Štrasburk (3.11.2012)

Hlavní město francouzského Alsaska obývá cca 250 000 lidí a je to jedno z administrativních center Evropské unie, mimo jiné zde sídlí Evropský parlament nebo mezinárodní soud pro lidská práva. Štrasburk má pohnutou historii, často se zde střídala německá nadvláda s francouzskou a prolínání obou těchto kultur je tu velmi patrné. Z dopravního hlediska je Štrasburk jeden z prvních odvážlivců, kdo vrátil tramvaje do městských ulic po hromadné útlumové vlně v 60. letech 20. století.

Zastávka Homme de Fer, místo v centru, kde se potkávají téměř všechny tramvajové linky. Zároveň jde o centrální přestupní zastávku.
Hlavní město francouzského Alsaska obývá cca 250 000 lidí a je to jedno z administrativních center Evropské unie, mimo jiné zde sídlí Evropský parlament nebo mezinárodní soud pro lidská práva. Štrasburk má pohnutou historii, často se zde střídala německá nadvláda s francouzskou a prolínání obou těchto kultur je tu velmi patrné. Z dopravního hlediska je Štrasburk jeden z prvních odvážlivců, kdo vrátil tramvaje do městských ulic po hromadné útlumové vlně v 60. letech 20. století.
Housenka "Eurotram" projíždí historickým centrem města. Těchto pozoruhodných vozidel bylo vyrobeno mezi lety 1994 a 2000 celkem 53 kusů. Část o délce 33 metrů, část o délce 43 metrů.
Štrasburské tramvaje vyjely po třicetileté pauze znovu do ulic v roce 1994, a to hned s velkou parádou. Na svou dobu (a částečně to platí i dnes) ojedinělé mnohačlánkové nízkopodlažní tramvaje zcela změnily pojetí městské dopravy i celkovou atmosféru v centru města. Není divu, že tramvaje si brzy získaly velkou oblibu a postupně rostl nejen počet cestujících, ale i linek. Dnes má štrasburská tramvajová síť 6 linek a v plánu je další rozšiřování. Už dnes ale tramvaje obsluhují většinu důležitých míst ve Štrasburku.
Konečná stanice linky D "Aristide Briand". Nechybí typické francouzské platany. Zde se přestupuje na autobusovou linku 21 jedoucí přes Rýn do Německa - hned za řekou je město Kehl, kam zajíždí štrasburské městské autobusy. Na lince 21 jezdí kloubové Mercedesy v krátkém intervalu, v roce 2015 by přes hraniční čáru měla vést právě tramvajová linka D.
Tramvajové linky jsou označeny písmeny A až F. Potkávají se v centru, významnou přestupní zastávkou je "Homme de Fer" s výrazným kruhovým zastřešením, které dalo zdejšímu náměstí zcela nový vzhled. To ostatně platí i o tramvajových vozidlech. První dodávka tramvají "Eurotram" vzbudila poprask široko daleko. Na svou dobu naprosto neobvyklá konstrukce i vzhled tramvaje, na které se francouzští designéři jaksepatří vyřádili. I když u některých prvků zvítězil vzhled nad funkčností, sázka na originalitu se zde vyplatila. V tramvajovém systému se už dnes pohybuje stovka...
Druhý typ tramvají - Citadis 403 od Alstomu. Mezi lety 2005 a 2006 jich bylo dodáno 41 kusů. Jsou dlouhé 45 metrů.
První tramvaje "Eurotram" byly dodány ve dvou délkových verzích. Plně nízkopodlažní mnohačlánkové obousměrné housenky se vyznačují naprosto originálním vnějším i vnitřním vzhledem, velkými okny i širokými jednodílnými dveřmi. Při jejich (poměrně dlouhém) otvírání máte pocit, že se odklápí celá stěna vozu. Tyto vozy byly v roce 2005 následovány již o něco méně originálními Citadisy od Alstomu, i když i zde byla snaha co nejvíce napodobit první typ. Originální není jen vzhled vozidel, ale například také informační systém - každá zastávka (zejména v centru) je namluvena jiným hlasem...
Jízdenky se označují ve validátorech na zastávce. U prvních dveří je vyvýšené nástupiště pro zcela bezbariérový nájezd vozíků.
Tramvaje jezdí v krátkých intervalech a nejen ve špičkách bývají velmi slušně obsazeny. Potkáte je také pod zemí, a to konkrétně pod hlavním vlakovým nádražím, kam už by se na povrch nevešly, neboť křižují vlakové koleje kolmo. Samotné hlavní nádraží také stojí za návštěvu - rekonstrukce oblékla původní nádražní budovu do skleněné bubliny, která se stala dalším z originálních prvků moderní architektury. Nádraží tak zvýšilo kapacitu pro pohyb cestujících a získalo neotřelý vzhled. V roce 2010 sem byla přivedena další tramvajová linka, tentokrát povrchově.
Daší přestupní uzel - zastávka "République" je obklopená majestátními úředními budovami a zelení. I samotná tramvajová trať je pokryta travnatým kobercem.
