomnými sedadly. Autobusový park pařížského RATP je celkem fádní. Skládá se většinou z různých modifikací u nás dobře známého autobusu Renault Agora. Standardní citybusy jsou dvoudveřové, kloubové třídveřové. I když je velká část pařížských ulic vydlážděna, autobusy a cestující v nich tím na rozdíl od českých měst nijak netrpí, protože nerovnosti na vozovce zde k vidění moc nejsou. Autobusy jsou vybaveny pouze vnitřními digitálními panely, vnější orientace jsou klasické...
Nezvykle široké dveře a nezvykle nízko zasazená okna vozu městské železnice RER.
I ve vlacích RER si lze sednout téměř kamkoli.
Zastávkové označníky jsou skromnějšího vzhledu, jízdní řády obsahují pouze intervaly a polohy prvních a posledních spojů už možná proto, že přesný jízdní řád se v hustém pařížském provozu i přes mnoho BUS pruhů dodržet nedá. Jízdní řády jsou spíše zaměřeny na perfektní vykreslení trasy linky s plánkem a důležitými přestupy. Vnitřní digitální panel ve vozidle informuje mimo jiné o aktuální době jízdy do významných zastávek linky. Většina autobusů má plynový pohon, midibusy, provozované na lince 88 přes křivolaký Montmartre, jsou poháněny akumulátory. Většina zastávek je vybavena digitálním...
Nejrozšířenější typ autobusu v Paříži v kloubové verzi. Registrační značka se shoduje s evidenčním číslem vozu.
Elektrobus na turisty velmi oblíbené lince 88 se prodírá strmými a úzkými uličkami Montmartru.
Ještě několik poznámek k tramvajovému provozu. Na okrajích pařížského centra jezdí 2 linky, nově vybudované s tangenciálním významem propojení zdejších lokálních center. Jsou označeny T1 a T2 a svézt se můžeme tříčlánkovými nízkopodlažními vozy, nápadně připomínajícími Kotasovu RT6 N1. Díky krátkým intervalům jsou tramvaje velmi oblíbené. Linka T2 se nedávno dočkala drobného prodloužení s netradiční architekturou trati a zastávek. Na jižním okraji centra za mohutné informační kampaně připravují stavbu třetí tramvajové tangenciální linky, která by měla být pojata více v přírodním stylu (zeleň,...
Standardní vybavení pařížských zastávek. Dočkáme se i u nás?
Nový úsek prodloužené linky T2 v mírně přírodním stylu.
Linka T2 je díky krátkému intervalu a nízkopodlažním tramvajím hojně využívána.