Téměř půlmilionové přístavní město v severním Polsku leží poblíž ústí Odry do Baltského moře na severozápadním cípu Polska v blízkosti hranic s Německem. Štětín má rozvinutou tramvajovou dopravu, která zde na některých místech nabyla podoby rychlodrážního kapacitního provozu. Místní zanedbané tratě byly v poslední době ve velkém modernizovány díky evropským dotacím a přibylo také několik zcela nových tratí. I přesto zde ale najdete některé tratě v žalostném stavu, kam smí jezdit jen odolné vysokopodlažní tramvaje. I přes postupnou modernizaci vozového parku zde mají stále velký podíl ojeté tramvaje ze sousedního Německa. Místní MHD má také rozsáhlou autobusovou síť, kde přibyly i elektrobusy včetně dobíjecí infrastruktury. Štětín je také významnou železniční křižovatkou se silnou vazbou na Německo. Má průjezdné hlavní nádraží jižně od nevelkého historického centra.

Tramvajová doprava je ve Štětíně silně rozvinutá a pokrývá většinu hlavních dopravních proudů. Tramvajová síť s 12 linkami má přes 50 kilometrů. Aktuálně je kvůli probíhajícím rekonstrukcím některých tratí v centru výrazně upraveno linkové vedení a dočasně nejezdí linka 4. V posledních letech se zdejší tramvajová síť značně rozrostla. V roce 2015 vznikla na jihovýchodě města rychlodrážní trať do místních sídlišť daleko od Štětína, kam nyní jezdí tramvaje ve špičkovém intervalu 3-4 minuty. V letech 2020-1 vznikly nové tratě také na severozápadě do sídliště Zawadzkiego pro linky 1 a 3. Velmi...
Velká tramvajová křižovatka Plac Rodla v moderním centru Štětína s typickým zástupcem nízkopodlažních tramvají Pesa Swing. Tyto tramvaje odstartovaly v roce 2011 postupnou modernizaci přestárlého vozového parku a také se staly prvními nízkopodlažními tramvajemi zde.
Linka 6 je doménou těch nejstarších vozů. Mezi ně patří i tyto částečně zmodernizované typické polské Konstaly 105N, které tu jezdí v počtu 12 kusů, tedy 6 dvojic. Sólo vozy tu totiž běžně nejezdí. Zde na hlavní východozápadní trati jižně od historického centra.
Velkou část vozového parku tvoří tramvaje původem z Berlína. Část z nich stále nosí původní žlutý nátěr. Tramvaje T6A2 tu jezdí v počtu 52 kusů a dodány byly v letech 2007-10. Linka 11 vede od severu na jih od hlavní štětínské loděnice do předměstí Pomorzany.
Plně nízkopodlažní tramvaje Pesa Swing tu jezdí v počtu 28 kusů a dodány byly v letech 2010-4. Jezdí hlavně na rychlodrážních linkách směřujících přes Odru do jihovýchodních předměstí.
Interiér plně nízkopodlažní tramvaje Pesa. Na většině linek kromě těch rychlodrážních však stále jezdí vysokopodlažní vozy.
Smyčka Turkusowa na konci rychlodrážního úseku na jihovýchodě Štětína, kam jezdí linky 2,7 a 8 v souhrnném špičkovém intervalu 3-4 minuty. Nový úsek o třech zastávkách byl otevřen v roce 2015. Tramvaje by odtud měly být prodlouženy dál přes zdejší velká sídliště do předměstí Kijewo.
I když jsou na rychlodrážních linkách 2, 7 a 8 primárně nasazovány nízkopodlažní tramvaje, garantována je pouze cca polovina spojů a často tady potkáte také vysokopodlažní vozy. Linky 2 a 8 jezdí ve všední dny každých 15 minut, linka 7 jezdí ve špičkách dvakrát častěji.
O těsné blízkosti Německa i dřívější zanedbanosti tramvajové dopravy svědčí skladba vozového parku, který většinově tvoří ojeté tramvaje KT4D a T6A2 původem z Berlína, většinou ještě v původním žlutém nátěru. Potkáte tu ale také původní polské Konstaly 105N, resp. jejich modernizace včetně v podstatě nových standardních i kloubových polských tramvají Moderus z poznaňského Modertransu. 8 z nich má střední článek nízkopodlažní. Plně nízkopodlažních tramvají je 28 typu Pesa Swing. Ty ale mohou jezdit pouze na opravených tratích. Na rekonstruovaných zastávkách jsou v hojném počtu i elektronické...
Částečně zahloubená zastávka Jasminowa ZUS je předposlední zastávkou na rychlodrážním úseku a jednou ze dvou zastávek obsluhujících sídliště Zdroj.
Ve směru od rychlodrážní trati přijíždí do centra Štětína přes most přes Odru dvojice původně berlínských tramvají KT4D. Těchto dvoučlánkových vozů bylo dodáno celkem 73 v letech 2006-13.
