Jedno z nejmenších měst na světě, kde jezdí metro: západofrancouzské Rennes má jen něco přes 200 000 obyvatel a od roku 2002 zde jezdí jedna linka automatického metra s technologií VAL. Místním to však nestačí, proto už je skoro hotová i druhá linka B, která má být zprovozněna v roce 2020. Metro je v Rennes doplněno cca 20 autobusovými linkami, jejichž páteř tvoří linky „Chronostar“ s označením C1 až C6. Významnou přestavbou prochází zdejší hlavní vlakové nádraží.

Automatické metro VAL na pneumatikách jezdí od roku 2002 na lince A, která křižuje město od jihovýchodu na severozápad. Na trase dlouhé necelých 10 km je 15 stanic a vlaky jí ujedou za 16 minut. K dispozici je celkem 30 dvouvozových souprav, každá o kapacitě 170 lidí. Metro stejně jako autobusovou dopravu provozuje společnost STAR patřící do skupiny Keolis. Ve druhém pololetí 2020 by měla být zprovozněna druhá linka B, která bude křižovat linku A na dvou místech v centru. Jednou z přestupních stanic bude hlavní vlakové nádraží, které nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Rennes je jedno z nejmenších měst na světě, kde mají metro. Od roku 2002 zde jezdí jedna linka automatického metra s technologií VAL. Většina z 15 stanic je podzemních, nadzemní jsou jen dva krátké úseky na okrajích trasy.
Pontchaillou – jedna ze dvou nadzemních stanic metra A. Vlaky jezdí automaticky v intervalu 90 vteřin. Linka A spojuje předměstí na severozápadě a jihovýchodě s centrem města. Křížem k ní se chystá druhá linka B.
Souprava dvou vozů automatického metra pojme 170 cestujících. Na tak malé město (200 000 obyvatel) to však při krátkých intervalech automatického metra stačí. Pro linku A je k dispozici 20 dvouvozových souprav.
Většina stanic automatického metra je podzemních, na všech stanicích najdete tato dveřní stěny. Připravovaná nová linka B bude první linku A křižovat v centru na dvou místech.
Metro v Rennes nemá turnikety, pouze tyto validátory. Samozřejmostí jsou kombinované jízdenky na celou MHD, a to i ve vícedenní podobě. Provozovatelem MHD je společnost STAR, která je členem skupiny Keolis.
Schéma připravované druhé linky metra B. Modré úseky jsou čistě podzemní, pruhované podpovrchové nebo povrchové, ale zakryté, černý úsek je pak nadzemní. Nové depo bude v jihozápadní části trasy. Nová linka má být otevřena ve druhém pololetí 2020.
Na severovýchodním okraji Rennes jsou už téměř dokončené všechny nadzemní stavby pro druhou linku metra. Dnes zajišťují obsluhu této části města dvě páteřní autobusové linky – C1 a C4.
Hrubá stavba předposlední stanice Atalante nové linky metra B v severovýchodní části města, kde se nacházejí univerzitní i nemocniční areály.
Metro v Rennes má většinu stanic podzemních kromě dvou na okrajích trasy. Na všech stanicích jsou dveřní stěny a intervaly jsou díky automatickému provozu krátké – 90 vteřin. U vstupů do stanic nenajdete turnikety, ale pouze validátory. Druhá linka povede od jihozápadu na severovýchod a opět většinou pod zemí, na severovýchodním okraji města nad zemí. Na lince B s 15 stanicemi bude jezdit 19 dvouvozových automatických vlaků VAL, podobných těm z linky A. V rámci otevření nové linky metra se předpokládá i určitá redukce autobusových linek. Ve stopách nové linky metra dnes jezdí především...
Druhou nadzemní stanici metra najdete na jihovýchodní konečné – La Poterie. Kousek odtud je také depo metra. Velká monumentální stavba stanice vévodí tomuto důležitému přestupnímu uzlu.
Automatické metro přijíždí po nadzemní estakádě do konečné stanice La Poterie. Celou trasu dlouhou necelých 10 km ujedou automatické vlaky za 16 minut.
V terminálu u jihovýchodní konečné stanice metra La Poterie leží také velké záchytné parkoviště, jedno ze čtyř na trase linky A.
Vlak automatického metra na pneumatikách klesá z krátkého nadzemního úseku ke dvěma posledním stanicím na severozápadním konci linky A. I zde navazuje řada místních autobusů a své místo tu má u obou stanic i záchytné parkoviště pro auta.
Páteř městské autobusové linky tvoří linky Chronostar označené od C1 do C6. Zde u rozestavěného hlavního nádraží se potkávají linky C1 a C2. Autobusy na těchto linkách jsou speciálně polepené a hlásají ještě kratší intervaly než dříve.
Na páteřních linkách Chronostar potkáte hlavně kloubové autobusy Mercedes-Benz Citaro. Linky C1 až C6 jezdí v krátkých intervalech kolem 10 minut, ostatní linky mají intervaly delší. Na náměstí Republiky je rozeseta řada zastávek a potkává se tu většina autobusových linek v Rennes.
