Pařížské tramvaje se od poslední návštěvy skoro neuvěřitelně rozrostly. Koleje najdete i velmi daleko od samotné Paříže, jednotlivé linky nejsou zpravidla propojeny a udržují si vlastní vozový park. Většinou se svezete různými modifikacemi úspěšné francouzské tramvaje Alstom Citadis, ovšem s různým provedením čel, různým počtem článků i různou barevností a uspořádáním interiéru. Ve dvou případech můžete vyzkoušet netradiční experiment v podobě tramvaje na pneumatikách. Další plány na rozvoj tramvajové sítě v husté pařížské aglomeraci (ale již nikoli v jejím centru) jsou neméně smělé.

T1

Od roku 2012 je západní konec první novodobé pařížské tramvaje T1 zde, u konečné stanice metra M13. Postupně se na tuto linku, otevřenou v roce 1992, přesunuly všechny vozy typu TSF, ze kterých konstrukčně vzešly i české, nepříliš úspěšné tramvaje RT6N1.
První linka pařížských novodobých tramvají obsluhuje již od roku 1992 předměstí severně od Paříže. Za posledních pár let byla prodloužena na obou koncích, kde navazuje buďto na metro nebo na síť příměstské železnice RER. Jezdí zde stále původní tříčlánkové tramvaje TFS s otočnými podvozky v krajních článcích. Tramvaj se klikatí hustou zástavbou i projíždí poměrně zelené oblasti spojující jednotlivá předměstí. Poměrně malá kapacita a rostoucí poptávka snižuje nabízený komfort, ale i cestovní rychlost. Na linku T1 nově navazují tramvajové linky T5 a T8. Posledním novým úsekem bylo prodloužení...
Od roku 2014 křižuje linku T1 u vlakového nádraží ve čtvrti Saint Denis nejnovější linka T8. Linka T1 zde původně měla konečnou, v roce 2012 se ale rozrostla západním směrem. Dnes je z této zastávky na mostě významný přestupní uzel.
Východní konec linky T1 u nádraží RER Noisy le Sec. Sem se první nová pařížská tramvaj rozrostla v roce 2003. Těsně před konečnou křižují tramvajové koleje kruhovou křžovatku, podobně jako na jiných místech je tramvaj upřednostněna díky semaforům.

T2

Druhou v pořadí se v roce 1997 stala linka T2, využívající z velké části původní železniční trať mezi stanicemi La Défense a Issy Val-de-Seine. V roce 2012 došlo k prodloužení západním směrem do poměrně vzdáleného předměstí Paříže. Rostoucí poptávka si vynutila provoz tramvají Alstom Citadis spřažených do dvojic.
Západní linka, která z velké části využívá původní železniční trať podél řeky Seiny, se naposledy rozrostla v roce 2012 západně od původní podzemní konečné pod administrativní čtvrtí La Défense. Linka T2 nově míří až do čtvrtého tarifního pásma pařížského dopravního systému a i zde má obrovský úspěch. Dvojité soupravy pětičlánkových tramvají Alstom i zde lákají stále více místních obyvatel - na nové západní konečné na ně také navazují místní autobusové linky. Nový úsek trati je vzorně zatravněn a i její okolí oplývá příkladnou uliční architekturou a "zeleným" využitím veřejného...
Stejně jako všechny ostatní tramvajové linky, je i T2 na nové stanici Pont de Bezons ukončena kolejovým přejezdem. Vznikl zde rušný přestupní bod na lokální autobusové linky. Nový úsek vyniká vzornou zahradní architekturou tramvajového tělesa a jeho okolí.

