Téměř 70-ti milionové Thajsko má na zdejší poměry velmi rozsáhlou a kvalitní síť státních železnic. Vše (kromě speciálních linek v metropoli Bangkoku) funguje pouze v motorové trakci a na kolejích o rozchodu 1000 mm. Veškeré vlaky provozují Thajské státní železnice (SRT). Thajské dráhy jsou státem ve státě a železniční armáda se vzorně stará nejen o samotný provoz vlaků, ale i o stanice a zastávky. Vzorně upravená nádraží, vynikající služby ve stanicích i na palubách vlaků způsobují, že vlaky jsou i přes svou nevelkou rychlost oblíbené také u turistů, kteří se každoročně valí do jihovýchodní Asie. Cestování vlakem je tu navíc až neskutečně levné a samotná cesta je silným a většinou i velmi příjemným zážitkem a jedinečným způsobem, jak poznat Thajsko.

Thajské železnice se dělí do 5 základních větví. Všechny tyto hlavní trasy vyjíždějí z Bangkoku, a to ve většině případů z jeho hlavního nádraží Huala Lampong. Toto hlavové nádraží je také klíčovým východiskem pro turisty, kteří mají čas a chtějí si pohodlně a levně projet celou zemi.
Téměř 70milionové Thajsko má na zdejší poměry velmi rozsáhlou a kvalitní síť státních železnic. Vše (kromě speciálních linek v metropoli Bangkoku) funguje pouze v motorové trakci a na kolejích o rozchodu 1000 mm. Veškeré vlaky provozují Thajské státní železnice (SRT). Thajské dráhy jsou státem ve státě a železniční armáda se vzorně stará nejen o samotný provoz vlaků, ale i o stanice a zastávky. Vzorně upravená nádraží, vynikající služby ve stanicích i na palubách vlaků způsobují, že vlaky jsou i přes svou nevelkou rychlost oblíbené také u turistů, kteří se každoročně valí do jihovýchodní...
V Thajsku mají budhističtí mniši zvláštní postavení i ve veřejné dopravě. Kromě vyhrazených míst ve vozidlech mají i na nádražích vyhrazené čekárny s komfortnějšími sedadly. Nejinak je tomu na hlavním nádraží v Bangkoku.
Thajské železnice se dělí na 5 základních větví. Všechny tyto hlavní trasy vyjíždějí z hlavního města Bangkok, a to ve většině případů z jeho hlavního nádraží Huala Lampong. Toto hlavové nádraží je také klíčovým východiskem pro turisty, kteří mají čas a chtějí si pohodlně a levně projet celou zemi. Bangkok aktuálně prochází mohutnou přestavbou své dopravní sítě, mimo výstavbu dalších úseků metra se buduje zcela nový přestupní teminál na severu města a v přípravě je povýšení příměstských železničních tratí na standard zdejšího metra. Několik úzkokolejek vedoucích do předměstí osmimilionového...
Téměř 70milionové Thajsko má na zdejší poměry velmi rozsáhlou a celkem kvalitní síť státních železnic ( i když to tak na obrázku kolejiště před vjezdem na hlavní nádraží v Bangkoku nevypadá). Vše (kromě speciálních linek v metropoli Bangkoku) funguje pouze v motorové trakci a na kolejích o rozchodu 1000 mm. Veškeré vlaky provozují Thajské státní železnice (SRT).
Východní železniční linka míří z Bangkoku až na hranice s Kambodžou, ve které byly železnice bohužel nedávno kompletně zrušeny. I když tuto trasu trvá ujet cca 5 hodin, zaplatíte za ni (i když platíte vyšší turistické jízdné) v přepočtu cca 30 Kč. A o moc rychleji to autobusem také neujedete. Další oblíbenou linkou pro trans-asijské cestovatele je severovýchodní trasa vedoucí až k hranicím s Laosem a dále do Laosu. Severní linka vede z Bangkoku do turisticky velmi oblíbené oblasti Chiang Mai.
Na příměstských vlacích v okolí Bangkoku (což zde může znamenat i pětihodinovou jízdu) jezdí většinou motorové vozy Kawasaki nebo Hitachi z 80. let 20. století. Tato jednotka Kawasaki typu NKF pochází z roku 1985.
Poslední, a asi nejvytíženější částí Thajských železnic, je jižní linka, která vede až do Malajsie a po cestě se několikrát rozvětvuje. Její západní větev míří do turisticky nejoblíbenější a z Bangkoku nejdosažitelnější lokality kolem řeky Kwai, přes kterou vede i legendární most, který sehrál významnou roli za druhé světové války. Podél této železnice, která je zajímavá také svými přírodními scenériemi, když lemuje řeku Kwai směrem k národním parkům v pohraničním pásmu s Barmou, najdete i četné památky na tzv. "železnici smrti", kde za druhé světové války zemřelo cca 90 000...
Thajské dráhy jsou státem ve státě a železniční armáda se vzorně stará nejen o samotný provoz vlaků, ale i o stanice a zastávky. Vzorně upravená nádraží, vynikající služby ve stanicích i na palubách vlaků způsobují, že vlaky jsou i přes svou nevelkou rychlost oblíbené také u turistů, kteří se každoročně valí do jihovýchodní Asie.
