Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Co se týče zemí bývalé Jugoslávie, je Chorvatsko jejím druhým nejvyspělejším nástupnickým státem po Slovinsku. Záhřeb není příliš veliký, rozlohou a počtem obyvatel připomíná Bratislavu. Je však obklopen horami, které z něj vytvářejí velice atraktivní místo pro život. Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Co se týče zemí bývalé Jugoslávie, je Chorvatsko jejím druhým nejvyspělejším nástupnickým státem po Slovinsku. Záhřeb není příliš veliký, rozlohou a počtem obyvatel připomíná Bratislavu. Je však obklopen horami, které z něj vytvářejí velice atraktivní místo pro život.
Záhřeb připomíná Bratislavu nejen rozlohou, ale i uspořádáním. Bratislavu stejně jako Záhřeb dělí na dvě části řeka - v Záhřebu je to Sáva. Na sever od ní se nachází historické centrum města. Dále na sever se město stejně jako v Bratislavě zvedá do výšky a je odklopeno zeleným pásem hor. Na jih od řeky je vybudován na zelené louce tzv. Nový Záhřeb, obrovská sídliště, která zase evokují bratislavskou Petržalku. Záhřeb připomíná Bratislavu nejen rozlohou, ale i uspořádáním. Bratislavu stejně jako Záhřeb dělí na dvě části řeka - v Záhřebu je to Sáva. Na sever od ní se nachází historické centrum města. Dále na sever se město stejně jako v Bratislavě zvedá do výšky a je odklopeno zeleným pásem hor. Na jih od řeky je vybudován na zelené louce tzv. Nový Záhřeb, obrovská sídliště, která zase evokují bratislavskou Petržalku.
Záhřeb je tramvajové město. Úzkorozchodná tramvajová síť je tu velice rozvinutá a pro autobusy tu zbývá místo jen na okrajích. Výjimku tvoří jižní sídliště, které je částečně závislé na autobusové dopravě. Jinak jsou autobusové linky pouhými napaječi k tramvajím - na okrajích existuje několik velkých dopravních terminálů, kde se uskutečňuje přestup mezi oběma druhy veřejné hromadné dopravy. Záhřeb je tramvajové město. Úzkorozchodná tramvajová síť je tu velice rozvinutá a pro autobusy tu zbývá místo jen na okrajích. Výjimku tvoří jižní sídliště, které je částečně závislé na autobusové dopravě. Jinak jsou autobusové linky pouhými napaječi k tramvajím - na okrajích existuje několik velkých dopravních terminálů, kde se uskutečňuje přestup mezi oběma druhy veřejné hromadné dopravy.
Hlavní nádraží leží na trati, která protíná město východozápadním směrem, a je umístěno v ideální poloze v centru. Na nádraží navazují na severu tramvaje a na jihu autobusy. Oba terminály jsou spojeny dlouhým a velmi rušným podchodem. Asi půl kilometru od hlavního nádraží se nachází i autobusové nádraží pro dálkovou dopravu. Na rozdíl od historické a nově opravené budovy vlakového nádraží je to autobusové pojato až příliš moderně. V nadzemním podlaží podivné betonové stavby je odbavovací hala a čekárny a úzkými oddělenými schodišti se pak přistupuje k jednotlivým temným nástupištím. Hlavní nádraží leží na trati, která protíná město východozápadním směrem, a je umístěno v ideální poloze v centru. Na nádraží navazují na severu tramvaje a na jihu autobusy. Oba terminály jsou spojeny dlouhým a velmi rušným podchodem. Asi půl kilometru od hlavního nádraží se nachází i autobusové nádraží pro dálkovou dopravu. Na rozdíl od historické a nově opravené budovy vlakového nádraží je to autobusové pojato až příliš moderně. V nadzemním podlaží podivné betonové stavby je odbavovací hala a čekárny a úzkými oddělenými schodišti se pak přistupuje k jednotlivým temným nástupištím.