Na náměstí Republiky v centru Rennes se potkává všech 6 páteřních linek Chronostar. Na většině z nich jezdí kloubové autobusy, výsadou těchto linek jsou Citara od Mercedesu. Těch tu jezdí cca 130 v kloubové a cca 100 ve standardní verzi.
Interiér kloubového Citara určeného pro páteřní linky Chronostar. Po dokončení nové linky metra B dojde pravděpodobně k jejich určité redukci.
Autobusy provozuje stejně jako metro dopravce STAR. Na páteřních linkách C1 až C6, které jezdí v intervalech kolem 10 minut (většina těchto linek má interval od 7 do 10 minut), potkáte hlavně kloubové autobusy, na ostatních linkách převážně standardní. Kromě páteřních linek Chronostar C1 až C6 funguje dalších 5 městských linek, 7 místních linek v rámci jednotlivých čtvrtí, 3 rychlíkové linky a dvě noční. K tomu ještě bezpočet školních a příměstských linek obsluhujících celou aglomeraci. Vozový park je složen z autobusů Renault, Iveco, Setra a Mercedes-Benz. Kloubová i standardní Citara od...
Na lince 12, která projíždí také křivolakými uličkami historického centra Rennes, jezdí také 3 francouzské dvanáctimetrové elektrobusy Bolloré Bluebus, které jsou již hojně používány například v Paříži.
Agora od Renaultu/Irisbusu odpočívá poblíž centrálního přestupního uzlu na náměstí Republiky. Po dokončení druhé linky metra by zde mělo autobusů výrazně ubýt. Těchto Citybusů z let 2000-2004 jezdí v ulicích Rennes ještě 27 ve standardní a 17 v kloubové verzi.
V centru Rennes najdete také pár pozůstatků po původní tramvajové síti, která se tu postupně rozrůstala od roku 1897. V roce 1952 však byl provoz tramvají v Rennes ukončen.
Velkou přestavbou prochází hlavní vlakové nádraží v Rennes. K původní historické budově i k její skleněné přístavbě z konce minulého století se přistavuje supermoderní několikapatrová podzemně-nadzemní stavba, která bude zároveň vstupem do další stanice druhé linky metra. První linka metra A zde už má také vstup.
Rozestavěné přednádraží už dává tušit, jak bude nové moderní nádraží vypadat. Ukryje v sobě i řadu obchodů a dalších služeb včetně vstupů do stanice metra na stávající lince A i nové lince B.
Regionální vlak čeká na odjezd z hlavního vlakového nádraží v Rennes, jehož přednádraží prostor právě prochází radikální rekonstrukcí. Hlavní služby jsou nyní poskytovány v nadzemní části nádraží nad kolejištěm, které zároveň propojuje severní i jižní okolí nádraží.
V autobusové síti je i 35 km vyhrazených jízdních pruhů. Nejvýznamnější je osa východ-západ, kde takřka v celé trase vede vyhrazená silnice pouze pro autobusy. První část byla otevřena v roce 2000, poslední v roce 2013.
Východozápadní autobusovou silnici protínající centrum Rennes využívá kromě městských linek také řada příměstských, školních i expresních autobusů. Tato osa je významná hlavně pro východozápadní páteřní linky C4 a C6.
Velkou proměnou prochází rovněž hlavní vlakové nádraží umístěné jižně od centra. V rámci výstavby druhé linky metra, která zde bude mít také stanici, se kompletně předělává přednádraží prostor a vzniká nová velmi neobvyklá několikapodlažní nádražní budova. I zde zastavují rychlovlaky TGV ve směru od Paříže. Dalším, pro městské autobusy ještě významnějším přestupním uzlem, je náměstí Republiky přímo v centru Rennes, kde se potkává většina autobusových linek a přestupuje se také na metro. Přes toto náměstí vede také západovýchodní autobusová silnice, která je oddělena od ostatní dopravy a...
Východozápadní autobusová silnice využívá zčásti také zrušenou železniční trať. V tomto místě je využit i původní podjezd, proto to zúžení. Autobusová osa východ-západ má celkovou délku 7 km.
Detail zúžení autobusové osy východ-západ u zastávky Pont de Strasbourg, kde tato samostatná silnice využívá původního železničního podjezdu.
Jeden z nejstarších Citybusů (zde nazýváno jako Agora) od Renaultu z roku 2000 na konečné linky 12 u konečné stanice metra La Poterie, kde také potkáte nejnovější elektrobusy Bluebus. Druhá konečná této linky leží také na druhé konečné metra A, vede ale úplně jinudy než metro.
Standardní Citaro na páteřní lince C2 poblíž stanice metra La Poterie, kde autobus používá této zkratky pouze pro autobusy – ostatním vozidlům brání v průjezdu tento vysouvací kolík.
U konečné stanice metra La Poterie navazuje řada autobusů. Část vozového parku dopravce STAR tvoří i cca 40 autobusů Setra.