Jižní železnice je také využívána pro pohodlné noční spojení s jižní částí země, kde se nachází řada atraktivních ostrovů a národních parků. Řada nočních vlaků umožňuje za velmi slušnou cenu a ve slušné kvalitě procestovat velkou část Thajska. Noční vlaky jsou velmi oblíbené právě zahraničními turisty, proto je v sezoně nutné si místenku obstarat v dostatečném předstihu. Jinak na vás zbyde třetí třída, kde sice zažijete to pravé Thajsko, ale moc pohodlně se zde nevyspíte.
Bangkok aktuálně prochází mohutnou přestavbou své dopravní sítě, mimo výstavbu dalších úseků metra se buduje zcela nový přestupní teminál na severu města a v přípravě je povýšení příměstských železničních tratí na standard zdejšího metra (s tím souvisí i zvýšení úrovně nástupišť). Několik úzkokolejek vedoucích do předměstí osmimilionového Bangkoku s provozem motorových vlaků by se v příštích letech mělo změnit v moderní elektrifikovanou kapacitní a bezbariérovou příměstskou železnici.
Cesta vlakem v Thajsku je nezapomenutelným zážitkem. Vlakem neustále procházejí prodavači jídla, pití i dalších služeb. Z bohaté nabídky pokrmů si vybere opravdu každý a navíc jsou ceny stejně lidové jako ve stáncích na ulici. Do toho se vlakem proplétají noví a noví cestující, ale pocit nebezpečí tu zažít snad ani nelze. Na vše dohlíží armáda drážních zaměstnanců, kteří se průběžně starají nejen o tarifní kázeň, bezpečnost a dodržování jízdního řádu, ale železniční zřízenci také průběžně pečují o čistotu prostor pro cestující i toalet.
Tuto příměstskou jednotku THM dodalo v roce 1983 konsorcium firem Tokyu, Hitachi a Nippon Sharyo v počtu 40 kusů a zde obsluhuje ranní dělnický vlak z předměstské stanice Salaya do lokálně centrálního nádraží Thon Buri v levobřežní části centra Bangkoku.
Další zaměstnanci vzorně pečují o čistotu a upravenost jednotlivých stanic a zastávek. V každé stanici najdete také vyobrazení zde velmi oblíbeného královského páru. Nechybí ani informace o jízdních řádech, ručně aktualizované informace o zpožděních vlaků či třeba aktuální informace o personálním obsazení stanice. Ve většině stanic funguje také akustické hlášení. Thajci jsou úklidem doslova posedlí, a když jsou v práci, musí neustále něco dělat, a proto jsou nádraží více či méně vkusně vyzdobena a většinou oplývají i bohatou květenou, které se ve zdejších tropických podmínkách daří.
Vozidlo traťové údržby v akci na hlavní trati vedoucí od západu do hlavního města.
Vzorné služby fungují, i když po trati jezdí třeba jen dva páry vlaků denně. Jízdní řád je ale léty prověřený a i když najdete na internetu jízdní řády 8 let staré, většinou platí beze změn dodnes, jen s několikaminutovými posuny. Dobře funguje také internetový vyhledávač spojení SRT. Při koupi jízdenky není problém se domluvit anglicky, je však potřeba dávat si pozor, abyste si koupili tu správnou jízdenku a raději si vše několikrát ověřit. I když je zdejší jízdné směšně nízké, místní mají cestování ještě levnější. Ve velkých stanicích také fungují doplňkové služby jako úschovna zavazadel...
Nejvytíženější částí Thajských železnic je jižní linka, která vede až do Malajsie a po cestě se několikrát rozvětvuje. Její západní větev míří do turisticky nejoblíbenější a z Bangkoku nejdosažitelnější lokality kolem řeky Kwai, přes kterou vede i legendární most, který sehrál významnou roli za druhé světové války.
Thajské železnice ročně přepraví cca 50 milionů cestujících, vlaky jezdí po 4000 km tratí, většinou jednokolejných. Kvalita vozidlového parku je různá - od prastarých vagonů třetí třídy s dřevnými lavicemi přes kvalitnější vozy s koženkovými sedačkami až po celkem luxusní lůžkové a lehátkové vozy první a druhé třídy. Na příměstských vlacích v okolí Bangkoku (což zde může znamenat i pětihodinovou jízdu) jezdí většinou motorové vozy Kawasaki nebo Hitachi z 80. let 20. století.
Železnice vede podél údolí řeky Kwai, které je zajímavé také svými přírodními scenériemi. Trať občas lemuje řeku po odvážných dřevěných konstrukcích směrem k národním parkům v pohraničním pásmu s Barmou do koncové stanice Nam Tok.