Pohoří Sljeme na severu Záhřebu s tisícimetrovými vrcholy je centrem rekreace místních obyvatel. Kromě lyžařských areálů tu najdete i pevnost Medvednica a momentálně uzavřenou rozhlednu, spíš televizní vysílač na vrcholu Sljeme, kam vás za 25 minut vyveze kabinková lanovka. Jízda není drahá (obousměrná jízdenka stojí 17 Kn, Chorvatská Kuna je asi 4 Kč) a cesta se vyplatí už díky výhledům a odvážné konstrukci lanovky, která překonává převýšení skoro 1000 m. Pohoří Sljeme na severu Záhřebu s tisícimetrovými vrcholy je centrem rekreace místních obyvatel. Kromě lyžařských areálů tu najdete i pevnost Medvednica a momentálně uzavřenou rozhlednu, spíš televizní vysílač na vrcholu Sljeme, kam vás za 25 minut vyveze kabinková lanovka. Jízda není drahá (obousměrná jízdenka stojí 17 Kn, Chorvatská Kuna je asi 4 Kč) a cesta se vyplatí už díky výhledům a odvážné konstrukci lanovky, která překonává převýšení skoro 1000 m.
Lanová dráha vede přes dva vrcholy a podpěrné sloupy jsou od sebe značně vzdáleny, takže se při překonávání jednoho z údolí najednou ocitáte ve výšce až 80 m nad terénem. Záleží ovšem na počtu cestujících, neboť čím více kabinek je zavěšeno na laně, tím je lano více prověšeno. Organizace dopravy této lanovky probíhá následovně. Jezdí se v hodinovém intervalu. V době odjezdu se na obou stanicích shromáždí příslušný počet kabinek a poté jsou posílány jedna za druhou až do vyčerpání počtu cestujících. Lanová dráha vede přes dva vrcholy a podpěrné sloupy jsou od sebe značně vzdáleny, takže se při překonávání jednoho z údolí najednou ocitáte ve výšce až 80 m nad terénem. Záleží ovšem na počtu cestujících, neboť čím více kabinek je zavěšeno na laně, tím je lano více prověšeno. Organizace dopravy této lanovky probíhá následovně. Jezdí se v hodinovém intervalu. V době odjezdu se na obou stanicích shromáždí příslušný počet kabinek a poté jsou posílány jedna za druhou až do vyčerpání počtu cestujících.
K dolní stanici lanovky měla být prodloužena zvláštní tramvajová trať, o které si povíme víc v části o tramvajích. V Záhřebu se však nachází ještě jedna lanovka, a to pozemní. Přímo v centru nedaleko od náměstí Bana Jelačića, což je takové centrální náměstí v historickém jádru, se nachází dolní stanice lanovky, která se chorvatsky nazývá "Uspinjača". Dvojkolejná trať je dost krátká, jízda trvá asi 2 minuty a svézt se můžete v rámci tarifu MHD jednou ze dvou kabin cca pro deset lidí. Vozy lanovky jsou v jednotném nátěru dopravního podniku - tedy modré. K dolní stanici lanovky měla být prodloužena zvláštní tramvajová trať, o které si povíme víc v části o tramvajích. V Záhřebu se však nachází ještě jedna lanovka, a to pozemní. Přímo v centru nedaleko od náměstí Bana Jelačića, což je takové centrální náměstí v historickém jádru, se nachází dolní stanice lanovky, která se chorvatsky nazývá "Uspinjača". Dvojkolejná trať je dost krátká, jízda trvá asi 2 minuty a svézt se můžete v rámci tarifu MHD jednou ze dvou kabin cca pro deset lidí. Vozy lanovky jsou v jednotném nátěru dopravního podniku - tedy modré.