T3

Nejvíce městská ze všech novodobých pařížských tramvají je linka T3. Z velké části využívá okružní městský bulvár, který díky vzorné práci s veřejným prostorem zklidnila i oživila zároveň. Dnes má již tato linka celkem 22 km a je rozdělena do dvou částí - T3a a T3b. Jezdí na ní širší a delší soupravy než jinde.
Linka "maršálů", pohybující se od roku 2006 v jižní části Paříže po městském okružním bulváru, byla v roce 2012 velmi výrazně prodloužena severním směrem. Její jižní varianta 3a je ukončena u stanice metra 1 Porte de Vincennes a přes ulici začíná její dvojče pod názvem 3b (obě linky jsou kolejově propojeny, ale tato spojka se běžně nevyužívá). Linka 3b pokračuje v kroužení kolem Paříže dále na sever a stáčí se západním směrem ke stanicím metra severně od Paříže. V severní části trasy jsou i zajímavá stoupání a klikatící se trať je vždy obklopena zelení, ať už formou stromů nebo...
Některé zastávky na novém úseku linky T3b jsou ztvárněny poněkud netradičně. Například tyto přístřešky na přestupní zastávce Porte de la Villette, obsahují některé automobilové prvky.
Jedna z mnoha možností přestupu nejen na metro, ale i autobusové linky - zastávka Porte de la Villette na lince T3b.
Severozápadní konečná linky T3b Porte de la Chapelle s návazností na metro M12 funguje od roku 2012. Na kolejovém přejezdu se obracejí sedmičlánkové tramvaje Alstom Citadis. A plánuje se další prodloužení západním směrem.
Jeden ze zelených úseků linky T3b poblíž polookružní linky metra M7b v poměrně kopcovité východní části Paříže. Interiér tramvají na lince T3 se pestrobarevný - každý článek má jinou barvu.
Okružní městský bulvár se podařilo díky tramvaji T3 výrazně zklidnit a vrátit veřejný prostor chodcům i cyklistům. Díky zatravnění trati přibylo také zeleně.
Zde, u stanice metra Porte de Vincennes, je linka T3 rozdělena silniční výpadovkou na dvě části - T3a a T3b. Rozdělení již tak dlouhé linky ale pomáhá udržovat poměrně pravidelný provoz. I když jsou obě části linky T3 kolejově propojené, s cestujícími se skrz nejezdí.

T4

Pařížská vlakotramvaj T4 začíná i končí u stanic příměstské železnice RER a provozují ji francouzské státní dráhy SNCF s vozidly Siemens Avanto. Linka je v provozu od roku 2006 a chystá se její rozvětvení.
Modrá vlakotramvaj Siemens Avanto, provozovaná od roku 2006 státními drahami SNCF, se ostatním tramvajím vymyká a zatím je její trasa vedená po bývalé železniční trati, spojující dvě radiální železniční tratě s hustým provozem příměstských vlaků RER stabilní. Použitá vozidla jsou také nasazována i na krátké lince daleko na východě metropolitního regionu. V současné době se připravuje na rok 2017 zprovoznění odbočky z linky T4 východním směrem zhruba v polovině její dnešní trasy.
Linka T4 využívá bývalé železniční trati procházející nízkou zástavbou východně od Paříže. Krátký interval, moderní vozidla i poměrně vysoká cestovní rychlost vrátily této dopravní tepně život. Samozřejmostí je preference na světelných křižovatkách, i když k plynulému průjezdu bez nutnosti zpomalení má tento systém na některých místech daleko.

T5

Ve stanici Marché de Saint Denis navazuje na linku T1 pozoruhodná tramvaj T5 s jednou kolejnicí a podvozky na pneumatikách. Systém Translohr je provozně úspěšnější než jeho předchůdce fungující například ve městě Nancy, ale ve srovnání s klasickou tramvají je jízda po betonové vozovce výrazně neklidnější.
První a jedna ze dvou linek s netradičním řešením tramvaje na pneumatikách. Zprovozněna v roce 2013. Linka T5 navazuje na úspěšnou severní tangentu T1 a míří dál na sever. Místo dvou kolejnic používají zdejší vozidla kolejnici jedinou a hnané podvozky s pneumatikami jsou umístěny v přechodech mezi jednotlivými články. Směrově je tedy tato tramvaj na pneumatikách vedena pomocí dvou šikmých kol objímajících střední kolejnici systémem Translohr. Předností je větší akcelerace oproti klasické tramvaji a možnost prudších podélných sklonů (zde ale nevyužito). Velkou nevýhodou je neklidná jízda po...
Linka T5, mířící od roku 2013 do sídlišť na severu Paříže, nemá po cestě (kromě poměrně prudkých oblouků) přiliš možností jak využít své přednosti - například prudké stoupání. Kapacita třívozových jednotek, které mají navíc poměrně stísněný interiér, se zde začíná jevit jako nedostatečná.
Tramvaj na pneumatikách poblíž konečné linky T5 u stanice RER Garges-Sarcelles, která právě prochází rekonstrukcí. Odvalování pneumatik ve stále stejné stopě klade velké nároky na kvalitu betonové vozovky i její údržbu. Bohužel i sebekvalitnější vozovka nemůže zajistit stejně klidnou jízdu jako po klasických kolejích.
Takto je ukončena linka T5 v severovýchodním předměstí Garges-Sarcelles. Systém Translohr používá kolejnici uprostřed jízdní dráhy ke směrovému vedení vozidla díky dvěma ocelovým kolům, která šikmo obepínají tuto kolejnici. Ostatní síly jsou přenášeny přes pneumatiky.