Za návštěvu určitě stojí "evropská čtvrť", sídlo několika významných institucí. Jezdí sem tramvajová linka označená příznačně - E. Ostatní tramvajové linky míří také na okraje města, kde se nacházejí velká obytná sídliště - u většiny linek se plánuje prodloužení. Nejinak je tomu u linky D, která by se měla v roce 2015 podívat až do Německa - hranice jsou blízko a vedou korytem řeky Rýn. Dnes spojuje Štrasburk a německé město Kehl ležící hned na druhém břehu Rýna autobusová linka 21.
Setkání starší a novější generace tramvají v zastávce République. I když je každá z nich "z jiného těsta", patrná je snaha o co největší vzhledovou příbuznost.
Autobusová doprava je doplňkem tramvají, i když část "páteřních" autobusů jezdí v krátkých intervalech a jsou předchůdcem plánů na rozšíření tramvajové sítě. Většinou zde potkáte typické francouzské autobusy z továren Renault, Iveco nebo Heulliez. Výjimkou je "mezinárodní" linka 21, na které jezdí německé kloubové Mercedesy. Autobusových linek je pouze 26 a jsou označeny čísly od 2 do 72. Jízdné lze zakoupit buď u řidiče nebo v automatech. Jako předplatní jízdenky používají pravidelní cestující čipové karty, pro turisty a jednorázové cestující jsou tu papírové jízdenky s...
Linka s příznačným označením E míří do čtvrti, kde se nachází mnoho evropských institucí jako například evropský parlament nebo mezinárodní soud pro lidská práva.
Detail housenky "Eurotram". U této pozoruhodné tramvaje je obtížné najít dveře. Místo nich se totiž odsouvá rovnou celá stěna. Není to sice příliš rychlé, ale je to jedinečné.
Na některých tramvajových zastávkách si můžete vypůjčit kolo a dojet na něm, kam potřebujete. Vrátit ho můžete na jiném místě. I takto lze tramvají obsloužit podstatně větší plochu města.
Housenka Eurotram ukrývá mnoho zajímavého - prakticky vše je na ní zvláštní. Sedačky jsou sklápěcí - prostor lze tedy libovolně využít. Navíc kvůli šířce dveří zasahují sedačky i do vstupního profilu.
Stropní podhledy jsou využity pro informace o trase linek. Na madla pod stropem si můžete zavěsit třeba batoh nebo ramínko s oblekem.
Smluvní přepravní podmínky nemusí být jen nudný výčet paragrafů. I takto lze podat důležité informace cestujícím.
Madla uprostřed prostoru pro cestující naproti dveřím vytvářejí jakési "diskusní kroužky", navíc díky nim není nutné interiér vozidla vizuálně dělit dlouhými svislými nebo vodorovnými tyčemi.
Typický autobus MHD ve Štrasburku. Tento jezdí na zemní plyn. Nastupuje se pouze předními dveřmi. Také odtud by měla tramvajová linka E pokračovat v blízkém budoucnu o pár zastávek dál.
Na konečné zastávce linky E "Robertsau Boecklin" navazuje na tramvaj také tento mikrobus, který rozváží méně pohyblivé cestující po okolí.
Zastávka Université na typickém francouzském náměstí s platany, pouťovými atrakcemi a prodejci palačinek. Tuto tramvaj zdobí celovozová "reklama" na Evropskou unii.
Mobiliář na tramvajových zastávkách je poměrně velkorysý. Kromě informačních panelů s aktuálními časy příjezdů zde najdete jízdenkový automat, podrobné informace o dopravě a někdy i WC.
Novější kloubový Citelis na jedné z páteřních autobusových linek, které zajíždějí až do centra města.
Bublina, ve které je ukryto hlavní štrasburské vlakové nádraží. Tento pozoruhodný architektonický počin vdechnul vlakovému nádraží nový život a dal mu také zcela jiný význam. Nádraží už není jen dopravní uzel, ale i architektonický magnet na turisty.
Vstup do štrasburského hlavního nádraží. Ve skleněném obalu se ukrývá původní historická nádražní budova.
K hlavnímu nádraží přijíždějí také některé autobusové linky. Tramvaje najdete v podzemí a jednu linku i na povrchu.
Na okraji budovy hlavního vlakového nádraží končí od roku 2010 také tramvajová linka C, která míří do jihovýchodní části města.
Informační obrazovky uvnitř nádražního skleníku. Opláštění původní historické budovy umožnilo rozšířit prostory odbavovací haly a propojit ji s podzemní stanicí tramvaje.
Eurotram v podzemní stanici pod hlavním nádražím. Jedná se o jediný podzemní úsek štrasburské tramvajové sítě. Jezdí zde linky A a D v souhrnném intervalu cca 2-3 minuty a ve špičkách zde už kapacita přestává stačit. To levé okno na obrázku jsou dveře.
Konečná stanice linky A v okrajovém trochu arabském sídlišti Hautepierre. I tady se plánuje prodloužení kolejí dál. Přes poměrně rizikové místo jsou tramvaj i zastávky ve vynikajícím stavu bez náznaků vandalismu.
Motorový vlak, který je spojnicí mezi Štrasburkem a německou stranou - tato linka jezdí v krátkých intervalech (20-30 minut) k hlavní trati na německé straně vedoucí mezi Karlsruhe a Basilejí. Při cestě do Štrasburku se dá vystoupit buď ve stanici Kehl a dál pokračovat často jezdícím autobusem 21 přes Rýn do Štrasburku, nebo jet rovnou až na hlavní štrasburské nádraží.