Celá záhřebská MHD je ve znamení modré barvy. Záhřebský dopravní podnik ZET (Zagrebački Električni Tramvaj) provozuje všechny tramvaje, lanovky a městské autobusy, které ovšem často zasahují daleko za město. Všechno (vozidla, zastávky, uniformy zaměstnanců) je laděno do modré barvy. Starší nátěry vozidel jsou v kombinaci modré s krémovou, nové nátěry jsou už jen modré. Celá záhřebská MHD je ve znamení modré barvy. Záhřebský dopravní podnik ZET (Zagrebački Električni Tramvaj) provozuje všechny tramvaje, lanovky a městské autobusy, které ovšem často zasahují daleko za město. Všechno (vozidla, zastávky, uniformy zaměstnanců) je laděno do modré barvy. Starší nátěry vozidel jsou v kombinaci modré s krémovou, nové nátěry jsou už jen modré.
Trochu nezvykem pro našince i pro jiné západní země jsou téměř neexistující jízdní řády. U tramvají znají jízdní řády pouze řidiči, a to odjezdy z konečných. Cestující se musí spokojit se skromnou tabulkou intervalů, která je sice vyvěšena na většině zastávek i s barevným schématem tramvajové sítě, ale nabízí pouze odjezdy prvních a posledních spojů z konečných a interval mezi tím, který je uveden poměrně velkoryse, např. 7-19 minut. Jednotný interval tramvají neexistuje, ale většina linek se pohybuje v intervalu mezi 5 a 10 minutami, přičemž interval o víkendu se příliš neliší od intervalu... Trochu nezvykem pro našince i pro jiné západní země jsou téměř neexistující jízdní řády. U tramvají znají jízdní řády pouze řidiči, a to odjezdy z konečných. Cestující se musí spokojit se skromnou tabulkou intervalů, která je sice vyvěšena na většině zastávek i s barevným schématem tramvajové sítě, ale nabízí pouze odjezdy prvních a posledních spojů z konečných a interval mezi tím, který je uveden poměrně velkoryse, např. 7-19 minut. Jednotný interval tramvají neexistuje, ale většina linek se pohybuje v intervalu mezi 5 a 10 minutami, přičemž interval o víkendu se příliš neliší od intervalu ve všední den. Tedy pouze díky krátkým intervalům neexistence jízdních řádů zas tolik nevadí.
U autobusů je situace poněkud lepší, musíte se ale nacházet na konečné zastávce. Tam je vždy přítomen kvalitní barevný zastávkový jízdní řád s uvedením odjezdů z obou konečných, zalaminovaný proti povětrnostním vlivům. Pokud ale nastupujete na jakékoli nácestné zastávce, máte smůlu. Jízdní řády tu prostě nejsou. Podle krátkých zkušeností však místní lidé už znají odjezdy svých autobusů, které se asi s časem příliš nemění, takže většinou chodí "na svůj spoj" s jistotou. Náhodným cestujícím nebo turistům je však autobusový svět dokonale utajen. Na jízdních řádech totiž ani nenajdete... U autobusů je situace poněkud lepší, musíte se ale nacházet na konečné zastávce. Tam je vždy přítomen kvalitní barevný zastávkový jízdní řád s uvedením odjezdů z obou konečných, zalaminovaný proti povětrnostním vlivům. Pokud ale nastupujete na jakékoli nácestné zastávce, máte smůlu. Jízdní řády tu prostě nejsou. Podle krátkých zkušeností však místní lidé už znají odjezdy svých autobusů, které se asi s časem příliš nemění, takže většinou chodí "na svůj spoj" s jistotou. Náhodným cestujícím nebo turistům je však autobusový svět dokonale utajen. Na jízdních řádech totiž ani nenajdete seznam zastávek, natož jízdní dobu.