T6

Linka T6, zprovozněná teprve v závěru roku 2014, využívá stejný systém Translohr jako linka T5. Jen vozidla jsou přibližně dvakrát delší. Zde detail kolejové výhybky na konečné zastávce Chatillon-Montrouge u stejnojmenné konečné stanice metra M13.
Další linka tramvaje na pneumatikách, která byla zprovozněna na konci roku 2014, leží jižně od Paříže, kde navazuje na linku metra M13. Na rozdíl od severní kolegyně T5 zde jezdí kapacitnější šestičlánková, opět obousměrná vozidla Translohr s podvozky v předělech mezi jednotlivými články. Na konečných a někde i v průběhu trasy jsou instalovány výhybky pro přechod z jedné koleje na druhou. Linka T6 míří rozvolněnější zástavbou mírně kopcovitým terénem. Ze současné konečné zastávky se staví prodloužení ke stanicím železnice RER, přičemž v tomto úseku čeká na tyto zvláštní tramvaje poměrně...
Interiér šestičlánkové tramvaje na pneumatikách od firmy Translohr pro linku T6. Za stísněnost a omezenou kapacitu mohou především podvozky v kloubech mezi jednotlivými články.
Širá trať linky T6 prochází kombinovanou, nepříliš hustou zástavbou a míří od konečné metra M13 dál na jihozápad. Je zde ale možné využít lepší akcelerace díky podvozkům na pneumatikách - na trase se nachází několik prudších stoupání.
I v obloucích je tramvaj na pneumatikách oproti klasické tramvaji s pevnými podvozky o něco výhodnější. S omezenou rychlostí se ale setkáte i na lince T6. I když se jedná o půl roku starou trať, chod tramvaje je oproti klasickému systému výrazně neklidnější.
I na trase linky T6 si můžete přestoupit pohodlně na autobus.
Jednotný mobiliář tramvajových zastávek v přístřešku ukrývá všechny potřebné informace i automat na jízdenky. Bohužel občas, zejména v okrajových sídlištích, neodolá zastávkové zařízení vandalismu.
Z dočasné konečné linky T6 Robert Wagner se již brzy tramvaje na pneumatikách rozjedou prudce z kopce do tunelu, kterým podjedou hned dvě příměstské železniční tratě. Na linky RER a Transilien pak budou tramvaje navazovat.

T7

Od roku 2013 se dá dostat z letitě Orly jižně od Paříže také tramvají. Linka T7 podjíždí letištní terminál a pokračuje severním směrem vstříc konečné stanici metra M7.
Další, již klasická tramvaj, vyrostla v roce 2013 také jižně od Paříže. Navazuje na linku metra M7 a vede pod letištěm Orly k autobusovému terminálu v polích. Poblíž této konečné si můžete prohlédnout památku na éru nadzvukového létání - zakonzervované letadlo Concorde. Linka T7 tak rozšířila možnosti, jak se dostat z letiště Orly do centra, i když nejrychlejší je to stále automatickým vlakem OrlyVAL s přestupem na linku B příměstské železnice RER. Na lince T7 jezdí klasické pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis. Na rok 2018 se chystá prodloužení jižním směrem ke stanici RER Juvisy.
Na jižní konečné linky T7 dělá společnost pětičlánkovým Alstomům také vyřazené nadzvukové letadlo Concorde. I odtud se již plánuje prodloužení tramvaje dál na jih ke stanici RER.

T8

Zatravněné tratě potřebují vláhu. Zavlažovacímu zařízení neuniknou ani tramvaje na konečné nejnovější linky T8, která byla zprovozněna v prosinci 2014. Kousek odtud křižuje linka T8 nejstarší tramvajovou linku T1.
Dosud poslední linkou pařížských tramvají je v prosinci 2014 zprovozněná linka T8, která navazuje ve čtvrti Saint Denis na vlaky RER i tramvaj T1 a pokračuje severním směrem, kde se větví do dvou tras. I zde jezdí typické francouzské klimatizované obousměrné tramvaje Alstom Citadis, v pětičlánkovém provedení, a opět s jiným designem čel. I zde je vysoká míra zatravnění kolejového svršku a vydařené je i celkové začlenění nové trati do veřejného prostoru, který byl stavbou nejen zveleben, ale hlavně zklidněn od automobilové dopravy i živelného parkování. Oba severní konce linky T8 by měly v...
Linka T8 se na severu větví a není divu, že se jí díky trase ve tvaru písmene Y říká Tram´y. Nejnovější linka je provozována standardními francouzskými tramvajemi Alstom Citadis. Vypadá to, že Paříž se již vrací k osvědčenému řešení klasickou tramvají.
Druhá ze severních konečných linky T8. Na obou z nich půjde v budoucnu přestoupit na připravovanou severní tangenciální kolejovou linku.