Jinak ale potkáte především klasické vozy tažené motorovými lokomotivami (značky General Electric, Alsthom, Hitachi a nejnověji též CSR). Na některých rychlících se můžete svézt svižnými motorovými jednotkami Daewoo z 90. let. Nově se investuje především do příměstské železnice v okolí Bangkoku, která se svými parametry přibližuje zdejšímu metru. V provozu je zatím jedna linka z letiště, další tratě se staví na severu aglomerace. Thajské železnice, které v minulosti zaznamenaly citelný úbytek počtu cestujících, si snad již brzy díky modernizaci v okolí Bangkoku získají další cestující a...
Cestování vlakem je tu navíc až neskutečně levné a samotná cesta je silným a většinou i velmi příjemným zážitkem a jedinečným způsobem, jak poznat Thajsko. Ve stanicích nechybí ani informace o odjezdech vlaků, na některých tratích se jedná jen o několik párů denně.
Síť Thajských železnic v mapě. Vzorné služby fungují, i když po trati jezdí třeba jen dva páry vlaků denně. Jízdní řád je ale léty prověřený a i když najdete na internetu jízdní řády 8 let staré, většinou platí beze změn dodnes, jen s několikaminutovými posuny. Dobře funguje také internetový vyhledávač spojení SRT.
Thajské železnice ročně přepraví cca 50 milionů cestujících, vlaky jezdí po 4000 km tratí, většinou jednokolejných. Zde se téměř mimoúrovňově obracejí vlaky v konečné stanici Nam Tok, odkud měla dál pokračovat tzv. železnice smrti přes hranice s Barmou. Dnes odtud do Bangkoku jezdí dva páry vlaků denně a víkendech také speciální turistický vlak se zastávkou u legendárního mostu přes řeku Kwai.
Na trati do západně položené koncové stanice Nam Tok najdete i četné památky na tzv. "železnici smrti", kde za druhé světové války zemřelo cca 90 000 místních obyvatel a přes 12 000 spojeneckých zajatců, a která měla propojit Thajsko s Barmou. Nikdy se tak ale nestalo.
Noční vlaky jsou velmi oblíbené právě zahraničními turisty, proto je v sezoně nutné si místenku obstarat v dostatečném předstihu. Jinak na vás zbyde třetí třída, kde sice zažijete to pravé Thajsko, ale moc pohodlně se zde nevyspíte. Celoroční tropické počasí nevyžaduje klasická okna, ale spíše zástěny proti slunci, které slouží alespoň částečně i v období dešťů.
Drážní zaměstnanci vzorně pečují také o čistotu a upravenost jednotlivých stanic a zastávek. V každé stanici najdete vyobrazení zde velmi oblíbeného královského páru. Nechybí ani informace o jízdních řádech, ručně aktualizované informace o zpožděních vlaků či třeba aktuální informace o personálním obsazení stanice.
Na některých rychlících se můžete svézt svižnými motorovými jednotkami Daewoo z 90. let. Thajci jsou úklidem doslova posedlí, a když jsou v práci, musí neustále něco dělat, a proto jsou nádraží více či méně vkusně vyzdobena a většinou oplývají i bohatou květenou, které se ve zdejších tropických podmínkách daří. O přestávce je kompletně očištěna i tato rychlíková souprava v konečné stanici Surat Thani.
Kvalita vozidlového parku je různá - od prastarých vagonů třetí třídy s dřevnými lavicemi přes kvalitnější vozy s koženkovými sedačkami až po celkem luxusní lůžkové a lehátkové vozy první a druhé třídy. Toto je třívozový školní vlak jedoucí z přestupního uzlu Surat Thani do jedné z lokálních odboček. Jezdí zde jen jeden pár vlaků denně.
Na většině vlaků potkáte především klasické vozy tažené motorovými lokomotivami (značky General Electric, Alsthom, Hitachi a nejnověji též CSR). Tato lokomotiva General Electric z roku 1963 patří mezi nejstarší.
Naopak jedna z nejnovějších lokomotiv General Electric z roku 1995 v čele nočního rychlíku z Bangkoku do konečné stanice Kantang ve střední části Thajska, odkud se můžete dostat mikrobusem a lodí na zdejší pozoruhodné ostrovy.
Jižní železnice je také využívána pro pohodlné noční spojení s jižní částí země, kde se nachází řada atraktivních ostrovů a národních parků. Řada nočních klimatizovaných vlaků umožňuje za velmi slušnou cenu a ve slušné kvalitě procestovat velkou část Thajska. V rychlících nechybí ani jídelní vůz, i když vlakem neustále procházejí houfy prodavačů občerstvení.
Další vzorná stanice - Khok Makok na trati z Bangkoku na východ k hranicím s Kambodžou. Drážní zaměstnanec si připravuje zdejší zabezpečnovací zařízení - kruh, který si sousední stanice prostřednitcvím vlaků předávají, aby proti sobě nevjely do jednokolejných mezistaničních úseků dva vlaky.
Východní železniční linka míří z Bangkoku až na hranice s Kambodžou, ve které byly železnice bohužel nedávno kompletně zrušeny. I když tuto trasu trvá ujet cca 5 hodin, zaplatíte za ni (i když platíte vyšší turistické jízdné) v přepočtu cca 30 Kč. A o moc rychleji to autobusem také neujedete.