Navíc lepší orientaci v tomto případě nepřeje ani systém zastávek na znamení, neboli řidič zastaví pouze pokud stisknete tlačítko ve voze, nebo pokud vás uvidí stát na zastávce (nemusíte mávat).Tento systém by byl samozřejmě vhodný a funkční při kvalitně podávaných informacích, takto ne. Většina autobusů sice disponuje digitálními panely, ty novější mají i vnitřní displeje, jenže se na nich zobrazuje pouze název konečné zastávky. A hlášení zastávek zatím neexistuje, slyšeli jsme ho pouze v nejnovějších tramvajích. Navíc lepší orientaci v tomto případě nepřeje ani systém zastávek na znamení, neboli řidič zastaví pouze pokud stisknete tlačítko ve voze, nebo pokud vás uvidí stát na zastávce (nemusíte mávat).Tento systém by byl samozřejmě vhodný a funkční při kvalitně podávaných informacích, takto ne. Většina autobusů sice disponuje digitálními panely, ty novější mají i vnitřní displeje, jenže se na nich zobrazuje pouze název konečné zastávky. A hlášení zastávek zatím neexistuje, slyšeli jsme ho pouze v nejnovějších tramvajích.
O rozsahu autobusové sítě se toto také příliš nedozvíte. Na rozšířené tramvajové mapě jsou pouze vyznačeny návaznosti na autobus. Chabý náčrt autobusové sítě najdete jen na letáku o tarifních zónách, je ale příliš miniaturní a schématický pro praktické použití. Na některých autobusových terminálech sice občas najdete plánek linkového vedení místních autobusů, pravidlem to ale není. O rozsahu autobusové sítě se toto také příliš nedozvíte. Na rozšířené tramvajové mapě jsou pouze vyznačeny návaznosti na autobus. Chabý náčrt autobusové sítě najdete jen na letáku o tarifních zónách, je ale příliš miniaturní a schématický pro praktické použití. Na některých autobusových terminálech sice občas najdete plánek linkového vedení místních autobusů, pravidlem to ale není.
Zastávkové označníky jsou dvou základních druhů. Nové, které se pomalu objevují na tramvajových zastávkách, tvoří bytelný sloupek s velkým písmenem S, a vyznačeny jsou čísla linek a konečné zastávky. Místo je i pro tramvajovou mapu s intervaly. Stále však zbývá mnoho prostoru pro zastávkové jízdní řády, které tu snad někoho v budoucnosti napadne vytvořit. Zastávkové označníky jsou dvou základních druhů. Nové, které se pomalu objevují na tramvajových zastávkách, tvoří bytelný sloupek s velkým písmenem S, a vyznačeny jsou čísla linek a konečné zastávky. Místo je i pro tramvajovou mapu s intervaly. Stále však zbývá mnoho prostoru pro zastávkové jízdní řády, které tu snad někoho v budoucnosti napadne vytvořit.
Druhý typ označníku toho cestujícím mnoho neřekne. Jedná se totiž o pouhou modrožlutě pruhovanou tyč s litinovou nebo plechovou cedulkou "zastávka autobusu" nebo zastávka tramvaje". Toť vše. Občas jsou na tyči vylepeny reklamní letáky. Název zastávky neznámý. Někdy není na zastávce ani ta pruhovaná tyč, cedulka s nápisem zastávka tramvaje také bývá zavěšena kdesi ve výšce na trolejovém drátu. Dost často však na zastávkách nechybí poměrně moderní zastávkové přístřešky, kde občas najdete informace o tarifu i tarifní "koláč". Druhý typ označníku toho cestujícím mnoho neřekne. Jedná se totiž o pouhou modrožlutě pruhovanou tyč s litinovou nebo plechovou cedulkou "zastávka autobusu" nebo zastávka tramvaje". Toť vše. Občas jsou na tyči vylepeny reklamní letáky. Název zastávky neznámý. Někdy není na zastávce ani ta pruhovaná tyč, cedulka s nápisem zastávka tramvaje také bývá zavěšena kdesi ve výšce na trolejovém drátu. Dost často však na zastávkách nechybí poměrně moderní zastávkové přístřešky, kde občas najdete informace o tarifu i tarifní "koláč".