Některé původně berlínské tramvaje už mají štětínský nátěr. Tuto významnou tramvajovou křižovatku Brama Portowa zdobí zbytky stejnojmenné historické brány do starého Štětína, ze kterého se toho příliš nedochovalo.
Ex-berlínské dvoučlánkové tramvaje KT4D jezdí také sólo, a to na lince 1 z centra na severovýchod do nové konečné Osiedle Zawadzkiego. Stejně jako většina místních linek má i jednička intervaly 15 minut ve všedních dnech a sobotách a 20 minut o nedělích.
Částečně modernizovaný interiér dvoučlánkové tramvaje KT4D původem z Berlína již ve štětínských barvách.
Souprava vozů T6A2 na asi nejzajímavější lince 6, která vede z centra podél Odry a kolem místních loděnic a průmyslových závodů do čtvrti Goclaw. I tato linka jezdí ve zdejších standardních intervalech.
Trať podél štětínských loděnic na sever do čtvrti Goclaw je asi nejzchátralejší. I proto sem asi jezdí pouze vysokopodlažní typy tramvají.
Starší modernizace klasických tramvají Konstal 105N zachovala jejich původní tvar čel, ale ubyly jedny dveře. Tyto tramvaje jsou doménou linky 6, která končí zde v zastávce Goclaw.
Smyčka Goclaw na severním konci linky 6. Jedná se o kopcovitou oblast, která se zvedá od trati západním směrem, která lemuje západní Odru, která pak ústí do Baltského moře. Barva označníků koresponduje s barvou vozidel.
Interiér modernizovaných tramvají Konstal 105N. Kromě odstranění čtvrtých dveří bylo ze zadních vozů odstraněno řidičské stanoviště. Tyto tramvaje prošly generálkou v letech 2015-6.
Tramvajovou dopravu provozuje podnik Tramvaje Szczecynske, většinu autobusových linek MHD pak městský podnik. Autobusové linky mají dvojmístná čísla, integrované linky pak třímístná. Linky číselné řady 100 míří na sever od Štětína, dvoustovkové linky pak na západ. Mezi autobusovými spoji vynikají rychlíkové linky B a C spojující centrum s velkými sídlišti na jihovýchodě v částečném souběhu s rychlodrážní tramvají. Příměstské linky provozují další dopravci, zejména PKS Štětín.
Jednosměrná verze tramvaje Moderus Beta, které tu jezdí 4 a dodány byly v letech 2014 a 2018. Linka 11 jede spolu s linkou 6 z centra na sever do smyčky Stocznia Remontowa. V pozadí ramena jeřábů místních loděnic a kontejnerových překladišť.
Smyčka Stocznia Szczecinska, kde se otáčí linky 2 a 5. Dál na sever po trati v žalostném stavu pokračují linky 6 a 11. Tato průmyslová oblast ožívá především ve špičkách všedních dnů.
Konečná linky 11 Stocznia Remontowa, kde zapózovala výraznější modernizace tramvají Konstal 105N pod názvem Moderus Alfa. V letech 2008-13 jich bylo dodáno 14 kusů.
Jedna ze dvou štětínských vozoven se nachází na trase linky 6 ve čtvrti Golecin. Svůj domov zde mají vysokopodlažní tramvaje, které snesou i zdejší trať ve velmi bídném stavu.
Setkání tramvají T6A2 v původním berlínském nátěru ve smyčce Pomorzany na jihu města, která aktuálně prochází rekonstrukcí – zaústí do ní nově opravená trať od hlavního nádraží. Linka 12 jezdí ve špičkách každých 5-10 minut, spolu s linkou 11 je sem tak zajištěn 5minutový interval (normálně tady jezdí i čtyřka).
Přes tuto srdcovku na výjezdu ze smyčky Pomorzany jezdí tramvaje zadním podvozkem odvážně rychle. Kupodivu drží kola nad očekávání dobře.
Vedle původní smyčky Pomorzany vzniká zcela nová kapacitní konečná v rámci rekonstrukce trati kolem hlavního nádraží, kudy normálně jezdí linky 3 a 6.
Jedna ze čtyř tříčlánkových tramvají Moderus Beta v jednosměrné verzi po úspěšném projetí zdejších totálně sjetých kolejí. Vůbec celá trať z centra je ve velmi dezolátním stavu.
Hlavně na tramvajových zastávkách v rámci tratí po rekonstrukci jsou rozšířené tyto informační panely. Speciální znaky mezi konečnou a časem odjezdu ukazují, jakým způsobem se dá ve spojích koupit lístek (kartou, mincemi nebo vůbec).