Tarif je jednotný pro celý Záhřeb. Díky tomu, že MHD zasahuje i do okolních obcí a měst, což tu supluje integrovanou dopravu, je území rozděleno na několik kruhových pásem, přičemž celý Záhřeb spadá do prvního pásma. Kromě kruhových pásem ještě existuje několik samostatných tarifních zón pro větší města v okolí Záhřebu. Tarif je jednotný pro celý Záhřeb. Díky tomu, že MHD zasahuje i do okolních obcí a měst, což tu supluje integrovanou dopravu, je území rozděleno na několik kruhových pásem, přičemž celý Záhřeb spadá do prvního pásma. Kromě kruhových pásem ještě existuje několik samostatných tarifních zón pro větší města v okolí Záhřebu.
Jízdenky lze zakoupit u řidičů tramvají i autobusů. U tramvají mají řidiči k dispozici malý prodejní pult ve dveřích kabiny. Nové tramvaje však mají řidičské stanoviště zcela odděleno, proto se tu jízdenky neprodávají. Možná se ale počítá s instalací prodejních automatů, který jsme však na zastávkách neviděli ani jeden. Jízdenky lze zakoupit u řidičů tramvají i autobusů. U tramvají mají řidiči k dispozici malý prodejní pult ve dveřích kabiny. Nové tramvaje však mají řidičské stanoviště zcela odděleno, proto se tu jízdenky neprodávají. Možná se ale počítá s instalací prodejních automatů, který jsme však na zastávkách neviděli ani jeden.
Celodenní jízdenka se vyplatí - stojí 18 Kn a lze na ni jet i pozemní lanovkou v centru. Nejlevnější krátkodobá jízdenka stojí 6,50 Kn a platí 90 minut od označení, ale pozor - pouze v jednom směru. Každá linka má totiž určen směr A a B, který se také vyznačuje na jízdence. Proto asi nejde na jednu jízdenku přejet z jednoho konce města na druhý. Celodenní jízdenka se vyplatí - stojí 18 Kn a lze na ni jet i pozemní lanovkou v centru. Nejlevnější krátkodobá jízdenka stojí 6,50 Kn a platí 90 minut od označení, ale pozor - pouze v jednom směru. Každá linka má totiž určen směr A a B, který se také vyznačuje na jízdence. Proto asi nejde na jednu jízdenku přejet z jednoho konce města na druhý.
Označovače jízdenek jsou mohutné, zakoupené z druhé ruky z Německa a nejsou příliš spolehlivé. V několika případech se nám na jízdenku vytiskly chybné údaje, které pak musel řidič ručně opravovat. Většinou je ve vozidle přítomen pouze jeden označovač. Označovače jízdenek jsou mohutné, zakoupené z druhé ruky z Německa a nejsou příliš spolehlivé. V několika případech se nám na jízdenku vytiskly chybné údaje, které pak musel řidič ručně opravovat. Většinou je ve vozidle přítomen pouze jeden označovač.
Do autobusů byl asi nedávno zaveden nástup pouze předními dveřmi. S jeho dodržováním je to všelijaké. Část cestujících skutečně nastupuje předními dveřmi a ukazuje řidiči jízdenku. Řidiči však často o jízdenky vůbec nejeví zájem, takže druhá část lidí vůbec jízdenky neukazuje a pokud jsou otevřeny i zadní dveře, nastupují, kudy chtějí. Pouze v jediném případě byl řidič důsledný a chtěl po překvapených cestujících jízdní doklady. Revizory jsme nepotkali ani jednou. Do autobusů byl asi nedávno zaveden nástup pouze předními dveřmi. S jeho dodržováním je to všelijaké. Část cestujících skutečně nastupuje předními dveřmi a ukazuje řidiči jízdenku. Řidiči však často o jízdenky vůbec nejeví zájem, takže druhá část lidí vůbec jízdenky neukazuje a pokud jsou otevřeny i zadní dveře, nastupují, kudy chtějí. Pouze v jediném případě byl řidič důsledný a chtěl po překvapených cestujících jízdní doklady. Revizory jsme nepotkali ani jednou.
Všichni řidiči městské dopravy jsou oblečeni do modrých uniforem, značná část nosí celkem reprezentativní saka, což působí věrohodným a důstojným dojmem. Příjemné je i vyčkávání vozidel MHD na konečných s cestujícími, kdy je kromě několika případů vozidlo na konečné během přestávky přístupné cestujícím. Informační systémy v tramvajích fungují tak napůl. Všechny novější tramvaje již mají vnitřní i vnější digitální displeje. Nejnovější tramvaje mají dokonce vnitřní boční diodové panely, kde se zobrazují konečné zastávky a příští zastávka. Barevné vnitřní diodové jednořádkové panely však... Všichni řidiči městské dopravy jsou oblečeni do modrých uniforem, značná část nosí celkem reprezentativní saka, což působí věrohodným a důstojným dojmem. Příjemné je i vyčkávání vozidel MHD na konečných s cestujícími, kdy je kromě několika případů vozidlo na konečné během přestávky přístupné cestujícím. Informační systémy v tramvajích fungují tak napůl. Všechny novější tramvaje již mají vnitřní i vnější digitální displeje. Nejnovější tramvaje mají dokonce vnitřní boční diodové panely, kde se zobrazují konečné zastávky a příští zastávka. Barevné vnitřní diodové jednořádkové panely však většinou místo dopravních informací zobrazují různé reklamní nápisy, někdy také upozornění na uvolnění místa starším osobám. Místo zobrazení příští zastávky nám většinou displeje přály Veselé Velikonoce. Hlášení zastávek jsme slyšeli opravdu výjimečně jen v části nejnovějších tramvají.
Noční doprava v Záhřebu také funguje. Tramvajové i autobusové linky jezdí v přibližném intervalu asi 30 minut. Jinak jsou intervaly denní autobusové dopravy většinou dost nezapamatovatelné a tvoří se na základě oběžné doby vozidla. Některé linky však již pravidelný interval znají, zejména ty často jezdící. Nejvytíženější kloubové linky do jižních sídlišť jezdí ve špičkách po šesti až deseti minutách. Noční doprava v Záhřebu také funguje. Tramvajové i autobusové linky jezdí v přibližném intervalu asi 30 minut. Jinak jsou intervaly denní autobusové dopravy většinou dost nezapamatovatelné a tvoří se na základě oběžné doby vozidla. Některé linky však již pravidelný interval znají, zejména ty často jezdící. Nejvytíženější kloubové linky do jižních sídlišť jezdí ve špičkách po šesti až deseti minutách.
Ještě k příměstské dopravě. Kromě autobusů tu mají svoji roli také příměstské vlaky v podobě modrobílých elektrických jednotek Ganz z Maďarska někdy z konce osmdesátých let. Hlavní a jediná železniční trať prochází Záhřebem velmi důkladně a lze tak pro obsluhu města použít i mnoho železničních zastávek na trati. Nevím však, jestli to rozdílný tarif podporuje. Chorvatské železnice (HŽ) se však snaží propagovat své služby, o čemž svědčí mnoho plakátů na nádražích, které upozorňují na výhody železnice. Preference hromadné dopravy je zajištěna vyhrazenými pruhy většinou pro tramvaje, občas se k... Ještě k příměstské dopravě. Kromě autobusů tu mají svoji roli také příměstské vlaky v podobě modrobílých elektrických jednotek Ganz z Maďarska někdy z konce osmdesátých let. Hlavní a jediná železniční trať prochází Záhřebem velmi důkladně a lze tak pro obsluhu města použít i mnoho železničních zastávek na trati. Nevím však, jestli to rozdílný tarif podporuje. Chorvatské železnice (HŽ) se však snaží propagovat své služby, o čemž svědčí mnoho plakátů na nádražích, které upozorňují na výhody železnice. Preference hromadné dopravy je zajištěna vyhrazenými pruhy většinou pro tramvaje, občas se k nim přidají i autobusy. Do těchto pruhů mají přístup i taxíky. Záhřeb je přátelský také pro cyklisty, dost často jsou k vidění vyhrazené cyklistické pruhy, zvýrazněné červenou barvou. Záhřeb, ležící kromě severních hor na rovině, tak nabízí cyklistické dopravě ideální podmínky.