Bloková smyčka Gumience na jihozápadním okraji centra, kde končí linky 8 a 10. Na tramvaje tu navazují integrované příměstské linky číselné řady 200, které obsluhují obce východně od Štětína až k hranicím s Německem. Tento Mercedes z roku 2005 dopravce PKS jezdil původně v německé Postupimi.
Nejnovějšími tramvajemi ve Štětíně jsou tyto obousměrné Moderusy Beta již s bílými informačními panely. Pořízeny byly v letech 2020-1 ve čtyřech exemplářích. Stejně jako další zdejší vozy z poznaňské továrně Modertrans mají i tyto vozy původ v Konstalech.
Modernizovaná smyčka Glebokie na severozápadním okraji Štětína leží poblíž stejnojmenného pískového jezera, které je hlavně v létě oblíbeným letoviskem místních obyvatel i díky okolnímu rozlehlému lesoparku. Z tohoto terminálu vyjíždějí i příměstské integrované autobusové linky.
Nejnovější a zároveň asi největší konečná Osiedle Zawadzkiego na kraji stejnojmenného sídliště na severozápadě Štětína. Po nové trati z roku 2021 sem jezdí linky 1 a 3, jednička v podobě sólo dvoučlánkových vozů KT4D.
Poblíž nejnovější tramvajové konečné Osiedle Zawadzkiego na severozápadě města leží místní hlavní stadion Netto Arena, který pojme až 5400 diváků.
Nejnovější trať z roku 2021 do Osiedle Zawadzkiego pokračuje nepojížděným úsekem dál na západ a jih směrem k další tramvajové konečné Krzekowo. V propojení obou tratí a prodloužení místní silnice ale brání několik soukromých pozemků.
Další trať v centru čerstvě po rekonstrukci – krátká větev k místnímu nádraží Niebuszewo severně od centra, kam v létě zajížděla pouze linka 3 – kvůli pokračující rekonstrukci sem tramvaje přímo z centra nejezdily.
Autobusová flotila se ve Štětíně částečně skládá také z ojetých autobusů převážně z Německa značek Solaris, Mercedes-Benz nebo MAN. Nově nakupované autobusy jsou především od Solarisu, nejnovějším nákupem bylo 14 elektrobusů Solaris, z toho 8 kloubových. Další dopravci mimo místní dopravní podnik si vypomáhají také ojetými autobusy z Německa.
I když už je část páteřních tratí přímo v centru po rekonstrukci, stále zbýval úsek mezi zastávkami Plac Rodla a Kollataja. Místo tramvajových linek 6 a 12 zde jezdily náhradní linky 806 a 812 zajišťované v krátkých intervalech kloubovými autobusy.
Jeden ze starších kloubových Solarisů z roku 2009 na speciální rychlíkové lince B přijíždí do centra přes most přes Odru. Linky B a C spojují jihovýchodní vzdálená předměstí s centrem Štětína a částečně jezdí v souběhu s rychlodrážní tramvajovou tratí.
Citaro z roku 2008 původně z německého Viersenu na lince 71 navazující na konečné Turkusowa na rychlodrážní tramvaje. Autobusy odtud rozvážejí cestující do místních velkých sídlišť. Plánuje se prodloužení tramvaje dál na východ, aby těch návazných autobusů nebylo potřeba tolik. Podle druhé číslice evidenčního čísla poznáte rok výroby.
Převážnou většinu kloubových autobusů představují vozy Solaris, nejstarší z roku 2005. I zde mají tyto polské stroje již celkem dlouhou tradici. Zde v zastávce Stocznia Szczecinska začínají linky rychle rozvážející pracovníky místních loděnic a přístavů do západních části města.
Některé městské linky na východě Štětína provozuje dopravce SPAD se standardními i kloubovými Solarisy. Tento je z roku 2008. Linku 94 do čtvrti Kijewo by mělo v budoucnu nahradit prodloužení rychlodrážní tramvajové trati.
Na konečné tramvají Krzekowo navazuje příměstská linka 225 do obce Dobra na hranicích s Německem. Linku provozuje dopravce PKS Štětín, který nakoupil větší množství ojetých kloubových Solarisů původem z Berlína.
Nejnovějšími vozy ve flotile dopravního podniku Štětín jsou standardní i kloubové elektrobusy Solaris. V roce 2021 koupil 8 kloubových a 6 standardních vozů. Pro linky končící na západní straně hlavního nádraží je tu i dobíjecí stanice.
Průjezdné hlavní nádraží leží jižně od historického centra. Do města se odtud dostanete buď tudy po lávce směrem na autobusové zastávky nebo z druhé strany úrovňově na tramvajové linky 3 a 6. Během návštěvy byla zdejší tramvajová trať v rekonstrukci.
Polská elektrická jednotka Newag na hlavním štětínském nádraží. Vlaky odtud jezdí do mnoha směrů, jedním je i směr do nedalekého Německa do Berlína nebo na dopravní křižovatku Pasewalk.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM